5 As 182/2014 — Nejvyšší správní soud

5 As 182/2014- 37 - text 5 As 182/2014 - 43 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: K. B., zastoupený JUDr. Růženou Vojtovou, advokátkou se sídlem Ostrava - Moravská Ostrava, 28. října 286/10, proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, se sídlem Praha 3, Husinecká 1024/11a, za účasti: Ing. S. Ž., o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2014, č. j. 22 A 96/2012 - 39, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci Rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Ústředního pozemkového úřadu (dále jen „odvolací orgán“; působnost tohoto správního orgánu přešla účinností zákona č. 503/2012 Sb. ode dne 1. 1. 2013 na žalovaného) ze dne 26. 6. 2012, č. j. 111815/2012-MZE-13311, bylo zamítnuto odvolání žalobce (dále jen „stěžovatel“) a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Nový Jičín (dále jen „pozemkový úřad“) ze dne 23. 2. 2012, č. j. 35696/2012-MZE-130771, kterým bylo v rámci autoremedury v plném rozsahu vyhověno odvolání stěžovatele podanému proti rozhodnutí pozemkového úřadu ze dne 31. 10. 2011, č. j. 136392/2011-MZE-130771, jímž byl schválen návrh komplexních pozemkových úprav v k. ú. Hladké Životice (dále též jen „komplexní pozemkové úpravy“). Komplexní pozemkové úpravy byly zahájeny na základě požadavku stavebníka Ředitelství silnic a dálnic ČR - Závod Brno ze dne 10. 11. 2005 za účelem provedení pozemkových úprav z důvodu výstavby dálnice D47. Projednání návrhu komplexních pozemkových úprav proběhlo dne 19. 7. 2011 s tím, že souhlas s předmětným návrhem vyjádřili vlastníci 95,5 % výměry všech dotčených pozemků. Následně vydal pozemkový úřad dne 31. 10. 2011 rozhodnutí č. j. 136392/2011-MZE-130771, jímž byl návrh schválen. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel dne 16. 11. 2011 odvolání, v němž vyjádřil nesouhlas se zalesněním pozemku p. č. 1075/3 a části pozemku p. č. 1068/12 a nesouhlas s návrhem přístupové cesty p. č. 2826 na pozemku p. č. 1075/3. Dne 23. 1. 2012 stěžovatel vzal zpět část svého odvolání, a to ohledně pozemků p. č. 1075/3 a p. č. 1068/12. Pozemkový úřad vyhověl požadavkům stěžovatele a formou autoremedury vydal dne 23. 2. 2012 rozhodnutí č. j. 35696/2012-MZE-130771, kterým schválený návrh komplexních pozemkových úprav změnil v části týkající se pozemků uvedených na LV č. 489, 66, 901, 206, 10001. Proti tomuto rozhodnutí se stěžovatel opětovně odvolal, když namítal, že nesouhlasí s tím, aby do pozemkových úprav byl začleněn pozemek p. č. 1372, a nesouhlasí ani s tím, aby tento pozemek byl veden jako orná půda., neboť jde o neplodnou půdu s osmdesátiletými stromy. Dále uvedl, že vlastnická hranice s pozemkem osoby zúčastněné na řízení nebyla přes jeho žádost vytyčena za jeho účasti. Dál stěžovatel požadoval vysvětlení, proč osoba zúčastněná na řízení užívá část pozemku p. č. 1062/12, na níž byl vybudován v rámci meliorací vrt, a jak je možné, že čerpá vodu z tohoto vrtu pro hospodářské účely. Rovněž vyslovil nesouhlas s nově navrženou vlastnickou hranicí mezi V. V. a R. Z., neboť neměla být projednána s dosavadním vlastníkem pozemku. S námitkami stěžovatele se odvolací orgán v žalobou napadeném rozhodnutí vypořádal tak, že ohledně pozemku p. č. 1372 poukázal na písemný souhlas stěžovatele s umístěním tohoto pozemku v obvodu komplexních pozemkových úprav, který stěžovatel udělil na jednání dne 1. 2. 2012. K námitce týkající se vytyčení hranice s pozemkem osoby zúčastněné na řízení odvolací orgán uvedl, že podle zápisu o vytyčení ze dne 1. 3. 2012 byla hranice tohoto pozemku tohoto dne vytyčena AZ GEON s.r.o., kdy se zástupce této společnosti sešel se stěžovatelem a společně prošli nově vytyčené body parcely. Ze zápisu bylo dle názoru odvolacího orgánu jednoznačné, že stěžovatel byl se zaměřením pozemku seznámen a jeho nově vznesená připomínka se netýká účasti na vytyčení pozemku, ale pozemku p. č. 1062/12, který se ovšem nachází mimo obvod komplexních pozemkových úprav. Námitka stěžovatele, že osoba zúčastněná na řízení užívá část pozemku p. č. 1062/12 a čerpá vodu z vrtu na tomto pozemku, tedy nesouvisí s prováděnými pozemkovými úpravami. K námitce ohledně vlastnické hranice mezi pozemky V. V. a R. Z. odvolací orgán uvedl, že tito dva vlastníci ke vzájemné hranici mezi svými pozemky nevznesli žádné připomínky a námitku stěžovatele nelze považovat za opodstatněnou, neboť se netýká jeho práv. II. Napadený rozsudek krajského soudu Stěžovatel podal proti rozhodnutí odvolacího orgánu žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), který ji rozsudkem ze dne 17. 9. 2014, č. j. 22 A 96/2012 - 39, podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl. V podané žalobě stěžovatel namítal, že pozemkový úřad měl za situace, kdy stěžovatel vzal své odvolání částečně zpět a kdy byly provedeny úpravy návrhu komplexních pozemkových úprav, odvolací řízení v rozsahu zpětvzetí odvolání zastavit, předložit upravený návrh komplexních pozemkových úprav k novému vyjádření stěžovateli a dát mu možnost se vyjádřit, což však pozemkový úřad neučinil. Napadené rozhodnutí stěžovatel nepokládal za správné také proto, že vychází z nepravdivých a nepřesných informací ohledně účasti stěžovatele na vytyčování hranic pozemků sousedících s pozemky osoby zúčastněné na řízení. Současně napadené rozhodnutí dle stěžovatele nerespektovalo ani jeho námitku k pozemku p. č. 1372, který není použitelný jako orná půda. Krajský soud vzal za prokázané, že stěžovatel své odvolání ze dne 16. 11. 2011 vzal částečně zpět a dovodil, že stěžovatelova námitka, že po zpětvzetí odvolání mělo být řízení zastaveno, je nedůvodná. Krajský soud uvedl, že ve smyslu § 91 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád z roku 2004“): „Pokud odvolatel vzal podané odvolání zpět, řízení o odvolání je zastaveno dnem zpětvzetí odvolání [...] O skutečnosti, že řízení bylo zastaveno, správní orgán vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu a vyrozumí se o něm odvolatele [...].“ Z obsahu správního spisu je dle krajského soudu zřejmé částečné zpětvzetí odvolání stěžovatelem, který si jako odvolatel zcela jistě tohoto úkonu byl vědom, když protokol z jednání, u kterého vzal své odvolání částečně zpět, podepsal. Krajský soud dále uvedl, že jiný odvolatel ve věci nebyl, proto ani nebylo koho o tomto částečném zpětvzetí odvolání vyrozumět. Součástí správního spisu sice není deklaratorní usnesení pozemkového úřadu o částečném zastavení řízení, to je však dle názoru krajského soudu pouze formální nedostatek spojený s vedením spisu, který se stěžovatelových práv nijak nedotýká a nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Pokud jde o předložení upraveného návrhu komplexních pozemkových úprav v části, v níž stěžovatel na odvolání setrval, vzal krajský soud z obsahu správního spisu za prokázané, že nový návrh reagující na konkrétní odvolací námitky stěžovatele byl se stěžovatelem opakovaně projednán ve dnech 15. 12. 2011 a 23. 1. 2012 a stěžovatel měl možnost se k němu vyjádřit. Dle zápisu z jednání konaného dne 26. 1. 2012 se stěžovatel účastnil také vytyčení nově navrženého uspořádání pozemků, k nimž směřovaly námitky ve zbývající části odvolání. Ve vztahu k těmto námitkám mu bylo plně vyhověno (ohledně společných zařízení VPC 04 a HPC 04). V této části tedy uplatněná žalobní námitka nekorespondovala s obsahem správního spisu a krajský soud ji proto neshledal důvodnou. Krajský soud neshledal důvodnou ani druhou žalobní námitku vztahující se k vytyčení hranic s pozemky osoby zúčastněné na řízení. Dle § 12 odst. 2 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“), pozemkový úřad přistupuje k vytyčení pozemků a jejich označení v terénu pro potřeby vlastníků až po nabytí právní moci rozhodnutí o pozemkových úpravách. V posuzované věci však tento zákonný předpoklad nebyl splněn, neboť rozhodnutí pozemkového úřadu v důsledku odvolání stěžovatele nenabylo právní moci a pozemkový úřad tedy k vytyčení pozemků přistoupit nemohl. Z obsahu spisu měl krajský soud za prokázané (zápis z jednání ze dne 23. 1. 2012 a zápisy z vytyčení hranic pozemků ze dne 30. 1. 2012 a 1. 3. 2012 sepsané jednatelem společnosti AZ GEON s.r.o.), že vytyčení pozemků bylo iniciativou pracovníků projekční firmy, která je prováděla na vlastní náklady. Tento postup krajský soud označil za vstřícný krok pracovníků projekční firmy vůči stěžovateli nad rámec povinností zhotovitele. Krajský soud nepřisvědčil ani poslední žalobní námitce