— Nejvyšší správní soud

14 Kse 3/2013- 52 - text Pokračování 14 Kse 3/2013 - 57 R O Z H O D N U T Í Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a členů JUDr. Zdeňka Novotného, JUDr. Tomáše Homoly, Mgr. Stanislava Moláka, JUDr. Petra Škvaina a JUDr. Karla Urbana o návrhu ministryně spravedlnosti ze dne 24. 7. 2013, č. j. 94/2013-OSD-ENA/26, na zahájení kárného řízení proti JUDr. T. V., soudnímu exekutorovi Exekutorského úřadu Přerov, se sídlem v Přerově, Komenského 38, zast. Mgr. Tomášem Greplem, advokátem, se sídlem Horní nám. 365/7, Olomouc, při ústním jednání konaném dne 15. října 2013, t a k t o : JUDr. T. V., nar. X, soudní exekutor Exekutorského úřadu Přerov, I. s e z p r o š ť u j e podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, kárné žaloby ministryně spravedlnosti ze dne 22. 7. 2013, č. j. 94/2013-OSD-ENA/26, kterou mu bylo kladeno za vinu, že: jako soudní exekutor v rámci své řídící činnosti dle ust. § 13 odst. 1 exekučního řádu nepřijal odpovídající opatření ve vztahu ke svému zaměstnanci Mgr. R. M., exekutorskému kandidátovi, jenž překročil své pravomoci tím, že jako exekutorský kandidát soudního exekutora JUDr. T. V. vyplnil dne 23. 8. 2012 celkem 3 formuláře odpovídající příloze č. III. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky, a to konkrétně formulář, který měl jako evropské exekuční tituly potvrzovat - notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný notářským kandidátem JUDr. J. V., notářky v Ostravě, dne 31. 8. 2010 pod sp. zn. N 1367/2010, NZ 1263/2010, jehož předmětem byla částka 148.139.296,33 Kč, - notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný notářským kandidátem JUDr. J. V., notářky v Ostravě, dne 31. 8. 2010 pod sp. zn. N 1369/2010, NZ 1271/2010, jehož předmětem byla částka 13.303.696,26 Kč, - notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný notářským kandidátem JUDr. J. V., notářky v Ostravě, dne 29. 3. 2011 pod sp. zn. N 494/2011, NZ 467/2011, jehož předmětem byla částka 3.809.415 EURO, přičemž v kolonce 2 formulářů označil za orgán vydávající potvrzení Exekutorský úřad Přerov, v kolonce 4.3.1 označil za oprávněného společnost RAVAK, a. s., ačkoliv neměl převod práv z uvedených notářských zápisů prokázán smlouvou o postoupení pohledávek opatřenou úředně ověřenými podpisy; tyto formuláře opatřil otiskem razítka „Mgr. R. M. pověřen soudním exekutorem“ a následně je podepsal s uvedením zkratky „v z.“; čímž vzbudil dojem, že uvedená potvrzení vydal z pověření soudního exekutora v rámci jeho pravomocí, tato potvrzení následně poskytl údajnému oprávněnému pro účely podání návrhu na zahájení exekuce v Holandsku, za situace, kdy si soudní exekutor byl vědom, že k provedení takového úkonu nemá soudní exekutor pravomoc a tudíž není oprávněn k takovému úkonu pověřit svého zaměstnance; v důsledku tohoto postupu, který porušuje nejen vnitrostátní právní předpisy, ale i závazky České republiky vyplývající z její účasti v Evropské unii, došlo na základě takto vydaných potvrzení o evropském exekučním titulu k zahájení úkonů exekučního řízení v Holandsku, exekutorský kandidát tak vyhotovil listiny, které byly způsobilé uvést příslušné justiční orgány jiného členského státu v omyl; přes zjevný nedostatek pravomoci k jejich vydání vyvolal zdání, že listiny jsou vydány v souladu s právními předpisy ČR a právními předpisy Evropských společenství, přičemž ani po zahájení výkonu státního dohledu nepřijal soudní exekutor ve vztahu ke svému zaměstnanci žádná opatření, naopak před orgánem výkonu státního dohledu postup svého zaměstnance schvaloval, čímž závazně porušil povinnosti stanovené právními a stavovskými předpisy a zároveň tímto jednáním narušil důstojnost exekutorského povolání, neboť skutek není kárným proviněním. II. Podle § 19 odst. 3 zákona č. 7/2002 Sb. se přiznává JUDr. T. V., soudnímu exekutorovi, náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 6.534 Kč. Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti j e p o v i n n a z a p l a t i t kárně obviněnému náhradu nákladů v celkové výši 6.534 Kč k rukám jeho obhájce Mgr. Tomáše Grepla, advokáta, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci Ministryně spravedlnosti podala návrh na zahájení kárného řízení (kárnou žalobu) proti JUDr. T. V., soudnímu exekutorovi, pro skutky popsané ve výroku tohoto rozhodnutí. Uvedené jednání označila za kárné provinění podle § 116 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2012, in eventum za závažný kárný delikt podle § 116 odst. 3, odst. 5 exekučního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013. Kárnou žalobu podala na základě stížnosti Ing. K. J. a Ing. M. U. a odkázala v ní na výsledky šetření, při němž exekutorský kandidát uvedl, že byl elektronicky požádán oprávněným o poskytnutí informací o exekučním titulu na jím zaslaném formuláři; tak učinil, aniž by potvrzoval evropský exekuční titul, neboť ví, že k tomu by nebyl oprávněn. Vyplnění formuláře nemohlo mít, podle jeho názoru, žádnou procesní váhu; ostatně o potvrzení evropského exekučního titulu také oprávněný požádal Okresní soud v Příbrami. Kárná žalobkyně v podané kárné žalobě vyšla z názoru, že exekutorský kandidát fakticky evropské exekuční tituly potvrdil, aniž k tomu byl oprávněn. V rámci šetření kárné žalobkyně bylo zjištěno, že k pochybení exekutorského kandidáta došlo dne 23. 8. 2012. Z vyjádření kárně obviněného poukázala na jeho sdělení, že exekutorský kandidát je oprávněn k úkonům ve spisech a vydávání rozhodnutí, přičemž v daném případě o rozhodnutí nešlo, ale jednalo se o pouhé poskytnutí informace ze spisu. Kárná žalobkyně dovodila, že skutek, jehož se dopustil exekutorský kandidát, je prokázán, a dále označila za prokázané, že kárně obviněný exekutor na jeho postup řádně nedohlížel, s jeho postupem se ztotožnil a nepřijal vůči němu žádné sankční opatření. Uvedla, že formuláře, které byly exekutorským kandidátem potvrzeny, jsou přílohou Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. 4. 2004 (dále jen „Nařízení“) a slouží výhradně pro účely potvrzení rozhodnutí, soudních smírů a úředních listin jako evropských exekučních titulů. V daném případě oprávněný disponoval usnesením soudu potvrzujícím exekuční tituly, soud ovšem opomněl vydat potvrzení na předepsaném formuláři; ta, aniž k tomu měl kompetenci, vydal exekutorský kandidát. Přitom význam listin nemohlo oslabit ani jejich neopatření úředním razítkem, neboť podle Nařízení postačí jejich opatření podpisem. Kárná žalobkyně tak považuje jednání kárně obviněného za porušení povinností plynoucích z § 13 odst. 1 exekučního řádu, a proto navrhla, aby byl uznán vinným kárným proviněním a aby mu bylo uloženo kárné opatření podle uvážení kárného senátu. II. Vyjádření kárně obviněného Kárně obviněný se ve svém písemném vyjádření ke kárné žalobě především důrazně ohradil proti tomu, že by kdy schvaloval protiprávní jednání exekutorského kandidáta v daném případě. V rámci šetření se k němu ani nevyjadřoval, neboť by to mohlo být předčasné. Jednání, jehož se měl exekutorský kandidát dopustit, bylo ostatně natolik závažné, že se stalo předmětem šetření nejen státního dohledu, ale i policie. Jak disciplinární řízení tak i trestní šetření dosud probíhá a kárně obviněný nemá obdobné možnosti ke zjištění rozsahu pochybení. Považuje tak za absurdní žalobní výtku, že nepřikročil k žádnému opatření vůči exekutorskému kandidátovi. Kárně obviněný samozřejmě sledoval exekuční spis a případ s pracovníky projednával a sdělil kandidátovi své výhrady; kontrolní činnost tak nezanedbal a kontrolu vůči němu zintenzivnil, byť se jedná o velmi zkušeného a dlouhodobě dobře pracujícího kandidáta. K úkonům, které měl kandidát provést neoprávněně, nedal kárně obviněný nikdy pokyn, nevěděl o nich a vše zjistil až v době, kdy situaci nemohl nijak ovlivnit. Protiprávní jednání ani neschvaluje a případné důsledky vyvodí po skončení probíhajících řízení. Je přesvědčen, že se žádného kárného jednání nedopustil a navrhl, aby byl kárné žaloby zproštěn. III. Splnění předpokladů pro věcné projednání žaloby Kárný senát nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení kárného řízení splňuje předpoklady pro jeho věcné projednání. Kárná žaloba byla podána v roce 2013. Podle § 117 odst. 3 exekučního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 musí být kárná žaloba podána do 3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Kárná žaloba jednoznačně nevymezuje, kdy se měl kárně obviněný dopustit kárného provinění, nicméně s ohledem na dobu spáchání jednání exekutorským kandidátem, lze dovodit, že kárná žaloba doručená tomuto soudu dne 24. 7. 2013 je včasná. Nejednoznačnost doby spáchání kárného provinění a jistá neurčitost specifikace porušení právního předpisu kárně obviněným ovšem nastoluj