9 As 279/2015 — Nejvyšší správní soud

9 As 279/2015- 90 - text 9 As 279/2015 - 97 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: nezl. P. H., zast. Mgr. Vítem Brožkem, advokátem se sídlem Na Kovárně 472/8, Praha 10, proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, zast. prof. JUDr. Janem Křížem, CSc., advokátem se sídlem Dlouhá 13, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 8. 2013, č. j. SMHMP 561133/2013, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2015, č. j. 9 A 187/2013  132, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2015, č. j. 9 A 187/2013  132, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) shora označený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 8. 2013, č. j. SMHMP 561133/2013, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí ředitelky Mateřské školy, Praha 4, Na Příčné mezi 186, ze dne 28. 5. 2013, č. j. 70/2013. Ředitelka rozhodla, že se stěžovatel nepřijímá do mateřské školy. Důvodem bylo nepředložení dokladu, že se stěžovatel podrobil stanoveným pravidelným očkováním, nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. [2] Městský soud v napadeném rozsudku, který je dostupný z www.nssoud.cz, uvedl, že správní rozhodnutí nejsou nepřezkoumatelná. Splňují totiž náležitosti podle § 68 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění účinném v rozhodné době (dále jen „správní řád“), v odůvodnění jsou uvedeny důvody výroku, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se orgány řídily, a jejich stanovisko k námitkám účastníka. Ze žádosti stěžovatele o přijetí do mateřské školy vyplynulo, že zákonná zástupkyně stěžovatele jako jediný doklad ve smyslu § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), předložila čestné prohlášení, kde uvádí, že stěžovatel je zdráv a že matka nemá poznatky o tom, že by nemohl být zařazen do kolektivu. Ani na výzvu ředitelky mateřské školy nebyl předložen jiný doklad o tom, že se stěžovatel podrobil stanoveným pravidelným očkováním, nebo že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. [3] Ani ostatní přílohy stěžovatelovy žádosti dle městského soudu nejsou dokladem ve smyslu § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví, neboť se jedná o podání datovaná dnem 20. 3. 2011, tedy neaktuální k datu zahájení správního řízení o přijetí stěžovatele do mateřské školy na školní rok 2013/2014. [4] Dle § 50 zákona o veřejném zdraví může mateřská škola přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. Průkazem pravidelného očkování je ve smyslu § 47 odst. 2 uvedeného zákona očkovací průkaz dítěte a zdravotnická dokumentace očkovaného. Městský soud pak navázal, že zástupkyně stěžovatele nepředložila k žádosti očkovací průkaz či výpis ze zdravotní dokumentace stěžovatele svědčící o stanoveném pravidelném očkování dítěte ani doklad, že stěžovatel je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. Čestné prohlášení takovým dokladem být nemůže, neboť jím nemůže být proveden důkaz. [5] Městský soud shledal žalobu nedůvodnou a dle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ji zamítl. II. Obsah kasační stížnosti [6] V kasační stížnosti se uvádí, že stěžovatel jako malý nebyl z důvodu kontraindikací očkován, jeho kontraindikace v roce 2009 nikdo nezpochybnil. Později lékařka placená z veřejných prostředků již žádné očkování nedoporučila, matce stěžovatele naopak doporučila, aby si je zajistila soukromě. Ve druhém roce života stěžovatele lékařka tvrdila, že již není kompetentní očkovat, jelikož očkovací schéma je jen pro novorozené děti v prvním roce života. Lékařka potvrdila, že stěžovatel může být přijat do mateřské školy, potvrdila i soulad očkování se zákonem, a to větou „žádné pravidelné očkování stanovené zákonem dítěti nechybí“. Rodič dal najevo vůli zajistit očkování dítěte z veřejných prostředků, matka marně psala i na ministerstvo, že projevuje vůli dát dítě očkovat. [7] Stěžovatel namítl, že rozhodnutí soudu je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Rodič odevzdal dokument vyjádření lékaře ze dne 11. 3. 2011, který byl dne 20. 3. 2011 podepsán rodiči, kteří s vyjádřením lékařky souhlasili. Zde je uvedeno, že doklad o očkování bude připojen dodatečně, k datu vystavení dokumentu nezletilé dítě nemá v dokumentaci žádné očkování, tj. pravidelné očkování dítěti nechybí. Lékařka nechtěla dítě očkovat od roku 2009, považovala pravděpodobně dle stěžovatele za finančně nákladné zjišťovat si informace. V případě, že by dítěti chybělo alespoň jedno očkování, bylo by povinností lékařky mu jej doporučit a poskytnout mu k němu informace. [8] Matka stěžovatele čestně prohlásila, že žádné očkování svého dítěte nikdy neodmítla. Soud to však ignoroval. Čestné prohlášení musí být důkazem a správní orgán i soud se jím musí zabývat. [9] Stěžovatel poukázal na záznam správního orgánu ze dne 1. 9. 2011, kde je napsáno, že lékařka sdělila, že nedošlo ke změně. Kdyby lékařka dospěla k názoru, že je nezbytné, aby si dítě nějaké očkování doplnilo, nenapsala by, že dítěti žádné očkování nechybí. Pokud lékařka potvrdila, že dítě může být přijato již v březnu, nebude později v září 2011 tvrdit, že si má dítě očkování doplnit. Podstatné dle stěžovatele je, že lékařka, ačkoli nemá ve své dokumentaci údaj o tom, že dítě bylo očkováno, žádné očkování nedoporučila, protože žádné není nezbytné. [10] Stěžovatel označil správní rozhodnutí za nepřezkoumatelná. Lékař nese odpovědnost v případě očkování. Pokud by rodič nechal očkovat dítě, protože si to přeje ředitelka mateřské školy či úřednice, ale lékař to odmítne, mohlo by jít o týrání dítěte. [11] V doplnění kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 16/14 vyložil, že není nutné trvat doslovně na definici trvalá kontraindikace, ale postačí, když je prokázáno, že zdravotní stav dítěte nedovoluje podání očkovací látky. Stěžovatel pak odkazuje na doc. MUDr. V. T., Ph.D., jemuž přisuzuje výrok, že kontraindikace buď je, nebo není, a to vždy v konkrétním čase, a že v medicíně není nic zcela trvalého, mělo by proto postačovat potvrzení kontraindikace bez bližší specifikace. [12] Dle tvrzení v kasační stížnosti správní orgány a městský soud nerespektovaly stanoviska lékařek, ale zároveň si ani nevyžádaly jiná stanoviska. Rodiče nikdy neodmítli očkování. Rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost, protože nelze rozeznat, kdo jsou účastníci a kdo jím byl zavázán. Pokud žalovaný považuje předložený doklad od lékařky za vnitřně rozporný, měl by konat a takové pochybení řešit. Je to žalovaný, kdo je oprávněn lékařku kontrolovat a odebrat jí oprávnění. Sám žalovaný má zjednat nápravu. Pokud samotná lékařka není rozhodnutím vázána, soud nemá nepřijetí dítěte do mateřské školy zdůvodňovat nesplněním povinností ze strany lékaře. [13] Za alarmující považuje stěžovatel vyjádření žalovaného, že významné je pouze to, zda byla podmínka povinného očkování splněna, a nikoli to, proč tato podmínka splněna nebyla. Povinnost kontrolovat lékařku má žalovaný, byť jeho jiný odbor. Žalovaný klade za vinu stěžovateli, že si neopatřil doklady o očkování, a neřeší námitky, že lékařka má již od roku 2010 stejný názor, že dítěti očkování nechybí. Jeden doklad lékařka vystavila a další vystavit odmítá. Žalovaný dle stěžovatele tvrdí, že zákon vyžaduje nějaké očkování, ale nesdělil, jaké očkování konkrétně stěžovateli chybí. Žalovaný si vymyslel, že je v zákoně nějaké ustanovení, které tam dle stěžovatele není, a stěžovatele nařknul, že toto ustanovení nedodržel. [14] Rozhodnutí je nepřezkoumatelné, protože do spisu nebyl založen doklad od lékařky V., která rovněž doporučila přijetí stěžovatele do mateřské školy. Při jednání matka stěžovatele upozornila soud, že doklad od této lékařky není ve spisu, přitom jej ale žalovaný měl i v posledním roce 2014, kdy se stěžovatel pokoušel do mateřské školy dostat. Důkaz dokladem od lékařky V. nebyl v řízení proveden, ačkoli to bylo navrženo. [15] Nepřezkoumatelnost rozhodnutí spatřuje stěžovatel též v tom, že není zřejmé, proč ředitelka mateřské školy vyžaduje očkování od dětí, nikoli však od personálu školy. Stěžovatel namítl i nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů, jelikož nebyl zjištěn skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Rodiče