— Nejvyšší správní soud

Konf 17/2006- 16 - text Konf 17/2006-21 Usnesení Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Michal Mazanec a soudci JUDr. Marie Žišková, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Karel Podolka a JUDr. Petr Příhoda, o návrhu A. & C., spol. s r. o., zastoupené Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem se sídlem v Praze 4, Zelený pruh 95/97, 140 00 Praha 4, na rozhodnutí sporu o pravomoc mezi Krajským soudem v Brně, Rooseveltova 16, a Zeměměřickým a katastrálním inspektorátem v Brně, Moravské nám. 1, za další účasti 1) Katastrálního úřadu Brno - město, Moravské nám. 1, 601 51 Brno, a 2) B. p., státního podniku, o zamítnutí návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 35/2003, t a k t o : I. Příslušný vydat rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 35/2003, o zamítnutí návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, je soud v občanském soudním řízení. II. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. září 2005, čj. 35 C 35/2003-35, se zrušuje. O d ů v o d n ě n í : Podáním doručeným zvláštnímu senátu dne 11. dubna 2006 se obrátila společnost A. && C., spol. s r. o. (dále jen „navrhovatel“), s návrhem na zahájení řízení o kompetenčním sporu mezi Krajským soudem v Brně a Zeměměřickým a katastrálním inspektorátem v Brně ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ve věci opravného prostředku navrhovatele proti rozhodnutí Katastrálního úřadu Brno - město, o zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Ze spisu vyplynuly tyto skutečnosti. Dne 3. 5. 2001 byl Katastrálnímu úřadu Brno - město podán návrh na povolení vkladu práva vlastnického do katastru nemovitostí podle kupní smlouvy ze dne 11. 12. 2000 uzavřené mezi ČR – B. p., s. p., a obchodní společností A. && C., spol. s r. o. Rozhodnutím ze dne 30. 8. 2002, čj. V-3558/2001-702/6, Katastrální úřad Brno - město zamítl návrh na vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí. V souladu s poučením obsaženým v rozhodnutí katastrálního úřadu podal navrhovatel proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek, doručený dne 7. ledna 2003 Katastrálnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno - město. Ten jej postoupil dne 3. 3. 2003 Krajskému soudu v Brně. Krajský soud usnesením ze dne 20. září 2005, čj. 35 C 35/2003-35, řízení zastavil pro chybějící podmínku řízení a postoupil věc Katastrálnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrálnímu pracovišti Brno - město. Svoje rozhodnutí odůvodnil krajský soud mimo jiné tím, že od 1. 1. 2003 je proti rozhodnutí katastrálního úřadu o zamítnutí vkladu práva přípustné odvolání (§ 53 správního řádu). Žaloba podle § 244 a násl. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) je pak přípustná tehdy, jestliže rozhodnutí katastrálního úřadu nabylo právní moci poté, co žalobce využil v řízení před správním orgánem řádný opravný prostředek ve správním řízení, tj. odvolání nebo rozklad [§ 247 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s čl. XXV bod 1 zákona č. 151/2002 Sb. (dále jen „čl. XXV bod 1“)]. Platí tedy podle krajského soudu, že od 1. 1. 2003 jsou všechna správní řízení, jejichž předmětem je věc soukromoprávní, dvoustupňová. Základem argumentace krajského soudu je tak čl. XXV bod 1, který stanoví, že ve věcech uvedených v § 244 o. s. ř., v nichž zvláštní předpis svěřuje soudu rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů podle části páté hlavy třetí občanského soudního řádu ve znění účinném k 31. 12. 2002, lze ode dne účinnosti tohoto zákona podat žalobu podle části páté tohoto zákona (občanského soudního řádu) za podmínek jím stanovených. Jednu z podmínek přípustnosti žaloby podle § 244 o. s. ř. stanoví § 247 odst. 2 o. s. ř.; žaloba je přípustná, nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci za předpokladu, že žalobce využil v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky v linii správního řízení. Aby žalobce mohl využít řádný opravný prostředek, musí být tento opravný prostředek přípustný. Ustanovení § 247 odst. 2 o. s. ř. výjimku nepřipouští, a proto je proti rozhodnutím správních orgánů ve věcech soukromoprávních přípustný opravný prostředek v linii správního řízení. V § 247 odst. 2 o. s. ř. je tak zřetelně vyjádřen úmysl zákonodárce. Podle § 53 správního řádu má účastník právo podat proti rozhodnutí správního úřadu odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Ustanovení § 5 odst. 4 věta třetí zákona č. 265/1992 Sb., které stanoví, že o podaném opravném prostředku rozhoduje soud, sice nebylo přímo novelizováno, nicméně se dnem 31. 12. 2002 stalo obsoletní. Od 1. 1. 2003 totiž neexistuje soud, který by měl pravomoc o takovém opravném prostředku rozhodnout. Opravným prostředkem proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu práva je proto odvolání. Krajský soud proto posoudil předmětnou žalobu jako odvolání podle § 53 správního řádu z roku 1967, o němž musí rozhodnout příslušný zeměměřický a katastrální inspektorát [§ 4 písm. d) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech]. Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně rozhodnutím ze dne 6. 1. 2006, sp. zn. 0-91/763/2005, zamítl odvolání navrhovatele jako nepřípustné ve smyslu ustanovení § 60 správního řádu z roku 1967. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl mimo jiné, že podle ustanovení § 53 správního řádu z roku 1967 má sice účastník řízení právo podat proti rozhodnutí správního orgánu odvolání, avšak jen tehdy, pokud zákon nestanoví jinak. V daném případě je jím zákon č. 265/1992 Sb., který v § 5 odst. 4 stanoví, že proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu je přípustný opravný prostředek a pokud podanému opravnému prostředku katastrální úřad nevyhoví v plném rozsahu, rozhoduje o podaném opravném prostředku soud. Odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. Cmo 212/2004-28 ze dne 30. 11. 2004, ze kterého citoval: „…v těchto případech je řízení před katastrálním úřadem jednostupňové, z žádného právního předpisu vážícího se k rozhodování katastrálních úřadů nevyplývá, že tomu tak není. Proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu lze podle znění ustanovení § 5 odst. 4 zákona č. 265/1992 Sb. podat opravný prostředek, ten však byl nahrazen žalobou podle části páté o. s. ř. …“. S ohledem na shora uvedené skutečnosti podal dne 11. dubna 2006 navrhovatel výše uvedený návrh na rozhodnutí sporu o pravomoc s tím, že dosud nebylo o jeho podaném opravném prostředku věcně rozhodnuto. Přitom Krajský soud v Brně uvedl, že k takovému rozhodnutí nemá pravomoc a Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně prohlašuje, že není k rozhodnutí příslušný. Z těchto důvodů navrhuje, aby zvláštní senát rozhodl v souladu s ustanovením § 5 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb., který z účastníků sporu je k rozhodnutí o podaném opravném prostředku příslušný a má k němu pravomoc. Při řešení vzniklého sporu se zvláštní senát řídil následující úvahou. Podstata kompetenčního sporu spočívá v tom, zda proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu práva (§ 5 odst. 4 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb.) je přípustné nejprve odvolání podle správního řádu a teprve poté může následovat žaloba k soudu podle nové páté části občanského soudního řádu, nebo zda se proti zmiňovanému rozhodnutí rovnou podává žaloba k soudu. Výklad je třeba zahájit krátkým historickým exkurzem. Při obnovení správního soudnictví v roce 1992 (zákonem č. 519/1991 Sb.) byla do tehdejší páté části o. s. ř. zařazena hlava třetí s názvem „Rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů“, k jejím hlubším kořenům netřeba na tomto místě nic dalšího dodávat. Podle ustanovení této hlavy soud postupoval jako opravná instance přezkoumávající nepravomocné rozhodnutí správního orgánu (§ 250l o. s. ř.). Věci, které spadaly do tohoto režimu, byly vskutku rozličné. Patřily mezi ně i vklady práva do katastru nemovitostí, a to na základě § 5 odst. 4 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb., který stanoví, že proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu práva je přípustný opravný prostředek, o němž rozhoduje soud. V daném případě se před podáním opravného prostředku uplatňovala jen jedna správní instance (existovaly ale i případy, kdy bylo podmínkou pro přístup k soudu projednání ve více správních instancích). S účinností od 1. 1. 2003 došlo k reformě správního soudnictví. Shora popisovaná hlava třetí staré páté části o. s. ř. byla zrušena, aniž by nová právní úprava počítala s řízením obdobným. S věcmi, které pod tento režim spadaly, přitom bylo zapotřebí se legislativně vypořádat, a to vzhledem k potřebné kontinuitě právní úpravy. Pro množství a rozrůzněnost těchto věcí nebylo – ani z časových důvodů – reálné novelizovat všechny související zvláštní správní předpisy. Tento způsob by nebyl ani účelný, ani spolehlivý. Byla tedy použita přechodná ustanovení (srov. zej. zmíněný čl. XXV zákona č. 151/2002 Sb. a § 129 soudního řádu