CS · EN DE FR brzy

5 As 37/2004 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:NSS:2005:5.As.37.2004.54
Datum: 2004-08-12
Z rozhodnutí: Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce Ing. V. V., zastoupeného JUDr. Václavem Náměstkem, advokátem se sídlem AK Hradec Králové, Škroupova 719, proti žalovanému Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, Wonkova 1142, Hradec Králové, za účasti 1. Ing. P. D., 2. Ing. B. D., 3.…
5 As 37/2004- 54 - text č. j. 5 As 37/2004 - 54 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce Ing. V. V., zastoupeného JUDr. Václavem Náměstkem, advokátem se sídlem AK Hradec Králové, Škroupova 719, proti žalovanému Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, Wonkova 1142, Hradec Králové, za účasti 1. Ing. P. D., 2. Ing. B. D., 3. F. M., v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2003, č. j. 6475/ZP/2003, o kasační stížnosti žalobce – stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 2. 2004, č. j. 30 Ca 77/2003 - 21, takto: Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 2. 2004, č. j. 30 Ca 77/2003 - 21 s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové (dále krajský soud) odmítl žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2003, č. j. 6475/ZP/2003, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové, odboru životního prostředí zn. 22471/2003/ŽP1/Sem/39887 ze dne 18. 4. 2003 a toto rozhodnutí potvrdil. V citovaném rozhodnutí Magistrát města Hradec Králové povolil dle § 15 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů a stavebního zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších zákonů, pro stavbu „Penzion č. p. 1578 s dvěma bytovými jednotkami“ st. p. č. 166/1, 166/2, p. p. č. 1758 a 1137/5 k. ú. P. P. vodní díla: SO 03 vodovod a SO 04 kanalizace podle projektové dokumentace vypracované firmou I., U V. 771, T. p. O. Toto své rozhodnutí Magistrát města Hradec Králové odbor životního prostředí doručil účastníkům řízení, mj. i V. V., U. 3 č. p. 868, H. K. Proti tomuto rozhodnutí Magistrátu podal žalobce odvolání, které datoval dnem 22. 5. 2003, a které je založeno ve správním spisu a v něm uplatnil námitku, že doposud nenabylo právní moci rozhodnutí o umístění stavby č. 3452 ze dne 3. 6. 2003 pod č. j. 7567/02/HA/B1, neboť se proti němu v zákonem stanovené lhůtě odvolal a proti odvolání podal žalobu pod č. j. 30 Ca 175/2002 a doposud nebylo ve věci rozhodnuto nebo o tom alespoň nebyl vyrozuměn. Měl proto za to, že není možné v řízení pokračovat, tedy ani povolit stavbu. O tomto odvolání žalobce rozhodl žalovaný Krajský úřad Královéhradeckého kraje rozhodnutím ze dne 18. 7. 2003 č. j. 6475/ZP/2003 tak, že odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí Magistrátu potvrdil, neboť dospěl k závěru, že rozhodnutí o umístění stavby nabylo právní moci. Rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Královéhradeckého kraje odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 18. 7. 2003 č. j. 6475/ZP/2003 učinil žalobce předmětem žaloby sepsané dne 29. 9. 2003 a adresované Krajskému soudu v Hradci Králové. V žalobě poukázal na to, že v zákonem stanovené lhůtě se odvolal proti rozhodnutí Magistrátu ze dne 18. 4. 2003, zejména s návrhem, aby v řízení nebylo pokračováno s ohledem na chybné rozhodnutí o umístění stavby č. 3452 ze dne 3. 6. 2002 vedené pod č. j. 7567/02/HA/B1, avšak tomuto odvolání nebylo vyhověno. Dále žalobce upozornil na rozpory v rozhodnutí, zejména se stavebním zákonem a se zákonem o vodovodech a kanalizacích. Citovaným rozhodnutím Magistrátu se povoluje stavba vodovodů a kanalizací, což koresponduje i s tím, že jejich povolení si osobuje zvláštní stavební úřad, tedy odbor životního prostředí, který se odvolává na rozhodnutí o umístění stavby, kde se však zmiňují pouze přípojky, nikoli vodovod či kanalizace, z čehož je zřejmé, že povoluje stavbu bez předchozího územního řízení, tedy v rozporu se stavebním zákonem. Zákon č. 274/2001 Sb. uvádí dva neslučitelné pojmy, § 2 vodovod a kanalizace a pojmy z § 3 vodovodní přípojka a kanalizační přípojka avšak zvláštní stavební úřad je dle potřeb směšuje jako rovnocenné. Mimo to zvláštní stavební úřad zmíněné sítě umístil do koridoru širokého 3 m, kde jen vodovod a kanalizace s ohledem na průměry potrubí vyžaduje dle zákona pás široký cca 5 m a územní rozhodnutí v těchto třech metrech ještě uvažuje o umístění plynu a elektro. Znovu se tedy jedná o porušení stavebního zákona již v rozhodnutí o umístění stavby, neboť právě územní řízení má vzájemné odstupy a křížení řešit, aby bylo zcela zřejmé, bude-li možné do uvedených prostor navrhované sítě umístit. Podle žalobce zvláštní stavební úřad i odvolací úřad tj. žalovaný pochybily, neboť porušily svým jednáním zákon č. 71/1967 Sb. a to v § 3 odst. 4, § 32 odst. 1, § 46 a § 47. Rovněž porušily opakovaně zákon č. 50/1976 Sb. a zákon č. 274/2001 Sb. v § 2, § 3 a § 23. Žalobce navrhl, aby soud vydal rozsudek, jímž rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2003 č. j. 6475/ZP/2003 zruší. Krajský soud napadeným usnesením žalobu žalobce odmítl, neboť má za to, že z žalobních námitek je zřejmé, že žalobce jimi nebrojil proti zkrácení svých práv a rovněž z nich nevyplývá, že mu žalovaným rozhodnutím byly založeny, změněny, zrušeny nebo závazně určeny nějaká práva či povinnosti, ani že by byl postupem orgánu veřejné správy zkrácen na právech, která mu příslušejí. Žalobní námitky totiž směřovaly jen proti údajným pochybením v procesu vydání žalovaného rozhodnutí, která ale do právní pozice žalobce nijak nezasáhla. Žalobce ostatně nic takového ani netvrdil. Na základě toho dospěl krajský soud k závěru, že žalobce neměl k podání žaloby žalobní legitimaci ve smyslu § 65 odst. 1 a 2 s. ř. s. Podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. usnesením odmítl žalobu žalobce, protože byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou. Proti usnesení krajského soudu podal žalobce, nyní stěžovatel (§ 105 odst. 1 s. ř. s) kasační stížnost, ve které opakoval, že zvláštní stavební úřad i odvolací orgán – žalovaný pochybily, neboť porušily svým jednáním zákony uvedené již v žalobě a vlivem tohoto porušení dojde dle stavebního povolení k uložení vodovodního a kanalizačního řadu do prostoru jednak nedostatečného, což vpravdě netíží stěžovatelovu mysl, ale zároveň po uložení řadu na pozemku stěžovatele z téhož zákona, který je porušen, vznikne věcné břemeno, tj. ochranné pásmo této stavby a s tímto zásadně nesouhlasí, neboť tímto věcným břemenem proti své vůli je zásadně zkrácen na výkonu svých vlastnických práv. Z uvedeného je zřejmé, že napadení rozhodnutí správního orgánu žalobou ze dne 29. 9. 2004 (správně 2003) je oprávněné a v souladu s § 65 odst. 1 a 2 s. ř. s, neboť významně zasahuje do hmotných práv stěžovatele a je s podivem, že krajský soud toto neshledal a žalobu odmítl. Mimo to stěžovatel namítá, že neshledal-li soud jeho aktivní legitimaci, měl ze zákona rozhodnout, že rozhodnutí je vadné. Odvolání na fakt, že dle situačního výkresu vyjádřili svůj souhlas budoucí vlastníci (provozovatelé technických zařízení) je liché, neboť situační výkres neřeší žádná ochranná pásma, jedná se pouze o souhlas se situací a faktické umístění včetně způsobů křížení a ochranných pásem má za povinnost řešit stavební úřad v právě napadeném rozhodnutí. Krajský soud neřešil ani tu skutečnost, že umístění sítí včetně ochranných pásem není ani v územním rozhodnutí, což odmítl stěžovateli uznat již dříve a není řešeno ani ve stavebním povolení, což krajský soud odmítl řešit napadeným usnesením. Není-li tedy ani jedno z rozhodnutí vadné, znamenalo by to, že stavebník sám uváží, jak povede sítě vodovodů a kanalizací a tedy stavební orgán je téměř zbytečným orgánem v povolování sítí. Kasační stížností se domáhal zrušení napadeného usnesení krajského soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. V doplnění kasační stížnosti ze dne 3. 3. 2005 stěžovatel tvrdil, že byl rozhodnutím správních orgánů zkrácen zejména na svém vlastnickém právu k nemovitostem, a to ke st. p. č. 2371/1, 2371/2, 2372 a garážím stojícím na st. p. č. 2371/1 a 2372, všechny zapsány na LV č. 20650 pro k. ú. P. P., obec H. K. a že patří mezi osoby aktivně legitimované podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb. Realizací napadených rozhodnutí byl poškozen, neboť bylo poškozeno oplocení jeho pozemku a byla narušena statika garáže na st. p. č. 2371. Ke kasační stížnosti se vyjádřil žalovaný a uvedl, že územním rozhodnutím ze dne 3. 6. 2002 se umísťovala stavba „Penzion s restaurací a dvěma bytovými jednotkami“ obsahující přístavbu a stavební úpravy stávajícího objektu včetně zpevněných ploch, komunikace a odstavných stání, přípojek vodovodní, kanalizační, plynovodní a elektro, oplocení. Tato formulace byla poněkud nevhodně použita v úvodu rozhodnutí s tím, že součástí výroku předmětného rozhodnutí byly umisťované stavby podrobně specifikovány a z podstaty předmětného rozhodnutí vyplývá, že se jedná o vodovodní a kanalizační řád. Na třetí straně územního rozhodnutí je pasáž řešící vodu a kanalizaci. V případě kanalizace se jednoznačně hovoří o tom, že „kanalizace bude napojena na stávající kanalizační řád, na opačné straně ulice M………. „. Pokud se týká vodovodu, v ú

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 106 (150/2002 Sb.)§ 46 (150/2002 Sb.)§ 53 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 15 (254/2001 Sb.)§ 47 (50/1976 Sb.)§ 59 (50/1976 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.