3 A 136/2025 – Městský soud v Praze

3 A 136/2025- 44 - text 9 3 A 136/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobkyně: Z. Š., narozena dne X bytem X proti žalované: Česká advokátní komora sídlem Národní 118/16, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dnů 14. 7. 2025 č. j. 10.04-000071/25-0002, 15. 7. 2025 č. j. 10.04-000072/25-0002, 15. 7. 2025 č. j. 10.04-000073/25-0002, 21. 7. 2025 č. j. 10.04-000075/25-0002 a 23. 7. 2025 č. j. 10.04-000076/25-0002, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se domáhala vyslovení nicotnosti, event. zrušení pěti v záhlaví označených rozhodnutí žalované, jimiž předseda žalované jí ve všech případech neurčil advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“). 2. Podle rozhodnutí ze dne 14. 7. 2025 č. j. 10.04-000071/25-0002 žalobkyně požádala o určení advokáta k zastoupení v řízení před Nejvyšším správním soudem (dále jen „NSS“) ke sp. zn. 4 As 102/2025 o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 3. 2025 č. j. 22 A 20/2024-27. Jelikož žalobkyně v žádosti neuvedla datum doručení rozhodnutí, proti němuž podala opravný prostředek, ani datum zahájení řízení u NSS, žalovaná dovodila, že žalobkyně neprokázala včasné podání žádosti o určení advokáta. Současně žalovaná uvedla, že žalobkyně v žádosti neuvedla jména dvou oslovených advokátů, kteří jí již odmítli poskytnout požadovanou právní službu. Neosvědčila tedy, že si nemohla zajistit právní službu jinak (na smluvním základě) podle § 18 odst. 2 zákona o advokacii. 3. Podle rozhodnutí ze dne 15. 7. 2025 č. j. 10.04-000072/25-0002 žalobkyně požádala o určení advokáta k zastoupení v řízení před NSS pod sp. zn. 5 As 88/2025 o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2025 č. j. 9 A 124/2023-68. Jelikož žalobkyně v žádosti neuvedla datum doručení rozhodnutí, proti němuž podala opravný prostředek, ani datum zahájení řízení u NSS, žalovaná dovodila, že žalobkyně neprokázala včasné podání žádosti o určení advokáta. Současně žalovaná uvedla, že žalobkyně v žádosti neuvedla jména dvou oslovených advokátů, kteří jí již odmítli poskytnout požadovanou právní službu. Neosvědčila tedy, že si nemohla zajistit právní službu jinak (na smluvním základě) dle § 18 odst. 2 zákona o advokacii. 4. Podle rozhodnutí ze dne 15. 7. 2025 č. j. 10.04-000073/25-0002 žalobkyně požádala o určení advokáta k zastoupení v řízení před Ústavním soudem o ústavní stížnosti proti usnesení NSS ze dne 4. 4. 2025 č. j. 10 As 10/2025-52. Žalovaná uvedla, že žalobkyně v žádosti neuvedla jména dvou oslovených advokátů, kteří jí již odmítli poskytnout požadovanou právní službu. Neosvědčila tedy, že si nemohla zajistit právní službu jinak (na smluvním základě) dle § 18 odst. 2 zákona o advokacii. Současně žalovaná uvedla, že žalobkyně nepodala žádost o určení advokáta včas. V žádosti žalobkyně uvedla datum doručení posledního rozhodnutí soudu dne 14. 4. 2025, poslední den lhůty pro podání ústavní stížnosti by tak připadl na den 16. 6. 2025. Žalované však žádost žalobkyně byla doručena dne 9. 6. 2025. Podle žalované ve lhůtě sedmi dnů do uplynutí lhůty pro podání ústavní stížnosti nelze určit advokáta k poskytnutí právní služby, a pokud by žalobkyni byl advokát určen, nebyl by v tak krátké době schopen jí poskytnout právní službu v potřebné kvalitě. Žalobkyně zároveň neuvedla, že by ústavní stížnost podala sama, lhůtu by tak měla zachovanou. 5. Podle rozhodnutí ze dne 21. 7. 2025 č. j. 10.04-000075/25-0002 žalobkyně požádala o určení advokáta k zastoupení v řízení před Ústavním soudem o ústavní stížnosti proti usnesení NSS ze dne 24. 4. 2025 č. j. 6 As 329/2023-34. Žalovaná uvedla, že žalobkyně v žádosti neuvedla jména dvou oslovených advokátů, kteří jí již odmítli poskytnout požadovanou právní službu. Neosvědčila tedy, že si nemohla zajistit právní službu jinak (na smluvním základě) dle § 18 odst. 2 zákona o advokacii. Současně žalovaná uvedla, že žalobkyně nepodala žádost o určení advokáta včas. V žádosti žalobkyně uvedla datum doručení posledního rozhodnutí soudu 24. 4. 2025, poslední den lhůty pro podání ústavní stížnosti by tak připadl na 24. 6. 2025. Žalované však žádost žalobkyně byla doručena dne 18. 6. 2025. Podle žalované ve lhůtě šesti dnů do uplynutí lhůty pro podání ústavní stížnosti nelze určit advokáta k poskytnutí právní služby, a pokud by žalobkyni byl advokát určen, nebyl by v tak krátké době schopen jí poskytnout právní službu v potřebné kvalitě. Žalobkyně zároveň neuvedla, že by ústavní stížnost podala sama, lhůtu by tak měla zachovanou. 6. Podle rozhodnutí ze dne 23. 7. 2025 č. j. 10.04-000076/25-0002 žalobkyně požádala o určení advokáta k zastoupení v řízení před NSS pod sp. zn. 10 As 110/2025 o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2025 č. j. 18 A 88/2024-51. Žalovaná uvedla, že žalobkyně v žádosti neuvedla jména dvou oslovených advokátů, kteří jí již odmítli poskytnout požadovanou právní službu. Neosvědčila tedy, že si nemohla zajistit právní službu jinak (na smluvním základě) dle § 18 odst. 2 zákona o advokacii. 7. Proti těmto rozhodnutím žalované brojí žalobkyně podanou žalobou. 8. Žalobkyně ke všem pěti napadeným rozhodnutím namítá vnitřní rozpornost výroků. Podle žalobkyně ust. § 18 odst. 2 zákona o advokacii ani po novele účinné ode dne 1. 1. 2024 nepočítá s určením advokáta za úplatu. Toto ustanovení nadále obsahuje pouze právo na určení advokáta k poskytnutí a) právní porady podle § 18a zákona o advokacii a b) právní služby podle § 18c zákona o advokacii, tj. bezplatné právní služby. Absence zákonné úpravy pravidel pro určení advokáta za úplatu představuje jádro žalobní argumentace. Žalobkyně má za to, že žalovaná nebyla oprávněna rozhodnout podle § 18c zákona o advokacii a požadovat splnění podmínek stanovených v § 18 odst. 2 a § 18c odst. 3 zákona o advokacii, tato ustanovení nebyla novelou zákona o advokacii účinnou od 1. 1. 2024 dotčena. Žalovaná nastavila podmínky pro určení advokáta za úplatu bez zákonného podkladu. Povinnosti však mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Žalobkyně pokládá z tohoto důvodu napadená rozhodnutí za nicotná. Žalobkyně citovala z rozsudku zdejšího soudu ze dne 21. 10. 2024 č. j. 18 A 17/2024-42, jenž v obdobné věci aproboval závěry žalované, s čímž nesouhlasí. 9. Žalobkyně poukazuje na to, že nový formulář Žádost o právní službu za úplatu pro fyzickou osobu (§ 18c odst. 4 věta druhá zákona o advokacii), který je přílohou č. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 120/2018 Sb., obsahuje povinné údaje, které vyplývají z § 18 odst. 2 zákona o advokacii (ustanovení zástupce soudem a uvedení jmen dvou neúspěšně oslovených advokátů). Žalobkyně zpochybňuje, že tento formulář má oporu v nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/21. Totéž platí i pro vyhlášku Ministerstva spravedlnosti č. 120/2018 Sb. Podle žalobkyně je též otázkou, zda se novela účinná od 1. 1. 2024 měla či neměla projevit ve vztahu k bodu 54 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 44/21 v § 18 odst. 2 zákona o advokacii za účelem vytvoření právního rámce i pro majetné žadatele. 10. Žalobkyně je přesvědčena, že správní soudy se dosud nevypořádaly s tím, že vedle sebe neobstojí ust.§ 23 odst. 5 a ust. § 18c zákona o advokacii. První explicitně upravuje možnost požádat o určení advokáta za úplatu, avšak činí tak podle § 18c, který neobsahuje slovní spojení za úplatu a je v rozporu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/21. 11. K otázce (ne)včasnosti žádosti žalobkyně uvádí, že podle rozsudku NSS ze dne 17. 5. 2023 č. j. 9 As 122/2022-36 nelze zamítnout žádost žadatele jen na základě skutečnosti, že do uplynutí určité lhůty zbývá několik dnů. 12. Podle žalobkyně žalovaná zatížila řízení vadami, které způsobují nicotnost rozhodnutí, resp. nezákonnost, jejich důsledkem je odepření žalobkyni práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 a práva na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Zároveň navrhla, aby soud věc předložil Ústavnímu soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. Žalobkyně za důkazy označila napadená rozhodnutí. 13. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. K otázce nesplnění podmínky uvedení jmen dvou oslovených advokátů, kteří odmítli poskytnout požadovanou právní službu uvedla, že novela zákona o advokacii účinná od 1. 1. 2024 přinesla mimo jiné nové znění § 23 odst. 5, podle něhož byl-li advokát určen podle § 18c k poskytnutí právní služby za úplatu, hradí jeho odměnu klient podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, nedohodne-li se advokát s klientem jinak. Toto ustanovení je ovšem nutno vykládat v