7 As 235/2016 — Nejvyšší správní soud

7 As 235/2016- 50 - text 7 As 235/2016 - 56 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: ZIMBO CZECHIA s. r. o., se sídlem Na Zátorách 8/613, Praha 7, zastoupený JUDr. Jiřím Vaníčkem, advokátem se sídlem Šaldova 34/466, Praha 8, proti žalované: Státní veterinární správa, Ústřední veterinární správa, se sídlem Slezská 7/100, Praha 2, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2016, č. j. 31 A 32/2015 - 161, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : I. [1] Žalobce požádal Krajskou veterinární správu Státní veterinární správy pro Kraj Vysočina (dále též „KVS“) o udělení výjimky ze zvláštní četnosti odběru vzorků masných polotovarů stanovené v příloze I kapitola 3 bod 3.2 nařízení Komise (ES) č. 2073/2005, o mikrobiologických kritériích pro potraviny (dále jen „nařízení č. 2073/2005“), a to ve vztahu k maloobchodním provozovnám Novák maso uzeniny ve městech Telč, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou, Moravské Budějovice a Nové Město na Moravě, v nichž usiloval o snížení frekvence z týdenní na nižší. KVS rozhodnutím ze dne 3. 9. 2014, č. j. SVS/2014/065657-J, žádost zčásti zamítla ve vztahu ke zpracování mletých masných polotovarů v provozovnách ve Žďáru nad Sázavou, Moravských Budějovicích a Novém Městě na Moravě, neboť podle jejích zjištění v těchto provozovnách nebyly mleté masné polotovary vyráběny v malém množství, tedy do 500 kg měsíčně, nýbrž v množstvích 1 200 kg, 1 250 kg a 1 400 kg měsíčně. Naopak ve vztahu k provozovnám v Telči a Velkém Meziříčí KVS vyhověla i ohledně zpracování mletých masných polotovarů; co se týče masných polotovarů marinovaných a masných polotovarů smíšených, vyhověla ve vztahu ke všem pěti provozovnám. Rozhodnutím ze dne 5. 11. 2014, č. j. SVS/2014/082500-G, žalovaná zrušila pro procesní pochybení zamítavý výrok II tohoto prvního rozhodnutí KVS. [2] KVS vydala nové rozhodnutí ze dne 19. 1. 2015, č. j. SVS/2015/005756-J, kterým žádost opět zamítla ve vztahu k provozovnám ve Žďáru nad Sázavou, Moravských Budějovicích a Novém Městě na Moravě. Žalobce napadl i toto nové rozhodnutí odvoláním, v reakci na něž žalovaná vydala rozhodnutí ze dne 18. 3. 2015, č. j. SVS/2015/021628-G, kterým formulačně mírně pozměnila výrok rozhodnutí KVS, když opravila chybu v kompetenčním ustanovení uvedeném v tomto výroku, a ve zbytku toto rozhodnutí potvrdila. Žalovaná připomněla, že pojem „malé množství masných polotovarů“ není v nařízení č. 2073/2005 definován, nicméně limit 500 kg měsíčně ve vztahu k jednotlivým druhům masných polotovarů je uplatňován ustálenou rozhodovací praxí orgánů veterinární správy a vychází ze zásad předběžné opatrnosti a přijatelného rizika. Přísná kontrola výrobků vyráběných v množství nad tento limit je nutná zejména proto, že by v případě závadnosti takové množství již potenciálně ohrožovalo velmi početnou skupinu spotřebitelů. Žalované ostatně nebyl znám žádný případ, kdy by byla výjimka nad rámec takto určeného limitu udělena. Navíc v případě žalobce nebyly kontroly samoúčelným opatřením, jak ukázal nález původce nákazy Salmonella Derby ve vzorku odebraném v červnu 2014 v jedné ze žalobcových provozoven. Ze skutečnosti, že jsou dotčené provozovny „maloobchodem“ ve smyslu právní úpravy, nelze podle žalované dovodit, že vyrábějí jen malé množství masných polotovarů. II. [3] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který ji rozsudkem ze dne 31. 8. 2016 zamítl. Krajský soud v napadeném rozhodnutí neshledal žádné pochybení, které by vedlo k jeho nepřezkoumatelnosti. Neztotožnil se ani s námitkou nicotnosti napadeného rozhodnutí z důvodu vnitřní rozpornosti dle § 77 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, neboť napadené rozhodnutí neobsahovalo vnitřní rozpornost, na kterou žalobce poukazoval. Za dostatečné označil krajský soud to, že bylo rozhodnutí elektronicky podepsáno formou vloženého ověřeného podpisu ve formátu pdf, a to 1. náměstkem ústředního ředitele jako osobou oprávněnou. Návrh žalobce na doložení nepřítomnosti ústředního ředitele označil krajský soud za bezpředmětný a nadbytečný. [4] V samotné otázce snížení frekvence odběru vzorků krajský soud připomněl, že pro snížení počtu odběru vzorků je nutné splnění kumulativně stanovených požadavků, které v projednávaném případě nebyly splněny. V případě žalobce se nejednalo o zařízení vyrábějící malé množství mletého masa a masných polotovarů, proto nebylo možno uvažovat o vynětí, ani o snížení, které by muselo být navíc podloženo a prokázáno vyhovujícími výsledky na výskyt mikroorganismů po stanovenou dobu. Co se týče pojmu „malé množství“ masných polotovarů a mletého masa, jeho interpretace je úlohou správního orgánu a nesmí překročit meze libovůle. Žalovanou zvolená hranice definující malé množství, tedy 500 kg masných polotovarů a mletého masa za měsíc, je dostatečně odůvodněná a souladná s vnitrostátními i evropskými právními předpisy, interními akty a zavedenou správní praxí. Správní orgány vysvětlily, že takové množství představuje zvýšené riziko pro lidské zdraví v důsledku vyššího výskytu mikrobiologických rizik. Krajský soud odmítl možnost použití analogie iuris ustanovení § 24a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), neboť limity v něm uvedené jsou definovány pro vymezení provozoven maloobchodu, na které se vztahují předpisy EU upravující zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu a organizaci úředních kontrol živočišných produktů. Nejedná se tedy o vymezení limitu pro odběr vzorků. Krajský soud odmítl i žalobcovu námitku, že limit 500 kg je nepřiměřený, jelikož vyhláškou č. 128/2009 Sb., o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty, je vymezen u podniku s malým množstvím výroby limit nejvýše 2 tuny masa týdně. Vyhláška neobsahuje vymezení malého objemu výroby pro maloobchodní prodej a výrobu mletého masa a polotovarů, nýbrž definuje malý objem výroby pro jatky a potravinářský podnik s drůbežími jatkami. [5] Za nedůvodnou označil krajský soud i námitku špatného rozdělení skupin (druhů), které mají splňovat výše uvedený limit. Sám žalobce v žádosti uvedl následující rozdělení u jednotlivých provozoven: Žďár nad Sázavou (mleté masné polotovary – 1 200 kg, masné polotovary marinované – 200 kg a masné polotovary smíšené – 170 kg), Moravské Budějovice (mleté masné polotovary – 1 250 kg, masné polotovary marinované – 245 kg a masné polotovary smíšené – 150 kg) a Nové Město na Moravě (mleté masné polotovary – 1 400 kg, masné polotovary marinované – 210 kg a masné polotovary smíšené – 310 kg). Jak vyplývá ze soudního spisu, žalovaná rozděluje druh masa v projednávaném případě dle technologické výroby. Podle krajského soudu není možné definovat druhy (skupiny) masných polotovarů jen dle názvu či sortimentu výrobku. Vymezení skupin (druhů) provedená žalovanou jsou zcela v souladu s právními předpisy potravinového práva. Podrobnější rozdělování těchto skupin nemá z hlediska hygienických a veterinárních předpisů opodstatnění a rozmělnění produkce masa téhož technologického postupu do více podskupin, když právě konkrétní společný technologický postup s sebou nese typická hygienická rizika, by vedlo k obcházení právní úpravy o četnosti odběru vzorků, neboť pouhým rozdělením do podskupin by byla domněle snížena produkce mletého masa v jednotlivých skupinách (druzích), aby byl splněn základní předpoklad „malého množství“ pro udělení výjimky z četnosti odběru vzorků. [6] Žalovaná nepochybila ani tím, že neprovedla listinný důkaz Metodickým návodem Státní veterinární správy č. 3/2011, k ujednocení uplatňování pružnosti dané nařízeními hygienického balíčku (dále též „metodický návod“), z nějž mělo vyplývat, že provozovny žalobce splňují podmínky pro snížení četnosti odběru vzorků, jelikož se jedná o malé porcovny. Za malé porcovny metodický návod sice považuje porcovny, v nichž se porcují týdně nejvýše 2 tuny masa, podle krajského soudu však bylo podstatné, že i podle metodického návodu musí být u mletého masa a masných polotovarů prováděna kontrola nejméně jednou týdně, přičemž četnost odběru vzorků je možné snížit, pouze pokud to schválí krajská veterinární správa. V části metodického návodu týkající se odběru vzorků je uvedena možnost snížení četnosti odběru vzorků dle objemu výroby v uvedené tabulce. Nejvyšší možný limit je uveden v rozmezí 250 – 500 kg za měsíc. Z tabulky vyplývá, že i dle metodického návodu je stanoven limit, do kterého je možné uvažovat o případném snížení četnosti odběru vzorků. Z tabulky obsažené v metodickém návodu tedy vyplývá povinnost splnit stanovené limity, které jsou