5 Ao 8/2011 — Nejvyšší správní soud

5 Ao 8/2011- 108 - text 5 Ao 8/2011 - 109 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci navrhovatelů: a) ABF a. s., se sídlem Mimoňská 645, Praha 9, b) PVA a. s., se sídlem Beranových 667, Praha 18, oba zastoupeni JUDr. Milanem Kohoutem, advokátem se sídlem Břevnovská 12, Praha 6, proti odpůrci: hlavní město Praha, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, zastoupen Mgr. Vojtěchem Novotným, advokátem se sídlem Karlovo náměstí 24, Praha 1, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy - obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy č. 33/1999 Sb. HMP, o stavební uzávěře ve velkých rozvojových územích hlavního města Prahy, přijaté usnesením rady zastupitelstva hlavního města Prahy dne 26. 10. 1999, ve znění pozdějších předpisů, t a k t o : I. Návrh s e o d m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Navrhovatelům s e v r a c í soudní poplatek ve výši 5000 Kč. Tato částka bude vyplacena k rukám JUDr. Milana Kohouta, advokáta, z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení. O d ů v o d n ě n í : Navrhovatelé podali dne 23. 12. 2011 u Nejvyššího správního soudu návrh na zrušení shora uvedeného opatření obecné povahy nebo případně jeho části týkající se stavební uzávěry u velkého rozvojového území Letňany - Kbely. Přitom uvedli, že navrhovatel ad a) je nájemcem pozemků parc. č. 544/50, 544/52, 544/54, 544/55, 544/84, 544/85, 544/86, 544/87, 547/9, 808/2 a navrhovatel ad b) je nájemcem pozemků parc. č. 544/78, 544/79, 544/80, 544/81, 544/82, 544/83, 544/92 a 808/4, vše v k. ú. Letňany, obec Praha. Pozemky jsou umístěny v zastavitelném území a nacházejí se v plánovaném areálu nového pražského výstaviště. Předmětem nájmu je využití pozemků pro účely investičního záměru, výstavby výstaviště, a to zejména budování a následného provozování výstaviště. Budovy umístěné v areálu jsou stavbami trvalými, což navrhovatelé doložili rozhodnutím příslušného stavebního úřadu, jímž byla zamítnuta žádost o vydání rozhodnutí o dočasnosti stavby označené jako „Prozatímní pražské výstaviště Letňany - 0. etapa PVA“. Označené pozemky mají být dle tvrzení navrhovatelů dotčeny předmětnou stavební uzávěrou, neboť užívání těchto pozemků v souladu s platnými nájemními smlouvami, z nichž některé navrhovatelé k návrhu přiložili, má předmětná stavební uzávěra bránit. Navrhovatelé ve svém návrhu předně namítají, že stavební uzávěra byla vyhlášena bez jednoznačného časového omezení, když podle jejího čl. 1 je vázána na schválení podrobnější územně plánovací dokumentace nebo pořízení a projednání územně plánovacích podkladů. V této souvislosti zároveň zpochybňují, že by bylo možné vázat účinnost stavební uzávěry na pořízení územně plánovacích podkladů; zároveň poukazují na podmínky pořízení podrobnější územně plánovací dokumentace, tedy regulačního plánu, podle nové právní úpravy [§ 62 odst. 2 a 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon z roku 2006“)]. Dále navrhovatelé připomínají, že odpůrce již podle stavebního zákona z roku 2006 vydal Zásady územního rozvoje hlavního města Prahy (opatření obecné povahy č. 8/2009), aniž by respektoval novou právní úpravu stavební uzávěry, tedy aniž by upravil působnost předmětné stavební uzávěry jako dočasného opatření po dobu pořizování územně plánovací dokumentace (srov. § 97 a násl. stavebního zákona z roku 2006). Odpůrce totiž mohl plochy dotčené stavební uzávěrou v zásadách územního rozvoje vymezit jako územní rezervu, nicméně tak neučinil, z čehož navrhovatelé dovozují, že odpůrce rezignoval na původní účel stavební uzávěry. Stavební uzávěra je proto v rozporu s nově vydávanou územně plánovací dokumentací odpůrce. I tato skutečnost potvrzuje přesvědčení navrhovatelů, že cíl stavební uzávěry není v současné době již aktuální. Navrhovatelé se dále domnívají, že napadená stavební uzávěra představuje zcela nepřiměřený zásah do práv navrhovatelů za situace, kdy odpůrce doposud, tj. po dobu téměř 12 let, nerozhodl o pořízení podrobnější územně plánovací dokumentace ani nebyly pořízeny a projednány územně plánovací podklady. Tuto nečinnost odpůrce v území dotčeném stavební uzávěrou podle navrhovatelů prokazují i ke dni 31. 1. 2011 aktualizované územně analytické podklady, z nichž vyplývá, že doposud nebylo nalezeno reálné využití rozvojové oblasti Letňany  Kbely a že záměr rozvíjený v 90. letech postavit v této oblasti nové pražské výstaviště již není aktuální. Dle navrhovatelů je tedy zřejmé, že neexistuje jasný záměr odpůrce v dotčeném území. Konečně navrhovatelé namítají, že jednotlivá velká rozvojová území, v nichž byla stavební uzávěra vyhlášena, nejsou v obecně závazné vyhlášce hl. m. Prahy č. 33/1999 Sb. HMP dostatečným a určitým způsobem vymezena; podle navrhovatelů tak není zřejmé, na jaké území stavební uzávěra vlastně dopadá a co je jejím předmětem. Samostatným podáním ze dne 9. 1. 2012 navrhovatelé prostřednictvím svého zástupce k výzvě soudu doložili, že navrhovatel ad a) je vlastníkem nemovitostí, a to budovy výstavní haly č.p. 667, na pozemcích parc. č. 544/83 a 544/84, k. ú. Letňany, obec Praha, a budovy výstavní haly č.e. 111, na pozemcích parc. č. 544/79, 544/80, 544/81, 544/82 a 544/85, tamtéž. Zmíněné haly jsou provozovány i s infrastrukturou k nim příslušející pro účely výstavnictví. Vydáním napadené stavební uzávěry byla nicméně znemožněna dostavba areálu spočívající ve výstavbě multifunkční vstupní haly s konferenčními prostory, výstavbě nových výstavních hal, výstavbě zpevněného parkoviště atd. Dále se v podání uvádí, že navrhovatel ad a) v roce 1998 zahájil na základě platného stavebního povolení stavbu označenou jako „Výstavní haly III“ na pozemcích parc. č. 544/92 a 544/78, k. ú. Letňany, obec Praha. V době vydání stavebního povolení nebyla v dotčeném území stavební uzávěra vyhlášena. Navrhovatel ad a) dokončil stavbu v září 2011; stavba prozatím nebyla kolaudována. Navrhovatelé zdůrazňují, že jde o stavbu spojenou se zemí pevným základem, tudíž o věc nemovitou. Odpůrce ve svém vyjádření k návrhu ze dne 26. 1. 2012 předně uvádí, že ačkoliv napadená vyhláška o stavební uzávěře pravděpodobně naplňuje materiální znaky institutu opatření obecné povahy, není předmětný návrh přípustný, jelikož v době, kdy byla předmětná vyhláška přijata, nebyl institut opatření obecné povahy součástí právního řádu. Opačný postup by dle odpůrce nutně vedl k porušení zákazu retroaktivity zákona a zároveň by se jednalo o nepřípustný zásah do právní jistoty. O vývoji zákonné úpravy, který směřuje k většímu důrazu na právní jistotu a omezení možnosti podat návrh na zrušení opatření obecné povahy bez časového omezení, dle názoru odpůrce svědčí též skutečnost, že s účinností k 1. 1. 2012 bylo změněno ustanovení § 101b s. ř. s., jež propříště stanoví lhůtu pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy na 3 roky ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Dále má odpůrce za to, že navrhovatelé nejsou k podání předmětného návrhu aktivně legitimováni, neboť svou aktivní procesní legitimaci k návrhu zakládají výhradně na tvrzeném dotčení svých nájemních práv k pozemkům, na něž se vztahuje napadená stavební uzávěra. V této souvislosti odpůrce poukazuje na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009  120, publ. pod č. 1910/2009 Sb. NSS. K námitkám uvedeným v návrhu odpůrce dále konstatoval, že navrhovatelé mohli požádat stavební úřad o udělení výjimky ze stavební uzávěry, což však neučinili. Udělení výjimky umožnila novela stavební uzávěry provedená nařízením č. 23/2001 Sb. HMP. Ve vztahu k namítané nečinnosti odpůrce uvedl, že rozsah stavební uzávěry byl změněn (zmenšen) s účinností k 1. 1. 2007, nicméně na zbylém území dosud plní svou funkci, tedy aby nebylo znemožněno budoucí využití území. Navíc došlo ke změně územního plánu a pro předmětné území byla zpracována urbanistická studie. Odpůrce zdůrazňuje, že navrhovatelé ani vlastníci příslušných pozemků při pořizování zmíněné změny územního plánu, při pořizování urbanistické studie a konečně ani při pořizování navrhovateli zmiňovaných Zásad územního rozvoje hlavního města Prahy nikdy nevyužili svého zákonného práva se vyjádřit. Podle názoru odpůrce je stavební uzávěra v souladu s územním plánem. Časové určení platnosti stavební uzávěry je přitom jednoznačné, když stavební uzávěrka je časově omezena do doby, kdy nastane ve vyhlášce dostatečně specifikovaná skutečnost. Pokud navrhovatelé ve svém návrhu zpochybňují aktuálnost napadené stavební uzávěry, poukazuje odpůrce na to, že předmětné území je ve zmiňovaných zásadách územního rozvoje charakterizováno jako plocha pro plánovaný pražský výstavní areál, přičemž s odkazem na Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy se zde dále uvádí, že „v horizontu územního plánu