4 Afs 49/2014 — Nejvyšší správní soud

4 Afs 49/2014- 25 - text 4 Afs 49/2014 - 29 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobkyně: A. Š., zast. JUDr. Lubomírem Málkem, advokátem, se sídlem Horní 6, Havlíčkův Brod, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2014, č. j. 29 Af 287/2011 - 84, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2014, č. j. 29 Af 287/2011 - 84, s e r u š í . II. Rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 3. 10. 2011, č. j. 11612/11-1506-703692 a ze dne 4. 10. 2011, č. j. 11611/11-1506-703692, s e r u š í a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9.922 Kč (devěttisícdevětsetdvacetdva korun) do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce, JUDr. Lubomíru Málkovi, advokátovi, se sídlem Horní 6, Havlíčkův Brod. O d ů v o d n ě n í : I. Předcházející řízení a obsah kasační stížnosti [1] Rozhodnutím ze dne 3. 10. 2011, č. j. 11612/11-1506-703692 (dále jen „napadené rozhodnutí 1“), Finanční ředitelství v Brně zamítlo odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Finančního úřadu v Havlíčkově Brodě ze dne 1. 7. 2011, č. j. 103602/11/223940603544, o zastavení daňové exekuce podle ustanovení §181 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb. daňový řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), kterým byl zamítnut návrh žalobkyně na zastavení exekuce nařízené exekučním příkazem ze dne 19. 9. 2008, č. j. 78513/08/223940/3544, na srážku ze mzdy pozůstalé manželky k vymožení nedoplatků ve výši 398.994 Kč, který byl rozhodnutím č. j. 24108/11/22394060/3544 částečně zastaven do výše částky 273.599,53 Kč. Důvodem pro částečné zastavení bylo to, že správce daně mohl po žalobkyni vymáhat pouze 800.740 Kč, přičemž exekuční příkazy na srážku ze mzdy žalobkyně tuto částku převyšovaly o 273.599,53 Kč. Finanční ředitelství popsalo, že původním povinným byl F. Š., který zemřel dne 19. 11. 2004. V dědickém řízení vedeném u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 25 D 234/2004 bylo potvrzeno, že veškerý zůstavitelův majetek nabývá žalobkyně jakožto jediná dědička; čistá hodnota dědictví byla určena částkou - 403 602 Kč (dědictví bylo předlužené), přičemž žalobkyně měla odpovídat za dluhy pouze do výše nabytého dědictví. Usnesením soudního exekutora Mgr Moláka ze dne 4. 6. 2008 bylo stanoveno, že místo zemřelého manžela nastupuje na místo povinného žalobkyně. Usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 13. 7. 2010, č. j. 26 A 626/200 - 412 bylo rozhodnuto o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí s tím, že z rozdělované podstaty v částce 950.712,90 Kč byly přihlášené pohledávky uspokojeny následujícím způsobem: náklady řízení České republiky ve výši 3.755,10 Kč k hotovému zaplacení; pohledávka České spořitelny, a.s. ve výši 9.095,80 Kč k hotovému zaplacení; pohledávka oprávněného Z. J. ve výši 806.958 Kč k hotovému zaplacení; pohledávka Finančního úřadu v Havlíčkově Brodě (která byla částečně zajištěna zástavním právem k prodávané nemovitosti, v pořadí čtvrtá) částečnou úhradou ve výši 130.904 Kč k hotovému zaplacení. Na základě exekučních příkazů Finančního úřadu v Havlíčkově Brodě ze dne 19. 9. 2008, č. j. 78311/08/223940/3544 a č. j. 78513108/223940/3544 byla na žalobkyni vymáhána jednak dlužná částka ve výši 675.345,53 Kč a dále dlužná částka ve výši 398.994 Kč. Rozhodnutím Finančního úřadu v Havlíčkově Brodě ze dne 04. 3. 2011, č. j. 24108/11/223940603544 bylo rozhodnuto o částečném zastavení exekuce, a to v částce 273 599,53 Kč a rozhodnutím Finančního úřadu v Havlíčkově Brodě ze dne 04. 3. 2011, č. j. 24077/11/223940603544 bylo rozhodnuto o částečném zastavení exekuce, a to v částce 130.904 Kč. Finanční úřad v Havlíčkově Brodě totiž nemohl respektovat skutečnost, že pohledávka oprávněného Z. J. byla uspokojena přednostně před pohledávkou finančního úřadu, čímž bylo porušeno ustanovení § 471 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), ve spojení s ustanovením § 175v odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podle nichž měly být pohledávky finančního úřadu uspokojeny přednostně před touto pohledávkou. Dopisem ze dne 9. 6. 2011 žalobkyně s tímto postupem nesouhlasila, protože tvrdila, že svou povinnost uhradit dluhy do výše hodnoty nabytého dědictví splnila s odůvodněním, že nejvyšším podáním učiněným v rámci dražby předmětných nemovitostí představující rozdělovanou podstatu byly soudem uspokojeny přihlášené pohledávky podle pořadí, které bylo soudem stanoveno na základě ustanovení týkajících se výkonu rozhodnutí vedeného dle občanského soudního řádu, a to konkrétně dle ustanovení § 337c odst. 1 o. s. ř., jež upravuje přednost pohledávky oprávněného Z. J., zvláště když výkon rozhodnutí byl nařízen dne 31. 10. 2000, a to proti manželovi žalobkyně, který zemřel až následně dne 19. 11. 2004. O pořadí pohledávek nadto podle žalobkyně rozhodoval soud. [2] Finanční ředitelství dále z obsahu spisu zjistilo, že správce daně vyhotovil dne 19. 09. 2008 exekuční příkaz na srážku ze mzdy žalobkyně č. j 78513108/223940/3544 na částku 398.994 Kč. Protože správce daně již vymáhá exekučním příkazem na srážku ze mzdy č. j. 78311108/223940/3544 částku 675.345,53 Kč a celkem může vymáhat částku 800.740 Kč, byl exekuční příkaz č. j. 78513/08/223940/3544 na návrh žalobkyně částečně zastaven o částku 273 599,53 Kč rozhodnutím č. j. 24108/11/223940603544. Správce daně vyhotovil dne 19. 9. 2008 exekuční příkaz na srážku ze mzdy žalobkyně č. j 78513/08/223940/3544 na částku 398,53 Kč. Exekuční příkaz byl na návrh žalobkyně částečně zastaven rozhodnutím č. j. 24077/11/223940603544 pro částku 130 904 Kč, která byla uhrazena z výtěžku z prodeje nemovitostí, které byly předmětem dědického řízení a byly původně zapsány jako majetek v SJM (společné jmění manželů). Prodej nemovitostí byl nařízen Okresním soudem v Havlíčkově Brodě na základě návrhu oprávněného Z. J. na nařízení výkonu rozhodnutí ze dne 19. 9. 2000. Nemovitosti byly prodány v dražbě dne 08. 4. 2010. Soud, vycházeje z usnesení č. j. 26 E 626/2000-412, rozdělil celý výtěžek dražby (částku 950.712,90 Kč), uspokojil náklady řízení České republiky ve výši 3.755,10 Kč, pohledávku ČS, a.s. ve výši 9.095,80 Kč, pohledávku oprávněného ve výši 806.958 Kč. Přihlášenou pohledávku správce daně, která byla částečně zajištěná zástavním právem, uspokojil jako čtvrtou v pořadí částečnou úhradou ve výši 130.904 Kč. Soud při rozvrhovém jednání určil pořadí přihlášených pohledávek dle § 337b odst. 1 a § 337c o. s. ř. Exekuční příkaz č. j 78513/08/223940/3544 je dále hrazen srážkami ze mzdy. K věci samé finanční ředitelství uvedlo, že k uspokojení pohledávek věřitelů neměla žalobkyně jako dědic přistoupit, dokud neuspokojila věřitele s lepším pořadím. Jestliže dědic nemůže plně uspokojit věřitele téhož pořadí, musí je uspokojit poměrně. Pokud tak dědic nepostupuje, vystavuje se riziku, že odpovídá věřitelům s lepším pořadím i v případě, kdy by cena dědictví byla už vyčerpaná v důsledku uspokojení pohledávek ostatních věřitelů. Správce daně přitom má vůči žalobkyni jako pozůstalé manželce přednostní pohledávku, která byla částečně zajištěna zástavním právem, jež zanikla zpeněžením předmětu zástavy soudní dražbou. Toto zástavní právo nicméně existovalo v době probíhajícího dědického řízení a vymáhacího řízení. Pohledávky správce daně jsou nadto přednostními pohledávkami ve smyslu § 175v odst. 2 písm. e) o. s. ř. Žalobkyně tudíž měla přednostně uhradit své závazky vůči správci daně, nikoli vůči Z. J. K námitce žalobkyně dovolávající se toho, že správce daně měl podal opravný prostředek proti usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 13. 7. 2010, č. j. 26 E 626/2000 – 412, finanční ředitelství poznamenalo, že v té době neměl správce daně důvod tento opravný prostředek podat, neboť jeho pohledávka byla přednostní. Respektoval tedy rozhodnutí soudu a předpokládal, že zbytek dědických dluhů bude uhrazen srážkami ze mzdy pozůstalé nebo jiným způsobem. Stejnou možnost brojit proti tomuto rozhodnutí měla i žalobkyně, která však ničeho nenamítala. Správce daně rozvrhové usnesení respektoval a v částce, která byla Okresním soudem v Havlíčkově Brodě na jeho základě zaslána, daňovou exekuci částečně zastavil. [3] Rozhodnutím ze dne 4. 10. 2011, č. j. 11611/11-1506-703692 (dále jen „napadené rozhodnutí 2“), Finanční ředitelství v Brně zamítlo odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Finančního úřadu v Havlíčkově Brodě ze dne 1. 7. 2011, č. j. 102588/11/223940603544, o zastavení daňové exekuce podle ustanovení § 181 odst. 2 daňového řádu, kterým byl zamítnut návrh žalobkyně na za