1 As 51/2012 — Nejvyšší správní soud

12 Ksz 2/2019- 101 - text 12 Ksz 2/2019 - 119 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Marka Bodláka, JUDr. Mileny Čečotkové, JUDr. Jiřího Machourka a prof. JUDr. PhDr. Miloše Večeři, CSc. při ústním jednání dne 22. 10. 2019 ve věci návrhu městské státní zástupkyně v Brně, se sídlem Polní 41, Brno, ze dne 25. 2. 2019, sp. zn. SPR 116/2019, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti Mgr. Soni Bednářové, státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně, zast. JUDr. Mgr. Filipem Rigelem, Ph.D., advokátem se sídlem Teplého 2786, Pardubice, takto: I. Mgr. Soňa Bednářová, státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně, trvale bytem X, se podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, zprošťuje kárného obvinění spočívajícího v tom, že jako dozorová státní zástupkyně v trestní věci Městského státního zastupitelství v Brně sp. zn. 4 ZN 2761/2017 se po provedeném dohledu Krajského státního zastupitelství v Brně neztotožnila s jeho pokynem k zahájení úkonů trestního řízení, tento odmítla splnit a věc předložila k provedení vnitřního dohledu svému vedoucímu státnímu zástupci v souladu s Pokynem obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 1/2017, který jí po jeho provedení dle § 12e odst. 2 zákona o státním zastupitelství uložil, aby v souladu s ustanovením § 157 odstavec 2 trestního řádu příslušnému policejnímu orgánu uložila zahájit úkony trestního řízení dle § 158 odstavec 3 trestního řádu pro skutek, jehož se měl dopustit M. B., narozený X, tím způsoben, že: dne 19. 9. 2014 v Brně na ulici Veveří 102 v pobočce Fio banky jako jednatel společnosti X, z bankovního účtu uvedené společnosti vybral finanční prostředky ve výši nejméně 64.000,-Kč, které na tento účet byly zaslány na podkladě předchozího jednání se společností X, a tyto finanční prostředky si ponechal pro vlastní potřebu, čímž způsobil jím zastupované společnosti X v likvidaci škodu ve výši nejméně 64.000,- Kč, v němž je možné spatřovat důvodné podezření ze spáchání přečinu zpronevěry dle § 206 odstavec 1, odstavec 3 trestního zákoníku, a nad tímto přípravným řízením vykonávat účinný dozor nad zachováváním zákonnosti, a tento pokyn dne 8. 11. 2018 zcela neodborně odmítla splnit se zdůvodněním, že jej považuje za nezákonný a namítala zejména svou místní nepříslušnost pro jeho provedení, přestože tento pokyn z podstaty svého obsahu a konkrétních skutkových a důkazních okolností nezákonným nemohl být, když se předmětný skutkový děj odehrál na území města Brna, nikdy předtím nebyl předmětem žádného řízení u jiného orgánu činného v trestním řízení a o určení její místní příslušnosti k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v trestním řízení bylo rozhodnuto pravomocným a vykonatelným rozhodnutím státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 26. 1. 2018, sp. zn. 2 KZN 1904/2018, a toto rozhodnutí shledalo správným i Vrchní státní zastupitelství v Olomouci po provedeném výkonu tzv. dohledu nad dohledem, a nelze tedy určení místní příslušnosti v této trestní věci vyjevené závazným dohledovým pokynem hodnotit jako „nezákonný pokyn“, čímž měla spáchat kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, protože tento skutek není kárným proviněním. Podle § 19 odst. 3 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, se přiznává kárně obviněné náhrada nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením ve výši 18 635 Kč. II. Česká republika – Městské státní zastupitelství v Brně, se sídlem Polní 41, Brno, je povinna zaplatit kárně obviněné náhradu nákladů v celkové výši 18 635 Kč ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: I. Kárné obvinění [1] V návrhu na zahájení kárného řízení ze dne 25. 2. 2019 kárná navrhovatelka uvedla, že policejní orgán v Břeclavi zahájil úkony trestního řízení proti M. B. Okresní státní zastupitelství v Břeclavi (dále také „OSZ v Břeclavi“) věc postoupilo z důvodu místní příslušnosti Městskému státnímu zastupitelství v Brně (dále také „MSZ v Brně“). Vzhledem ke vzniku sporu o místní příslušnost byl tento spor rozhodnut Krajským státním zastupitelstvím v Brně (dále také „KSZ v Brně“) tak, že k úkonům v trestním řízení v dané věci je příslušné MSZ v Brně. V rozhodnutí sporu o příslušnost KSZ v Brně vypořádalo také námitku kárně obviněné, že věc M. B. byla již předmětem jiného trestního řízení, z něhož měla být nejprve vyloučena. Kárně obviněná však závěry pravomocného a vykonatelného rozhodnutí nerespektovala a zrušila záznam o zahájení úkonů trestního řízení, protože bylo nezákonné, neboť v téže věci již bylo trestní řízení vedeno. Tento právní názor tedy vycházel z již KSZ v Brně vyvráceného chybného názoru kárně obviněné. Z podnětu OSZ v Břeclavi byl proveden dohled nad činností kárně obviněné ze strany KSZ v Brně. Výsledkem tohoto dohledu bylo, že její postup byl nezákonný. S ohledem na tyto závěry pozvala kárná navrhovatelka kárně obviněnou k projednání věci. Ta to však odmítla učinit. Následně kárná navrhovatelka udělila kárně obviněné výtku, mimo jiné za nekvalitní výkon dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení v této trestní věci. [2] Kárně obviněná přesto ve věci nekonala a namísto toho vyhotovila podnět Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci (dále jen „VSZ v Olomouci“) k výkonu dohledu nad postupem KSZ v Brně. Ačkoliv má právo nesouhlasit se závěry rozhodnutí o místní příslušnosti, musí je respektovat, dokud není rozhodnutí cestou mimořádného opravného prostředku zrušeno nebo by bylo konstatováno, že jím byl porušen zákon. Proti kárně obviněné byl proto podán pro způsobené průtahy v období od 16. 6. 2018 do doby podání kárného návrhu návrh na zahájení kárného řízení, o kterém bylo před Nejvyšším správním soudem vedeno řízení pod sp. zn. 12 Ksz 7/2018. [3] Po vykonání dohledu ze strany VSZ v Olomouci byl dán MSZ v Brně ze strany KSZ v Brně pokyn, aby MSZ v Brně uložilo policejnímu orgánu znovu zahájit úkony trestního řízení a následně nad tímto přípravným řízením vykonávalo účinný dozor. Tento pokyn odmítla kárně obviněná jako dozorový státní zástupce splnit, přičemž svůj postup odůvodnila shodně jako v předchozích přípisech, tedy že není místně příslušná k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v trestním řízení. [4] Institut dohledu je výkonem oprávnění stanovených zákonem č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen „zákon o státním zastupitelství“) k zajištění řídících a kontrolních vztahů mezi různými stupni státních zastupitelství (instanční dohled) a uvnitř jednotlivých státních zastupitelství při výkonu působnosti státního zastupitelství (vnitřní dohled). V rámci vnitřního dohledu je vedoucí státní zástupce oprávněn vykonávat dohled nad postupem státních zástupců a vyšších úředníků působících u státního zastupitelství, v jehož čele stojí, a dávat jim pokyny k postupu při vyřizování věcí v příslušnosti tohoto státního zastupitelství. Státní zástupci jsou povinni řídit se pokyny vedoucího státního zástupce nebo jím pověřeného státního zástupce, s výjimkou pokynu, který je v konkrétní věci v rozporu se zákonem. [5] Kárná navrhovatelka provedla v souladu s pokynem obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 1/2017 sbírky pokynů obecné povahy nejvyššího státního zástupce, sp. zn. 1 SL 903/2015, o výkonu dohledu v soustavě státního zastupitelství („pokyn obecné povahy o dohledu“) vnitřní dohled dle § 12e zákona o státním zastupitelství. Při jeho provedení vycházela i z materiálu, který předložila kárně obviněná, když odmítla splnit pokyn krajského státního zastupitelství. V rámci vnitřního dohledu shledala, že je nutno se řídit pravomocným a vykonatelným rozhodnutím nadřízeného státního zastupitelství o tom, že MSZ v Brně je místně příslušné k úkonům trestního řízení v dané věci. Podle § 12e odst. 1 zákona o státním zastupitelství proto uložila kárně obviněné pokyn, aby příslušnému policejnímu orgánu uložila zahájit úkony trestního řízení ve věci M. B. a nad tímto přípravným řízením vykonávala účinný dozor nad zachováváním zákonnosti. [6] Dne 8. 11. 2018 kárně obviněná odepřela splnění tohoto pokynu s tím, že je v rozporu se zákonem. Namítala zejména nezákonnost rozhodnutí nadřízeného státního zastupitelství o určení místní příslušnosti a na to navazujících závěrů vnějších i vnitřních dohledů. S ohledem na to, že na splnění pokynu kárná navrhovatelka trvala a neztotožnila se s důvody, které uvedla kárně obviněná v záznamu o odmítnutí splnění pokynu, byla věc v souladu s § 12e odst. 3 zákona o státním zastupitelství kárně obviněné odejmuta. [7] Dohledový pokyn z podstaty svého obsahu a konkrétních skutkových a důkazních okolností nezákonným nemohl být. Podmínky pro zahájení úkonů trestního řízení byly dány, stejně tak jako podmínky pro vykonávání řádného a účinného dozoru státním zástupcem MSZ