2 As 46/2026 — Nejvyšší správní soud

20 A 4/2024- 48 - text 8 20 A 4/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D., ve věci žalobce: Ing. M. J., CSc., nar. X. bytem X zastoupen Mgr. Katarínou Šulovou, advokátkou sídlem Purkyňova 648/15, 612 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2023, č.j. MD-32806/2023-230/7, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2023, č.j. MD-32806/2023-230/7, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Kataríny Šulové, advokátky. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Státní plavební správy – pobočka Praha ze 12. 11. 2019, č.j. 9363/PH/19 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým mu byla uložena pokuta X Kč za spáchání přestupku podle § 43 odst. 1 písm. l) zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě (dále jen „zákon o vnitrozemské plavbě“), neboť dne X vedl malé plavidlo s vlastním strojním pohonem – jetsurf -poznávacích znaků X mimo prostor vymezený na vodní ploše k provozování této činnosti ve smyslu § 30a zákona o vnitrozemské plavbě na vodní cestě Vltava, vodní dílo X, říční km X (X). II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobce v podané žalobě nejprve uvedl, že rozhodnutí žalovaného je opět nezákonné, neboť je v přímém rozporu s ustanovením § 30a zákona o vnitrozemské plavbě a dále v rozporu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. l) téhož zákona, jakož i v rozporu se zásadou totožnosti skutku a opět je výsledkem nedostatečných skutkových zjištění, domněnek, fabulací a z toho plynoucího nesprávného právního posouzení. 3. Namítal, že již závěr žalovaného v napadeném rozhodnutí, že jakákoliv plavba plavidla typu jetsurf je obdobně riziková jako činnosti, které zákon o vnitrozemské plavbě demonstrativně zmiňuje v § 30a odst. 6 a že z tohoto důvodu spadá tato činnost pod režim upravený § 30a odst. 1 zákona o vnitrozemské plavbě, je v příkrém rozporu se závazným právním názorem vyjádřeným Městským soudem v Praze v předchozím zrušujícím rozsudku č.j. 16 A 28/2020-23 ze dne 22.6.2023, podle kterého z oprávnění vymezit část vodní cesty podle § 30a zákona o vnitrozemské plavbě zákaz plutí jetsurfu mimo vymezenou část vodní cesty v souladu s pravidly plavebního provozu a povinnostmi vůdce plavidla neplyne. 4. Žalovaný podle žalobce i nadále v celém odůvodnění rozhodnutí odkazuje na ustanovení § 30a odst. 1 písm. a) odst. 6 zákona o vnitrozemské plavbě, z nichž žalovaný dovozuje demonstrativní výčet činností, které lze provozovat pouze na vymezených vodních plochách, přičemž, jelikož žalovaný výčet těchto činností považuje za demonstrativní, konstatuje, že toto ustanovení dopadá i na jakoukoli plavbu jetsurfu, neboť ta je „obdobně riziková jako tyto činnosti“. Z toho pak dovozuje i nadále, že se žalobce dopustil přestupku ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 písm. l) zákona o vnitrozemské plavbě. Tímto ovšem žalovaný podle žalobce uplatnil svůj právní názor na výklad ustanovení § 30a zákona o vnitrozemské plavbě, navíc ničím nepodložený, ale neřídil se pokyny soudu, aby vyjevil, na základě jakého zákonného ustanovení je obecná plavba na jetsurfu mimo vymezené cesty zakázána (resp. byla v době páchání domnělého přestupku), když z ustanovení § 30a zákona o vnitrozemské plavbě takový zákaz neplyne. 5. Dále žalobce žalovanému vytkl, že učinil vlastní názory na způsob jízdy na jetsurfu a na to, jaká pravidla vůdce plavidla může či nemůže osoba plovoucí na jetsurfu dodržet, aniž by pro takové závěry existovala jakákoli opora ve spise, tj. v provedených důkazech a z nich plynoucích skutkových zjištění a aniž by měl žalobce možnost se případně k takovým skutečnostem, resp. důkazům, resp. podkladům pro vydání rozhodnutí vyjádřit. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí rovněž nevyplývá, z čeho žalovaný učinil skutková zjištění ohledně ovladatelnosti jetsurfu, neschopnosti tzv. výtlačné plavby, čímž plavba na něm automaticky porušuje ustanovení o nejvyšší povolené rychlosti dle § 7 vyhlášky č. 67/2015 Sb., nedostatečném přehledu vůdce plavidla o situaci na vodní cestě, složitosti udržet stabilitu plováku při působení vlnobití od proplouvajících plavidel či problematického zastavení plavidla. 6. Žalovaný podle žalobce pominul stěžejní otázku, zda se dopustil takového skutku, na který pamatuje ustanovení § 43 odst. 1 písm. l) zákona o vnitrozemské plavbě, podle kterého se dopustí přestupku fyzická osoba, která provozuje činnosti uvedené v § 30a odst. 1 téhož zákona mimo části vodní cesty, které byly k jejich provozování vymezeny. Posledně zmiňované ustanovení přitom předpokládá, že je osobě obviněné z přestupku kladeno za vinu to, že některou z činností tam uvedených vykonala právě mimo k tomu vymezenou plochu, tj. nikoli pouze to, že pouze plula, aniž by se dopustila nějakého porušení. 7. S ohledem na shora uvedené žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve svém vyjádření nejprve shrnul pokyny, které mu soud pro další řízení uložil svým rozsudkem ze dne 22. 6. 2023, č.j. 16 A 28/2020-23. 9. Následně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž podrobně vysvětlil, proč plavidla typu jetsurf s ohledem na své konstrukční parametry a charakteristiky mohou být provozována pouze na vodních plochách vymezených podle § 30a zákona o vnitrozemské plavbě včetně posouzení problematiky ovladatelnosti jetsurfu. Tento výklad je podle žalovaného zcela v mezích správního uvážení správních orgánů působících v oblasti bezpečnosti plavebního provozu o tom, které činnosti spadají pod režim ust. § 30a odst. 1 písm. a) zákona o vnitrozemské plavbě a lze je s ohledem na § 30a odst. 6 tohoto zákona provozovat pouze na vymezených vodních plochách. 10. Žalovaný dále uvedl, že současně vymezil, ze kterého zákonné ustanovení vyplývá povinnost výlučné plavby jetsurfu ve vymezené části vodní cesty a odkázal přitom zejména na body 6. (první a druhý odstavec) a 14. odůvodnění napadeného rozhodnutí. 11. V podrobnostech poté odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 12. Ze správního spisu zjistil zdejší soud následující podstatné skutečnosti. 13. Z protokolu o kontrole provedené podle § 42 zákona o vnitrozemské plavbě ze dne X. se podává, že žalobce toho dne v čase X měl vést jetsurf poznávacích znaků X mimo prostor vymezený na vodní ploše k provozování této činnosti ve smyslu § 30a zákona o vnitrozemské plavbě na vodní cestě Vltava, vodní dílo X, říční km X (X). 14. Žalobce následně svým podáním ze dne 4. 7. 2019 doručeným dne 8. 7. 2019 správnímu orgánu prvního stupně vyjádřil svůj nesouhlas s celým kontrolním zjištěním. 15. Správní orgán prvního stupně dne 31. 7. 2019 zahájil správní řízení o přestupku podle § 43 odst. 1 písm. l) zákona o vnitrozemské plavbě. 16. Z protokolu o ústním jednání ze dne X. se podává, že žalobce k věci mimo jiné uvedl, že předmětné dne na X neporušil žádné povinnosti vůdce malého plavidla, když jel liniovou plavbu v délce jeden až dva kilometry poté s otočkou zpět. Nedocházelo přitom k žádné činnosti uvedené v § 30a odst. 1 písm. a), zejména pak k objíždění řady uměle vytvořených překážek, ke skokům nad vodní hladinou nebo k provádění jiných akrobatických činností. Podle uživatelské příručky je zakázáno při plavbě skákat a provozovat podobné činnosti pod ztrátou záruky. Současně nikoho neohrozil, neomezil a v okruhu 500 metrů se nevyskytovali žádní plavci. Pouze v dohledu dvou až tří kilometrů byly jen dvě motorové lodě. 17. Správní orgán prvního stupně poté, co vyrozuměl žalobce o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, rozhodl prvostupňovým rozhodnutím, jak je uvedeno v bodě 1 tohoto rozsudku. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný svým rozhodnutím ze dne 15. 4. 2020, č.j. 4/2020-135-VPL/5, zamítl. Proti tomuto rozhodnutí žalovaného žalobce brojil žalobou, o které zdejší soud rozhodl rozsudkem ze dne 22. 6. 2023, č.j. 16 A 28/2020-23, tak, že uvedené předchozí rozhodnutí žalovaného pro nepřezkoumatelnost zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Následně žalovaný poté, co umožnil žalobci seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim, vydal napadené rozhodnutí, kterým znovu rozhodl o odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí, a to tak, jak je uvedeno v bodě 1. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 18. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu dotčeném žalobou, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán podle ustanovení § 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění p