2 Afs 13/2008 — Nejvyšší správní soud

2 Afs 13/2008- 75 - text 2 Afs 13/2008 - 79 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: Mgr. Martin Fuchsig, správce konkursní podstaty úpadce STATIS – Moravia, s. r. o. se sídlem Školní 320, Vítkov, zastoupený Mgr. Tomášem Valíkem, advokátem se sídlem Rolnická 21A, č. p. 1636, Opava, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Ostravě, se sídlem Na Jízdárně 3, Ostrava, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 10. 2007, č. j. 22 Ca 178/2006 - 52, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : I. Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byly zamítnuty jeho žaloby brojící proti rozhodnutím Finančního ředitelství v Ostravě (dále jen „žalovaný“) ze dne 24. 4. 2006, č. j. 13752/130/2005, 14275/130/2005, 14276/130/2005, 14277/130/2005, 14278/130/2005, 14279/130/2005, 14280/130/2005, 14281/130/2005, 14282/130/2005, 14283/130/2005, 14284/130/2005 a 14285/130/2005, ve věci vyměření daně z přidané hodnoty. Citovanými rozhodnutími žalovaný zamítl odvolání stěžovatele proti platebním výměrům Finančního úřadu v Opavě ze dne 12. 7. 2005, č. j. 140933/05/384911, 140940/05/384911/7133, 140948/05/384911/7133, 140953/05/384911/7133, 141301/05/384911/7133, 141470/05/384911/7133, 141453/05/384911/7133, 141481/05/384911/7133, 141490/05/384911/7133, 141511/05/384911/7133, 141519/05/384911/7133 a 141521/05/384911/7133. Těmito rozhodnutími správce daně vyměřil úpadci STATIS  Moravia, s. r. o. daň z přidané hodnoty za zdaňovací období duben 2003  březen 2004 odchylně od uplatněného nároku v jednotlivých dílčích daňových přiznáních. II. Stěžovatel v kasační stížnosti uplatňuje důvod obsažený v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), tj. namítá nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Konkrétně jde o právní posouzení vypovězení leasingové smlouvy, uzavřené mezi úpadcem (nájemce) a NL-Leasing, spol. s r. o. (pronajímatel). Stěžovatel vychází z ustanovení § 349 odst. 1 obchodního zákoníku, podle něhož odstoupením od smlouvy smlouva zaniká, když projev vůle oprávněné strany odstoupit od smlouvy je doručen druhé straně. V daném případě ze strany úpadce (leasingového nájemce) nedocházelo k úhradám leasingových splátek podle splátkového kalendáře, a proto vyzval pronajímatel úpadce dne 30. 1. 2003 k jejich úhradě do 28. 2. 2003 s upozorněním, že pokud k zaplacení nedojde, odstupuje pronajímatel k 1. 3. 2003 od předmětné leasingové smlouvy dle všeobecných smluvních podmínek. Tato výzva prý však nebyla zaslána úpadci ani správci konkursní podstaty, nýbrž pouze společníkovi úpadce STATIS, s. r. o. Ing. P. Stěžovatel tvrdí, že jako správce konkursní podstaty získával informace potřebné pro daňové řízení s obrovským zpožděním a v katastrofálním stavu a není proto schopen prokázat, kdy mu byla kopie předmětné výzvy předána. Z jednání se zástupci NLLeasing, spol. s r. o. (24. 9. 2003 v Bratislavě a 15. 12. 2004 v Praze) prý nikdy nevyplynulo, že by došlo k odstoupení od této smlouvy. Názor krajského soudu, že odstoupení od leasingové smlouvy nemuselo mít písemnou formu, považuje stěžovatel za neudržitelný. Odkazuje přitom na ustanovení § 272 odst. 1, 2 obchodního zákoníku ve spojení s bodem 9. všeobecných obchodních podmínek, podle něhož v případě podstatného zhoršení ekonomické situace, zejména při zahájení konkursního řízení apod., jakož i v případě všech ostatních porušení smlouvy je pronajímatel oprávněn zrušit smlouvu formou písemného prohlášení s okamžitou účinností. Právní závěr krajského soudu, že v leasingové smlouvě nebyl sjednán u odstoupení od smlouvy požadavek písemné formy, je proto v rozporu s jejím skutečným obsahem. Proto stěžovatel navrhuje napadený rozsudek krajského soudu zrušit. III. Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti tvrdí, že žádný ze stěžovatelem citovaných bodů všeobecných obchodních podmínek se netýká odstoupení od předmětné leasingové smlouvy. Na tuto situaci se vztahoval bod 5., podle něhož dostane-li se nájemce do prodlení i s pouze jednou splátkou nájemného nebo jinou pohledávkou pronajímatele z této smlouvy, nebo poruší-li některé ustanovení této smlouvy, ať zaviněně nebo nezaviněně, je pronajímatel oprávněn odstoupit od nájemního vztahu po vyhrazení dodatečné 8-denní lhůty. Z toho žalovaný dovozuje, že odstoupení od nájemního vztahu bylo možno učinit jakoukoliv formou a doručení kopie výzvy ze dne 30. 1. 2003 mělo účinky dojití projevu vůle, takže pronajímatel od smlouvy ke dni 1. 3. 2003 účinně odstoupil. Žalovaný navrhuje kasační stížnost zamítnout. IV. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Stěžovatelem uplatněný kasační důvod spočívá v tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Spornou právní otázkou je přitom posouzení toho, zda bylo společností NLLeasing, spol. s r. o. účinně odstoupeno od leasingové smlouvy č. 012/0690 ze dne 1. 8. 2002, a to z hlediska daňových dopadů. IV.a) K tomu z obsahu správního spisu plyne, že podle leasingové smlouvy č. 012/0690 ze dne 1. 8. 2002 se úpadce (STATIS – Moravia, s. r. o.) zavázal k placení měsíčního nájemného ve výši 9150 EUR, a to za poskytnutý předmět nájmu, kterým bylo šest tahačů DAF a šest návěsů KÖGEL. Součástí této smlouvy byly všeobecné smluvní podmínky, z nichž plyne (bod 5.), že „dostane-li se nájemce do prodlení i s pouze jednou splátkou nájemného nebo jinou pohledávkou pronajímatele z této smlouvy, nebo poruší-li některé ustanovení této smlouvy, ať zaviněně nebo nezaviněně, je pronajímatel oprávněn odstoupit od nájemního vztahu po vyhrazení dodatečné 8-denní lhůty.“ Podle bodu 9. „v případě podstatného zhoršení ekonomické situace nájemce nebo třetích osob poskytujících za něj záruky, prohlášení o zastavení plateb, zejména při zahájení konkursního řízení nebo nezahájení pro nedostatek majetku, při dohodě o moratoriu, složení objasňovací přísahy, u mimosoudního vyrovnávacího řízení, v případě úmrtí, neschopnosti nájemce učinit právní úkony, v případě přeložení jeho bydliště mimo území České republiky, jakož i při uvedení nesprávných údajů při uzavření smlouvy o ekonomických a majetkových poměrech nájemce nebo třetích osob poskytujících záruky, při jejichž znalosti by pronajímatel nebyl smlouvu uzavřel, jakož i v případě všech ostatních porušení smlouvy je pronajímatel oprávněn zrušit smlouvu formou písemného prohlášení s okamžitou účinností.“ Z výpisu z obchodního rejstříku plyne, že s účinky ke dni 10. 1. 2003 byl na majetek úpadce STATIS - Moravia, s. r. o. prohlášen konkurs a konkursním správcem byl ustanoven stěžovatel. Dne 30. 1. 2003 zaslal pronajímatel úpadci výzvu k uhrazení dlužné částky, adresovanou Ing. J. P. (společník úpadce), v níž je s odvoláním na jednání jmenovaného s panem K. v Bratislavě dne 29. 1. 2003 uvedeno, že je písemně stanovena poslední lhůta pro doplacení dlužných pohledávek k předmětné leasingové smlouvě v celkové výši 28 294 EUR, a to za období říjen 2002 – leden 2003. Zároveň byl adresát výzvy upozorněn na skutečnost, že pokud nebude dlužná pohledávka uhrazena do 28. 2. 2003, odstupuje pronajímatel „automaticky k 1. 3. 2003 od předmětné leasingové smlouvy se všemi důsledky dle všeobecných smluvních podmínek.“ Podle protokolu o ústním jednání ze dne 1. 6. 2005, konaném u Finančního úřadu v Opavě, bylo prostřednictvím Finančního úřadu v Českých Budějovicích (viz protokoly o místním šetření ze dne 15. 6. 2004 a 2. 5. 2005) zjištěno, že předmětná výzva byla zaslána na korespondenční adresu do sídla firmy STATIS, s. r. o., třída SNP, Košice, a dále byla odeslána faxem. Doporučená zásilka se nevrátila a fakt odeslání je prokazatelný z údajů plynoucích z knihy pošty a hlášení o činnosti faxu. V návaznosti na tuto výzvu bylo úpadci leasingovým pronajímatelem dne 24. 3. 2003 – s odkazem na setkání s ing. P., které se mělo uskutečnit dne 26. 2. 2003 - sděleno, že s ohledem na skutečnost, že nebyla respektována ani prodloužená lhůta pro doplacení dluhu do konce března 2003 (za předpokladu úhrady nejméně 50 000 EUR) a nebylo uhrazeno ani jedno EURo, je povinen předat všechna vozidla, která byla předmětem leasingu. Dne 8. 4. 2003 úpadce leasingovému pronajímateli sdělil, že předmětná vozidla jsou odstavena v prostorech společnosti.Výzvou ze dne 13. 4. 2004 bylo úpadci leasingovým pronajímatelem oznámeno, že s okamž