9 As 101/2015 — Nejvyšší správní soud

15 A 149/2025- 101 - text  14 15 A 149/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudců Mgr. Věry Jachurové a Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobce: Funline International Corp. se sídlem Spojené státy americké, Miami, Florida 3313, 1200 Brickell Avenue, Suite 1960 zastoupený Mgr. Karlem Bauerem, patentovým zástupcem se sídlem Praha 4 – Kunratice, Urešova 1266/2 proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví se sídlem Praha 6, Antonína Čermáka 2a za účasti: 1) MS TRADE s.r.o. se sídlem Praha 9 – Kyje, Borská 1684/37 2) Mgr. M. Š. se sídlem oba zastoupeni Ing. Dr. Vilémem Daňkem, patentovým zástupcem se sídlem Praha 2, Vinohradská 17 o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 15. 8. 2025 č.j. O-344410/D25080312/2025/ÚPV takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 14. 10. 2025 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým předseda žalovaného změnil rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též jen „Úřad“ nebo „správní orgán I. stupně“) ze dne 9. 9. 2024 č.j. O-344410/D23017794/2023/ÚPV (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“ či „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“) tak, že: Ochranná známka č. 268499 ve znění „RUSH“ se podle § 31 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., zrušuje s účinky od 28. 2. 2023 pro následující výrobky zařazené do tříd podle mezinárodního třídění výrobků a služeb: (1) chemické výrobky pro průmysl; (3) čisticí roztoky, vyjma čisticích roztoků na kůži. Ochranná známka č. 268499 ve znění „RUSH“ zůstává v rejstříku zapsána pro následující seznam výrobků zařazených do třídy 3 podle mezinárodního třídění výrobků a služeb: (3) čisticí roztoky na kůži. 2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí vedle shrnutí rozkladových námitek podaných žalobcem a spoluvlastníky (dále jen „osoby zúčastněné na řízení“) ochranné známky č. 268499 ve znění „RUSH“ (dále jen „napadená ochranná známka“) zrekapituloval důvody, o které se opírá prvoinstanční rozhodnutí. K rozkladu žalobce uvedl následující argumentaci: 3. K možnosti úpravy rozsahu ochrany napadené ochranné známky konstatoval, že institut řádného užívání ochranné známky je společný pro několik řízení podle zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (dále jen „zákon o ochranných známkách“). To je patrné se systematiky zákona, kde je užívání ochranné známky věnována samostatná Hlava III. Stejně tak výklad klíčových náležitostí je v zásadě totožný napříč správními řízeními upravenými v této hlavě. Přestože tedy předmětem pilotního rozhodnutí Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ze dne 14. 7. 2005 ve věci T-126/03 bylo námitkové řízení, nic nebrání tomu, aby jeho závěry byly uplatněny také ve zrušovacím řízení. 4. K rozšíření rozsahu ochrany na rámec původního zápisu uvedl, že v řešeném případě byla napadená ochranná známka již od počátku zapsána pouze pro takové čistící prostředky, které jsou zároveň vyráběny ve formě roztoků. Toto omezení však Úřad nerespektoval a pominul omezení zapsané kategorie čisticích prostředků na roztoky. Žalovaný zdůraznil, že Úřad se při hodnocení částečného užívání musí pohybovat v mezích kategorií výrobků či služeb, pro které byla napadená ochranná známka zapsána. Tyto meze jsou v předmětné věci dány omezením z hlediska formy výrobků ve třídě 3. Čisticí prostředky jsou kategorií výrobků značně širší nežli čisticí roztoky, neboť ty jsou pouhou podkategorií čisticích prostředků, jelikož jsou omezeny na výrobky pouze v kapalném skupenství. Ačkoli správním orgánem I. stupně zmiňované čističe kůže jsou jistě jednou z mnoha skupin čisticích prostředků, nemohou být považovány za podkategorii čisticích roztoků, pro něž je ve třídě 3 zapsána napadená ochranná známka. Tato podkategorie výrobků je omezena kapalným skupenstvím, kdežto čističe kůže se mohou na trhu vyskytovat i v jiné podobě. Napadená ochranná známka byla s ohledem na předložené doklady řádně užívána pro čisticí roztoky na kůži, což je dle žalovaného jedna ze svébytných (a bez obtíží oddělitelných) podskupin v rámci kategorie výrobků čisticí roztoky, pro něž je napadená ochranná známka zapsána. 5. Dále uvedl, že výrobky, které byly předmětem důkazu o užívání, spojuje jejich účelové určení k čištění kůže. Úřad však změnil seznam chráněných výrobků a služeb tak, že nezachoval původní omezení dané samotným zápisem napadené ochranné známky. Částečné užívání je třeba vyhodnotit tak, že napadená ochranná známka byla užívána pro čisticí roztoky na kůži. Takto specifikované výrobky odpovídají původnímu zápisu, tj. nevybočují z mezí původního znění seznamu výrobků a služeb, a zohledňují také jejich účelové určení, což je podle zavedené praxe rozhodující kritérium pro zachování zápisu ochranné známky pouze pro část výrobků. 6. Samotné zúžení seznamu výrobků ve třídě 3 zapsaných pro napadenou ochrannou známku je až důsledkem toho, že předložené doklady se týkají roztoků určených k čištění kůže. Právě tím se výrobky osob zúčastněných na řízení spolehlivě odliší od jiných čisticích roztoků určených například k čistění automobilů, domácností, šperků nebo k použití v průmyslové výrobě atd. Takové dělení navíc odpovídá i očekávání spotřebitelů, kteří si ve snaze vyčistit kožený výrobek před nákupem vhodného produktu jistě dají pozor na to, k čemu je čisticí roztok určen a v této kategorii budou dále vybírat. Protože je kritérium účelového určení výrobků rozhodujícím pro jejich dělení na příslušné kategorie, je třeba jej zohlednit i v řešené věci a užívání ochranné známky uznat pro část výrobků čisticí roztoky na kůži. 7. K tvrzení žalobce, že osoby zúčastněné na řízení nejsou tím, kdo umisťuje sporné označení na obaly produktů, žalovaný konstatoval, že pro účely hypotézy § 13 odst. 2 písm. b) zákona o ochranných známkách postačí, pokud si vlastník ochranné známky nechá své výrobky zhotovit, včetně označení ochrannou známkou, u jiného subjektu. Zákon o ochranných známkách nestanoví podmínku, že všechny kroky ekonomické aktivity musí proběhnout na relevantním území. Vykládat příslušné ustanovení tímto způsobem by bylo vůči vlastníkům ochranné známky s ohledem na ekonomickou realitu příliš restriktivní. V řešené věci totiž zjevně existuje obchodní vztah mezi osobami zúčastněnými na řízení a výrobcem dotčených výrobků. Osoby zúčastněné na řízení pak vystupují nejen jako importér z Velké Británie, ale podle předložených faktur i jako exportér do dalších zemí. Podstatné je zde tedy to, že produkty označené napadenou ochrannou známkou, byť byly vyrobeny a označeny prostřednictvím výrobce ve Velké Británii, osoby zúčastněné na řízení vyvážejí z České republiky. Taková činnost je způsobilá zajistit osobám zúčastněným na řízení podíl na trhu vývozních podniků v České republice a jedná se o obchodně odůvodněné užívání napadené ochranné známky ve spojení s relevantním územím. Užívání napadené ochranné známky tak lze uznat ve spojení s územím České republiky. 8. K námitce, že výrobcem je společnost LOCKERROOM Marketing Ltd., nikoli osoby zúčastněné na řízení žalovaný zdůraznil, že neexistuje žádné pravidlo, které by vyžadovalo, aby osoby zúčastněné na řízení prokázaly odlišné a oddělené užívání napadené ochranné známky od jakékoli jiné ochranné známky. Je možné, aby byly dvě nebo více ochranných známek užívány společně, jako je tomu například i v řešené věci. Společné označení téhož produktu ochrannými známkami nebo jinými údaji, zejména názvem výrobce a názvem produktu, představuje běžnou obchodní praxi. Napadená ochranná známka tedy zjevně identifikuje výrobek uváděný na trh osobami zúčastněnými na řízení a skutečnost, že je spojena jinými označeními, nemá vliv na prokázání jejího skutečného užívání. Spotřebitelé přitom nejsou nijak mateni s ohledem na obchodní původ, protože zboží je skutečně distribuováno v kooperaci více subjektů. 9. Pokud jde o odkaz žalobce na Niceskou dohodu, žalovaný poznamenal, že žalobce popisuje zjištěný skutkový stav věci neúplně. Je totiž pravdou, že osoby zúčastněné na řízení výrobky označené napadenou ochrannou známkou dováží do ČR, nicméně se tak děje pro účely vývozu. Osoby zúčastněné na řízení tak nabízí uvedené výrobky dále a pro jejich odběratele, o kterých svědčí množství předložených faktur, a jsou i jejich původcem. Osoby zúčastněné na řízení tedy nesetrvávají u pouhé importní činnosti. Lze proto uzavřít, že napadená ochranná známka byla v relevantním období užívána ve vztahu k výrobkům, které osoby zúčastněné na řízení jako samostatný prodejce nabízely třetím stranám. 10. Žalobce v žalobě uplatnil čtyři žalobní body. V prvním žalobním bodě namítl nesprávné právní posouzení s ohledem na užívání napadené ochranné známky třetí osobou bez kontroly osob zúčastněných na řízení. Uvedl, že výklad zastávaný žalovaným ve vzt