9 As 1/2009 — Nejvyšší správní soud

18 A 12/2025- 32 - text 11 18 A 12/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Jana Ferfeckého a Martina Bobáka ve věci žalobkyně: M. H. trvale X přechodně pobytem X zastoupena advokátem Mgr. Radanem Havlíkem sídlem Hlinky 57/142a, 603 00 Brno proti žalované: rektorka Univerzity Karlovy sídlem Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 2. 2025, č. j. UKRUK/628161/2024-4 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V nynější věci se městský soud zabýval ukončením studia žalobkyně pro nesplnění požadavku vyplývajícího ze studijního programu podle Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy (SZŘ UK). Konkrétně šlo o nesplnění povinného předmětu D1101338 Anatomie, histologie a embryologie (předmět AHE). 2. Žalobkyně se zapsala do studia magisterského studijního programu Všeobecné lékařství v prezenční formě na 2. lékařské fakultě UK (2. LF UK) dne 17. 6. 2022. Předmět AHE si poprvé zapsala v 1. ročníku studia v akademickém roce 2022/2023. Zkoušku z něj skládala v termínech 16. 6. 2023, 5. 9. 2023 a 18. 9. 2023, a to vždy s hodnocením známkou „neprospěla“. V následujícím akademickém roce 2023/2024 (tj. ve 2. ročníku studia v rámci individuálního studijního plánu) si žalobkyně tento předmět zapsala opakovaně. Zkoušku po opakovaném zápisu skládala ve dnech 13. 6. 2024, 3. 7. 2024 a 16. 9. 2024, přičemž i v těchto všech termínech byla klasifikována známkou „neprospěla“. Proti výsledkům zkoušek konaných dne 3. 7. 2024 a 16. 9. 2024 žalobkyně brojila ještě před ukončením studia. Namítala, že zkoušení proběhlo neoprávněně před komisí, že zkoušející byli podjatí a že měla nerovné podmínky při zkoušení. 3. Studium žalobkyně bylo následně ukončeno rozhodnutím děkana 2. LF UK z 21. 10. 2024, č. j. UK2LF/571892/2024 (prvostupňové rozhodnutí), pro nesplnění opakovaně zapsaného předmětu AHE. Žalobkyně se proti prvostupňovému rozhodnutí bránila odvoláním, které žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím (napadené rozhodnutí) zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. Žalovaná odmítla argumentaci, že by na všech termínech zkoušky při opakovaném zápisu předmětu AHE (vyjma druhého opravného termínu dne 16. 9. 2024) proběhlo zkoušení před zkušební komisí. U prvních dvou termínů (13. 6. 2024 a 3. 7. 2024) byli přítomni dva zkoušející, aniž tvořili zkušební komisi v pravém slova smyslu. V tomto směru žalovaná upozornila na multidisciplinární povahu předmětu AHE a s tím spojenou možnost, aby na zkoušení bylo více zkoušejících (z oboru anatomie a histologie) bez toho, aby šlo o komisi. Další při zkoušce přítomní členové akademické obce neměli postavení zkoušejících; šlo toliko o naplnění veřejnosti zkoušení pro členy akademické obce. Uvedl-li děkan 2. LF UK ve svém vyjádření z 3. 9. 2024, že dne 3. 7. 2024 proběhlo „zkoušení před komisí“, pouze tím chybně převzal terminologii žalobkyně. Žalovaná pak nemá oprávnění přezkoumávat hodnocení zkoušky, ale toliko dodržení „řádného procesu“. Žalovaná rovněž odmítla, že by zkoušející byli vůči žalobkyni zaujatí pro její dřívější stížnosti na přístup pedagogů a průběh zkoušení. II. Obsah žaloby 4. Žalobkyně se závěry žalované nesouhlasila a svou žalobou se domáhala zrušení rozhodnutí obou stupňů. Obecně namítala, že postup správních orgánů byl v rozporu s právem na řádný proces při zkoušení a zákonný průběh studia na vysoké škole, jakož i se zákazem libovůle. Průběh jejích zkoušek z předmětu AHE byl podle ní v rozporu se zásadou rovnosti. 5. To se podle žalobkyně projevovalo zejména tím, že ačkoliv byla přihlášena na běžný zkušební termín, zkoušky v rozporu s pravidly studia proběhly před ustanovenou zkušební komisí. Takový postup nebyl ani přiměřený vzhledem k neurčitým obavám 2. LF UK. Zároveň na ni zkoušející kladli vyšší nároky než na jiné studenty. Žalobkyni tím bylo zabráněno složení zkoušky z předmětu AHE. Namítala, že ve dnech 13. 6. 2024 a 3. 7. 2024 byla neoprávněně zkoušena před dvoučlennou komisí, což prokázala předloženými důkazy, a to zejména nahrávkami. Z jí předložených důkazů nepochybně vyplývá, že zkoušení a hodnocení bylo komisionální, a nikoliv samostatné v jednotlivých oblastech. Rozporovala i tvrzení žalované, že zkušební komise by musela mít tři členy, když SZŘ UK vyžaduje, aby byla komise již alespoň dvoučlenná. Proto mohli být jako komise chápáni již dva zkoušející. Odborníci by měli užívat pojmy přesně a jejich jednotlivá vyjádření nelze bagatelizovat. V případě žalobkyně nebylo třeba více zkoušejících pro řádnou kontrolu studia. Ostatně prof. Šedý sám dne 3. 7. 2024 zkoušel ostatní studenty z předmětu AHE bez zbylých členů komise. Není tak pravdivé vyjádření žalované, že zkouška z předmětu AHE běžně probíhá před dvěma zkoušejícími pro její multidisciplinární povahu. Podle žalobkyně děkan 2. LF UK ve svém vyjádření z 3. 9. 2024 sám potvrdil, že dne 3. 7. 2024 byla žalobkyně zkoušena před komisí. Odmítla názor žalované, že šlo o nevhodnou formulaci. Zkoušení před komisí dne 3. 7. 2024 potvrdil při vyhlašování výsledku i prof. Šedý. Ke zkoušce dne 13. 6. 2024 dovozovala ustanovení zkušební komise z nahrávky z konzultace s MUDr. Uhlíkem. 6. Žalobkyně dále namítala, že došlo k opomenutí jí navrhovaných důkazů ve formě nahrávek a výslechů zkoušejících. Žalovaná podle ní nesprávně a nepřezkoumatelně vyhodnotila přípustnost žalobkyní předložených důkazů ve formě pořízených nahrávek. Žalobkyně je pořídila oprávněně z pozice slabší strany, jsou tak použitelné jako důkazní prostředek. Nadto žalovaná nepřezkoumatelně, resp. vnitřně rozporně připustila k důkazu nahrávku č. 1, ale ostatní nahrávky (zejména nahrávku č. 22) již nikoliv. Nepřípustně navíc rozlišovala, zda šlo o nahrávky ze zkoušení či konzultace po něm. 7. Dále žalobkyně trvala na tom, že zkoušející byli vůči ní podjatí, měli zřejmý zájem, aby žalobkyni bylo studium ukončeno. Zpřísnili jí proto podmínky pro složení zkoušky v rozporu se SZŘ UK. Nepochybně šlo o reakci na její dřívější podněty a stížnosti na chování některých studentů a pedagogů. O nerovném přístupu svědčily nahrávky zkoušení jiných studentů, jež bylo podle žalobkyně podstatně lehčí; ty však žalovaná k důkazu neprovedla. 8. Pokud neproběhly termíny zkoušky z předmětu AHE ve dnech 13. 6. 2024 a 3. 7. 2024 v souladu se SZŘ UK, neměl pak termín zkoušky dne 16. 9. 2024 probíhat před zkušební komisí. Při zneplatnění předchozích dvou pokusů totiž nemohlo jít o poslední pokus. Proto i ten konaný dne 16. 9. 2024 měl být zneplatněn. Podle žalobkyně došlo k porušení řádného procesu při zkoušení, neboť byla z důvodu podjatosti zkoušena komisionálně v rozporu se SZŘ UK. Proto měl být na případ žalobkyně aplikován čl. 4 odst. 16 SZŘ a přijato opatření k nápravě zásahu do práv studenta. Žalovaná měla prohlásit alespoň jeden z předchozích zkušebních pokusů o složení zkoušky za procesně nesprávný a umožnit žalobkyni opravný termín zkoušky v náhradní lhůtě za podmínek srovnatelných s jinými studenty. Procesním postupem proti žalobkyní jí bylo znemožněno složit povinný předmět, proto nemohly být v jejím případě splněny podmínky pro rozhodnutí o ukončení studia. III. Vyjádření žalované 9. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a plně odkázala na závěry napadeného rozhodnutí. To náležitě odůvodnila a opřela o skutkové a právní závěry. Řádně též vysvětlila, proč odmítla provést k důkazu žalobkyní pořízené nahrávky. 10. Důrazně odmítla, že by ze strany UK docházelo vůči žalobkyni k nerovnému přístupu, ať již tím, že měla být údajně proti vnitřním předpisům zkoušena před zkušební komisí či snad, že na ní byly kladeny během zkoušení přísnější požadavky oproti jiným studentům, resp. že by zkoušející byli vůči ní podjatí s ohledem na její předchozí studium na 1. LF UK. Nic z toho se podle žalované v průběhu správního řízení neprokázalo. 11. Žalovaná přezkoumala, zda byl během dotčených termínů zkoušek z předmětu AHE dne 13. 6. 2024 a 3. 7. 2024 dodržen řádný proces s ohledem na všechny dotčené předpisy. Žalovaná připomněla, že v napadeném rozhodnutí dospěla k závěru, že v uvedených termínech (řádný a první opravný termín) zkouška neproběhla před zkušební komisí (jako tomu bylo u druhého opravného termínu dne 16. 9. 2024). V žalobkyní napadených termínech zkoušeli dva zkoušející (anatom a histolog) dle svého odborného zaměření za přítomnosti dalších členů akademické obce pro zajištění větší objektivnosti během zkoušky. Jak již žalovaná uvedla v napadeném rozhodnutí, na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani nepřesné vyjádření děkana MUDr. U., že zkouška konaná dne 3. 7. 2024 proběhla před komisí. Děkan toliko převzal tuto chybnou formulaci stran komise z vyjádření žalobkyně ze dne 28. 8. 2024. Z jeho vyjádření je nepochybně patrné, že komisí myslel toliko to, že přítomností všech osob během zkoušky byl (i s ohledem na její námitky podjatosti)