6 Afs 188/2020 — Nejvyšší správní soud

6 Afs 188/2020- 40 - text 6 Afs 188/2020 - 44 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Filipa Dienstbiera, soudce JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně zpravodajky Mgr. Veroniky Baroňové v právní věci žalobkyně: Regionální rada regionu soudružnosti Severozápad, sídlem Berní 2261/1, Ústí nad Labem, zastoupená Mgr. Jiřím Schüllerem, LLM., MBA, advokátem, sídlem U Sluncové 666/12, Praha 8, proti žalovanému: Ministerstvo financí, sídlem Letenská 525/15, Praha 1, za účasti: statutární město Chomutov, sídlem Zborovská 4602, Chomutov, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2016, č. j. MF-47284/2014/1203-17, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2020, č. j. 6 A 74/2016 - 79, takto: I. Kasační stížnost žalobkyně se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] Regionální rada regionu soudružnosti Severozápad (žalobkyně) a statutární město Chomutov (osoba zúčastněná na řízení) uzavřely dne 3. 11. 2008 Smlouvu o realizaci integrovaného plánu rozvoje města (dále jen „smlouva o IPRM“) za účelem rozvoje areálu bývalých kasáren a přilehlého okolí. Město Chomutov se zavázalo integrovaný plán rozvoje města realizovat a žalobkyně se zavázala alokovat ve svém rozpočtu ve prospěch města Chomutova za účelem realizace dílčích projektů (ve smlouvě podrobně nespecifikovaných) částku v celkové výši 1 035 178 500 Kč a uvolňovat ji formou poskytování dotací na jednotlivé dílčí projekty. Smluvní strany uzavřely dne 19. 4. 2011 Dodatek č. 4 smlouvy o IPRM (dále též „dodatek smlouvy“), kterým změnily čl. 2 odst. 2 této smlouvy tak, že došlo ke snížení alokované částky na 952 657 087 Kč (viz čl. I. bod 1 dodatku). Zároveň byla tímto dodatkem nahrazena příloha č. 1 smlouvy o IPRM přílohou č. 1 tohoto dodatku, v níž je uvedeno, že „příspěvek Společenství“ činí 951 245 108 Kč (viz čl. I. bod 4 dodatku). [2] Následně smluvní strany uzavíraly k dílčím projektům příslušné smlouvy o poskytnutí dotace, mezi nimi i Smlouvu č. CZ.1.09/1.1.00/34.00788 o poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, uzavřenou dne 30. 6. 2011 (dále jen „smlouva o dotaci“) k realizaci projektu Oddychové a relaxační centrum. Podle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout statutárnímu městu Chomutov (osobě zúčastněné na řízení) při splnění všech podmínek smlouvy dotaci ve výši 252 347 459,54 Kč. [3] Žalobkyně však osobě zúčastněné na řízení neproplatila celou výši dotace. Krácení dotace (v původní výši 252 347 459,54 Kč) o částku 677 224,74 Kč odůvodnila tím, že je třeba zohlednit snížení celkové výše alokované částky na realizaci integrovaného plánu rozvoje města, protože souhrn poskytnutých dotací nemůže překročit sníženou alokovanou částku. Vzhledem k tomu, že nová výše alokace činila dle žalobkyně částku ve výši 951 245 108 Kč (dle přílohy č. 1 smlouvy o IPRM ve znění dodatku) a nikoli 952 657 087 Kč (dle čl. 2 odst. 2 smlouvy o IPRM ve znění dodatku), žalobkyně dotaci poměrně pokrátila. Osoba zúčastněná na řízení požadovala proplacení dotace v celé dohodnuté výši a zahájila spor z veřejnoprávní smlouvy u žalovaného Ministerstva financí. [4] Žalovaný spor projednal a v záhlaví označeným rozhodnutím přiznal osobě zúčastněné na řízení nárok na vyplacení krácené části dotace žalobkyní v plné výši (včetně úroků z prodlení). V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že smlouva o IPRM byla rámcovou smlouvou, z níž příjemci nevznikl nárok na vyplacení dotace. Jednalo se o „příslib“ žalobkyně osobě zúčastněné na řízení, že pro ni bude alokovat ve svém rozpočtu určitou částku a uvolňovat ji na dílčí projekty určené k rozvoji města za předpokladu, že osoba zúčastněná na řízení splní podmínky uvedené v této smlouvě. Mezi smlouvou o IPRM a smlouvou o poskytnutí dotace žalovaný neshledal přímou vazbu, tudíž změna celkové částky alokované na všechny projekty nemohla mít vliv na výši dotace sjednané ve smlouvě o poskytnutí dotace na konkrétní projekt. Nárok na vyplacení dotace vznikl osobě zúčastněné na řízení ze smlouvy o poskytnutí dotace, kde byla jasným způsobem sjednána konkrétní výše dotace a vymezeny podmínky, které musí osoba zúčastněná na řízení jako příjemce dotace splnit a za kterých má právo uplatňovat nárok na vyplacení dotace. Žalovaný se s ohledem na argumentaci žalobkyně uplatněnou v průběhu řízení zabýval posouzením smlouvy o IPRM a dopadem později uzavřeného dodatku. Neshledal, že by dodatek smlouvy byl absolutně neplatný; jeho obsah posoudil tak, že žalobkyně se zavázala alokovat osobě zúčastněné na řízení na projekty částku v celkové výši 952 657 087 Kč. Odlišnou výši částky žalovaný nehodnotil jako chybu v psaní, jak tvrdila žalobkyně. Přílohu č. 1 dodatku smlouvy o IPRM obsahující částku 951 245 108 Kč žalovaný označil za neurčitou; měl za to, že z ní nevyplývá žádná vůle stran. Žalovaný uzavřel, že město Chomutov legitimně v dobré víře očekávalo, že žalobkyně splní svůj závazek a přidělí mu peněžní prostředky v celkové výši 952 657 087 Kč. Žalobkyně tak při krácení dotace nepostupovala podle smlouvy o poskytnutí dotace ani v souladu s právními předpisy. [5] Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného správní žalobou, kterou Městský soud v Praze (dále též „městský soud“) v záhlaví označeným rozsudkem jako nedůvodnou zamítl. K žalobní námitce o existující vazbě mezi smlouvou o dotaci a smlouvou o IPRM ve znění dodatku, kterou bylo nutno zohlednit při rozhodování o oprávněnosti krácení dotace, městský soud uvedl, že takový vztah nelze z obsahu smluv dovodit. Ve sporném řízení z veřejnoprávní smlouvy byla předmětem řízení smlouva o dotaci, pouze ve vztahu k této veřejnoprávní smlouvě bylo možné prokazovat, že byly dány důvody pro krácení dotace. K dalším žalobním bodům týkajícím se výkladu dodatku smlouvy o IPRM (konkrétně tvrzení, že dodatek platně změnil původní přílohu č. 1 smlouvy o IPRM, tvrzení o skutečné vůli a vědomosti stran při uzavírání smlouvy o IPRM a zejména jejího dodatku, tvrzení stran existence písařské chyby v textu dodatku) se městský soud vyjádřil nad rámec nosných důvodů rozsudku, neboť se netýkaly smlouvy o dotaci. Městský soud nepovažoval za potřebné opakovat argumenty obsažené již v žalobou napadeném rozhodnutí žalovaného. Vědomost či nevědomost osoby zúčastněné na řízení o celkové výši poskytnutých prostředků podle smlouvy o IPRM nebyla dle městského soudu pro posouzení důvodnosti žaloby právně významná, neboť výše této částky nemohla nijak ovlivnit poskytnutí dotace ve výši uvedené ve smlouvě o dotaci. Městský soud též přihlédl k tomu, že smlouva o dotaci byla uzavírána až po uzavření dodatku ke smlouvě o IPRM, a tedy žalobkyně měla možnost výši částky dotace sjednané ve smlouvě o dotaci ovlivnit. To však neučinila. II. Kasační stížnost, vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení, replika stěžovatelky [6] V kasační stížnosti žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) uplatnila námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku městského soudu spočívající v nedostatečném zdůvodnění, proč smlouva o IPRM jako smlouva rámcová není pro vyplacení (krácení) dotace významná. Stěžovatelka se domnívala, že smlouva o IPRM naopak významná je a v ní uvedená celková výše alokované částky (ve znění dodatku) představuje maximální částku, kterou stěžovatelka byla oprávněna a povinna na dotace vynaložit. Na podporu své argumentace poukázala na existenci monitorovací zprávy ze dne 27. 4. 2011, zpracované osobou zúčastněnou na řízení pouhých osm dní po podepsání dodatku smlouvy IPRM, z níž je patrno, že si osoba zúčastněná na řízení musela být vědoma maximální výše alokace. V příloze č. 5 této monitorovací zprávy se nachází tabulka zdrojů financování, v níž je uvedeno, že „příspěvek Společenství“ činí 951 245 108 Kč. Jedná se tedy o shodnou tabulku jako v případě přílohy č. 1 smlouvy o IPRM, ve znění uzavřeného dodatku. [7] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti zrekapituloval průběh dotačního vztahu a jím vedeného sporného řízení. Vyjádřil názor, že se jednalo o systémovou chybu na straně stěžovatelky, která chybně rozpočítala sníženou alokovanou částku na jednotlivé projekty a tuto chybu se následně snažila napravit uzavřením dodatku smlouvy o IPRM. Pokud stěžovatelka nechtěla či nemohla příjemci dotace poskytnout dotaci v celé výši, mohla uzavřít smlouvu o dotaci na nižší výši dotace, anebo tuto smlouvu neuzavřít vůbec. Dle žalovaného stěžovatelka pouze opakuje argumenty, které již byly vypořádány ve sporném řízení i v řízení soudním. Námitky vztahující se ke smlouvě o IPRM žalovaný nepokládal za relevantní, neboť předmětem sporného řízení bylo plnění ze smlouvy o dotaci, nikoli ze smlouvy o IPRM. [8] Ke kasační stížnosti se vyjádřila ta