— Nejvyšší správní soud

Ars 1/2018- 26 - text Ars 1/2018 - 28 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudců a soudkyň Michaely Bejčkové, Tomáše Foltase, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj), Miloslava Výborného a Daniely Zemanové v právní věci navrhovatelky: D. F., zastoupena Mgr. Ivem Kroužkem, advokátem se sídlem Washingtonova 1599/17, Praha 1, proti odpůrcům: 1) obec Všenory, se sídlem U Silnice 151, Všenory, 2) Přípravný výbor pro konání místního referenda v obci Všenory, zastoupen zmocněncem Ing. M. M., v řízení o kasační stížnosti navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 2. 2018, č. j. 54 A 12/2018 - 16, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. [1] Navrhovatelka podala ke Krajskému soudu v Praze návrh na vyslovení neplatnosti hlasování a neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu v obci Všenory, které se konalo ve dnech 12. a 13. 1. 2018 a týkalo se otázek vymezení druhu výstavby v některých lokalitách na území obce. Navrhovatelka spatřovala nezákonnost v tom, že podle § 5 odst. 1 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o místním referendu“), se místní referendum má zásadně konat v jednom dni, přesto se dané místní referendum konalo ve dvou dnech, aniž by s tím zákon o místním referendu pro případ souběhu s volbami prezidenta republiky výslovně počítal tak, jako s tím počítá v případě souběhu s některými jinými volbami. II. [2] Krajský soud návrh zamítl usnesením ze dne 14. 2. 2018. Konstatoval, že zastupitelstvo obce Všenory skutečně vyhlásilo usnesením č. 19 ze dne 24. 11. 2017 pod bodem V. předmětné místní referendum na dobu konání prvního kola volby prezidenta republiky ve dnech 12. a 13. 1. 2018. Ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování ze dne 13. 1. 2018 dále vyplývá, že předmětné místní referendum v uvedených dnech skutečně též proběhlo a rozhodnutí v něm přijaté je platné a závazné. [3] Krajský soud dále přitakal žalobkyni, že § 5 odst. 1 zákona o místním referendu skutečně výslovně s možností konání místního referenda ve dvou dnech souběžně s volbou prezidenta republiky nepočítá. Nejvyšší správní soud ovšem již v rozsudku ze dne 31. 10. 2012, č. j. Ars 2/2012 - 43, publ. pod č. 2799/2013 Sb. NSS., možnost konání místního referenda během obou dnů volby prezidenta republiky připustil a na takové dva dny místní referendum sám vyhlásil. Krajský soud se ztotožnil s tímto rozšiřujícím výkladem, který vztahuje možnost dvoudenního hlasování podle druhé věty § 5 odst. 1 zákona o místním referendu i na dny, v nichž se koná přímá volba prezidenta republiky. Návrh proto zamítl. III. [4] Proti usnesení městského soudu podala navrhovatelka (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). [5] Stěžovatelka setrvala na názoru, že došlo k porušení zákona o místním referendu způsobem, který ovlivnil výsledek místního referenda, a to tím, že místní referendum probíhalo ve dvou dnech. Pro případ souběhu s volbami prezidenta republiky přitom zákon o místním referendu nepočítá s tím, že by byla prolomena zásada, že místní referendum probíhá v jednom dni. Výčet druhů voleb v § 5 odst. 1 zákona o místním referendu je taxativní a konání jiných voleb neodůvodňuje možnost konání místního referenda ve dvou dnech místo v jednom dni. Prioritu má přitom právě jazykový výklad, a teprve pokud je znění vykládaného ustanovení nejednoznačné, lze využít teleologického výkladu. Stěžovatelka také nesouhlasila s názorem krajského soudu, že neuvedení voleb prezidenta republiky ve výčtu obsaženém v § 5 odst. 1 zákona je pouhým opomenutím. Pokud by totiž šlo o opomenutí, zákonodárce by je jistě napravil a uvedené ustanovení novelizoval, což však od roku 2012 až dosud neudělal, přestože v souvislosti se zavedením přímých voleb prezidenta republiky novelizoval celou řadu jiných právních předpisů. [6] Není přitom pochyb, že v důsledku tohoto porušení zákona oprávněné osoby hlasovaly chybně ve dvou dnech namísto jednoho, což mělo vliv na počet osob, které se místního referenda zúčastnily, a tedy i na splnění podmínek § 48 zákona o místním referendu z hlediska platnosti a závaznosti rozhodnutí přijatého v místním referendu. Výsledky místního referenda jsou proto nepřezkoumatelné, neboť není jasné, kolik osob hlasovalo ve kterém dni a jak hlasovaly. Byly tak započteny i hlasy osob, které hlasovaly mimo termín předvídaný zákonem o místním referendu. Usnesení krajského soudu je proto podle stěžovatelky nezákonné, neboť jeho závěry jsou v rozporu s textem zákona. Je navíc i nepřezkoumatelné, neboť krajský soud své závěry konkrétně nezdůvodnil. [7] Stěžovatelka proto navrhla, aby Nejvyšší správní soud zrušil usnesení krajského soudu a rozhodl, že hlasování v místním referendu v obci Všenory konané ve dnech 12. a 13. 1. 2018 a rozhodnutí o položených otázkách přijaté v tomto místním referendu jsou neplatná. [8] Stěžovatelka zároveň požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, neboť usnesení krajského soudu je pravomocné a obec Všenory je výsledkem místního referenda vázána, takže by mohla v mezidobí do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu přijmout taková opatření a takovou regulaci, že by následné vyhovění kasační stížnosti již nemělo žádný reálný dopad. IV. [9] Zmocněnec přípravného výboru se ve svém vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s názorem krajského soudu a připomněl, že tento názor je souladný s dosavadní judikaturou i s komentářovou literaturou. Nelze podle něj dospět k závěru, že by byl zákon porušen konáním místního referenda ve dvou dnech, kdy probíhala volba prezidenta republiky, a že by hlasování v místním referendu bylo z toho důvodu neplatné. Navrhl proto, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou. Zároveň vyjádřil nesouhlas s tím, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek, neboť by přiznání odkladného účinku mohlo obyvatelům Všenor způsobit větší újmu než by respektování výsledků místního referenda mělo pro majitele pozemků, jichž se týkaly otázky místního referenda. [10] Obec Všenory se ke kasační stížnosti ve lhůtě nevyjádřila. V. [11] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). [12] Kasační stížnost není důvodná. [13] Stěžovatelka opírá svou kasační stížnost, stejně jako předtím žalobu, o jedinou námitku, byť způsob, jakým na ni krajský soud odpověděl, podle ní zakládá souběžně nesprávné posouzení právní otázky ve smyslu § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nepřezkoumatelnost jeho usnesení ve smyslu jeho písm. d) a chybné přitakání vadě samotného vyhlášení a průběhu místního referenda ve smyslu písm. b). Fakticky jde však o jedinou námitku spočívající ve tvrzení, že místní referendum nesmělo být vyhlášeno na dva dny volby prezidenta republiky. [14] Tato námitka je opřena o text § 5 odst. 1 zákona o místním referendu: „Hlasování v místním referendu se koná v jednom dni. Koná-li se hlasování v místním referendu současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb.“ [15] V citovaném ustanovení je vyjádřeno obecné pravidlo, že se místní referendum koná v jednom dni. Stěžovatelka má pravdu, že výjimka z tohoto pravidla, v podobě konání místního referenda ve dvou dnech, je v citovaném ustanovení připuštěna pouze pro volby do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu. Nejsou zde tedy výslovně uvedeny volby prezidenta republiky. [16] Nejvyšší správní soud se však zcela ztotožňuje s krajským soudem v závěru, že jde o pouhé legislativně-technické opomenutí zákonodárce, který v souvislosti s přijetím zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), opomněl do výčtu voleb obsaženého v citovaném ustanovení uvést i volby prezidenta republiky. Skutečnost, že jde o pouhé opomenutí, které je třeba překlenout výkladem, je však zjevná ze smyslu citovaného ustanovení. [17] Tím nesporně je zakotvit, že místní referendum se zásadně koná v jediném dni, ovšem pokud se má konat v době, kdy jsou vyhlášeny volby, pak je praktické a úsporné tuto zásadu prolomit, aby občané mohli současně odevzdat hlas ve volbách i v místním referendu. Jak správně upozornil krajský soud, zákonodárce zde vyjmenoval všechny volby zakotvené v právním řádu