6 Ads 190/2019 — Nejvyšší správní soud

6 Ads 190/2019- 49 - text 6 Ads 190/2019 - 53 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně Mgr. Barbory Berkové v právní věci žalobce: P. Č., zastoupený JUDr. Dušanem Sulitkou, Ph.D., sídlem Nové sady 996/25, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. února 2019 č. j. MPSV-2019/20668-913, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. srpna 2019 č. j. 54 Ad 5/2019 - 62 takto: I. Kasační stížnost žalobce se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] Žalobce podal dne 19. října 2018 žádost o mimořádnou okamžitou pomoc z důvodu vážné mimořádné události, nezbytného jednorázového výdaje a ohrožení sociálním vyloučením. V přílohách žádosti uvedl, že je nájemcem garsonky ve vlastnictví společnosti STAVOUNION a.s. (dále jen „STAVOUNION“) a že jej zástupci této společnosti vyzývají, aby se vystěhoval, s čímž žalobce nesouhlasí. Žalobce jedná o nájmu jiného bytu, v den podpisu smlouvy by musel zaplatit první nájemné se zúčtovatelnou zálohou ve výši 7 000 Kč a kauci ve výši 18 000 Kč. Žalobcova situace navíc vyžaduje nemalé náklady na mobilní připojení k internetu. [2] Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Českých Budějovicích (dále jen „úřad práce“) žalobce dne 22. října 2018 vyzval, aby upřesnil typ požadované mimořádné okamžité pomoci. Poučil jej, že v žádosti zaškrtl tři typy mimořádné okamžité pomoci, na jednom formuláři však lze zaškrtnout pouze jeden typ. Úhradu jistoty při uzavření nájemní smlouvy úřad práce považuje za nezbytný jednorázový výdaj. Pro případ, že si přeje požádat o další typ mimořádné okamžité pomoci, byl žalobce vyzván, aby vyplnil nový formulář. [3] Téhož dne podal žalobce žádost o mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nezbytného jednorázového výdaje, v níž odkázal na původní žádost z 19. října 2018 a uvedl, že by první nájemné mohl zaplatit z peněz, s nimiž už nakládá, ale neměl by prostředky na běžné měsíční výdaje (kryté příspěvkem na živobytí), na malé stěhování a na zaplacení první faktury za elektřinu. První příjem z přivýdělku bude mít žalobce až v listopadu. V doprovodném dopise k žádosti žalobce uvedl, že rozdělil komplexní žádost z 19. října na dvě, „přičemž první se vztahuje k popsané vyvíjející se mimořádné vážné události […] – druhá k peněžní pomoci pro její překonání (jednorázový výdaj na zajištění stálého přiměřeného bytu).“ Dále žalobce popsal průběh svého sporu se společností STAVOUNION ohledně ubytování. [4] V průběhu řízení žalobce předložil seznam (základních) předmětů pro důstojný život, jež mu zadržuje společnost STAVOUNION a které si potřebuje zakoupit. [5] Pracovnice úřadu práce telefonicky kontaktovala zástupce společnosti STAVOUNION s dotazem, zda by žalobci umožnil přístup do garsonky, aby si mohl vyzvednout své osobní věci. Zástupce uvedené společnosti úřadu práce sdělil, že dne 23. října 2018 byl žalobce z garsonky protokolárně vystěhován, jeho věci jsou uloženy ve skladu v ubytovacím zařízení a žalobce si pro ně může kdykoli přijít. Úřad práce o této skutečnosti informoval žalobce, který při ústním jednání konaném dne 25. října 2018 sdělil, že si pro své věci do ubytovacího zařízení STAVOUNION nepůjde. Úřad práce nabídl žalobci potvrzení pro poskytnutí základního ošacení a obuvi od Českého červeného kříže, což žalobce odmítl. Žalobce též odmítl podepsat protokol o ústním jednání. [6] Na ústním jednání konaném dne 30. října 2018 žalobce předložil účtenky jako důkaz zvýšených nákladů v důsledku vážné mimořádné události. Dále předložil dopis od statutárního ředitele akciové společnosti STAVOUNION, jímž byl informován, že mezi ním a uvedenou společností nikdy žádná nájemní smlouva nebyla uzavřena a že byl vystěhován pro soustavné a opakované porušování ubytovacího řádu, a zároveň byl vyzván, aby si vyzvedl své věci. Žalobce rovněž předložil podání adresované Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, v němž líčí, jak jej zástupci společnosti STAVOUNION neoprávněně vystěhovali z garsonky a zadržují jeho věci. [7] Dne 31. října 2018 žalobce úřadu práce sdělil, že v důsledku mimořádné události musí šetřit vyplacený příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, tudíž si nemůže koupit krém na boty, potřebuje plášť na kolo a opravit zip u bundy. [8] Rozhodnutím ze dne 2. listopadu 2018 č. j. 21843/2018/CBU úřad práce žalobci nepřiznal dávku mimořádné okamžité pomoci z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí. Toto rozhodnutí zrušil žalovaný rozhodnutím ze dne 3. prosince 2018 č. j. MPSV-2018/232587-913 proto, že úřad práce nevysvětlil, proč žádost o mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nezbytného jednorázového výdaje vyhodnotil jako žádost o mimořádnou okamžitou pomoc z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí. [9] Rozhodnutím ze dne 21. prosince 2018 č. j. UP/136250/2018/HN úřad práce žalobci opět nepřiznal dávku mimořádné okamžité pomoci z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí. Konstatoval, že řízení o mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje bylo zahájeno již na základě žádosti ze dne 19. října 2018, a proto žádost ze dne 22. října 2018 vyhodnotil jako žádost o mimořádnou okamžitou pomoc z důvodu vážné mimořádné události. Úřad práce dospěl k závěru, že žalobce považuje za vážnou mimořádnou událost vystěhování z garsoniéry v ubytovacím zařízení společnosti STAVOUNION. Žalobce odmítl vyzvednout si své věci uskladněné v ubytovacím zařízení i potvrzení pro Český červený kříž jako alternativu mimořádné okamžité pomoci. Další výdaje, které žalobce doložil, považoval úřad práce za základní osobní potřeby, které pokrývá žalobci přiznaný příspěvek na živobytí. [10] Rozhodnutím označeným v návětí žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil posledně uvedené rozhodnutí úřadu práce. Shledal, že náklady, které žalobce doložil, jsou již saturovány příspěvkem na živobytí, mimořádná okamžitá pomoc neslouží k úhradě běžné stravy. Nejnutnější věci si mohl žalobce vyzvednout na ubytovně STAVOUNION. Poplatek za registraci v knihovně žalovaný nepovažuje za nepředpokládaný, mimořádný ani nezbytný výdaj. Ani náklady na mobilní telefon nejsou mimořádné nebo nepředpokládané. Odepření podpisu o ústním jednání ze strany žalobce, které je na protokolu zaznamenáno, nebrání tomu, aby se z něj vycházelo. Dle názoru žalovaného úřad práce správně žalobce vyzval k upřesnění, o jaký typ mimořádné okamžité pomoci žádá, a rozdělil původní žádost na tři samostatné. Žalovaný dále konstatoval, že žalobce odmítá ubytování v azylovém domě i pomoc od Českého červeného kříže. [11] Žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) rozsudkem označeným v návětí. Neshledal pochybení žalovaného v tom, že původní žádost žalobce, která mířila na tři různé dávky mimořádné okamžité pomoci, byla rozdělena na tři samostatné žádosti, neboť o každém typu mimořádné okamžité pomoci je třeba rozhodnout individuálně a zohlednit jiné okolnosti. Námitky proti formulacím užitým v rozhodnutí žalovaného se dle názoru krajského soudu nevztahují k podstatě věci. Odnětím doplatku na bydlení žalobci se krajský soud s ohledem na předmět tohoto řízení odmítl zabývat. Krajský soud též dospěl k závěru, že se žalovaný vypořádal se všemi projednatelnými odvolacími námitkami žalobce. Tvrzené zvýšené náklady spočívající v obstarání běžné stravy a ostatních potřeb, náklady na mobilní telefon a poplatek za registraci v knihovně nejsou jednorázovou výjimečnou potřebou a k jejich úhradě slouží příspěvek na živobytí, který je žalobci vyplácen. Touto úvahou žalovaný nevybočil ze zákonných mezí správního uvážení. Krajský soud nepřisvědčil ani námitce, že žalovaný nutil žalobce, aby si vyzvedl své věci na ubytovně – žalovaný pouze žalobci zajistil možnost tak učinit. Dle názoru krajského soudu byl záznam telefonického hovoru s provozovatelem ubytovny proveden řádně a žalobce nepředložil žádný důkaz ani pro své tvrzení, že by byl protokol o ústním jednání zfalšován, pouze jej odmítl podepsat. II. Kasační stížnost a průběh řízení o ní [12] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včas kasační stížnost. Namítal, že se krajský soud odmítl zabývat jeho námitkami a pominul nízkou úroveň rozhodnutí žalovaného, které je zahlcené zbytečnými úvahami a pomíjí podstatu věci. Stěžovatel nesouhlasí s tím, že se jeho žalobní tvrzení vztahovala k jinému řízení, a trvá na tom, že jeho původní žádost neměla být dělena na tři. Krajský soud dle názoru stěžovatele obrací text zákona naruby, neboť správní uvážení není vyloučeno ze soudního přezkumu. Správní uvážení žalovaného nemůže obstát, neboť úřad práce rozhodoval na konci prosince 2018 dle skutkového stavu z