4 Ads 14/2012 — Nejvyšší správní soud

4 Ads 14/2012- 39 - text 4 Ads 14/2012 - 46 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobkyně: A. V., zast. JUDr. Bronislavou Orbesovou, advokátkou, se sídlem Štefánikova 5462, Zlín, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2 (dříve Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín), o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 12. 2011, č. j. 57 A 78/2010 - 40, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 12. 2011, č. j. 57 A 78/2010 - 40, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Krajský úřad Zlínského kraje rozhodnutím ze dne 23. 8. 2010, č. j. KUZL 51695/2010, zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Vsetín ze dne 15. 6. 2010, č. j. 28840/2010/VSE, kterým byl žalobkyni snížen příspěvek na živobytí z 2.135 Kč na 1.812 Kč měsíčně ode dne 1. 6. 2010. V odůvodnění krajský úřad uvedl, že žalobkyně žije ve svém bytě 3+1 se synem S. V., který je společně posuzovanou osobou podle § 4 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění účinném do 31. 3. 2011. Žalobkyni byla od 16. 1. 2010 přiznána podpora v nezaměstnanosti po podpůrčí dobu 11 měsíců. Oznámením ze dne 15. 6. 2010 zahájil městský úřad řízení ve věci změny výše příspěvku na živobytí a téhož dne vydal rozhodnutí o snížení příspěvku. Krajský úřad konstatoval, že městský úřad správně určil rozhodné období, kterým jsou tři měsíce předcházející měsíci posuzování nároku na dávku (červen 2010), tedy březen, duben a květen 2010, vyhodnotil příjmy společně posuzovaných osob a přiměřené náklady na bydlení za rozhodné období. Krajský úřad ověřil, že městský úřad zadal do aplikačního programu, který je povinen pro řešení hmotné nouze využívat, veškeré rozhodné skutečnosti doložené žalobkyní. Částka živobytí žalobkyně vychází z existenčního minima 2.020 Kč a byla navýšena o 30 % rozdílu mezi jejím životním minimem 2.880 Kč a existenčním minimem (tj. o 258 Kč) z důvodu evidence na úřadu práce, dále byla navýšena o stejnou částku z důvodu vlastnictví majetku, který nelze využít ke zvýšení příjmu, a také o 20 % rozdílu mezi životním a existenčním minimem (tj. o 172 Kč) z důvodu, že žalobkyně nemá nároky ani pohledávky. Částka živobytí společně posuzované osoby (syna) vychází rovněž z existenčního minima 2.020 Kč a byla navýšena o 30 % rozdílu mezi jeho životním minimem 2.600 Kč a existenčním minimem (tj. o 174 Kč) z důvodu evidence na úřadu práce, dále o stejnou částku z důvodu, že syn nemá majetek, a také o 20 % rozdílu mezi životním a existenčním minimem (tj. o 116 Kč) z důvodu, že syn nemá nároky a pohledávky. Částku živobytí společně posuzovaných osob tvoří podle § 24 odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění účinném do 31. 12. 2010, součet částek živobytí žalobkyně 2.708 Kč a jejího syna 2.484 Kč, tj. 5.192 Kč. Krajský úřad z aplikačního programu zjistil, že v roce 2010 byla žalobkyni poskytnuta podpora v nezaměstnanosti v únoru ve výši 3.527 Kč, v březnu ve výši 6.833 Kč, v dubnu ve výši 6.019 Kč a v květnu ve výši 5.256 Kč. Pro měsíc posuzování květen 2010 činil příjem žalobkyně za rozhodné období 16.379 Kč, pro měsíc červen 2010 došlo ke zvýšení příjmu za rozhodné období na 18.108 Kč. Průměrný příjem žalobkyně, podle § 9 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi započtený ve výši 80 % skutečně vyplacené podpory v nezaměstnanosti (tj. 4.828,80 Kč), a společně posuzované osoby (0 Kč) v rozhodném období březen - květen 2010 po odečtení průměrných přiměřených nákladů na bydlení za rozhodné období (1.448,64 Kč) činil částku 3.380,16 Kč. Výši příspěvku na živobytí za měsíc červen 2010 (1.812 Kč) městský úřad získal, když odečetl od částky živobytí společně posuzovaných osob (5.192 Kč) částku příjmu vypočteného pro nárok na příspěvek na živobytí (3.380 Kč). Krajský úřad shledal, že městský úřad rozhodl o snížení příspěvku na živobytí žalobkyně od června 2010 v souladu s právními předpisy a se znalostí rozhodných skutečností. Doplnil, že S. V. není v řízení o příspěvku na živobytí žalobkyně účastníkem řízení, proto se mu rozhodnutí ve věci neoznamuje. V žalobě proti tomuto rozhodnutí žalobkyně namítala, že byla zkrácena na svých právech a rozhodnutí považuje za vykonstruované, zmatečné, nepravdivé a odbyté. Zpochybnila poučení o tom, že proti napadenému rozhodnutí se nelze odvolat, a poukázala na opravné prostředky ve správním soudnictví a u veřejného ochránce práv. Městský úřad Vsetín podle žalobkyně nesprávně posoudil její sociální, hmotné i zdravotní poměry. Snížení příspěvku na živobytí přivedlo žalobkyni na hranici životního minima a hrozí jí nebezpečí, že bude existenčně úplně zničena. Žalobkyně označila za lživé tvrzení Městského úřadu Vsetín, že jí byla přiznána na živobytí částka 5.192 Kč; taková částka jí dosud nikdy nebyla vyplacena. Žalobkyně obdržela v únoru 2010 částku 3.527 Kč, v březnu 3.614 Kč, v dubnu 1.807 Kč, v květnu, v červnu a v červenci 3.418 Kč a v srpnu 2.398 Kč. Žalobkyně dále zmínila, že nepobírá žádný příspěvek na bydlení a jejímu synovi S. V. nebyly již přes dva roky přiznány ani vyplaceny žádné sociální dávky. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud obě správní rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. Nabídla, že poukázky o vyplacených dávkách může doložit. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4. 1. 2011, č. j. 57 A 78/2010 - 24, ustanovil zástupkyní žalobkyně JUDr. Bronislavu Orbesovou, advokátku. V doplnění žaloby ze dne 27. 1. 2011 žalobkyně konstatovala, že v napadeném rozhodnutí jsou uvedeny jiné částky podpory v nezaměstnanosti, než jaké byly žalobkyni vyplaceny, a zopakovala částky vyjmenované v žalobě s tím, že se zřejmě jednalo o podporu v nezaměstnanosti. Podle žalobkyně je důležité tyto rozdíly objasnit, neboť pokud měla nižší podporu, než uvádí krajský úřad, měla nárok na vyšší příspěvek na živobytí. Žalobkyně navrhla, aby si soud vyžádal potvrzení Úřadu práce ve Vsetíně o vyplacené podpoře v nezaměstnanosti. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 5. 12. 2011, č. j. 57 A 78/2010 - 40, napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil krajskému úřadu k dalšímu řízení. V odůvodnění soud uvedl, že ze správního spisu nevyplývá, jaké částky byly podkladem pro výpočet příspěvku na živobytí a z jakého důvodu došlo ke zvýšení příjmu v rozhodném období. Ze sdělení Úřadu práce ve Vsetíně soud zjistil, že žalobkyně byla v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla jí poskytována podpora v nezaměstnanosti od 16. 1. 2010 do 15. 12. 2010; startovací podpora činila 6.833 Kč, poté byla vyplácena tzv. vyšší podpora 5.256 Kč a tzv. nižší podpora 4.730 Kč. Částky uvedené úřadem práce se liší od částek v napadeném rozhodnutí, jež se soudu jevilo nepřezkoumatelným, neboť nebylo možno přezkoumat výpočet vedoucí ke snížení příspěvku na živobytí. Krajský soud poukázal na to, že žalobkyně v odvolání i v žalobě tvrdila, že neobdržela podporu v nezaměstnanosti v takové výši, jak uvádí správní orgán ve svém rozhodnutí. Soud k tomu navíc zjistil, že správní spis neobsahuje údaje o částkách přijatých žalobkyní rozhodných pro vydání napadeného rozhodnutí. Oba správní orgány se podle soudu dopustily vady, která zakládá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, a při rozhodování vycházely ze skutečností, které nemají oporu ve správním spisu a vyžadují doplnění. Soud se o doplnění pokusil, nicméně úřad práce nesdělil přesné částky v jednotlivých měsících; nezbylo tedy než napadené rozhodnutí zrušit, neboť žaloba je důvodná. Soud uzavřel, že nebyly zjištěny správné částky, které byly žalobkyni vyplaceny jako podpora v nezaměstnanosti a které sloužily jako podklad pro výpočet snížená příspěvku na živobytí; nebylo doloženo, v čem spočívalo zvýšení příjmů žalobkyně. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s“). Namítal, že částky podpory v nezaměstnanosti byly ve spisu doloženy, a odkázal na rozhodnutí Úřadu práce ve Vsetíně ze dne 15. 2. 2010. Nesouhlasil se závěrem soudu o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí a o tom, že správní orgány vycházely ze skutečností, které nemají oporu v správním spisu a vyžadují doplnění. Odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí je podle názoru stěžovatele zcela v souladu s § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád z roku 2004“), neboť obsahuje podrobný rozpis příjmů za rozhodné období i podrobný výpočet částky příspěvku na živobytí v měsíci červnu 2010. Stěžovatel dále upozornil na chybu v odůvodnění rozsudku, kde krajský soud citoval správní řád z roku 1967 (zákon č. 71/19