2 As 4/2011 — Nejvyšší správní soud

3 A 172/2025- 67 - text 11 3 A 172/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobce: Z. M., narozený dne X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2025 č. j. MSP-821/2025-OSV-OSV/6, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž žalovaný potvrdil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále též „povinný subjekt“) ze dne 24. 10. 2025 č. j. 48 Si 328/2025-17 (dále též „rozhodnutí OS“). Tímto rozhodnutím OS jako povinný subjekt odmítl žádost žalobce o poskytnutí informací ze dne 31. 8. 2025 doplněnou dne 20. 10. 2025 (dále též „Žádost“) podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále též „InfZ“). Žádost žalobce povinnému subjektu koncipoval takto: „Na soudním jednání 6. 12. 2022 ve věci X projednávané před Obvodním soudem pro Prahu 8 jsem kladl MUDr. B. otázky, na které neuměl odpovědět v souladu s tím, co skutečně tvořilo podklady k jeho znaleckému posudku. Buď si ‚nepamatoval‘, nebo ‚nerozuměl‘ otázce, která se přímo dotýkala závěrů jeho posudku i podkladů k jeho vyhotovení. Soudkyně JUDr. B. P. se postavila na stranu tohoto lékaře a slovy: ‚Pan znalec vycházel ze zdravotnické dokumentace a z vaší výpovědi‘, obhajovala jeho zmatené tvrzení. Žádám o odpovědi na tyto otázky: 1. Odkud měla dané informace, které ji opravňují k daným tvrzením, a k obhajobě znalce MUDr. B.? 2. Má soud nějaké tajné zdroje informací a má přístup k údajům, které ještě neexistují nebo vůbec ani neexistují?“ 2. Ze správního spisu vyplývají tyto podstatné skutečnosti. 3. Dne 31. 8. 2025 byla povinnému subjektu doručena Žádost, v níž žadatel, nyní žalobce, požadoval informace citované shora. 4. Povinný subjekt dne 12. 9. 2025 pod č. j. 48 Si 328/2025-4 odmítl Žádost podle § 11b InfZ. Proti tomuto rozhodnutí podal žadatel odvolání. 5. Žalovaný dne 14. 10. 2025 rozhodnutím č. j. MSP-821/2025-OSV-OSV/2 zrušil rozhodnutí povinného subjektu ze dne 12. 9. 2025 č. j. 48 Si 328/2025-4 a věc mu vrátil k novému projednání. V odůvodnění uvedl, že rozhodnutí OS bylo vydáno po uplynutí zákonné sedmidenní lhůty § 11b InfZ a pokud žadatel neoznačil konkrétní dokument, ale žádá, aby povinný subjekt sám provedl výběr a identifikaci podkladu výroku soudkyně, jedná se o požadavek s hodnotící činností povinného subjektu, který by musel vysvětlovat rozhodovací činnost soudu, což je podle § 2 odst. 4 InfZ vyloučeno. 6. Žadatel dne 20. 10. 2025 Žádost doplnil: „Tímto žádám o poskytnutí následující, stávající a lokalizovatelné informace: Označte přesný dokument, číslo dopisu (strany) a případně odstavec v soudním spise sp. zn. X, ze kterého soudkyně JUDr. B. P. čerpala informaci pro své výše uvedené tvrzení na jednání dne 06.12.2022. Upřesnění žádosti: Nežádám o názor, právní hodnocení, ani o vytvoření nové informace. Žádám výhradně o lokalizaci konkrétního zdroje (podkladu) pro faktické tvrzení, které bylo předneseno přímo soudem v průběhu veřejného líčení a které je součástí soudního spisu, kterým povinný subjekt disponuje. Tato žádost je v plném souladu s rozhodnutími Ministerstva spravedlnosti ČR, která opakovaně potvrdila, že požadavek na označení zdroje faktického tvrzení uvedeného soudem není žádosti o ‚komentář‘ ani o ‚rozhodovací činnost‘, nýbrž legitimní žádostí o existující informaci ve smyslu zákona č. 1/2003, 106/1999 Sb.“ 7. Povinný subjekt rozhodnutím OS (ze dne 24. 10. 2025 č. j. 48 Si 328/2025-17) odmítl Žádost s jejím doplněním žadateli podle § 2 odst. 4 InfZ. V odůvodnění konstatoval, že i po upřesnění Žádosti požadavek žadatele směřuje k hodnotící činnosti soudu, k interpretaci rozhodovacího procesu soudkyně. Žadatel neoznačuje konkrétní dokument, ale žádá, aby povinný subjekt sám určil, z jakého podkladu soudkyně vycházela, což by vyžadovalo zpětnou analýzu soudního spisu a deduktivní úvahu o rozhodovací činnosti. Takový požadavek není informací ve smyslu InfZ, neboť podle § 2 odst. 4 InfZ se povinnost poskytovat informace nevztahuje na dotazy na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinný subjekt není povinen interpretovat rozhodovací činnost svých zaměstnanců ani vytvářet nové informace, které nejsou explicitně obsaženy v dokumentech, které jsou k dispozici. Odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 68/2012-40. Proti tomuto rozhodnutí OS podal žadatel odvolání. 8. Napadeným rozhodnutím (ze dne 10. 11. 2025 č. j. MSP-821/2025-OSV-OSV/6) žalovaný rozhodnutí povinného subjektu ze dne ze dne 24. 10. 2025 č. j. 48 Si 328/2025-17 potvrdil. V odůvodnění konstatoval, že žadatel v odvolání namítl, že nepožaduje právní názor ani interpretaci rozhodovací činnosti, nýbrž lokalizaci konkrétního dokumentu ve spisu, z něhož měla soudkyně JUDr. B. P. čerpat své vyjádření učiněné při jednání soudu dne 6. 12. 2022. Námitku žadatele nepovažuje za důvodnou. Přestože žadatel formálně deklaruje, že nepožaduje hodnotící činnost, obsah Žádosti směřuje provedení odborné analýzy soudního spisu povinným subjektem, který by zpětně rekonstruoval rozhodovací proces soudkyně a určil, z jakého konkrétního podkladu vycházela při svém ústním vyjádření. Takový požadavek nelze kvalifikovat za žádost o existující jednoznačně označenou informaci, nýbrž za požadavek na deduktivní úvahu o rozhodovací činnosti soudu. Povinný subjekt by musel provést výběr z množiny dokumentů ve spise, posoudit jejich relevanci ve vztahu k výroku soudkyně, a následně učinit závěr, který dokument byl podkladem pro její vyjádření. Dostal by se do pozice interpretace rozhodovacího procesu nezávislého soudce, což je podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu nepřípustné. Uvedl, že podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 68/2012–40 neslouží InfZ k revizi rozhodovací činnosti soudů ani k interpretaci jejich rozhodnutí. Podle žalovaného rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 61/2012–62 dovodil, že nelze požadovat, aby povinný subjekt prováděl odbornou analýzu spisu za účelem odpovědi na žádost. V daném případě žadatel neoznačil konkrétní dokument, ale požadoval, aby povinný subjekt určil, z čeho soudkyně vycházela, což je odborná analýza, a tu zákon vylučuje. Odborná literatura potvrzuje, že § 2 odst. 4 InfZ chrání povinné subjekty před požadavky na hodnotící nebo deduktivní činnost a povinný subjekt není povinen rekonstruovat rozhodovací proces, pokud žadatel neoznačí konkrétní dokument. 9. Proti napadenému rozhodnutím brojí žalobce podanou žalobou. 10. Žalobce v žalobě namítá, že napadené rozhodnutí je nezákonné a nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů. Má za to, že žalovaný účelově dezinterpretuje Žádost a popírá smysl InfZ. Správní orgány se dopustily nesprávného právního posouzení tím, že účelově překlasifikovaly Žádost o existující informaci („Kde se nachází dokument?“) na vytvoření nové informace („Jaký je Váš názor?“ či „Proveďte deduktivní úvahu.“). Uvedené považuje v rozporu se smyslem a účelem InfZ, jímž je kontrola veřejnosti nad podklady, z nichž orgány veřejné moci vycházejí. Žádost nesměřovala k interpretaci myšlenkových pochodů soudkyně, ale k ověření existence dat v informačním systému (soudním spise), který je povinný subjekt povinen spravovat. Aplikace § 2 odst. 4 InfZ je v tomto případě účelová, jejím cílem je zabránit odhalení, že tvrzení soudkyně se o žádný podklad ve spise zřejmě neopíralo. 11. Žalobce dále napadené rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné pro svévoli a systémovou účelovost žalovaného, jeho postup má za nelogický i svévolný, postrádající věrohodnost a konzistenci. O tom svědčí rozhodovací praxe žalovaného v téměř identické věci, jeho jednání není vedeno snahou o správnou aplikaci práva, ale o účelovou snahu chránit justiční orgány. Jednalo se o související řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 (dále též „jmenovaný soud“) a poté u žalovaného pod sp. zn. MSP-826/2025, který poté, co rozhodnutí jmenovaného soudu ze dne 13. 10. 2025 zrušil pro nezákonnost, následně dne 5. 11. 2025, tj. o 23 dní později, v téže věci potvrdil tentýž postup jmenovaného soudu jako správný. Podle žalobce postup žalovaného dokazuje, že jeho právní argumentace je účelovým nástrojem, ohýbaným podle potřeb. Nejedná se o ojedinělý exces, jde o projev systémové praxe jako projev libovůle, který napadené rozhodnutí činí nepřezkoumatelným pro nevěrohodnost. 12. Žalobce v žalobě navrhl provést důkaz zmiňovanými rozhodnutími žalovaného ze dne 13. 10. 2025 č. j. MSP-826/2025-OSV-OSV/2 (dále též „rozhodnutí ze dne 13. 10. 2025“) a ze dne 5. 11. 2025 č. j. MSP-826/2025-OSV-OSV/4 (dále též „rozhodnutí ze dne 5. 11. 2025“).