6 Ads 10/2016 — Nejvyšší správní soud

6 Ads 10/2016- 18 - text 6 Ads 10/2016 - 20 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobkyně: Mgr. K. H., zastoupena JUDr. Mgr. Karlem Horákem, advokátem, se sídlem Na Poříčí 12, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2014, č. j. MPSV-UM/14276/14/4S-HMP, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 12. 2015, č. j. 1 Ad 33/2014 – 48, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalobkyně n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á . O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Žalobkyně byla příjemcem dávky státní sociální podpory příspěvek na bydlení dle § 24 a násl. zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“) ve výši 3.910 Kč měsíčně jako nájemce bytu na adrese svého trvalého bydliště; vlastníkem a pronajímatelem bytu byla Městská část Praha 8. Úřad práce České republiky – krajská pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „úřad práce“) oznámením ze dne 10. 3. 2014 snížil žalobkyni příspěvek na bydlení ode dne 1. 1. 2014 do 30. 6. 2014 na částku 869 Kč měsíčně. Námitky žalobkyně proti tomuto oznámení zamítl úřad práce rozhodnutím ze dne 18. 4. 2014, č. j. 667178/14/AB. Vycházel přitom ze skutečnosti, že žalobkyně je členkou Bytového družstva S., které od Městské části Praha 8 nabylo vlastnictví k bytovému domu, v němž žalobkyně bydlí, a to s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 3. 12. 2013. Pro výpočet normativních nákladů na bydlení je tedy od okamžiku přechodu vlastnického práva třeba použít hodnotu normativních nákladů na bydlení pro byty v družstevních bytech a bytech vlastníků dle § 26 odst. 1 písm. b) zákona o státní sociální podpoře a nikoliv hodnotu normativních nákladů na bydlení pro bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy dle § 26 odst. 1 písm. a) citovaného zákona. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí zamítl žalovaný rozhodnutím ze dne 18. 8. 2014, č. j. MPSV-UM/14276/14/4S-HMP (dále jen „napadené rozhodnutí“). [2] Proti napadenému rozhodnutí brojila žalobkyně žalobou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Potvrdila, že je zakládajícím členem Bytového družstva S., které bylo založeno za účelem privatizace bytového domu v Praze 8, v němž žalobkyně bydlí. Nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřovala v nesprávném posouzení přechodného období od prosince 2013 do března 2014, kdy došlo ke změně vlastníka domu a postupně ke změně pronajímatele. V období od ledna do března 2014 byla ještě v právním vztahu k pronajímateli – Městské části Praha 8. Nájemní smlouvu s bytovým družstvem uzavřela až v dubnu 2014. Správní orgány vyšly z nesprávné premisy, že členství v bytovém družstvu se časově kryje s nájemním vztahem člena družstva k bytu ve vlastnictví družstva. Účelem příspěvku na bydlení je poskytnout finanční pomoc na úhradu nákladů na bydlení osobám, které se nacházejí ve špatné sociální situaci. Ještě v měsíci lednu a únoru platila žalobkyně stejné nájemné, jako by k zápisu vlastnického práva pro bytové družstvo nedošlo. Příspěvek na bydlení jí tedy musí za tyto měsíce náležet, jelikož splňovala faktická kritéria pro jeho výpočet. Zákon o státní sociální podpoře neobsahuje definici pojmu „družstevní byt“. Podle zákona č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů, se jedná o byt ve vlastnictví bytového družstva, který je určen formou nájmu k uspokojování bytových potřeb člena družstva. O družstevní byt se jedná pouze v případě kumulativního splnění alespoň dvou podmínek – členství v družstvu a existence platné nájemní smlouvy. [3] Městský soud žalobu rozsudkem ze dne 29. 12. 2015, č. j. 1 Ad 33/2014 – 48, jako nedůvodnou zamítl. Uvedl, že určující právní skutečností pro změnu konkrétního bytu na byt družstevní je nabytí vlastnického práva bytového družstva k domu, v němž se byt nachází. Přeměna bytu na byt družstevní je doprovázena takovými právně významnými skutečnostmi, jako je založení bytového družstva, vznik členství žalobkyně v tomto družstvu (spojené s její majetkovou účastí v družstvu) a následné nabytí vlastnického práva k bytovému domu. Žalobkyně se stala členem bytového družstva ode dne 3. 12. 2013, neboť k tomuto datu nastaly právní účinky vkladu práva Bytového družstva S., a od tohoto data měla být jako členka družstva posuzována. Uzavření nájemní smlouvy žalobkyně s bytovým družstvem není pro změnu dávky podstatné. Pokud žalobkyně tvrdí, že v měsících lednu – březnu 2014 byla jako nájemce bytu v právním vztahu k pronajímateli Městské části Praha 8, není její tvrzení pravdivé vzhledem k tomu, že její první platba dne 25. 2. 2014 (platba SIPO za nájem leden 2014) byla uskutečněna na účet bytového družstva. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [4] Žalobkyně / stěžovatelka / napadla rozsudek městského soudu kasační stížností. Namítá, že městský soud nesprávně vyložil, že rozhodným okamžikem pro změnu výše příspěvku na bydlení je datum 3. 12. 2013, kdy nabylo družstvo vlastnické právo k domu, v němž se byt nachází. Tehdy mělo dle městského soudu dojít ke změně nájemního vztahu na vztah družstevní. Podle stěžovatelky je však rozhodujícím okamžikem až uzavření nájemní smlouvy s družstvem, až od tohoto okamžiku je de iure nájemcem družstevního bytu. Změna nájemního vztahu nemůže vyplývat z přechodu vlastnictví, k této změně dochází smlouvou s konstitutivními účinky. Do doby uzavření nájemní smlouvy s družstvem náleží stěžovatelce příspěvek na bydlení jako nájemci obecního bytu, nikoliv družstevního. [5] Žalovaný má za to, že pro změnu nároku stěžovatelky je podstatný okamžik, kdy se předmětný byt stal bytem družstevním, k čemuž došlo účinky vkladu vlastnického práva bytového družstva do katastru nemovitostí. Městský soud také vyvrátil námitku stěžovatelky, že do února 2014 platila nájemné Městské části Praha 8. Platba uskutečněná v únoru 2014 za měsíc leden 2014 byla uskutečněna na účet bytového družstva. III. Posouzení kasační stížnosti [6] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu § 102 s. ř. s. přípustná. Poté Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v souladu s ustanovením § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 4 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. [7] Po přezkoumání kasační stížnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost není důvodná. [8] Ze spisového materiálu žalovaného a městského soudu vyplývá, že žalobkyně byla dlouhodobě nájemkyní obecního bytu v domě ve vlastnictví Městské části Praha 8. Za účelem privatizace tohoto bytového domu bylo založeno Bytové družstvo S., stěžovatelka je jeho zakládajícím členem od 9. 4. 2013. Kupní smlouvou ze dne 5. 9. 2013 Městská část Praha 8 převedla vlastnictví bytového domu na Bytové družstvo S., právní účinky zápisu vlastnického práva Bytového družstva S. nastaly dne 3. 12. 2013. Z podkladů, které si vyžádal městský soud od správce nemovitosti, vyplývá, že nájemné za prosinec 2013 a leden 2014 uhradila stěžovatelka na účet Městské části Praha 8, od února 2014 pak hradí nájemné na účet Bytového družstva S. Dne 2. 4. 2014 uzavřela stěžovatelka s Bytovým družstvem S. nájemní smlouvu o nájmu předmětného bytu. Lze v této souvislosti poznamenat, že městský soud chybně vyvodil, že stěžovatelka uhradila nájemné za leden 2014 již na účet bytového družstva S., když tato skutečnost ze spisu nevyplývá. Toto pochybení nicméně nemá na posouzení věci vliv, stejně tak jako vzájemné vypořádání plateb nájemného mezi původním a novým vlastníkem bytového domu, či družstvem a jeho členem, který je nájemcem bytu. [9] Nárok na příspěvek na bydlení má za splnění podmínek § 24 zákona o státní sociální podpoře vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu. Podle § 27 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře činí výše příspěvku na bydlení za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35. [10] Předmětem sporu je v posuzovaném případě právní otázka určení okamžiku, od kterého se v případě koupě bytového domu bytovým družstvem, jehož je dosavadní nájemník členem, na bydlení dosavadního nájemníka přestává hledět jako na bydlení v bytě užívaném na základě nájemní smlouvy a posuzuje se jako bydlení v družstevním bytě ve smyslu § 26 zákona o státní sociální podpoře. Dle žalovaného je tímto okamžikem nabytí vlastnického práva