1 Afs 320/2017 — Nejvyšší správní soud

1 Afs 320/2017- 45 - text pokračování 1 Afs 320/2017 - 49 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyň JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: Centrum sociálních služeb Stod, příspěvková organizace, se sídlem ul. 28. října 377, Stod, zastoupeného Mgr. Mojmírem Přívarou, advokátem se sídlem Kovářská 1253/4, Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Letenská 525/15, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2016, č. j. MF-41906/2014/1203-4, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 7. 2017, č. j. 51 Af 11/2016 – 38, takto: Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 7. 2017, č. j. 51 Af 11/2016  38, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í krajskému soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad (dále jen „úřad regionální rady“) platebním výměrem ze dne 14. 3. 2014, č. j. RRRSJ 7854/2014, uložil žalobci odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 39.237.733 Kč podle § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, s tím, že příjemce (žalobce) je povinen vyměřený odvod odvést, pokud již nebyl uhrazen. Úřad regionální rady shledal pochybení žalobce ve třech oblastech. [2] Zaprvé, žalobce jako zadavatel zrealizoval v otevřeném řízení podle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce pod názvem „Sociálně terapeutické centrum DOZP Stod“ (oznámení o zakázce bylo odesláno ke zveřejnění dne 18. 2. 2009). V rámci auditu bylo zjištěno, že žalobce v zadávací dokumentaci odkázal na konkrétní označení výrobků a obchodních názvů materiálů, např. zdivo a překlady Porotherm, malba Primalex Standard, tepelně izolační prvek Isokobr, výtah Free-Votolift typ IV atd. Neuvedl přitom, z jakých důvodů byly stavební práce natolik specifické a výjimečné, že bylo nutno k vymezení předmětu veřejné zakázky použít konkrétní názvy materiálů a výrobků. S přihlédnutím k rozhodovací praxi poskytovatele a s ohledem na hlavní účel a předmět činnosti byly ve zprávě o auditu nezpůsobilé výdaje vyčísleny ve výši 5 % z uplatněných způsobilých výdajů (dané veřejné zakázky), jak vyplývá z Pokynů Evropské komise COCOF 07/0037/03-CS ke stanovení finančních oprav, které se použijí pro výdaje spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Částka v celkové výši 2.103.165,84 (5 % z celkové částky 42.063.316,78) je nezpůsobilým výdajem. Při zohlednění vlastního podílu příjemce na spolufinancování projektu ve výši 7,5 % z uvedené hodnoty byla žalobci neoprávněně proplacena částka ve výši 1.945.428,40 Kč. V posuzované věci smlouva o podmínkách poskytnutí dotace neobsahovala ustanovení, podle kterého lze před poskytnutím peněžní podpory stanovit, která porušení budou kvalifikována jako méně závažná a stanovit procentní rozmezí pro uložení odvodu, úřad regionální rady proto vyměřil odvod rovnající se 100 % hodnoty veřejné zakázky, u níž bylo zjištěno pochybení. [3] Zadruhé, úřad regionální rady shledal, že došlo ke změně způsobilosti výdajů týkajících se daně z přidané hodnoty (DPH). Žalobce se od 1. 5. 2011 stal plátcem DPH, byl proto oprávněn uplatnit nárok na odpočet DPH v souvislosti s investičními výdaji projektu za období 12 měsíců před účinností registrace. Dne 29. 5. 2013 podal žalobce dodatečné daňové přiznání k DPH. Částka DPH v celkové výši 315.853,65 Kč, kterou žalobce použil na úhradu DPH příslušného majetku v letech 2010 a 2011 a která byla původně způsobilým výdajem, se stala nezpůsobilým výdajem. Při zohlednění vlastního podílu žalobce na financování projektu ve výši 7,5 % byla žalobci neoprávněně proplacena částka ve výši 282.164,63 Kč. [4] Zatřetí, žalobce nedodržel harmonogram pro ukončení projektu stanovený ve smlouvě o podmínkách poskytnutí dotace. Žalobce byl povinen předložit auditní zprávu nejpozději se závěrečnou monitorovací zprávou. Tuto povinnost nedodržel a zprávu auditora doložil opožděně. Úřad regionální rady proto stanovil finanční opravu ve výši 10 % z uplatněných způsobilých výdajů souvisejících s provedením účetního auditu. Při zohlednění vlastního podílu žalobce na financování projektu ve výši 7,5 % byla žalobci neoprávněně proplacena částka 3.700 Kč. [5] K odvolání žalobce žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím změnil rozhodnutí úřadu regionální rady tak, že snížil odvod za porušení rozpočtové kázně na částku 2.241.294 Kč. Odvod totiž nebyl vyčíslen ve výši odpovídající závažnosti zjištěného pochybení. [6] K prvnímu zjištění žalovaný uvedl, že z výkazu výměr vyplývá, že odkaz na konkrétní názvy materiálů byl uveden u cca 25 položek z celkového počtu 269 položek a dále byl uveden konkrétní název dvou výrobků („výtah FREE – VOTOlift typ IV“ a „Pekárna technologie - výrobce PEKASS“). Po zohlednění stanoviska Krajského konzultačního střediska NIPI, které se vyjádřilo k uvedenému výtahu a pekárně a dále ke kotli „Geminox THRi 5-25“ dospěl žalovaný k závěru, že při existenci speciálních potřeb zdravotně postižených klientů nelze vyloučit, že i popis předmětu veřejné zakázky podle § 45 a § 46 zákona o veřejných zakázkách by nemohl být dostatečně výstižný, s ohledem na připuštění i alternativních produktů k těmto konkrétním výrobkům proto žalovaný nehodnotil odkaz na tyto konkrétní výrobky jako porušení § 44 odst. 9 téhož zákona. Ve vztahu k ostatním položkám se však žalovaný ztotožnil se závěrem úřadu regionální rady, neboť žalobce uvedení konkrétních odkazů nijak relevantně nezdůvodnil. Žalobce tím porušil § 44 odst. 9 o veřejných zakázkách a nesplnil povinnost podle čl. VI bodu 2 smlouvy o poskytnutí dotace, a dopustil se tak porušení rozpočtové kázně. Pro tento závěr není rozhodné, že celkový finanční objem těchto položek není závažný. [7] Ke druhému zjištění, které se týkalo DPH, žalovaný podotkl, že žalobce v odvolání nezpochybnil neoprávněné proplacení poměrné části DPH, pouze odmítl vlastní zavinění. Byť žalobce částku 292.164,63 Kč již vrátil a na účet poskytovatele byla připsána dne 3. 8. 2014, ke dni vydání platebního výměru uhrazena nebyla. Žalovaný proto neshledal nesprávnost či nezákonnost platebního výměru. K poslednímu zjištění týkajícímu se nepředložení účetního auditu v termínu, žalovaný uvedl, že žalobce nezpochybnil samotný fakt pozdního dodání, pouze tvrdil, že poskytovatel dodatečné dodání schválil. Toto tvrzení však nedoložil. [8] Následně žalovaný posoudil proporcionalitu výše odvodu s ohledem na závažnost jednotlivých pochybení. Ve vztahu k prvnímu zjištění (pochybení při zadání veřejné zakázky) použil Rozhodnutí Evropské komise ze dne 19. 12. 2013, kterým se schvalují pokyny ke stanovení finančních oprav (dále jen „pokyny Komise k finančním opravám). Sazba k tomuto typu pochybení je uvedena v bodu 11 kapitoly 2.1 ve výši 25 % a s ohledem na závažnost může být snížena na 10 % nebo 5 %. S ohledem na okolnosti posuzované věci žalovaný stanovil odvod v dolní hranici uvedené sazby, tj. 5 % z dotace poskytnuté žalobci v souvislosti s touto zakázkou. U pochybení týkajícího se DPH a pochybení týkajícího se opožděného předložení auditní zprávy se žalovaný ztotožnil se závěrem úřadem regionální rady, který stanovil odvod ve výši zjištěných pochybení. Odvod za porušení rozpočtové kázně po zaokrouhlení tedy činí 2.241.294 Kč (1.945.428,40 + 292.164,63 + 3.700). II. Řízení před krajským soudem [9] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Českých Budějovicích, který je v záhlaví uvedeným rozsudkem zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. [10] Krajský soud přisvědčil námitce, že napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné v části týkající se pochybení při zadání veřejné zakázky, neboť žalovaný nevypořádal všechny odvolací námitky. Žalobce v odvolání požadoval, aby žalovaný vyhodnotil podíl položek výkazu výměr specifikovaných názvy nebo odkazy a určil, jaký byl podíl těchto položek z konkrétní nabídky vybraného uchazeče, nikoliv obecně, jak to učinil úřad regionální rady. Žalovaný se k této námitce nevyjádřil. Pouze obecně shrnul, že zjistil odkaz na názvy u 25 položek z 269. Až ve vyjádření k žalobě uvedl, že požadavek žalobce na přesné vyčíslení chybně specifikovaných položek nemá co do finančního dopadu z hlediska narušení hospodářské soutěže přílišnou logiku, neboť by bylo časově náročné a zatížené značným rizikem chyby, a takto vyčíslený odvod by pro žalobce byl výrazně méně příznivý než přístup zvolený žalovaným. Žalovaný se také nevypořádal s odvolací námitkou, že úřad regionální rady hodnotil v platebním výměru jednání žalobce jako ohrožovací, aniž by vysvětlil, v čem ohrožení spatřuje. [11] Nepřezkoumatelný byl podle krajského soudu také závěr o výši sankce, neboť žalovaný tvrdil, že přihlé