13 Kss 1/2019

Předsedkyně Okresního soudu v Chomutově (dále též „navrhovatelka“) podala podle § 8 odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „kárný zákon“) dne 8. 2. 2019 k Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení proti soudci téhož soudu JUDr. Liboru Lhoťanovi (dále též „kárně obviněný“). Obvinila jej ve smyslu § 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, ze zaviněného porušení svých povinností způsobením průtahů v následujících věcech, přičemž popsala způsob porušení povinností takto: „1) sp. zn. 24 C 96/2012

Navrhovatelka shrnula výrokovou část návrhu tak, že soudce zavinil průtahy tím, že se spisy nepracoval, nereagoval na dotazy a urgence, nevydával rozhodnutí a neprováděl úkony směřující ke skončení věci; v tom spatřuje zaviněné porušení povinností soudce a ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. V odůvodnění návrhu s poukazem na výsledky prověrky nevyřízených věcí provedené místopředsedou soudu JUDr. P. Š. podrobněji rozepsala pohyb spisů, které jsou předmětem návrhu.

Navrhovatelka dále poukázala na povinnost soudce rozhodovat v zákonem stanovených či přiměřených lhůtách plynoucí z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a z čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podle nichž jde o součást práva na spravedlivý proces. Proto je třeba porušení těchto povinností hodnotit jako zaviněné porušení povinností soudce a jako jednání způsobilé narušit důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Dále k tomu poukázala na znění § 79 odst. 1 a § 80 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, z čehož dovodila naplnění skutkové podstaty kárného provinění podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Zavinění průtahů soudcem navrhovatelka spatřuje v tom, že se spisy nepracoval, nereagoval na dotazy a urgence, nevydával rozhodnutí a neprováděl úkony směřující ke skončení věci.

K osobě kárně obviněného soudce navrhovatelka v návrhu uvedla, že problémy s dodržováním lhůt měl již na předchozím pracovišti, což vedlo k tomu, že se v roce 1991 vzdal funkce soudce. S účinností od 1. 1. 2008 byl jmenován soudcem Okresního soudu v Chomutově a byl zařazen do civilního oddělení. Byla mu svěřena exekuční agenda (rozhodování podle z. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti - exekuční řád, ve věcech E  výkon rozhodnutí dle o.s.ř.), a doplňková, rozsahem drobná, agenda (agenda soudních úschov, prohlášení o majetku, rozvrhové řízení dle daňového řádu), v roce 2013 rovněž agenda dědická, kterou však v roce 2014 převzal jiný soudce stejně jako agendu soudních úschov. Od roku 2015 byla kárně obviněnému svěřena pouze agenda obchodněprávních věcí v rozsahu 60 %. Na jeho žádost byl tehdejším předsedou soudu JUDr. P. Š. v rozvrhu práce určen v roce 2016 k rozhodování ve věcech občanskoprávních mimo věcí podle zákoníku práce v rozsahu 100 %, když exekuční agendu převzala Mgr. K. Nápad všech civilních věcí mu byl zastaven od 1. 4. 2016 do 1. 6. 2017 a opět od 1. 3. 2018 dosud, a to v souvislosti s tím, že na mateřskou dovolenou odešla soudkyně specializující se na exekuční problematiku, a kárně obviněný se měl podílet na jejím zastupování. K dispozici měl pro exekuční agendu asistentku Mgr. R. J. (ještě v roce 2018, a to do doby, než byla jmenována soudkyní), která mu připravovala koncepty rozhodnutí a další podklady, kromě toho pro něho pracovali tři vyšší soudní úředníci. Poté, co již neměl k dispozici asistentku, mu byl dán k dispozici vyšší soudní úředník (dále též „VSÚ“) V. Š., který mu mj. připravoval koncepty většiny rozhodnutí týkajících se zastavení exekuce, odkladů exekucí apod.

Navrhovatelka upozornila na skutečnost, že kárně obviněnému byla dne 14. 12. 2009 uložena výtka za to, že v době výkonu pracovní pohotovosti odjel na Slovensko řešit vážné rodinné problémy. Další výtka mu byla udělena dne 14. 8. 2012 za nečinnost v cca 91 exekučních věcech (převážně šlo o nepředložená odvolání či vůbec neřešená podání účastníků odvolávajících se do rozhodnutí o exekuci).

Během posledních let byly prováděny prověrky senátu kárně obviněného v exekuční agendě bez udělení kárného opatření, přičemž zjištěné průtahy byly se soudcem projednány. Byly zjištěny opakované nedostatky a namísto kárného řešení bývalý předseda zdejšího soudu se soudcem nedostatky projednal a soustředil se na zvýšenou kontrolu.

Po nástupu navrhovatelky do funkce předsedkyně Okresního soudu v Chomutově od 15. 1. 2016 kárně obviněný přijal společně s dalšími pěti civilními soudci účast na projektu, jehož smyslem bylo odstranění nedodělků v civilním oddělení. Projekt spočíval v zapojení asistentů do procesu přípravy jednoduchých rozhodnutí. Kárně obviněný této možnosti využil a dokonce se naučil pracovat v programu APSTR, který umožňuje rychlé zpracování tzv. bagatelních věcí. Jeho aktivní přístup k možnosti využití této pomoci navrhovatelka oceňovala. V letech 2016 a 2017 vyřídil poměrně velké množství věcí, ale prokazatelně se zabýval věcmi mladších časových řad.

K výkonnosti kárně obviněného navrhovatelka poukázala na tabulku o nápadu a vyřízených věcech, z níž byly vypuštěny údaje předcházející roku 2014, od něhož jsou datovány žalované průtahy: „V agendě C v roce 2014 celkem 269 věcí, vyřídil 109 věcí; v roce 2015 celkem 221 věcí, vyřídil 153 věcí; v roce 2016 celkem 649 věcí, vyřídil 563 věcí; v roce 2017 celkem 199 věcí, vyřídil 471 věcí; v roce 2018 celkem 60 věcí, vyřídil 227 věcí;

Kárně obviněný ovšem nepracoval stejně se všemi spisy a nechával bez povšimnutí spisy starších časových řad, což vyústilo v hloubkovou prověrku jeho senátu ve dnech 10. 4.  17. 4. 2018. Výsledkem bylo udělení „důtky“ dne 12. 6. 2018 za absenci úkonů v 7 spisech (jednalo se o nejzávažnější případy, v nichž nebyly výjimkou dvouleté průtahy, v jednom případě dokonce téměř čtyřletý). Současně byla kárně obviněnému stanovena tříměsíční lhůta pro následnou kontrolu se zaměřením (navíc) na kontrolu spisů došlých v letech 2014 a 2015. Spisy, s jejichž průtahy souvisela udělená výtka, jsou skončené.

Dne 1. 11. 2018 byla ze strany Krajského soudu v Ústí nad Labem provedena kontrola neskončených věcí starších tří let, ze které vyplynul pokyn k hloubkové kontrole senátu kárně obviněného, při níž byly zjištěny další průtahy; soudce byl s jejími výsledky seznámen dne 7. 2. 2019.

Ze všech těchto důvodů navrhovatelka požaduje, aby kárně obviněný soudce byl odvolán z funkce soudce. K návrhovým tvrzením navrhla výslech svědků JUDr. P. Š. a V. Š., výsledky prověrek jednotlivých agend provedených ve dnech 2. 7. 2014, 23. 7. 2014, 19. 7. 2016, 17. 1. 2017, 16. 1. 2018, 10. - 17. 4. 2018, výsledky kontroly Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 11. 2018 a výsledky prověrky ze dne 28. 1. 2019. Dále k důkazu navrhla rozhodnutí o udělení výtky uložené kárně obviněnému dne 12. 6. 2018. K návrhu připojila souhrnný přehled propočtu výkonnosti civilních soudců Okresního soudu v Chomutově v letech 2016 - 2018 a přehled výkonnosti soudců tohoto soudu v téže době.

V rámci postupu podle § 13 kárného zákona kárný soud vyžádal vyjádření kárně obviněného soudce. Ten tak učinil opakovaně. Ve vyjádření ze dne 25. 3. 2019 uvedl, že nemožnost rozhodování v přijatelných lhůtách trápí všechny soudce Okresního soudu v Chomutově; důvody jsou objektivní. Soud není obsazen tak, aby soudci nebyli přetěžováni, a navíc není agenda rozdělována spravedlivě mezi jednotlivé soudce. Kárně obviněný dříve pracoval u Okresního soudu v Karviné, kde byla práce organizována tak, že k průtahům nedocházelo. U Okresního soudu v Chomutově se s průtahy systémově počítá, přičemž kárně obviněný má nejnižší počet neskončených věcí. Ostatní soudci civilního úseku mají pouze jednu agendu, kdežto soudní oddělení 11 C k tomu má spisy individuálně přidělené po jiných soudcích, exekuční agendu EXE a výkonu rozhodnutí E. Přitom v době, kdy mu byly přidělovány věci převážně civilní, byl jeho výkon nadprůměrný. Ve vyjádření ze dne 25. 4. 2019 kárně obviněný tuto argumentaci zopakoval a zdůraznil, že se nebojí transparentní soutěže s ostatními soudci za spravedlivých podmínek. V minulosti byla agenda EXE a E současně vyřizována pěti soudci, posléze pouze dvěma. Po odchodu Mgr. K. na mateřskou dovolenou byl požádán o její zastupování včetně zastupování další soudkyně Mgr. K. Proto žádal předsedkyni soudu, aby exekuční agendou zatěžován nebyl, neboť současně byl oslaben i pomocný aparát na tomto úseku. To vše považuje za zjistitelné z rozboru zatížení soudců od roku 2011 za jednotlivé měsíce, který navrhl vyžádat od navrhovatelky, a dále navrhl výslech bývalé soudkyně Mgr. M. K., neboť současné soudce nechce vystavit problémům s vedením soudu. Ve vyjádření ze dne 3. 6. 2019 kárně obviněný shrnul úkony v jednotlivých spisech s uvedením úkonů učiněných po poslední kontrole (navíc uvedl věc sp. zn. 11 EXE 2/2018 a naopak opomněl věc sp. zn. 35 U 8/2014, přičemž počínaje položkou 28 se číselně rozchází s návrhem). Z tohoto vyjádření plyne, že řízení bylo skončeno ve věcech sp. zn. 24 C 96/2012, sp. zn. 11 C 15/2015, sp. zn. 11 C 51/2015, sp. zn. 11 C 75/2015, sp. zn. 11 C 77/2015, sp. zn. 11 C 79/2015, sp. zn. 11 C 105/2015, sp. zn. 11 C 140/2015, sp. zn. 11 C 195/2015, sp. zn. 11 EXE 6/2017, sp. zn. 11 EXE 10/2017, sp. zn. 11 EXE 8/2017, sp. zn. 11 EXE 9/2017, sp. zn. 11 EXE 11/2017, sp. zn. 11 EXE 12/2017, sp. zn. 11 EXE 13/2017, sp. zn. 11 EXE 15/2017, sp. zn. 35 Sd 17/2013, sp. zn. 35 Sd 1/2014, sp. zn. 35 Sd 2/2014, sp. zn. 35 Sd 3/2014, sp. zn. 35 U 3/2013, sp. zn. 35 U 2/2014, tedy ve 23 věcech, přičemž u dalších dvou věcí, a to sp. zn. 11 E 1/2018 a sp. zn. 11 E 10/2017 to není výslovně uvedeno, ale lze tak soudit z popisu úkonů.

Navrhovatelka při jednání konaném dne 4. 6. 2019 poukázala na písemný návrh a doplnila, že kárně obviněný neměl přehled o svých spisech a celkového výkonu dosahoval opomíjením starších věcí. Přitom se iniciativně zapojil do projektu sledujícího odbřemenění soudu, při kterém vyřídil velké množství věcí, měsíčně až 51; nepovšimla si ovšem včas, že si nedovede zorganizovat práci. Také proto, že měl novější spisy, nebyla jeho činnost tak kontrolována, a že má vážné nedostatky, se zjistilo až v letech 2017 a 2018. Problémové spisy nejprve pod stálou kontrolou řešil, takže to vypadalo, že problémy zvládne. Výsledky prověrek s ním byly projednávány, naposledy na Krajském soudě v Ústí nad Labem s doporučením rezignace; kárně obviněný ovšem nevidí problém u sebe. Výsledkem tohoto projednání bylo, že nařídil jednání v civilních průtahových věcech. Kárná navrhovatelka také opakovaně musela řešit stížnosti na nečinnost, a to i v případech dříve urgovaných. Celkově tedy s kárně obviněným v minulosti byly dobré zkušenosti, byl ochotný a výkonný, ale na druhé straně zanedbával spisy starších časových řad, což činil i přes opakované zastavení nápadu civilních věcí, k čemuž bylo naposledy přistoupeno od 1. 3. 2018 dosud. Na kárném návrhu trvá včetně požadavku na odvolání z funkce soudce.

Kárně obviněný poukázal na veškerá svá písemná vyjádření a při svém výslechu zejména uvedl, že u Okresního soudu v Chomutově není se soudci rovně zacházeno. Rozvrh práce je špatně postavený; je-li třeba zastoupení, dá se to tomu soudci, který se účinně nebrání. V době, kdy k soudu nastoupil, vykonávalo exekuční agendu pět soudců, což bylo postupně redukováno na dva soudce, potřební jsou tři soudci; úsek je tak poddimenzován. Tato agenda je velmi složitá, neustále v ní obíhají spisy, zátěž je také zvyšována zastupováním kolegyň na mateřské dovolené. Po odchodu kolegyně K.-K. výslovně předsedkyni soudu prosil, aby mu exekuční agendu nedávala, jde o zničující agendu, které se všichni vyhýbají. Pět z ostatních soudců má pouze jednu agendu. V exekuční agendě mu také nevyhovuje závislost na práci vyššího soudního úředníka, s V. Š. si navíc nesedli ve spolupráci. K vytýkaným průtahům došlo, ale průtahy u tohoto soudu mají všichni, u soudu je proto nezdravá atmosféra, protože se všichni neustále bojí kárného řízení. On sám má nejméně neskončených věcí a bylo tomu tak, i když neměl zastavený nápad. Asistentku měl k dispozici pouze v době akce zaměřené na vyřizování bagatelních věcí. Vždy se snažil o dobrý výkon, ale měl-li mnoho věcí, pak nevěděl co dřív.

K dotazům soudu uvedl, že stav nedodělků nesledoval, pouze vnímal barvu spisu, neboť nedodělky jsou podle stáří barevně odlišeny obalem. Je si vědom, že zanedbal evidenční kontrolu. Zastavení nápadu pro něho znamenalo pouze volnější prostor pro exekuční agendu. Administrativní podpora byla nedostatečná. Přitom když byly problémy se zatížením před sedmi lety, JUDr. Š. to vyřešil. V exekuční agendě napadá cca 12 500 věcí ročně. Asistentku měl jen k cílené civilní akci, na exekuční agendu má jen VSÚ Š., s nímž nefunguje spolupráce. Požadoval přidělení asistenta na civilní agendu, ne na exekuční.

Svědek JUDr. P. Š. uvedl, že je místopředsedou pro civilní úsek, dříve byl předsedou soudu. V době, kdy kárně obviněný nastupoval k okresnímu soudu, byl svědek předsedou soudcovské rady. Kárně obviněný byl přijímán pro posílení exekučního úseku, který byl v roce 2009 budován. Po skončení obchodní agendy mu byla přidělena agenda civilní. Problémy s kárně obviněným byly i v minulosti, např. nepředložil k rozhodnutí 200 odvolání. I v agendě C nechával bez povšimnutí některé spisy, a to i přes urgence či stížnosti. V agendě C se jedná z 90% o závazkové věci, tedy nikoliv složité. Složité věci nechával kárně obviněný stranou. Dříve u tohoto soudu platilo, že věci neskončené do tří let nejsou staré, neboť existovaly nedodělky i v řádu 5 – 7 let. Nyní se stav výrazně zlepšuje. Kárně obviněný preferoval věci k rychlému skončení, tzv. vyzobával. Kárně obviněný nemá ve své práci systém, je u něho zřejmá chaotičnost a bezradnost. Má problémy se spoluprací, spolupracovníky i účastníky řízení je považován za podivína, kolegy není uznáván a přičítají mu celosoudní problémy. U složitých věcí nepostupuje systematicky a průtahy jsou toho důsledkem.

K dotazu soudu svědek uvedl, že přes problémy s kárně obviněným v minulé době, on sám kárné řízení nevyužil, neboť tehdy vedl náročné kárné řízení s jiným soudcem. Problémy kárně obviněného ve spolupráci s VSÚ spočívaly v tom, že např. ani nepodepisoval jím připravené koncepty, které se mu hromadily v kanceláři. Je pravdou, že u Okresního soudu v Chomutově jsou všichni soudci výrazně zatíženi, což se může projevovat v kvalitě rozhodování. Kárně obviněný měl k dispozici dostatečný a kvalitní podpůrný aparát. Nevybavuje si, že by v minulosti exekuční agendu vyřizovalo pět soudců, pokud jde o kárně obviněného, měl k dispozici dostatek podpůrného aparátu. K dotazu kárné navrhovatelky uvedl, že provedl náslech při jednání a zjistil, že jednání kárně obviněného nemělo řádnou formu. Osobně je názoru, že měl být podán návrh na odvolání z funkce pro nezpůsobilost. K dotazu obhájce na zatížení kárně obviněného uvedl, že se mu v minulosti opakovaně zastavoval nápad, odebraly se mu problémové spisy a dostal civilní agendu, kterou chtěl. Z ostatních čtrnácti soudců má pět soudců dvě agendy, kárně obviněný měl do prosince 2018 k dispozici VSÚ. Svědek dále uvedl, že na kárném návrhu se nepodílel, pouze pro něj zpracoval podklady z prověrky.

Svědek V. Š. uvedl, že u tohoto soudu pracuje od 1. 1. 2005, od 1. 8. 2008 je VSÚ na exekučním oddělení. VSÚ zpracovává všechny úkony, vyjma věcí, které je třeba nařídit k jednání. Soudce jeho práci může sledovat podle evidenčního systému. V roce 2018 napadlo tak 14 - 15 000 věcí, což je zvládnutelné. Přetížení úseku bylo tak před 4 - 5 lety, nyní je to v pohodě. K dotazu kárné navrhovatelky uvedl, že koncepty úkonů předkládal soudci k podpisu, ovšem ležely u něho třeba i rok, k přepracování od něho ovšem nic zpátky nedostal. K dotazu obhájce uvedl, že z nápadu soudce zpracovává tak 500 - 600 věcí ročně, do „jednačky“ je třeba v exekučních věcech jít tak ve 40 věcech za tři roky. O potřebě jednání ve věcech prohlášení o majetku nemá přehled.

Svědkyně Mgr. M. K. uvedla, že u Okresního soudu v Chomutově byla od 1. 4. 1998 do 31. 3. 2018 ve funkci předsedkyně senátu, zpracovávala obchodní agendu. Všichni soudci tohoto soudu byli enormně zatíženi. Agendy byly kumulovány. Kárně obviněný měl kumulovanou agendu a byl vysoce zatížen, což mu podle jejího názoru neumožňovalo soustředit se dostatečně na jednotlivé věci.

Při jednání dne 3. 9. 2019 byla slyšena svědkyně JUDr. L. C., místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem. Uvedla, že je ve funkci od roku 2015, kontrolu zaměřenou na spisy kárně obviněného provedla v roce 2018. Průběžně v evidenčním systému sleduje stav nedodělků v civilních věcech u okresních soudů i u jednotlivých soudců. V roce 2015 a 2016 považovala stav rozhodovací činnosti kárně obviněného soudce za dobrý, v roce 2017 u něho zaznamenala pokles vyřízených věcí a nárůst starších nedodělků; přitom mu byl zastaven nápad nových věcí. V roce 2018 provedla kontroly u 56 soudců, nedostatky se vyskytly i jinde, bylo uloženo 12 výtek, ale pouze ve dvou případech byl stav natolik kritický, že považovala za nezbytné kárné řešení. Okresní soud v Chomutově je ze statistického hlediska nejzatíženějším soudem a jeho soudci podávají dlouhodobě vysoké výkony. V lednu 2016 měl tento soud 10 000 nedodělků, což se novému vedení podařilo snížit na polovinu. V roce 2018 byl výkon kárně obviněného cca 200 věcí, kdežto ostatní soudci tohoto soudu rozhodli cca 400 věcí. Okresní soud v minulosti nebyl dobře obsazen, což bylo důvodem vysokého množství nedodělků. V současné době je soud dobře obsazen, kárně obviněný měl k dispozici pomocný tým. VSÚ V. Š., který pro něho pracoval, patří k nejpracovitějším úředníkům v kraji, což ví z odvolacích řízení. Pracovní podmínky kárně obviněného považuje za dobré, nedostatky u něho jsou v organizaci práce. Ostatní soudci využívají možnosti nařizovat věci obdobného druhu na jeden jednací den, což je racionální a přínosné.

K dotazům obhájce kárně obviněného svědkyně uvedla, že předmětem její kontroly je civilní úsek, nemá přehled o stavu na trestním úseku. Okresní soud v Chomutově je výrazně zatížen oproti soudům např. v jižních Čechách, ale ani tato skutečnost nemůže vést k tomu, aby tzv. referenční doba činila 3 roky. Tento soud je sice dlouhodobě na posledním místě, ovšem jde o soud dynamický, u něhož se stav stále a výrazně zlepšuje. U soudů není na civilních úsecích výjimkou zatížení více specializacemi. K počtu nevyřízených věcí uvedla, že k datu 31. 12. 2018 jich měl kárně obviněný 157 včetně věcí přerušených, ostatní soudci tak 300 až 500; to byl důsledek zastavení nápadu kárně obviněnému. Ani takto nízký počet však nevedl ke zvýšení výkonnosti, v roce 2018 rozhodl cca 60 věcí. Podobná situace je i v roce 2019. Výkonnost kárně obviněného se poslední 2 roky výrazně snížila a odlišuje se od výkonnosti ostatních soudců tohoto soudu. K dotazu kárně obviněného svědkyně dále uvedla, že jí nejsou známy bližší skutečnosti týkající se řízení tohoto soudu, rozdělování agend a zajištění pomocným aparátem. Výsledky kontroly s kárně obviněným projednala, zprávu z kontroly měl předem a měl možnost se k čemukoliv vyjádřit; reagoval ovšem jen tak, že všechny problémy už řeší.

Postupem podle § 213 odst. 1 trestního řádu (§ 25 kárného řádu) byly provedeny listinné důkazy předložené navrhovatelkou, a to zpráva o prověrce provedené předsedou soudu z 2. 7. 2014 (sp. zn. 90 Spr 950/2014) týkající se 31 spisů „Prohlášení o majetku“, zpráva o prověrce provedené předsedou soudu z 23. 7. 2014 v agendě EXE, Nc, a E u JUDr. Lhoťana (sp. zn. Spr 861/2014), zpráva z prověrky agendy E provedené ve dnech 3. 9. – 10. 9. 2014 (sp. zn. Spr 861/2014). V prvních dvou zprávách je shrnut závěr, že v činnosti soudce Lhoťana se vyskytuje řada nedostatků, které odůvodňují kárné řízení, ve třetí zprávě je uveden pouze souhrn zjištění bez závěru. Ze zprávy o prověrce spisů C starších tří let u OS v Chomutově provedené ve dnech 21. 6. - 19. 7. 2016 (sp. zn. 90 SPR 924/2016) je zřejmé, že průtahy se vyskytly zejména u soudce Mgr. J. Z., u kárně obviněného je konstatován průtah u spisu převzatého od jiného soudce. Zpráva o prověrce spisů C u Okresního soudu v Chomutově ze dne 17. 1. 2017 (sp. zn. Spr 924/2016) konstatuje u JUDr. Lhoťana na s. 9 stav 0, na s. 28 dva průtahy; zpráva je bez závěru. Zpráva o prověrce spisů C u OS v Chomutově starších 3, 4, a 5 let za II. pololetí roku 2017 ze dne 16. 1. 2018 (sp. zn. Spr 924/2016) konstatuje výčet řady spisů JUDr. Lhoťana, v nichž byl zjištěn průtah, v závěru je konstatován největší posun ve vyřizování civilních věcí, ovšem průtahy se vyskytly v 16 spisech. Na základě této kontroly bylo místopředsedou okresního soudu dne 22. 3. 2018 učiněno „Upozornění na průtahy v civilních věcech a podnět k odstranění průtahů“ (sp. zn. Spr. 924/2016) s požadavkem na odstranění průtahů. Zpráva z prověrky spisů C, EC a Nc, která proběhla u soudce JUDr. Lhoťana ve dnech 10. 4. - 17. 4. 2018 (sp. zn. Spr 583/2018), konstatuje výčet průtahů a provedení potřebných úkonů směřujících ke skončení věci a předpoklad snížení počtu starších věcí během několika měsíců. Zpráva z prověrky spisů C u OS v Chomutově starších 3, 4, a 5 let za II. poletí roku 2017 (sp. zn. Spr 924/2016) ze dne 10. 7. 2018 konstatuje u kárně obviněného soudce několik průtahů u spisů z r. 2011 a 2012 a 1 a ½ strany přehledu spisů tohoto soudce s průtahy zejména od r. 2014. V závěru je konstatováno, že jeho činnosti je třeba věnovat více pozornosti, neboť upřednostňuje nové věci a nechává stranou věci starších časových řad. Zpráva o prověrce spisů C a Nc provedená u soudce JUDr. Lhoťana dne 30. 10. 2018 (sp. zn. Spr. 538/2018) obsahuje stav vyřízení věcí, u osmi věcí jsou konstatovány průtahy; zpráva je bez závěru. Zpráva o prověrce spisů C a Nc provedená u soudce JUDr. Lhoťana dne 30. 10. 2018 (sp. zn. Spr. 538/2018) obsahuje stav vyřízení věcí, u nichž u většiny jsou konstatovány průtahy; zpráva je bez závěru. Zpráva o prověrce spisů C provedená u soudce JUDr. Lhoťana dne 31. 10. 2018 (sp. zn. Spr. 538/2018) obsahuje stav vyřízení věcí většinou skončených, konstatován je průtah v jednom spise; zpráva je bez závěru. Ve spise je k posledním třem prověrkám založeno vyjádření soudce poukazující na problémy se zatížením a závěrem o předpokladu zásadního snížení nedodělků. Dále byla konstatována zpráva o kontrole senátu JUDr. Lhoťana provedená Krajským soudem v Ústí nad Labem dne 1. 11. 2018 (sp. zn. Spr 3475/2018, sp. zn. OS Chomutov 90 Spr. 1434/2018) s výčtem zjištění, která byla podkladem kárného návrhu, a se závěrem, že u soudce se jedná o dlouhodobou absenci úkonů ve sledovaných věcech, které je namístě řešit kárnou žalobou ze strany okresního soudu. Nakonec byla konstatována zpráva o prověrce věcí Sd, U, EXE, Nc a E provedená u soudce JUDr. Lhoťana dne 28. 1. 2019 (sp. zn. 90 Spr. 135/2019), obsahující stav vyřízení věcí, který byl rovněž podkladem kárného návrhu; zpráva je bez závěru. Žádný z účastníků řízení nežádal konstatování bližších skutečností z těchto listin, ani se k nim nevyjádřil.

Týmž postupem byla k důkazu čtena výtka, která byla kárně obviněnému udělena předsedkyní Okresního soudu v Chomutově dne 12. 6. 2018 podle § 88a zákona o soudech a soudcích (sp. zn. Spr. 681/2018) na základě prověrky spisů C, EC a Nc provedené ve dnech 10. 4. 2018 – 17. 4. 2018. Výtka obsahuje výčet sedmi spisů, v nichž byly zjištěny průtahy. Pro rozhodnutí o kárném návrhu je významné, že pod položkou 2) výtky je uveden spis zn. 11 C 177/2014 s vytýčením průtahů od 8. 4. 2016 do 17. 4. 2018, a pod položkou 4) výtky je uveden spis zn. 11 C 201/2014 s vytýčením průtahů od 15. 2. 2016 do 15. 11. 2016 a od 13. 12. 2016 do 17. 4. 2018.

Jako důkaz listinou byl proveden i důkaz soudními spisy připojenými k návrhu. Tyto spisy byly rozděleny do tří skupin. Do první z nich byly zahrnuty spisy, u nichž kárně obviněný ve svém vyjádření nevznesl žádné námitky proti vymezení průtahů v kárném návrhu a u nichž ani soud při předběžném šetření provedeném podle § 13 kárného zákona neshledal žádné odchylky od vymezení v návrhu. Druhou skupinu tvoří spisy, u nichž kárně obviněný rovněž neuplatnil výhrady oproti kárnému návrhu, nicméně zde soud při předběžném šetření zjistil ve vztahu ke kárnému návrhu určité problémy. Třetí skupinu tvoří spisy, u nichž se kárná navrhovatelka a kárně obviněný neshodují v datu ukončení průtahů, přičemž se současně jedná o termín ukončení všech žalovaných průtahů.

První skupinu tvoří následujících 30 spisů, které jsou specifikovány položkou, pod níž jsou uvedeny v kárném návrhu a spisovou značkou. Jedná se o spisy: 1) sp. zn. 24 C 96/2012, 2) sp. zn. 11 C 85/2014, 5) sp. zn. 11 C 237/2014, 10) sp. zn. 11 C 75/2015, 11) sp. zn. 11 C 77/2015, 12) sp. zn. 11 C 79/2015, 13) sp. zn. 11 C 105/2015, 14) sp. zn. 11 C 111/2015, 15) sp. zn. 11 C 140/2015, 16) sp. zn. 11 C 187/2015, 17) sp. zn. 11 C 188/2015, 18) sp. zn. 11 C 195/2015, 19) sp. zn. 44 Nc 9244/2009, 21) sp. zn. 11 EXE 10/2017, 22) sp. zn. 11 EXE 8/2017, 23) sp. zn. 11 EXE 9/2017, 24) sp. zn. 11 EXE 11/2017, 25) sp. zn. 11 EXE 12/2017, 26) sp. zn. 11 EXE 13/2017, 27) sp. zn. 11 EXE 15/2017, 28) 11 E 1/2018, 29) sp. zn. 11 E 10/2017, 30) sp. zn. 11 E 12/2017, 31) sp. zn. 35 Sd 17/2013, 32) sp. zn. 35 Sd 1/2014, 33) sp. zn. 35 Sd 2/2014, 34) sp. zn. 35 Sd 3/2014, 35) sp. zn. 35 U 3/2013, 36) sp. zn. 35 U 2/2014, 37) sp. zn. 35 U 8/2014. Účastníci nežádali nahlížení do spisů ani podrobnější čtení jejich obsahu. Obsah těchto spisů je oporou kárného návrhu, jak je citován v odst. [1] tohoto rozhodnutí a účastníci ani při jednání proti skutečnostem z nich plynoucím neuplatnili žádné námitky.

Druhou skupinu tvoří následujících sedm spisů specifikovaných rovněž položkou, pod níž jsou uvedeny v kárném návrhu a spisovou značkou: -pod položkou 3) návrhu je uveden spis sp. zn. 11 C 177/2014 vymezující průtahy v době od 5. 1. 2015 do 18. 2. 2016 a v době od 8. 4. 2016 do 8. 5. 2018, přičemž v bodě 2 výtky ze dne 12. 6. 2018 jsou obsaženy průtahy v témže spise, a to s vymezením od 8. 4. 2016 do 17. 4. 2018 a včetně popisu úkonů v předcházejícím období od nápadu věci. Výtka obsahuje popis jednání, které spadá do doby 1. průtahu uvedeného v kárném návrhu a dobu 2. průtahu vymezuje téměř shodně. Navrhovatelka navrhla vypuštění této položky z přehledu průtahů. -pod položkou 4) návrhu je uveden spis sp. zn. 11 C 201/2014 vymezující průtahy v době od 5. 1. 2015 do 4. 11. 2016 a v době od 13. 12. 2016 do 22. 4. 2018, přičemž v bodě 4) výtky ze dne 12. 6. 2018 jsou obsaženy průtahy v témže spise od 15. 2. 2016 do 15. 11. 2016 a od 13. 12. 2016 do 17. 4. 2018. Navrhovatelka navrhla vypuštění této položky z přehledu průtahů. -pod položkou 6) je veden spis sp. zn. 11 C 3/2015 s vymezením průtahů v době od 21. 9. 2015 do 7. 2. 2019. V odůvodnění návrhu je konstatováno, že spis byl ztracen (omylem založen v jiném spise) a vrácen 13. 8. 2017. Navrhovatelka uvedla, že nemůže doložit, že by ztráta spisu byla přičitatelná kárně obviněnému, ani nemá bližší vědomost o jeho postupu při ztrátě spisu. Kárně obviněný uvedl, že si ztrátu tohoto spisu nepamatuje. -pod položkou 7) je veden spis sp. zn. 11 C 12/2015 s vymezením průtahů v době od 1. 5. 2015 do 8. 3. 2016 a v době od 13. 12. 2016 do 2. 9. 2018, přičemž dle spisové evidence byl spis soudci předložen dne 4. 5. 2015. Navrhovatelka navrhla úpravu období průtahů. -pod položkou 8) je veden spis sp. zn. 11 C 15/2015 s vymezením průtahů v době od 10. 3. 2015 do 11. 9.2018, přičemž dle evidence byl spis předložen soudci dne soudci 28. 4. 2015. Navrhovatelka navrhla úpravu období průtahů. -pod položkou 20) je veden spis sp. zn. 11 EXE 6/2017 s vymezením průtahů nejméně v době od 25. 8. 2017 do 3. 1. 2019, přičemž dle evidence byl spis předložen soudci 28. 8. 2017. Navrhovatelka navrhla úpravu období průtahů. -pod položkou 9) je veden spis sp. zn. 11 C 51/2015 s vymezením průtahů v době od 21. 9. 2015 do 21. 7. 2016 a v době od 10. 11. 2016 do 2. 10. 2018, přičemž počátek druhého průtahu je odvozen od zprávy OS Bratislava ze dne 10. 11. 2016. Podle obsahu soudního spisu však tato zpráva byla Okresnímu soudu v Chomutově doručena dne 28. 11. 2016 (č. l. 15 spisu). Spis byl navrhovatelce předložen k nahlédnutí (č. l. 15 obsahující podací razítko okresního soudu na předmětné zprávě). Navrhovatelka navrhla úpravu období průtahů.

V rámci třetí skupiny spisů byl kárné navrhovatelce i kárně obviněnému předestřen problém týkající se položek 6, 19, 21, 24, 25, 28, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37 návrhu, u nichž je v kárném návrhu shodně označen konec průtahů datem 7. 2. 2019, přičemž se jedná o termín ukončení všech průtahů, a u nichž kárně obviněný ve svém vyjádření ke kárnému návrhu uvádí jako konec průtahů datum 28. 1. 2019. K tomu navrhovatelka uvedla, že považuje za podstatné datum projednání kontroly. Kárně obviněný uvedl, že toto datum nepovažuje za podstatné.

Při jednání byla dále čtena zpráva Soudcovské rady Okresního soudu v Chomutově ze dne 5. 8. 2019 podaná na žádost kárného soudu. Soudcovská rada uvedla, že kárně obviněného považuje za inteligentního člověka se znalostmi z různých oborů, který má ovšem problémy s mezilidskou komunikací. V oblasti vlastní organizace práce má nedostatky plynoucí z neschopnosti určení priorit vyřizování věcí, přičemž tento nesystematický přístup lze pozorovat napříč agendami, v nichž působil. Určité tříštění pozornosti v jeho projevu pak má za následek, že je ve svém pracovním okolí považován za podivína, což se projevuje i v problematické součinnosti s administrativou soudu. Pracovní podmínky kárně obviněného považuje soudcovská rada za standardní u tohoto soudu, který je stále zatížen rozsáhlými nedodělky z minulosti. Pokud v některých dílčích obdobích došlo k vyššímu zatížení kárně obviněného, bylo to vždy kompenzováno nadstandardním zabezpečením soudním personálem. Soudcovská rada míní, že přidělování agend bylo s kárně obviněným projednáváno a vždy mu byly ze strany vedení soudu zajištěny stejné, ne-li lepší, podmínky k výkonu práce, než ostatním soudcům; to soudcovská rada konkretizuje tak, že v zájmu zabránění průtahům jeho agendu zpracovávali i jiní soudci, případně že asistenti v jeho senátě odváděli nadnormativní množství práce. Soudcovská rada dále uvedla, že se nezabývala žádným podnětem souvisejícím s osobou kárně obviněného, vyjma zastavení nápadu věcí „C“ na počátku roku 2018, čímž byl řešen stav po přidělení exekuční agendy. Závěrem soudcovská rada poukázala na tvrdé podmínky u tohoto soudu, kde se jen díky nadstandardnímu výkonu dosahuje snižování počtu nedodělků. V tom také vidí problém u kárně obviněného, jehož osobní založení i dobrý základ na straně intelektuální není vyvážen dostatečnou dávkou praktičnosti.

Z příloh kárného návrhu byly konstatovány výkonnostní tabulky připojené k návrhu. Z tabulky výkonnosti soudců Okresního soudu v Chomutově za rok 2016 – 2018 plyne, že JUDr. Lhoťan zpracoval v roce 2016 - 535 věcí C, 22 věcí ostatních agend (Nc + E – D), v roce 2017 – 428 věcí C a 240 věcí ostatních agend, v roce 2018 – 210 věcí C a 535 věcí ostatních agend. Pokud jde o výkon ostatních soudců, pak se ve věcech C pohyboval v roce 2016 od 326 do 966 věcí, v roce 2017 od 320 do 726 věcí a v roce 2018 od 121 do 787 věcí, ostatní agendy jsou v minimálních číslech evidovány pouze u jednoho soudce. Z tabulky obsahující souhrnný přehled o výsledku propočtu výkonnosti civilních soudců OSCV 2016-2018 plyne přepočtený počet věcí a průměrný měsíční výkon. U kárně obviněného činil přepočtený počet věcí v roce 2016 - 533,84, v roce 2017 - 455,5, a v roce 2018 – 270,42, průměrný měsíční výkon pak v roce 2016 – 49,56, v roce 2017 – 42,51 a v roce 2018 – 25,02. I zde ze srovnání plyne, že v letech 2016 a 2017 dosahoval průměrného výkonu, v roce 2018 však již výrazně nižšího oproti ostatním soudcům. Pouze v jeho případě je v tabulce evidována vedle agendy C i agenda Nc, E a EXE.

Navrhovatelka konstatovala podstatné skutečnosti z kárného návrhu, poukázala na to, že bylo prokázáno, že se kárně obviněný dopustil porušení povinností soudce a tím kárného provinění. Zdůraznila, že obsahem kárného návrhu jsou jen ty nejkřiklavější případy, problémy má kárně obviněný i v dalších věcech. Za podstatné důkazy označila obsah jednotlivých spisů a evidencí a výpovědi svědků, zejména svědků Š. a C., z nichž je zřejmý i jeho problematický styl práce. Tomu dále nasvědčuje i zpráva soudcovské rady. Zdůraznila pokles výkonnosti kárně obviněného v posledních dvou letech, jak je zřejmé z výkonnostních tabulek, přičemž je třeba brát v úvahu to, že v této době mu byl opakovaně zastaven nápad nových věcí. U kárně obviněného nevidí možnost řádného výkonu soudcovské funkce ani v budoucnosti; z těchto důvodů i nadále považuje za odpovídající kárné opatření odvolání z funkce soudce.

Obhájce kárně obviněného označil provedené dokazování za důkladné, ovšem dovozuje z něho jiné závěry. V návrhu jsou uvedeny spisy, které jeho obsahem být nemají, ať už se jedná o kolizi obsahu návrhu a výtky, či o spis, který se v průběhu řízení ztratil; navrhl vypuštění skutků pod bodem 3), 4) a 6. Z toho, že kárně obviněnému byly za celé období, kdy působil u soudu, uděleny pouze dvě výtky, nasvědčuje i nedostatečné řídící práci ze strany vedení soudu. Kárně obviněnému nebyly ze strany vedení vytvořeny řádné podmínky pro výkon práce, on sám má dostatečnou sebereflexi a snažil se o řádný výkon soudcovské funkce. Průtahy vznikly v důsledku velkého množství práce, které je u tohoto soudu běžným standardem, a právě s ohledem na to by problémy měly být řešeny lidsky přijatelným způsobem. Hodnocení činnosti kárně obviněného není komplexní, vždy byl kontrolován určitý úsek jeho práce bez zohlednění výkonu v ostatních agendách. V souhrnu by totiž jeho výkon bylo nutno vnímat jako srovnatelný s ostatními soudci. Pokud je kárně obviněný po osobní stránce vnímán jako podivín, není to jistě důvod, pro který by nemohl být soudcem. Za důležité považuje i to, že kárně obviněný stojí před kárným soudem poprvé a veškerá vina za průtahy nepadá jen na něho, ale i na vedení soudu a vztahy mezi vedením a kárně obviněným. Navrhl, aby při uznání viny byla jako kárný trest uložena důtka.

Na to se ohradila navrhovatelka sdělením, že vztahy byly na soudě dobré a k narušení došlo až v souvislosti s kárným návrhem. Obhájce na to již nereagoval.

Kárně obviněný sám přednesl vlastní závěrečný návrh. Předně soudu předložil přehled agendy C, EXE, E, Sd, Nc a U k datu 1. 9. 2019 obsahující stav řízení ve věcech, které jsou obsahem kárného návrhu, výčet úkonů v nich provedených a důvod neskončení u šesti věcí. Přehled oproti kárnému návrhu obsahuje navíc spis zn. 11 Exe 2/2018 a neobsahuje spis zn. 35 U 8/2014. K tomu připojil složku obsahující kopie rozhodnutí a učiněných úkonů. Uvedl, že zákony platí i pro ty, kteří řídí práci, a v jeho případě vedení soudu své povinnosti řádně neplnilo, neboť mu nezajistilo potřebné podmínky pro plynulé rozhodování. V průběhu let byl zatížen celkem šesti agendami a je logické, že nadměrná zátěž zneprůchodňuje oddělení. V tomto směru se ohradil proti hodnocení podmínek pro výkon jeho práce soudcovskou radou, jejíž zprávu nepovažuje za objektivní. Postoj vedení vůči němu hraničí s diskriminací a šikanou, což je v rozporu s § 16 zákoníku práce. Za dobu působení u Okresního soudu v Chomutově pro tento soud hodně vykonal a jeho problémy pramení z toho, že se neubránil přidělení agend, jimž se ostatní dokázali vyhnout. Na soudě panuje atmosféra strachu a i soudci, kteří s ním sympatizují, se obávají dát to najevo. Uvědomuje si dopad průtahů na veřejnost, ale jejich důvodem je množství práce, které se na soud valí, a z toho plynoucí stres. Na tento závěrečný návrh kárně obviněný navázal posledním slovem, jímž se obrátil na vedení okresního soudu s požadavkem na spravedlivý postup při rozdělování práce.

Kárný soud předně konstatuje, že kárný návrh byl podán k tomu oprávněnou kárnou navrhovatelkou, splňoval zákonem předpokládané náležitosti, a ve vztahu ke skutku vymezenému ve výroku rozhodnutí byl podán i ve lhůtách stanovených v § 9 odst. 1 kárného zákona.

Kárný soud po dokazování provedeném při dvou ústních jednáních konstatuje, že považuje za dostatečně prokázaný skutek spočívající v průtazích, jak jej vymezil ve výroku rozhodnutí. Přitom bylo rovněž prokázáno, že popis úkonů či nečinností v jednotlivých spisech (vyjma spisů, v jejichž případě byly provedeny dílčí úpravy dále uvedené), konstatovaný v rámci návrhu v odstavci [1] tohoto rozhodnutí, odpovídá obsahu spisů či spisovým přehledům založeným ve spisech a vyhotovených podle evidence okresního soudu. Ostatně kárně obviněný vůči těmto zjištěním neměl žádné výhrady.

Za průtah je přitom třeba považovat postup rozporný s povinností soudce rozhodovat v přiměřených lhůtách plynoucí z § 79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, v řízení podle občanského soudního řádu pak i z jeho § 100 odst. 1. Průtahem je pak zejména nečinnost ve věci, tedy neprovádění nezbytných úkonů potřebných k jejímu rozhodnutí, případně provádění úkonů formálních a pro rozhodnutí nepotřebných a pouze oddalujících rozhodnutí, nenařízení jednání, je-li ho třeba, a nevydání rozhodnutí ve věci; to vše po určitou dobu, přičemž je zohledňována judikaturou vymezená tzv. referenční doba. Tou je rozuměna doba, v níž soudce nemůže být činný proto, že jeho pracovní zatížení vyžaduje provádění úkonů v řadě dalších věcí a neumožňuje mu soustředěnou pozornost na každý jednotlivý spis - jde tedy o dobu, v níž je nečinnost soudce tolerovatelná. Tato doba je ve věcech občanskoprávních zpravidla vnímána v rozmezí 3 – 4 měsíců (k tomu viz rozhodnutí tohoto soudu ze dne 29. 5. 2014, č. j. 11 Kss 10/2013 - 83, či ze dne 29. 3.2018, č. j. 11 Kss 5/2017 - 139). Nejde o dobu, která je tolerována automaticky a v tomto rozsahu, vždy je třeba přihlížet ke všem okolnostem, např. ke složitosti věci či k celkové době řízení. Pokud ovšem v referenční době není učiněn úkon, nastávají průtahy zahrnující celou dobu řízení, neboť překročení referenční doby znamená, že soudce se spisem od počátku nepracoval tak, aby bylo zajištěno rozhodnutí věci v přiměřené době. Stejně tak se judikatura vymezila k době, po jejímž uplynutí je namístě považovat neskončení řízení za průtah a za porušení práva na projednání věci v přiměřené době. Zdrojem zde byla i judikatura ve věcech náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010) či judikatura týkající se § 174a zákona o soudech a soudcích upravující zvláštní prostředek na ochranu před soudními průtahy - návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu (n