10 As 99/2022 — Nejvyšší správní soud

10 A 43/2025- 84 - text 24 sp. zn. 10 A 43/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše a soudců JUDr. Ing. Viery Horčicové a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobkyně: Městská část Praha – Petrovice sídlem Edisonova 429/28, 109 00 Praha 10 zastoupena JUDr. Emilem Flegelem, advokátem, sídlem K chaloupkám 2, 106 00 Praha 10 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 za účasti: 1) V. S. bytem X zastoupena zmocněncem Va. Sa., bytem X 2) Městská část Praha 11 sídlem Ocelíkova 672/1, 149 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru pozemních komunikací a drah, ze dne 17. 2. 2025, č. j. MHMP 140135/2025, sp. zn. S-MHMP 2054578/2024, takto: I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žalobkyně ani žalovaný n e m a j í p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení 1) a 2) n e m a j í p r á v o na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění I. Předmět věci 1. Městská část Praha – Petrovice (dále jen „žalobkyně“) podala dne 18. 10. 2022 k Úřadu městské části Praha 15, odboru dopravy (dále jen „prvostupňový orgán“) žádost o vydání deklaratorního rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 40 odst. 4 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikací, ve znění do 30. 6. 2023 (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), kterým se domáhala určení v řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění do 30. 6. 2025 (dále jen „správní řád“), že se na pozemcích p. č. 510/1, 568/1, 568/2, 580/10 a 580/11 v k. ú. Petrovice nachází veřejně přístupná účelová komunikace (dále také „cesta“ nebo „posuzovaná komunikace“) ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. 2. Prvostupňový orgán ve věci meritorně rozhodnul dne 16. 10. 2024, pod č. j. ÚMČ P15 56142/2024/OD/Vji (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) tak, že na části pozemků p. č. 510/1, 568/1, 568/2, 580/10 s 580/11 v k. ú. Petrovice, se nenachází veřejně přístupná účelová komunikace ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích (ve znění do 31. 12. 2024). Žalobkyně se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolala, o odvolání rozhodl Magistrát hlavního města Prahy, odbor pozemních komunikací a drah (dále jen „žalovaný“), rozhodnutím ze dne 17. 2. 2025, č. j. MHMP 140135/2025, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 6. 2025, č. j. MHMP 641835/2025 (dále společně jen „napadené rozhodnutí“) tak, že odvolání žalobkyně zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Předmětem tohoto soudního řízení je posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí. II. Prvostupňové rozhodnutí 3. Prvostupňový orgán shrnul dosavadní průběh řízení. S ohledem na hospodárnost nenařídil ústní jednání ani ohledání dotčených pozemků, ve spise totiž podle něj byla založena řada listinných důkazů umožňujících zjistit skutkový stav věci. Uvedl, že žalobkyně svou aktivní legitimaci k podání žádosti podle § 142 odst. 1 správního řádu dovozuje ze svého postavení městské části, která tímto postupem naplňuje své povinnosti ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění do 28. 2. 2025 (dále jen „zákon o hlavním městě Praze“). S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2022, č. j. 10 As 99/2022 – 56, č. 4377/2022 Sb. NSS, obec Hrazany, prvostupňový orgán shledal, že žalobkyně prokázala nezbytnost autoritativního posouzení otázky existence veřejné cesty pro uplatnění práv v rámci své samostatné působnosti ve svém územním obvodu. Dále přistoupil k posouzení jednotlivých znaků veřejně přístupné účelové komunikace. Předně přitom konstatoval, že účelová komunikace vzniká ex lege naplněním zákonných znaků, pro její vznik není rozhodný zápis v katastru nemovitostí. 4. K patrnosti cesty v terénu shledal tento znak za prokázaný. Vycházeje z kontrolního šetření ze dne 21. 10. 2022, č. j. ÚMČ P15 52829/2020/OD/VJi (dále jen „kontrolní šetření“) a jeho fotodokumentace shledal, že jde o nezpevněnou vyšlapanou cestu, která je podle ortofoto snímků ve spise na daném místě zachycena již v roce 1996, do současnosti má stejný průběh, je tedy využívána dlouhodobě. 5. K dopravnímu účelu ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích také tento znak měl za naplněný. Cesta evidentně slouží k propojení pozemků s ostatními pozemními komunikacemi, kdy se jedná o dopravní spojnici mezi Městskou částí Praha – Petrovice a Městskou částí Praha 11. Cesta je současně vedena jako trasa pro cyklistickou dopravu. Cesta sice primárně neslouží vlastníkům nemovitostí k přístupu na pozemek, ten je totiž zajištěn z ulic Euklidova a Výstavní, může však být užívána širokou veřejností, protože u cest ve vlastnictví veřejnoprávní korporace se předpokládá veřejné užívání. Neztotožnil se sice s argumentací, že cesta slouží jako komunikační spojnice dotčených pozemků, účelová komunikace na těchto pozemcích však může existovat a plnit svou roli i bez deklarace veřejné účelové komunikace. 6. K obecnému užívání se souhlasem vlastníka s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Českých Budějovicích měl prvostupňový orgán také tento znak za prokázaný. Z ortofoto snímků ve spise vyplývá, že cesta je užívána minimálně od roku 1996. Do zahájení správního řízení prvostupňovému orgánu nebylo známo, že by současní či minulí vlastníci projevili nesouhlas s veřejným užíváním cesty, ač je od roku 1996 užívána ke stejnému dopravnímu účelu pro pěší a cyklisty. 7. Za nenaplněný však prvostupňový orgán považoval znak nutné komunikační potřeby mezi městskými částmi Praha – Petrovice a Praha 11, která musí být v případě posuzované cesty prokázána ve vztahu k pěším a cyklistům. 8. Předně se vyjádřil k cyklistům. Žalobkyně se v žádosti opírala především o kritérium bezpečnosti. Prvostupňový orgán k tomu připomněl, že podle ustanovení § 57 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění do 31. 10. 2024 (dále jen „zákon o silničním provozu“) je cyklista povinen užít jízdní nebo vyhrazený pruh pro cyklisty, příp. stezku nebo prostor pro cyklisty. Na místní komunikaci I. třídy Výstavní přitom vyhrazený pruh pro cyklisty zřízen je. To, že se cyklista může bezpečněji cítit na cestě, než ve vyhrazeném pruhu považoval za pouhé subjektivní hodnocení. K prokázání nutné komunikační potřeby pro cyklisty nepostačuje vyznačení cyklotrasy, neboť není stanovena dopravním značením, jde o pouhou možnost a platí povinnost z výše citovaného ustanovení. Ve směru od Městské části Praha 11 poté vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty není, v tomto směru je však pro cyklisty složité se na posuzovanou cestu napojit, proto je bezpečnější, vhodnější a rychlejší v tomto směru využít spíše místní komunikaci. Pro cyklisty tak existuje jiná alternativa přes místní komunikaci I. třídy v ulici Výstavní, ve směru na Městskou část Praha 11 jde navíc o jedinou zákonnou možnou variantu. 9. Pokud jde o chodce, předně prvostupňový orgán uvedl, že neexistuje zákonná povinnost propojovat obce chodníkem, natož aby taková povinnost existovala v rámci jedné obce. Deklarace veřejně přístupné účelové komunikace není ideálním prostředkem, protože ne každá veřejností užívaná cesta je veřejně přístupnou účelovou komunikací; na rozdíl od ní chodník zůstává i pokud není veřejností dostatečně užíván. Nic obci nebrání v tom chodník vybudovat a zasadit ho do sítě místních komunikací. Městské části Praha 11 a Petrovice jsou propojeny místní komunikací bez chodníku, obě městské části jsou však propojeny autobusovou dopravou. Autobusové zastávky od sebe dělí cca 1 km, kdy cesta je pro chodce evidentně poměrně vzdálená a méně komfortní než městská hromadná doprava. Kontrolní šetření probíhalo v létě, kdy cesta nebyla např. zasněžená nebo zablácená. Celoročně ji chodci nelze využívat, může být i nebezpečná. Cesta je spíše užívána na procházky a odpočinek, než z důvodu nutné a nenahraditelné komunikační potřeby, kterou naplňuje městská hromadná doprava. 10. Nebyl tedy prokázán veřejný zájem a nutná komunikační potřeba na deklaraci cesty a vzniku práva obecného užívání komunikace. Pokud cesta jako jediná možná nevede k veřejnosti významnému cíli, musí s ohledem na proporcionalitu zájmů zájem veřejnosti ustoupit ve prospěch soukromého zájmu vlastníků nemovitostí s cestou. S ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2019, č. j. 8 As 254/2018 – 59, žádost nezamítnul, ale rozhodl, že se o účelovou komunikaci nejedná. III. Napadené rozhodnutí 11. Žalovaný po rekapitulaci správního řízení vyslovil souhlas s tím, že byl prokázán znak v podobě existence cesty. K zákonnému dopravnímu účelu však konstatoval, že závěr prvostupňového orgánu je zpochybnitelný, když V. S. uvedla, že za den projde po pozemku 19 lidí, z toho 15 na procházku či se psem. Ohledně souhlasu vlastníka s obecným užíváním žalovaný souhlasil s prvostupňovým orgánem stran odkazované ju