7 As 170/2017 — Nejvyšší správní soud

7 As 170/2017- 20 - text 7 As 170/2017 - 23 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: MUDr. E. M., Ph.D., zastoupen Mgr. Petrem Křížákem, MBA, LL.M., advokátem se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, proti žalované: Ostravská univerzita, se sídlem Dvořákova 138/7, Ostrava, zastoupena JUDr. Petrem Pyšným, advokátem se sídlem Občanská 1115/16, Ostrava, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 4. 2017, č. j. 22 A 158/2016 - 40, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. [1] Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě domáhal ochrany proti nezákonnému zásahu žalované, která žalobci neumožnila vykonávat práva a povinnosti člena Akademického senátu Lékařské fakulty Ostravské univerzity (dále jen „akademický senát“), ačkoliv se dne 11. 10. 2016 stal jeho členem. [2] Žalobce v žalobě uvedl, že byl ve volbách konaných ve dnech 6. a 7. 4. 2016 zvolen prvním náhradníkem do komory akademických pracovníků akademického senátu za sekci preklinických a klinických oborů. Jelikož dne 11. 10. 2016 odstoupil z funkce senátora MUDr. V. R., Ph.D., mandátu se měl v souladu s § 26 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, a čl. 3 odst. 6 Volebního a jednacího řádu akademického senátu (dále jen „volební a jednací řád“) ujmout žalobce. Žalobce se dne 12. 10. 2016 dostavil na zasedání akademického senátu, kde mu předseda senátu oznámil, že jeho volba nebyla platná. Jako člen akademického senátu na zasedání dne vystupovala RNDr. H. S., Ph.D., která oproti žalobci získala nižší počet hlasů. O vzniku jejího mandátu akademický senát nijak nerozhodoval. II. [3] Krajský soud rozsudkem ze dne 19. 4. 2017, č. j. 22 A 158/2016 - 40, určil, že zásah žalované vůči žalobci spočívající v odepření možnosti vykonávat funkci člena akademického senátu, ke kterému došlo na jednání tohoto senátu dne 12. 10. 2016, byl nezákonný. Ačkoliv žalobci vznikl mandát senátora akademického senátu po odstoupení jeho předchůdce, žalovaná mu neumožnila tento mandát vykonávat. Současně žalované zakázal, aby pokračovala v odpírání možnosti žalobce vykonávat funkci člena akademického senátu. [4] Krajský soud odmítl tvrzení žalované, že žalobce nebyl zvolen do akademického senátu proto, že ke dni podání kandidatury nebyl členem akademické obce. Žalobce se stal akademickým pracovníkem, tj. členem akademické obce fakulty, ke dni 4. 4. 2016, tedy před uskutečněním volby. Podle § 26 odst. 1 zákona o vysokých školách je podmínkou volitelnosti členství v akademické obci. Podmínky volitelnosti se vztahují k volbě a nikoli ke kandidatuře. Neuznání volby kandidáta, u nějž nebyla ke dni voleb zjištěna překážka volitelnosti, je zásahem jak do subjektivních práv tohoto kandidáta, tak i oprávněných voličů. K tomu krajský soud poukázal na § 22 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí. [5] Nelze přisvědčit ani námitce žalované, že náhradník se stane členem akademického senátu až rozhodnutím o kooptaci. Zákon o vysokých školách v § 26 svěřuje výlučnou pravomoc ke kreaci akademického senátu akademické obci. Akademický senát nemůže ovlivňovat své složení vlastním rozhodnutím. Pojem kooptace užitý v čl. 3 odst. 6 volebního a jednacího řádu je v rozporu se zákonem. Jak ale vyplynulo z předložené dokumentace, akademický senát toto ustanovení aplikoval v souladu se zákonem, a to tak, že přípisem svého předsedy deklaroval skutečnost, že na uvolněné místo senátora vstupuje náhradník. Pořadí náhradníků je předem pevně dané výsledky voleb, a proto se náhradník stává členem akademického senátu v případě rezignace senátora automaticky. Neupravuje-li vnitřní předpis fakulty proces přezkumu výsledků voleb orgánem akademické samosprávy, nemůže si tuto pravomoc některý z těchto orgánů uzurpovat. III. [6] Žalovaná (stěžovatelka) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. [7] Stěžovatelka má za to, že žalobci nesvědčilo veřejné subjektivní právo podílet se na výkonu působnosti akademického senátu. Krajský soud nesprávně interpretoval § 26 odst. 1 ve spojení s § 6, § 7, § 24 odst. 1 písm. a) a § 25 zákona o vysokých školách. V důsledku toho pak také nesprávně vyložil úpravu provedenou v čl. 1, čl. 2 a čl. 3 odst. 6 volebního a jednacího řádu. Neobstojí ani odkaz na zákon o volbách do zastupitelstev obcí, na jehož základě soud určil okamžik, ke kterému musí být splněn předpoklad členství kandidáta v akademické obci. Podle čl. 2 odst. 1 volebního a jednacího řádu vyhlašuje volby do akademického senátu děkan fakulty, který tak učinil dne 14. 3. 2016. V souladu s § 26 odst. 1 zákona o vysokých školách a čl. 1 odst. 3 volebního a jednacího řádu bylo stanoveno, že kandidáty z řad členů akademické obce může navrhovat člen akademické obce. Z uvedené právní úpravy plyne, že k datu vyhlášení voleb, nejpozději však ke dni doručení návrhu na kandidáta musí kandidát splňovat podmínku členství v akademické obci. Návrh kandidatury žalobce byl doručen volební komisi dne 29. 3., členem akademické obce se ale stal až ke dni 4. 4. 2016, kdy se stal akademickým pracovníkem. [8] Pokud by volitelnost kandidáta měla nastat až okamžikem voleb, muselo by to být stanoveno zákonem (viz § 4 a § 5 zákona č. 491/2001 Sb. a zákona č. 130/2000 Sb., § 25 zákona č. 247/1995 Sb.) či vnitřním předpisem fakulty. Podle čl. 2 odst. 3 volebního a jednacího řádu musí kandidát splňovat předpoklad členství v akademické obci nejpozději ke dni podání přihlášky, neboť v ní musí uvést pracoviště a příslušnou sekci akademické obce, jejímž je členem. Je pouze na fakultě, zda svým vnitřním předpisem upraví institut náhradníka a podmínky, za jakých se náhradník může stát členem akademického senátu. Vnitřním předpisem nemohly být dotčeny výsledky voleb, neboť v zákoně o vysokých školách i ve volebním a jednacím řádu je výslovně upraveno, že se volí členové akademického senátu a nikoliv náhradníci. Čl. 2 odst. 4 tohoto předpisu stanoví, že neúspěšní kandidáti se stávají náhradníky podle počtu získaných hlasů. Náhradníky se nestávají na základě výsledků voleb, ale úpravou provedenou vnitřním předpisem. Kooptace upravená vnitřním předpisem nemůže být v rozporu se zákonem, jelikož nebylo zasaženo do působnosti a pravomoci akademické obce, jež náhradníky nevolila. Nemohlo proto dojít ani k ovlivnění výsledků voleb, jak uvedl krajský soud. [9] Krajský soud připustil, že vnitřní předpis fakulty mohl upravit proces přezkoumání výsledků voleb orgánem akademické samosprávy. Institut kooptace náhradníka za člena akademického senátu by proto mohl plnit funkci kontrolního systému. Soud dále nesprávně konstatoval, že neupravuje-li vnitřní předpis fakulty proces přezkumu výsledku voleb, nemůže si tuto pravomoc uzurpovat některý z orgánů akademické samosprávy. Podle stěžovatelky neobstojí ani závěr krajského soudu, že neúspěšný kandidát se stává automaticky členem akademického senátu v případě rezignace zvoleného senátora podle pořadí daného výsledky voleb. Tak by tomu bylo podle stěžovatelky tehdy, pokud by to výslovně upravil zákon (viz § 5 a § 6 zákona č. 491/2001 Sb., § 49 zákona č. 130/2000 Sb., či § 54 zákona č. 247/1995 Sb.) anebo vnitřní předpis na základě zákonného zmocnění, což se ale v posuzované věci nestalo. Úprava nabytí členství v akademickém senátu náhradníkem jeho kooptací proto není v rozporu se zákonem. Krajský soud ostatně ani neuvedl, se kterými ustanoveními zákona o vysokých školách je taková úprava v rozporu. IV. [10] Žalobce nevyužil svého práva vyjádřit se ke kasační stížnosti. V. [11] Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. ř. s.). [12] Kasační stížnost není důvodná. [13] Z obsahu předloženého spisového materiálu (pozn. NSS – soud měl k dispozici rovněž správní spis týkající se věci žalobce projednávané pod sp. zn. 7 As 230/2017) vyplývá, že dne 14. 3. 2016 vyhlásil děkan Lékařské fakulty stěžovatelky volby do obou komor akademického senátu ve dnech 6. a 7. 4. 2016. Lhůtu pro podávání návrhů na kandidáty stanovil do 29. 3. 2016. Tohoto dne podal žalobce svou kandidaturu do komory akademických pracovníků - sekce preklinických a klinických oborů. Dne 4. 4. 2016 sjednala stěžovatelka s žalobcem dohodu o změně pracovní smlouvy, na jejímž základě byl žalobce přeřazen z kategorie vědecký pracovník do kategorie akademický pracovník (odborný asistent). Do akademického senátu bylo zvoleno 7 senátorů v sekci preklinickcých a klinických oborů komory akademických pracovníků. V seznamu náhradníků je žalobce uveden na 16. místě s 62 hlasy, RNDr. H. S., Ph.D.