1 As 350/2019 — Nejvyšší správní soud

1 As 350/2019- 43 - text pokračování 1 As 350/2019 - 50 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců Mgr. Vladimíra Doležala a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobců: a) město Kralupy nad Vltavou, se sídlem Palackého náměstí 1, Kralupy nad Vltavou, b) město Mělník, se sídlem náměstí Míru 1, Mělník, oba zastoupeni zastoupeni Mgr. Jiřím Nezhybou, advokátem se sídlem Údolní 33, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 17, Praha, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) obec Nová Ves, se sídlem Nová Ves 154, okres Mělník, II) obec Chvatěruby, se sídlem Chvatěruby 230, III) obec Kly, se sídlem Záboří 275, Kly, IV) obec Vojkovice, se sídlem Vojkovice 137, okres Mělník, V) obec Hostín u Vojkovic, se sídlem Hostín u Vojkovic 80, VI) obec Zlončice, se sídlem Zlončice 40, VII) obec Dolní Beřkovice, se sídlem Klášterní 110, Dolní Beřkovice, všechny zastoupeny Mgr. Jiřím Nezhybou, advokátem se sídlem Údolní 33, Brno, VIII) Povodí Vltavy, státní podnik, se sídlem Holečkova 8, Praha, IX) obec Nelahozeves, se sídlem Školní 3, Nelahozeves, X) obec Podolí I, se sídlem Podolí I 61, XI) obec Husinec, se sídlem U Radnice 64, Husinec, okres Praha-východ, XII) obec Slabčice, se sídlem Slabčice 53, XIII) obec Temešvár, se sídlem Temešvár 45, XIV) obec Kožlí, se sídlem Kožlí 25, okres Písek, XV) město Jetětice, se sídlem Jetětice 122, XVI) obec Zvíkovské Podhradí, se sídlem Zvíkovské Podhradí 25, XVII) obec Oslov, se sídlem Oslov 86, XVIII) obec Ostrovec, se sídlem Ostrovec 100, XIX) obec Vráž, se sídlem Vráž 8, okres Písek, XX) obec Albrechtice nad Vltavou, se sídlem Albrechtice nad Vltavou 79, XXI) obec Varvažov, se sídlem Varvažov 13, XXII) obec Olešná, se sídlem Olešná 14, okres Písek, XXIII) obec Nevězice, se sídlem Nevězice 80, XXIV) obec Orlík nad Vltavou, se sídlem Orlík nad Vltavou 28, XXV) obec Čížová, se sídlem Čížová 79, XXVI) obec Kučeř, se sídlem Kučeř 35, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 12. 2015, č. j. 51682/2015MZE-15111, sp. zn. 59VH28901/2015-15111, v řízení o kasační stížnosti žalobce b) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2019, č. j. 45 A 84/2016 – 194, takto: Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2019, čj. 45 A 84/2016 – 194, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Rozsudkem Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) ze dne 4. 9. 2019, čj. 45 A 84/2016 – 194, byla zamítnuta společná žaloba žalobce a města Kralupy nad Vltavou, kterou se tito žalobci domáhali zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jejich odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí (dále jen „správní orgán“), ze dne 29. 6. 2015, čj. 046058/2015/KUSK, sp. zn. SZ_046058/2015/KUSK/110 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán schválil Manipulační řád vodního díla Orlík na významném vodním toku Vltava v ř. km 144,650 (dále jen „manipulační řád Orlík“). [2] Krajský soud ze správního spisu zjistil, že dne 19. 3. 2015 požádal státní podnik Povodí Vltavy (dále jen „navrhovatel“ nebo „žadatel“; v řízení před soudem vystupoval jako 8. osoba zúčastněná na řízení) o schválení nového manipulačního řádu pro vodní dílo Orlík. Správní orgán, jakožto příslušný vodoprávní úřad, oznámil dne 7. 4. 2015 veřejnou vyhláškou zahájení řízení ve věci schválení manipulačního řádu. Dále stručně shrnul důvody pro přijetí nového manipulačního řádu, jehož hlavní změna oproti původnímu manipulačnímu řádu z roku 2002 spočívala ve zvětšení retenčního prostoru z 62,072 na 93,422 milionů m3. Účastníkům a dotčeným orgánům správní orgán současně stanovil lhůtu k uplatnění jejich připomínek, resp. závazných stanovisek, a poučil je o jejich právu seznámit se s podklady do 7. 5. 2015. Námitky uplatnila řada osob zúčastněných na řízení. Opožděné námitky uplatnil také žalobce. Řada namítajících osob, a mezi nimi i oba žalobci, předložila Odborný posudek manipulačního řádu vodního díla Orlík z 02/2015 s návrhem opatření pro snížení negativních účinků příští velké povodně v Dolním Povltaví zpracovaný soudním znalcem Ing. Martinem Jakoubkem, na který se dále odvolávala. Dne 29. 6. 2015 vydal správní orgán prvostupňové rozhodnutí, kterým navržený manipulační řád schválil. Oba žalobci a několik dalších osob zúčastněných na řízení se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolali. Dne 9. 12. 2015 žalovaný svým rozhodnutím odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. [3] Krajský soud nejprve kladně vyhodnotil aktivní (žalobní) legitimaci žalobců, kteří jakožto účastníci správního řízení tvrdili, že napadené rozhodnutí představuje zásah do jejich hmotných práv, jelikož je nezákonné a současně tvrdili skutečnosti, podle nichž měla být porušena jejich procesní práva. Při věcném posouzení žaloby pak krajský soud poukázal na závěry judikatury formulované ve vztahu ke schvalování manipulačních řádů vodních děl. Podle ní je manipulační řád pouze technickou směrnicí pro nakládání s vodami, která nikomu nezakládá práva ani povinnosti, přesto jí mohou být dotčena hmotná práva dotčených osob. Soudům nepřísluší posuzovat správnost stanovení jednotlivých hodnotových ukazatelů, ostatně již z povahy obsahu a náležitostí manipulačního řádu lze stěží dovodit, co by bylo předmětem přezkumu. Přitom krajský soud konkrétně odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 7. 2009, čj. 5 As 82/2008  107. Není tedy na soudech, aby zasahovaly do působnosti správního orgánu v tom směru, aby hodnotily účelnost a věcnou správnost jeho závěrů, nejde-li zároveň o kritéria zákonná. Jiný postup by byl nepřípustným zasahováním moci soudní do moci výkonné. Zde krajský soud odkázal na další rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2004, čj. 6 A 143/2001 - 151. [4] Krajský soud poté postupně odmítl všechny žalobní body, ze kterých Nejvyšší správní soud jednotlivě (viz body [5] až [10]) rekapituluje jen ty, které byly později uplatněny jako stížnostní body. [5] Žalobci takto namítali, že součástí podkladů pro vydání rozhodnutí nebyla studie ČVUT Prověření strategického řízení Vltavské kaskády – parametry manipulačního řádu, ačkoli ta dává odpověď na otázku, proč navrhovatel zvolil v novém manipulačním řádu určitou velikost (objem) retenčního prostoru. Krajský soud s odkazem na náležitosti žádosti o schválení manipulačního řádu vodního díla, předepsané vyhláškou č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů, uzavřel, že navrhovatel neměl povinnost k žádosti přikládat studii, která by zdůvodňovala obsah manipulačního řádu. Předložení (na ni navazující) dílčí studie ČVUT Vodohospodářské řešení nádrže Orlík bylo motivované patrně snahou v řízení prokázat, že změna manipulačního řádu spočívající ve zvětšení retenčního prostoru byla odborně podložená a nikoli jen nahodilá a že i po této změně budou v přijatelném rozsahu plněny ostatní funkce vodní nádrže. Ani správní orgán proto nemohl po navrhovateli požadovat předložení žalobci uváděné studie jen proto, aby se s touto studií mohli ostatní účastníci řízení seznámit. Skutečnost, že žalobci požadovaná studie nebyla součástí správního spisu, tedy nepředstavuje nezákonnost. [6] V této souvislosti krajský soud hodnotil, že žalobci se domáhali zpřístupnění předmětné studie ČVUT, aby ověřili, zda navržený manipulační plán odpovídá z jejich pohledu nejlepší variantě. Žalobci však v tomto ohledu vycházeli z nesprávného předpokladu, že předmětem řízení o schválení manipulačního řádu je vyvažování jednotlivých kolidujících zájmů a hledání nejpřijatelnějšího kompromisu, tedy že předložený manipulační řád je pouze formální podmínkou zahájení řízení, jehož další průběh se od obsahu žádosti odpoutává. Předmětem řízení o schválení manipulačního řádu je ovšem jen zhodnocení, zda předložený návrh je v souladu s právními předpisy, nikoliv zda představuje nejoptimálnější variantu opírající se o široce přijímaný konsenzus. Pro účely přezkoumávaného řízení tedy byla plně postačující studie, která analyzuje žadatelem zvolené řešení a jeho dopady na plnění všech funkcí vodního díla. Studie zabývající se možnými alternativami zjevně překračovala rámec správního řízení, z tohoto důvodu by se jednalo o podklad nadbytečný. Námitku žalobců proto soud hodnotil jako nedůvodnou. [7] Jako nedůvodnou, hodnotil krajský soud další námitku, že rozhodnutí správních orgánů obou stupňů jsou nepřezkoumatelná, když neobsahují žádné zdůvodnění toho, proč byl objem retenčního prostoru vodní nádrže stanoven právě na 93,422 milionů m3 a nikoli v jiné hodnotě. Krajský soud vysvětlil, že předmět řízení o žádosti ke schválení manipulačního řádu vymezuje žadatel tím, jakou žádost podá. Jak již bylo uvedeno, správní orgány následně zkoumají, zda má