19 Ad 13/2025 – Městský soud v Praze

19 Ad 13/2025- 308 - text  41 19 Ad 13/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobkyně: Ing. E. K., narozená dne X bytem X zastoupená advokátkou Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou sídlem Myslíkova 2020/4, 120 00 Praha 2 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 11. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovené zástupkyni žalobkyně se přiznává odměna za zastupování ve výši 12 270 Kč, která bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 19. 11. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí”), kterým žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí Územní správy sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, Okresní správy sociálního zabezpečení Jičín (dále jen „správní orgán I. stupně“ či „OSSZ“) ze dne 30. 5. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Správní orgán I. stupně ve věci sporu mezi žalobkyní a otcem dcery L., narozené dne X, Ing. J. K. (dále též „otec“) o to, která osoba pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu z důvodu výchovy dítěte osobně pečovala o dceru L. v největším rozsahu, a to ve smyslu § 6 odst. 3 písm. a) bod 14 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), rozhodl, že osobně pečoval v největším rozsahu od narození do zletilosti otec. II. Žalobní body 3. Žalobkyně namítala, že ve svém odvolání brojila proti jí nedoručenému prvostupňovému rozhodnutí, měla za to, že je podjaté. Uvedla, že už první rozhodnutí v této věci jí nedorazilo, musela si pro to rozhodnutí dojít, proto brojila proti podjatosti správního orgánu. Bylo jí také řečeno, že není nárok na nahlížení do spisu. Proti pravosti svědecké výpovědi dcery a proti místní nepříslušnosti správního orgánu se mohla vyjádřit až po nahlédnutí do spisu. Žalovaná použila věci, které ve spisu ani nebyly, např. znalecký výrok soudního znalce ze spisu sp. zn. 14 Nc 399/19 nebyl součástí správního spisu. Tento dokument dostala v poslední den odvolací lhůty, proto se musela odvolávat e-mailem. 4. Ing. V. z České správy sociálního zabezpečení (dále též „ČSSZ“) křičela na žalobkyni, že má kriminální minulost, a mluvila s ní jako nynější životní partnerka jejího bývalého manžela (otce L.), která mu doporučila, že musí získat dceru L. do své péče, aby získal byt. L. ho téměř neznala a bála se ho, protože byla svědkem, jak se otec chová k žalobkyni a bratrovi i k ní. Partnerka navrhla pobyt v Dětském domově P., kde pracovala. V dětském domově za pomoci silné medikace a údajné hostitelské péče v rodině R. se snažili vymazat L. z hlavy matku a celé její příbuzenstvo. Žalobkyně doložila fotografie L. o Vánocích s matkou, dědečkem a tetou a s bratrem, také záznam Policie ČR, že L. utekla z dětského domova k matce, kde chtěla být (jak sdělila před pracovnicí dětského domova paní B. a příslušníkem Policie ČR). 5. Žalobkyně namítla, že podpis na prohlášení dcery L. není pravý, přičemž na další výzvu dcera nereagovala. Je jisté jenom to, že žalobkyně byla s L. na mateřské dovolené a pak byla L. rok a půl v dětském domově. Žalovaná nezohlednila, kdo byl na mateřské dovolené. Žalovaná pochybila, když neprovedla znalecký posudek pravosti podpisu dcery L. 6. Žalobkyně namítla, že doložila vyřízení stížnosti ombudsmankou a PhDr. P. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále též „MPSV“) jí sdělili, že otce dcery dobře znají a že když pomáhali jemu, nemají důvod nyní pomáhat žalobkyni. 7. Žalobkyně namítla, že otec dcery se dopustil trestné činnosti na dceři L. svým ovlivňováním, dopustil se systémového týrání L. za účelem svých soukromých zisků. Otec dcery byl trestně stíhaný za to, že žalobkyni napadl, poškodil jí jedinou ledvinu a poškodil jí trvale sluch. Otec dcery se žalobkyni pokusil zabít při autonehodě, když narazil stranou pro spolujezdce do stromu. Žalobkyně věřila, že to byla náhoda, proto nedala souhlas k trestnímu stíhání. 8. Žalobkyně namítla, že otec dcery ji chtěl ve spolupráci s dětským domovem kriminalizovat, když se to nepodařilo, zadal ve spolupráci s dětským domovem žádost o posouzení psychického stavu znalci MUDr. P., zda je žalobkyně vůbec svéprávná. Tento posudek se jim však nehodil, tak sociální pracovnice s L. sepisovala další pamflety, aby ji zlikvidovala. Orgán sociálně-právní ochrany dětí, žalobkyni nepomohl, jen vše mlčky přikrýval. 9. Žalobkyně dodala správnímu orgánu také lékařskou zprávu o své otravě, která se podezřelým způsobem stala před podáním žádosti o výchovné na dceru L. Otravu ale Policie ČR nechce řešit. 10. Žalobkyně uvedla, že žaloba bude doplněna advokátem. Z jednání žalované bylo patrné, že je domluveno, že potvrdí výchovné otci, k odůvodnění změny přitom byl dostatek důkazů v podobě svědků, listin, lékařských zpráv, zpráv psychologů, i třídní učitelky M. 11. Přílohou žaloby byla zároveň dvě vyjádření pana I. Ť. ze dne 22. 10. 2024. 12. K prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro ustanovení zástupce žalobkyně připojila fotografie s dcerou a se synem, smlouvu o vrácení půjčených peněz s panem Ť., smlouvu o půjčce uzavřenou s V. T. 13. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 1. 2025, č. j. 32 Ad 1/2025-67, byla žalobkyni ustanovena pro řízení advokátka JUDr. E. B. a zároveň byla vyzvána, aby doplnila žalobu. Ustanovená advokátka odkázala na tvrzení žalobkyně v žalobě a na tvrzení ze správního řízení. Správní orgán rozhodl nesprávně, spis je neúplný, návrhy nebyly akceptovány. Žalobkyně doložila do spisu velké množství písemností, na které nebylo reagováno. Zpochybnila pravost podpisu na vyjádření dcery k péči matky v době nezletilosti. Dcera byla vyzvána, aby sdělila, zda se jedná o její vyjádření, dcera to nepotvrdila, přesto bylo k tomuto vyjádření přihlédnuto. Nebylo přihlédnuto k podání syna žalobkyně (Ing. J. O.), bylo konstatováno, že nelze vyloučit jeho osobní zájem na věci. Nebylo však uvedeno, jaký osobní zájem na věci má. Rozhodnutí tedy nebylo náležitě odůvodněno, a proto je nepřezkoumatelné. Ani svědectví pana Ť. nebylo bráno v potaz, neboť je orgánům sociálního zabezpečení osobou neznámou. Je zřejmé, že správní orgány nemohou znát všechny příbuzné, známé a sousedy účastníků řízení. Dle názoru žalobkyně je svědek nestranný. Žalovaná potvrdila, že žalobkyně byla zkrácena na svých právech, když závažnou vadou řízení byla skutečnost, že jí nebyla dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Byl navržen výslech žalobkyně a svědků Ing. O. a a pana Ť., zejména k délce péče o dceru. 14. Žalobkyně ve svém podání ze dne 11. 3. 2025 namítala, že v Ústavě je zakotvena rovnost. Celou dobu namítala podjatost správního orgánu I. stupně i žalované, nikdo se tím nezabýval. Navrhla jako důkaz spisy sp. zn. 14 Nc 15/2001 a 14 Nc 399/19, dále trestní spis a soudní spis vztahující se k bytu sp. zn. 27 C 195/2001. Zopakovala, že se otec dcery dopouštěl trestné činnosti na dceři, na žalobkyni a na otci žalobkyně. Když se chtěl rozvést, pokusil se žalobkyni zabít při autonehodě, následně plynem z karmy, žádal zbavení její svéprávnosti. Dceru L. nechal systémově týrat v dětském domově. Otec dcery byl trestně stíhán pro týrání svěřené osoby L. a pro porušování a omezování její osobní svobody. Ing. Z. J. dále nechal prověřit sexuální zneužívání L. a důvody nepředávání nezletilé L. a důvody neplnění soudních usnesení otcem. Protože dcera pořád chtěla k žalobkyni, jak vyplývá ze zprávy třídní učitelky i lékařek, otec navrhl umístění dcery do dětského domova, kde pracovala jeho přítelkyně. Nechali dceru systémově týrat, jak vyplývá ze zprávy zástupkyně ombudsmana Anny Šabatové a ze zprávy MPSV. Dcera utekla z dětského domova k matce a uvedla policistům i zástupcům dětského domova, že utekla proto, že chce být u své matky. Otec se dopustil trestného jednání, když provedl plagiát údajného podpisu dcery jako svědka. Otec vybral a zneužil dceřino stavební spoření Pyramida a zaplatil za to přítelkyni nový dům. 15. V dalším doplnění ze dne 12. 3. 2025 uvedla, že o dceru pečovala od jejího narození jenom ona, jako nedonošená musela rehabilitovat, chodila s ní na rehabilitace. O dceru se starala více než 10 let od jejího narození. Po návratu z dětského domova se L. starala o otce po operaci páteře. Zneužil ředitelku dětského domova, která měla za manžela vysoko postaveného policistu. K tomu do spisu zakládá vyrozumění policie ze dne 5. 2. 2001, fotku dcery, která až do noci čekávala na tatínka, ale nedočkala se ho. Ze zpráv zaměstnavatelů plyne, že otec dělal kariéru, měl vyšší plat a žádné ošetřování člena rodiny nikdy neměl. 16. V doplnění ze