1 Ads 139/2015 — Nejvyšší správní soud

8 Af 18/2025- 54 - text [OBRÁZEK] 8 Af 18/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobkyně: M. Š., narozená X, bytem X proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno, o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 13. 06. 2025, č. j.: 16274/25/5200-10422-711621, a č. j.: 16275/25/5200-10422-711621 takto: I. Žaloba se zamítá II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobou napadeným rozhodnutím č. j. 16274/25/5200-10422-711621 ze dne 13. 6. 2025 žalovaný k podanému odvolání potvrdil dodatečný platební výměr na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 č. j. 6716531/23/2003-51521-110972 ze dne 15. 8. 2023 (dále jen „platební výměr 2019“), dodatečný platební výměr na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2021 č. j. 6754807/23/2003-51521-110972 ze dne 15. 8. 2023 (dále jen „platební výměr 2021“), a platební výměr na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2022 č. j. 7058417/23/2003-51521-110972 ze dne 4. 9. 2023 (dále jen „platební výměr 2022“). 2. Druhým žalobou napadeným rozhodnutím č. j. 16275/25/5200-10422-711621 ze dne 13. 6. 2025 žalovaný k podanému odvolání změnil dodatečný platební výměr na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2020 č. j. 6718104/23/2003-51521-110972 ze dne 15. 8. 2023 (dále jen „platební výměr 2020“). Důvodem byla akceptace daru poskytnutého žalobkyní společnosti Člověk v tísni, o.p.s. 3. Žalobkyně podala u správce daně řádná, resp. dodatečná daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob za předmětná období, v nichž si uplatnila jako nezdanitelnou část základu daně podle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) mimo jiné hodnotu daru ve výši 194 418 Kč za rok 2019, ve výši 290 000 Kč za rok 2020, ve výši 300 000 Kč za rok 2021, a ve výši 100 000 Kč za rok 2022 poskytnutého sportovnímu klubu Střelka se sídlem Jamborova 747/2, 198 00, Praha 9 – Hostavice, IČ: 26619989 (dále jen „Klub“). 4. Předmětem sporu mezi účastníky tohoto soudního řízení je otázka prokázání zneužití práva, ke kterému v daném případě došlo tím, že žalobkyně uplatnila dary poskytnuté Klubu jako nezdanitelné části základu daně podle ust. § 15 odst. 1 ZDP. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 5. Žalobkyně předně namítá, že žalovaný neopřel svá rozhodnutí o provedené dokazování, a jeho závěry o zneužití práva nejsou přesvědčivé, ani logicky zdůvodněné. 6. Klub se skutečně neprezentuje na internetu, avšak povědomí o činnosti Klubu se šířilo „po staru“ prostřednictvím lidí, kteří se akcí Klubu účastnili. Klub nemá kapacity na to, aby se některé akce mohla účastnit široká veřejnost (stovky lidí), avšak akce nejsou soukromého charakteru. Ačkoliv členové Klubu jsou jakýmsi stálým jádrem, nejedná se o uzavřenou skupinu osob, jež by se účastnila akcí Klubu. Naprostá většina akcí Klubu je otevřena veřejnosti. Klub pořádá velké množství akcí, pročež je logické, že se akcí účastní i rodinní příslušníci. Každá akce Klubu vyžaduje přípravu, některé akce organizuje sám předseda Klubu, některé žalobkyně (X) a s některými pomáhají i další členové Klubu. Hlavní plánovací akcí Klubu je akce „Čarodějnice“, což vylučuje soukromý charakter této akce. 7. Klub nevede seznamy účastníků jednotlivých akcí, když žádný právní předpis jej k tomu nenutí. Předložené seznamy byly vytvořeny zpětně s časovým odstupem, pročež nemohly být úplné, neboť akcí se účastnily i některé nové osoby. Seznamy tak nelze brát jako důkaz, že se akcí účastnila jen omezená skupina lidí. 8. K výtce, že je Klub financován jen z darů a členských příspěvků, uvádí, že získání grantu je administrativně náročné a Klub na to nemá personální kapacitu. 9. Žalobkyně dále namítá, že žalovaný překrucuje výpověď předsedy Klubu ohledně účasti veřejnosti na akcích Klubu, charakteru akcí Klubu a použití finančních prostředků v celospolečenském zájmu, a dále bagatelizuje vliv pandemie COVID 19, která omezila společenské akce a měla vliv na počet účastníků (menší skupina). 10. Žalobkyně dále poukázala na to, že v obdobné věci jiného člena Klubu vedeného pod sp. zn. 11 Af 8/2024 Městský soud v Praze vyhověl žalobě a rozhodnutí žalovaného zrušil. Kasační stížnost žalovaného, o níž bylo vedeno řízení pod sp. zn. 1 Afs 69/2025, byla zamítnuta. 11. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, jelikož nadále setrvává na právním názoru uvedeném v žalobou napadených rozhodnutích, na jejichž odůvodnění v plném rozsahu odkazuje. Dále uvedl, že v projednávané věci je nesporné, že byly splněny formální podmínky pro odečet daru jako nezdanitelné části základu daně podle ust. § 15 odst. 1 ZDP. V dané věci však došlo ke zneužití práva. 12. Žalovaný doplnil, že závěr o zneužití práva byl učiněn na základě testu zneužití práva, tzn. že byla identifikována objektivní a subjektivní kritéria zneužití práva, a to na základě skutečností, jež vyplynuly z provedeného dokazování. Posouzení objektivního kritéria žalovaný provedl v bodech 45 až 90, resp. 46 až 91 žalobou napadených rozhodnutí, v nichž byly rovněž shrnuty provedené důkazní prostředky a jejich hodnocení, které bylo provedeno v souladu s ust. § 8 daňového řádu. Posouzení subjektivního kritéria pak žalovaný provedl v bodech 91 až 101, resp. 92 až 102 žalobou napadených rozhodnutí. 13. Žalovaný shrnul, že ze všech zjištěných skutečností, jež byly hodnoceny ve vzájemném kontextu, vyplynulo, že Klub svými akcemi (sportovního a kulturního charakteru) necílil na podporu a rozvoj v oblasti celospolečenského zájmu, tedy ku prospěchu množiny blíže nekonkretizovaných adresátů. Z veřejně dostupných zdrojů (internet) bylo ověřeno, že samotný Klub se žádným způsobem neprezentuje vůči široké veřejnosti a nelze jej kromě záznamu ve veřejném rejstříku (spolkový rejstřík) nalézt na internetu a jiných sociálních komunikačních platformách. Z typu pořádaných akcí a opakující se skupiny účastníků vyplynulo, že akce nebyly zpřístupněny široké veřejnosti, ale mají „soukromý“ charakter a byly určeny pouze „omezenému“ okruhu účastníků (členů Klubu, jejich rodinných příslušníků a osob pravidelně se akcí Klubu zúčastňujících), což bylo potvrzeno jak předloženými seznamy akcí Klubu, tak také spárováním akcí s výdajovými doklady. Akce Klubu tedy nesledovaly celospolečenský prospěch (tedy prospěch množiny blíže nekonkretizovaných adresátů), nýbrž cílem bylo uspokojování osobních potřeb a zájmů uzavřené skupiny osob, a to vše za pomoci financování činnosti Klubu z darů členů Klubu (Klub byl financován prakticky výlučně z darů členů Klubu). Mezi dárci finančních prostředků, tj. členy Klubu, a těmi, kdo fakticky darované finanční prostředky využívali, tedy existuje personální provázanost. 14. V daném případě tak nebyl naplněn smysl a účel ust. § 15 odst. 1 ZDP, které umožňuje odečíst příslušný dar z daňového základu, když se jednalo o uměle vytvořené podmínky pro to, aby členové Klubu jako dárci finančních prostředků si mohli výdaje na osobní potřebu (osobní sportovní a kulturní zájmy) odečíst od svého daňového základu. 15. Pokud jde o vysvětlení žalobkyně, proč se Klub neprezentuje na internetu (předseda Klubu není zručný v ovládání moderních technologií) s tím, že povědomí o činnosti Klubu se šířilo „po staru“ prostřednictvím lidí, jež se akcí Klubu účastnili, žalovaný uvádí, že předmětné vysvětlení nemá vliv na dílčí závěr stran neveřejnosti akcí, resp. na závěr o zneužití práva. 16. V daňovém řízení nebylo zjištěno, že by o činnosti Klubu byla prokazatelně informována veřejnost. Klub se neprezentoval na internetu, jak by se dalo zcela logicky očekávat, pokud by měl zájem na tom, aby okruh účastníků jejich akcí byl nekonkretizovaný, jak vyplývá z požadavku, který v této souvislosti vymezil Ústavní soud v usnesení sp. zn. III. ÚS 374/06 ze dne 31. 10. 2007. 17. Ačkoliv žalobkyně v odvolacím řízení vyjádřila nesouhlas s předmětným závěrem stran soukromého charakteru akcí, zůstala toliko v rovině nepodložených tvrzení. Jedině k akci nazvané „Promítání cestopisného filmu z Kavkazu a následná diskuse“ žalobkyně v odvolacím řízení předložila důkazní prostředek, a to kopii „plakátku“ akce konané dne 1. 6. 2022, avšak tímto veřejnost akce neprokázala, přičemž své tvrzení, že tento leták byl vyvěšen v místě konání a na dalších místech v okolí a distribuován členům a dalším osobám, rovněž neprokázala. 18. Co se týče tvrzení žalobkyně, že členové Klubu jsou jakýmsi stálým jádrem, avšak nejedná se o uzavřenou skupinu osob, jež by se účastnila akcí Klubu, když naprostá většina akcí Klubu je otevřena veřejnosti, žalovaný s tímto nemůže souhlasit. Prezentace akcí vůči veřejnosti nebyla prokázána. 19. Naproti tomu v daném případě z předložených přehledů/seznamů akcí Klubu a soupisů jejich účastníků jasně vyplynulo, že žalobkyně či jeho rodinn