3 Ads 41/2007 — Nejvyšší správní soud

3 Ads 41/2007- 89 - text 3 Ads 41/2007 - 98 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: Pink Panther Agency, s.r.o., se sídlem Ovčí Hájek 48/2357, 158 00 Praha, IČO 27126285, zastoupeného JUDr. Petrem Pečeným, advokátem se sídlem Husova 7, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého nám. 4, pošt. přihr. 81, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2005, č.j. SOZ-301-17.10.05/36159, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 10. 2006, č. j. 12 Ca 20/2006 – 50, t a k t o : Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 20/2006 – 50 ze dne 3. 10. 2006 s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále též „stěžovatel“) v záhlaví uvedený rozsudek Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2005, č. j. SOZ-301-17.10.05/36159, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Hygienické stanice hl. m. Prahy ze dne 21. 9. 2005 č. j. PaK-78/7163/05 o uložení pokuty ve výši 500 000 Kč podle § 92 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Nejvyšší správní soud vyšel z tohoto skutkového stavu: Žalobce sdělil správnímu orgánu I. stupně dopisem ze dne 5. 5. 2005, že pořádá dne 23. 6. 2005 na stadionu Slavie Praha hudební festival. Při jednání dne 13. 6. 2005 mezi žalobcem a pracovníky správního orgánu I. stupně žalobci nebylo doporučeno konání festivalu v dané lokalitě a byl upozorněn na povinnost dodržení ust. § 30 a § 32 zákona č. 258/2000 Sb. ve spojitosti s nařízením vlády č. 502/2000 Sb. Z protokolu vyhotoveného Zdravotním ústavem se sídlem v Praze dne 29. 6 2005 č. H-175/05/U-HK o měření hluku koncertu konaného v prostoru lehkoatletického stadionu Slavie Praha ( dále „protokol o měření hluku“) vyplývá, že vlastní měření proběhlo dne 23. 6. 2005 od 17:15 hod do 23:05 hod. K měření hluku, působeného hudebním festivalem „Pink Panter Fest 2005“ byla vybrána místa (M 1 a M 2) - v lokalitě Pod Altánem 16/1147 a v lokalitě Na Vrších 9/1491 v Praze 10, reprezentující situaci obytné zástavby, neboť cílem měření bylo zejména ověřit plnění povinností žalobce právě ve vztahu k chráněnému venkovnímu prostoru staveb bytových domů v okolí místa konání koncertu. Dále se měření uskutečnila v chráněném venkovním prostoru, a to na tréninkovém hřišti SK Slavie (M 3), které se nachází v blízkosti prostoru, kde byla pořádána veřejná produkce hudby, a v ulici pod Altánem (M 4), jež bylo zvoleno na hranici tohoto chráněného venkovního prostoru s pozemkem lehkoatletického stadionu Slavie. Hladina akustického tlaku pozadí byla změřena v dobách před začátkem, tj. v době od 17:15 do 17:30 a po konci v době 22:30 až 23:05, kdy nebyla v provozu zvuková aparatura, v předmětné měřené lokalitě byl pouze běžný ruch přicházejících a odcházejících návštěvníků kulturní akce. Na měřícím místě M 1 byla naměřena hodnota v denní době (tj. 6:00 hod až 22:00 hod) 75,1 dB, v noční době (tj. 22:00 hod až 6:00 hod) 77,9dB, na měřícím místě M 2 byla naměřena v denní době hodnota 69,8 dB a v noční době 73,5 dB, na měřícím místě M 3 v denní dobu bylo naměřeno 68,6 dB a v noční dobu 78,4 dB, na měřícím místě M 4 bylo v denní době naměřeno 84,3 dB a v noční době 88,0 dB. Zároveň byla měřena i hladina akustického tlaku pozadí, kdy byly naměřeny v době denní maximální hodnoty 54,6 dB a maximální hodnoty v noční době 58,9 dB. Rozhodnutím ze dne 21. 9. 2005, č. j. Tak-78/7163/05 byla Hygienickou stanicí hl. m. Prahy uložena žalobci pokuta ve výši 500 000,-Kč za porušení povinností plynoucích z ust. § 32 zákona č. 258/2000 Sb. ve spojení s § 12 a příl. č. 6 nařízení vlády č. 502/2000 Sb., kterým byla naplněna skutková podstata správního deliktu podle § 92 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. Napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 5. 12. 2005, č. j. SOZ-301-17.10.05/36159 bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí správního orgánu I. stupně o uložení pokuty ve výši 500 000,- Kč podle § 92 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, kterou odůvodnil tím, že pokuta mu byla uložena, ačkoliv pro to nebyly splněny podmínky podle § 92 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. Podle § 32 tohoto zákona hluk z veřejné produkce hudby nesmí překročit hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem. Do dnešního dne ovšem nebyl vydán prováděcí právní předpis upravující hygienické limity pro veřejnou produkci hudby. Pokud žalovaný použil pro posouzení hluku z veřejné produkce hudby obecné hlukové limity, upravené v nařízení vlády č. 502/2000 Sb., jedná se o obcházení zákona, respektive obcházení skutečnosti, že v rozporu se zákonem nebyl prováděcím předpisem stanoven hygienický limit pro veřejnou produkci hudby. Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. v § 1 odst. 2 výslovně konstatuje, že toto nařízení se nevztahuje na hudební projevy, pokud se nejedná o hluk způsobený výrobní nebo jinou podnikatelskou činností osob. Předmětný koncert však podle žalobce nemůže spadat do kategorie hudební projev působený podnikatelskou činností osob. Hudební projevy na koncertě totiž byly působeny činností výkonných umělců – hudebníků a nikoli podnikatelskou činností žalobce. Protokol o měření hluku není důkazem, který by plně prokazoval skutečnosti, že naměřené hladiny zvuku byly způsobeny festivalem. Správní orgán nesprávně vycházel i z hodnot naměřených v prostorách koncertu, neboť tréninkové hřiště SK Slavie bylo součástí prostor koncertu. Za měřící stanoviště byla vybrána velmi frekventovaná místa s mnoha zdroji hluku, např. silnice, po níž projíždějí těžké kamiony, tramvajová trať, konečná smyčka tramvaje, železniční trať. Podle žalobce protokol o měření hluku neprokazuje jednoznačnou příčinnou souvislost mezi hudebními projevy na festivalu a zvýšenou hladinou akustických tlaků. Protokol se týká měření hluku koncertu skupiny Kabát, jednalo se však o festival „Pink Panther Fest 2005“. Žalobce alternativně navrhl, v případě, že by soud došel k závěru, že zde nejsou důvody pro zrušení předmětného rozhodnutí, aby uložená pokuta byla pro nepřiměřenou výši soudem snížena. Na území hl. města Prahy neexistuje vhodnější lokalita, na níž by bylo možno pořádat obdobnou akci, ač tato akce proběhla v krajských městech v blízkosti chráněného venkovního prostoru staveb, nebyla pokutována. Za skutečnost přičítanou k tíži žalobce neměl správní orgán považovat jeho údajnou vědomost o porušení právních povinností a stejně tak skutečnost, že žalobcův jednatel byl již v minulosti potrestán za překročení hlukových limitů. Nebylo hodnoceno, že se jedná o první správní delikt žalobce a doba případného porušení hlukových limitů byla krátká. Za situace, kdy zvýšené hladiny hluku a každodenní překračování hlukových limitů jsou příslušnými správními orgány tolerovány, je uložení drakonické pokuty žalobci krokem, který nepřispívá k prosazování principu spravedlnosti. Žalobce označil výši uložené pokuty za likvidační, a to s ohledem na charakter a rozsah jeho podnikání. Žalobce uvedl, že je začínajícím podnikatelem a uložená pokuta přesahuje jeho obrat v roce posledního daňového přiznání, které zároveň přiložil k žalobě. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě vyvracel tvrzení o neexistenci hygienických limitů pro veřejnou produkci hudby podle § 32 zákona č. 258/2000 Sb. Z dikce úvodní věty nařízení vlády č. 502/2000 Sb. plyne, že tímto prováděcím právním předpisem je proveden i § 32 citovaného zákona. Nadlimitní hluk vždy znamená zdravotní riziko pro obyvatelstvo, a proto bez ohledu na jeho původ byly nepřekročitelné hygienické imisní limity hluku stanoveny nařízením vlády č. 502/2000 Sb., jak k provedení § 30, tak k provedení § 32 i dalších ustanovení citovaného zákona. Pokud jde o to, že nařízení vlády neupravuje hygienické limity pro hudební projevy, pak žalobce opomenul úplnou dikci § 1 odst. 2 písm. c) nařízení vlády č. 502/2000Sb., která stanoví, že se citované nařízení nevztahuje na hudební projevy, pokud se nejedná o hluk způsobený podnikatelskou činností. Žalobce realizoval koncert v rámci své podnikatelské činnosti podle živnostenského zákona a jako osoba podnikající byl v řízení i sankcionován. Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. nestanoví vyšší hygienické limity pro hluk z veřejné produkce hudby, ale naopak podle § 12 odst. 2 u tohoto hluku zpřísňuje nejvyšší přípustnou hodnotu hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb vzhledem k výskytu výrazné tónové složky, o další korekci -5 dB. Odpovědnou osobou je podle § 32 zákona č. 258/2000 Sb., jde-li o veřejnou produkci hudby, pořadatel, a jen tehdy, nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k tomuto účelu stavbu, jiné zařízení nebo pozemek poskytla. Na samotné hude