4 As 79/2018 — Nejvyšší správní soud

4 As 79/2018- 19 - text 4 As 79/2018 - 22 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobců: a) Odborová organizace Sluníčko, IČ: 22711554, se sídlem Petrušov 152, Staré Město, adresa pro doručování: Tovární 14, Moravská Třebová, b) Ing. M. B., proti žalovanému: místopředseda Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, se sídlem Na Třísle 135, Pardubice, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce a) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2018, č. j. 48 A 97/2017 - 29, takto: I. Návrh žalobců na ustanovení zástupce se zamítá. II. Kasační stížnost se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení [1] Krajský soud v Praze výrokem I. shora označeného usnesení zamítl návrh žalobce a) na osvobození od soudních poplatků a výrokem II. jej vyzval, aby uhradil soudní poplatek za žalobu ve výši 2.000 Kč. Výrokem III. krajský soud zamítl návrh žalobce b) na osvobození od soudních poplatků a výrokem IV. jej vyzval, aby uhradil soudní poplatek za žalobu ve výši 2.000 Kč. [2] Ve vztahu k žalobci a) krajský soud rozhodnutí odůvodnil tím, že neosvětlil všechny aspekty své činnosti a nepopsal, jak a z čeho jsou financovány jeho aktivity. Je přitom na něm, aby si pro tuto činnost obstaral peníze, včetně úhrady soudních poplatků. Ve vztahu k žalobci b) potom krajský soud shledal, že věrohodným způsobem nedoložil své majetkové a výdělkové poměry a neprokázal, že splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. [3] Žalobce a) [dále jen „stěžovatel“] napadl výrok I. a II. usnesení krajského soudu kasační stížností. Namítá, že krajský soud pominul, že stěžovatel není občanským sdružením (respektive spolkem, pozn. NSS), ale odborovou organizací. Odlišnost jeho postavení jako odborové organizace spočívá mj. v tom, že soud nemůže zkoumat její skutečné zájmy ani způsob, jakým naplňuje svoji činnost. V projednávané věci je z tohoto důvodu přítomen veřejný zájem, dále umocněný předmětem žaloby, která byla vedena snahou o kontrolu výkonu státní moci (justice). [4] Nebylo prokázáno, že by stěžovatel svoje poměry uspořádal tak, aby dlouhodobě setrvával bez prostředků. Pro svoji činnost v podstatě žádné peníze nepotřebuje – jedinými náklady jsou poštovné a drobné kancelářské potřeby. K soudem předpokládané účasti v soudních a správních řízení stěžovatel a) uvádí, že vystupuje pouze jako zástupce, účastníky řízení jsou jeho členové, kteří si náklady nesou sami. Stěžovatel všechny relevantní aspekty svojí činnosti popsal. Pokud soudu chyběly nějaké informace, měl si je vyžádat. [5] Společně s podáním kasační stížností podali stěžovatel i žalobce b) žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, kterou odůvodnili svojí nemajetností. II. Posouzení kasační stížnosti [6] O žádosti stěžovatelů o osvobození od soudních poplatků Nejvyšší správní soud nerozhodoval, neboť kasační stížností brojí proti procesnímu rozhodnutí krajského soudu, a proto nemají v tomto řízení povinnost platit soudní poplatek (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19). [7] Zabýval se však návrhem stěžovatelů na ustanovení zástupce z řad advokátů. Ze shodných důvodů jako výše sice stěžovatelé nemají povinnost být zastoupeni v řízení o kasační stížnosti advokátem ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s., takové zastoupení však není pouze povinností, ale také projevem práva účastníka na právní pomoc. Pokud tedy stěžovatelé považují zastoupení svojí osoby advokátem za potřebné, je povinností soudu o jejich žádosti rozhodnout. [8] Podle § 35 odst. 9, věty první s. ř. s., [n]avrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát. [9] Soud žádost stěžovatelů zamítl, neboť dospěl k závěru, že ustanovení zástupce není potřebné k hájení jejich práv. V nyní posuzované věci, jak bylo uvedeno výše, není zastoupení stěžovatele v řízení o kasační stížnosti vyžadováno zákonem. Jedná se přitom o procesní věc zcela jednoduché povahy, stěžovatelé své výhrady vůči napadenému usnesení srozumitelně zformulovali a není zřejmé, jak by případné ustanovení zástupce mohlo tuto situaci změnit ku prospěchu stěžovatelů. [10] Nejvyšší správní soud následně posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu § 102 s. ř. s., přípustná. Poté přistoupil k přezkumu napadeného usnesení krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů. Ověřil také, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). [11] Dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Nejvyšší správní soud předesílá, že prakticky stejnou věc stěžovatele rozhodl rozsudkem ze dne 29. 3. 2018, č. j. 9 As 79/2018 - 16. V nyní projednávané věci proto vyšel z uvedeného rozsudku. [12] K posuzování podmínek pro osvobození právnické osoby od soudních poplatků se vyjádřil rozšířený senát NSS v usnesení ze dne 27. 5. 2010, č. j. 1 As 70/2008 - 74. Uvedl, že soud při něm zkoumá, zda právnická osoba má dostatečné prostředky. Jestliže záměrně uspořádala svoji činnost tak, že dlouhodobě setrvává bez dostatečných finančních prostředků, ačkoli lze v souvislosti s její činností očekávat náklady na její provoz, není zásadně možné ji osvobodit od soudních poplatků. [13] K usnesení rozšířeného senátu dodal Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 4. 2013, č. j. 1 As 187/2012 - 32, že právnická osoba nemůže být osvobozena od soudních poplatků, pokud s jejím předmětem činnosti úzce souvisí potřeba zapojovat se do soudních řízení a hradit soudní poplatky. V takovém případě si musí uspořádat své majetkové poměry tak, aby měla k dispozici nezbytné finanční prostředky pro úhradu nákladů, nikoli spoléhat na to, že bude od placení soudních poplatků opakovaně osvobozována. [14] Nejvyšší správní soud se zcela ztotožňuje s důvody, pro které krajský soud stěžovateli nepřiznal osvobození od soudních poplatků. Shodně jako on zdůrazňuje, že stěžovatel je povinen obstarat si finanční prostředky pro výkon své činnosti, do které spadá i vystupování v řízeních před soudy. Ze stěžovatelem předloženého prohlášení o majetkových poměrech přitom vyplývá, že jeho fungování je nastaveno tak, aby nedisponoval prakticky žádnými penězi, a to přesto, že by s ohledem na předmět své činnosti měl mít vyhrazené prostředky na hrazení soudních poplatků. Za těchto okolností mu dobrodiní osvobození od soudních poplatků nemůže svědčit. [15] K námitkám uplatněným v kasační stížnosti soud konstatuje, že zaprvé není pravda, že by stěžovatel byl odborovou organizací. Ze spolkového rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, kde je stěžovatel veden v oddíle L, vložce 8297, vyplývá, že vznikl za účinnosti dřívější právní úpravy jako občanské sdružení s názvem Svaz českých křížovkářů, které se od účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tj. od 1. 1. 2014 stalo spolkem. Od této doby do současnosti je stěžovatel v rejstříku veden jako spolek, nikoli jako odborová organizace. [16] Soud na tomto místě pro úplnost uvádí, že odborové organizace jsou vedeny ve spolkovém rejstříku, a to na základě § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů. Nic to však nemění na tom, že jejich formou zůstává odborová organizace, nikoli spolek. [17] Ve sbírce listin je založen zápis ze členské schůze Svazu českých křížovkářů ze dne 16. 3. 2015, na které byla členy spolku schválena změna „spolku (občanského sdružení Svaz českých křížovkářů) na spolek – odborovou organizaci s názvem Odborová organizace Sluníčko, z.s.“ a změna stanov. Nachází se zde také zápis z členské schůze Odborové organizace Sluníčko, z.s. ze dne 30. 7. 2017, na které došlo ke schválení změny názvu stěžovatele na „Odborová organizace Sluníčko“ (tj. vypuštění formy spolku z názvu) a další změny stanov. Zařazení slov „odborová organizace“ do názvu spolku, případně vypuštění formy spolku z názvu stěžovatele z něj však ještě odborovou organizaci nedělá. [18] Odborová organizace je dobrovolné sdružení minimálně tří zaměstnanců, kteří se rozhodli spojit své síly za účelem ochrany svých ekonomických a sociálních zájmů ve vztahu se zaměstnavatelem. Podstatou činnosti odborové organizace je kolektivní dialog se zaměstnavatelem, během kterého hájí zájmy zaměstnanců, včetně případného organizová