1 Ao 5/2011 — Nejvyšší správní soud

1 Ao 5/2011- 50 - text 1 Ao 5/2011 - 57 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci navrhovatele: PREMIER SERVIS, s. r. o., se sídlem Doudleby nad Orlicí 512, Doudleby nad Orlicí, zastoupeného JUDr. Jiřím Janebou, advokátem se sídlem Komenského 266, Hradec Králové, proti odpůrci Městu Vamberk, se sídlem Husovo náměstí 1, Vamberk, zastoupeného JUDr. Jiřím Všetečkou, advokátem se sídlem Orlická 163, Hradec Králové, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2009 – územního plánu města Vamberk schváleného usnesením Zastupitelstva města Vamberk ze dne 22. 7. 2009, t a k t o : I. Návrh s e o d m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Navrhovateli s e v r a c í soudní poplatek ve výši 5000 Kč. Tato částka bude vyplacena k rukám jeho zástupce, JUDr. Jiřího Janeby, advokáta se sídlem Komenského 266, Hradec Králové, z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. O d ů v o d n ě n í : I. Obsah návrhu na zrušení opatření obecné povahy [1] Návrhem ze dne 19. 9. 2011, doručeným zdejšímu soudu dne 20. 9. 2011, se navrhovatel domáhá zrušení územního plánu města Vamberk vydaného usnesením Zastupitelstva města Vamberk ze dne 22. 7. 2009 pod č. 1/2009 jako opatření obecné povahy (dále jen „územní plán“). [2] Navrhovatel v úvodu svého podání uvedl, že je vlastníkem areálu čistírny odpadních vod (dále také jen „ČOV“) nacházející se v k. ú. Doudleby nad Orlicí, která je v těsné blízkosti k. ú. Vamberk a zajišťuje čištění a odvádění odpadních vod pro město Vamberk od roku 2003. Tato mechanicko – biologická čistírna splňuje parametry uvedené jak ve směrnici Rady o čištění městských odpadních vod (91/271/EHS), tak v rozhodnutích referátů životního prostředí Rychnov nad Kněžnou a Kostelec nad Orlicí a má také dostatečnou výkonovou rezervu na pokrytí rozvoje města a širokého okolí. Není proto nutné provádět nákladnou rekonstrukci či modernizaci stávající ČOV, nebo dokonce výstavbu nové ČOV. Navrhovatel se cítí být zkrácen na svých právech uvedeným opatřením obecné povahy, neboť to umožňuje umístění nové čistírny odpadních vod v těsně blízkosti stávajícího zařízení, přestože ČOV ve vlastnictví navrhovatele zcela postačuje pro účely řádného a plynulého čištění odpadních vod odpůrce. Svou aktivní procesní legitimaci k podání návrhu na zrušení územního plánu města Vamberk spatřuje tedy navrhovatel především v zásahu do jeho ústavně zaručeného práva na podnikání, svobodného rozvíjení hospodářské činnosti a v konečné fázi i do práva vlastnického. [3] Navrhovatel dále namítá, že mu není známo, že by proběhlo veřejné projednání k územnímu plánu ve smyslu § 52 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Již tato skutečnost mohla mít vliv na zákonnost územního plánu ve smyslu § 101d odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), neboť veřejnost (včetně vlastníků sousedních nemovitostí a staveb na nich umístěných) mohla být postupem odpůrce vyloučena z projednání návrhu územního plánu. Navrhovatel doplnil, že má s odpůrcem dlouhodobé spory kvůli vymahatelnosti úplat za plynulé a kvalitní odvedení a čištění odpadních vod města. Navrhovatel se z tohoto důvodu obrátil na Ministerstvo zemědělství, aby vzniklou situaci posoudilo a vydalo rozhodnutí o úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících kanalizací včetně stanovení ceny za čištění odpadních vod ve vztahu navrhovatele a odpůrce. Ministerstvo zemědělství toto rozhodnutí vydalo dne 21. 11. 2008 pod č. j. 48758/2007-16330. Vzhledem k tomu, že odpůrce neplní povinnosti stanovené zákonem č. 76/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, není pro navrhovatele překvapující, že odpůrce mu neumožnil vyjádřit se k zamýšleným stavebním záměrům, přestože se jej navrhované změny existenčně dotýkají. [4] Dle navrhovatele je výstavba nové ČOV plánována v záplavovém území (zóna Q100) katastru města Vamberk, což odporuje § 26 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Z tohoto ustanovení plyne, že výjimky z hlediska kanalizací pro umisťování v záplavovém území jsou pouze pro odvádění odpadních vod, nikoli jejich čištění, a dále pro nezbytné stavby technické infrastruktury. Jak již však jednou navrhovatel zmínil, nepovažuje stavbu nové ČOV za nezbytně nutnou, neboť stávající zcela postačuje. Navíc investici do stavby nové ČOV v aktivní zóně záplavového území nepovažuje za vhodnou v dnešní době šetření veřejných financí. [5] V této souvislosti navrhovatel dokresluje situaci v městě Vamberk, které se dle něj nijak nevyvíjí, nové firmy s náročnými technologiemi nepřibývají. Z plánované rekonstrukce bývalých kasáren na obchodní centrum sešlo. Z toho plyne, že nebudou vznikat nová pracovní místa a ani noví znečišťovatelé vod. Kanalizační systém města je ve špatném stavu, dostává se do něj velké množství balastních vod, které zvyšují náklady na čištění. Část města má kanalizaci napojenou přímo do vodoteče. Případný dotační titul pro odpůrce by měl proto směřovat výlučně na řešení této situace. [6] Navrhovatel má za to, že při projednávání a schvalování návrhu územního plánu došlo k naprostému selhání orgánů veřejné správy. Ačkoli Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje (dále jen „ZÚR“) v části Kanalizace a zneškodňování odpadních vod neobsahují žádné konkrétní záměry nadmístního významu, jsou v této oblasti zpracovány v koordinaci s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (dále jen „PRVK“). Vydaný územní plán je v rozporu s bodem 8. textové části Průvodní zprávy PRVK, kde se sice hovoří o intenzifikaci ČOV Vamberk, má se tím ovšem na mysli ČOV ve vlastnictví navrhovatele, dále s bodem 3.11 Souhrnné zprávy PRVK Územního celku Rychnov nad Kněžnou a dále s částí PRVK – rozvojové plochy - Kanalizace a ČOV pro obec Vamberk, ze které vyplývá pouze plán rekonstrukce stávající ČOV. PRVK tedy s výstavbou nové čistírny odpadních vod ve Vamberku nepočítá. Vhodnost rekonstrukce a intenzifikace stávající ČOV vyplývá i z odborného stanoviska Vodohospodářsko-inženýrských služeb spol. s. r. o. Hradec Králové ze dne 9. 1. 2003, s nímž se ztotožňuje i technický audit ze dne 19. 10. 2005 vypracovaný Ing. V. N. Územní plán města Vamberk je dle názoru navrhovatele v rozporu i s územním plánem Velkého územního celku Orlické hory a Podhůří, jakož i s územním plánem vyššího územně samosprávného celku. [7] Navrhovatel doplňuje, že ČOV navržená na pozemku parc. č. 702/1, v k. ú. Vamberk, je v rozporu s § 4 a § 5 zákona č. 231/1999 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon o ochraně zemědělského půdního fondu“), neboť navržené řešení nebere v úvahu při předpokládaných dopadech na zemědělský půdní fond možné využití stávající čistírny odpadních vod. Může zde dojít ke vzniku přežilých budov a zařízení v areálu současné ČOV a zemědělská půda I. kategorie, na které by měla proběhnout výstavba nové čistírny, bude znehodnocena. [8] Navrhovatel v závěru pochybuje, zda dotyčný zásah do vlastnického práva navrhovatele má ústavně legitimní a o zákonné cíle opřený důvod a zda je činěn jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším způsobem vedoucím ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle. Dle navrhovatele jedna čistírna odpadních vod pro veřejnou potřebu města Vamberk zcela postačuje a neexistuje tak žádný relevantní důvod k vybudování nové čistírny. [9] K výzvě Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2011 navrhovatel uvedl, že nesouhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání. II. Vyjádření odpůrce [10] Odpůrce ve svém vyjádření k návrhu ze dne 29. 9. 2011 v prvé řadě zdůraznil, že z návrhu nevyplývají důvody, pro které by měl být územní plán města Vamberk přezkoumáván jako celek, nýbrž z námitek navrhovatele plyne, že směřují pouze k jediné funkční ploše technické infrastruktury. Případné úvahy o zrušení územního plánu jako celku tedy nejsou dle odpůrce na místě. K věcným výhradám odpůrce uvedl, že zákon o vodách nebyl porušen, neboť nejde zcela o záplavové území a kromě jiného jde o plochu technické infrastruktury, jež je podle § 26 cit. zákona z nepřípustného umístění vyloučena. Argumentace o nutnosti, reálnosti, dostatečnosti či nedostatečnosti nové čistírny odpadních vod má své místo v rovině soukromoprávní a v rozhodování samosprávných orgánů odpůrce, nikoli v rámci posuzování vymezení funkční plochy při přijímání územního plánu a jeho soudního přezkumu. Stejně tak do tohoto řízení nepatří argument pro směřování dotačních titulů k řešení situace balastních vod ve městě Vamberku. Odpůrci není zřejmé, jak se váže celosvětová finanční a ekonomická krize a průmyslový vývoj města v sou