7 Afs 230/2020 — Nejvyšší správní soud

7 Afs 230/2020- 27 - text 7 Afs 230/2020 - 31 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobkyně: K. B., zastoupena JUDr. Vojtěchem Mihalíkem, advokátem se sídlem Brněnská 154/32, Mikulov, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 7. 2020, č. j. 31 Af 41/2018 - 64, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 7. 2020, č. j. 31 Af 41/2018 - 64, se zrušuje. II. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 5. 4. 2018, č. j. 15277/18/5100-41453-711845, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o žalobě 25 570 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Vojtěcha Mihalíka, advokáta. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti 9 114 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Vojtěcha Mihalíka, advokáta. Odůvodnění: I. [1] Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno-venkov (dále též „správce daně“), rozhodnutím ze dne 6. 9. 2017, č. j. 3922782/17/3005-80541-709603, nevyhověl návrhu žalobkyně na vyloučení majetku (osobního automobilu Mercedes-Benz 204 C 200 CDI, RZ: X; dále též „automobil“) z daňové exekuce dlužníka JCompany, s. r. o. (IČO: 01386778, od 19. 6. 2018 pod obchodní firmou Beledotrix s. r. o.; dále též „JCompany“). [2] Odvolání žalobkyně proti uvedenému rozhodnutí bylo zamítnuto rozhodnutím žalovaného ze dne 5. 4. 2018, č. j. 15277/18/5100-41453-711845 (dále též „rozhodnutí o odvolání“). Žalovaný s odkazy mj. na judikaturu Nejvyššího soudu týkající se přechozí právní úpravy (zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník) přisvědčil názoru správce daně, že automobil byl v době jeho soupisu správcem daně ve vlastnictví společnosti JCompany, a nikoliv ve vlastnictví žalobkyně, neboť kupní smlouva na daný automobil ze dne 17. 5. 2017 uzavřená mezi společností JCompany a žalobkyní (jedinou společnicí a jednatelkou společnosti JCompany) je z důvodu absence úředního ověření podpisů na této smlouvě absolutně neplatná pro zjevné narušení veřejného pořádku podle § 588 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „OZ“). Vzhledem k absolutní neplatnosti dané kupní smlouvy bylo dle žalovaného irelevantní, zda došlo k přepisu automobilu v centrálním registru vozidel, či zda byla za automobil uhrazena kupní cena dle dané kupní smlouvy. II. [3] Žalobkyně podala proti rozhodnutí o odvolání žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“), který ji zamítl rozsudkem identifikovaným ve výroku tohoto rozhodnutí. Soud se ztotožnil s orgány finanční správy, že automobil v době exekuce vlastnila společnost JCompany, a nikoliv žalobkyně. Odkázal ve shodě s žalovaným mj. na civilní judikaturu týkající se přechozí právní úpravy a dovodil, že kupní smlouva ze dne 17. 5. 2017 byla z důvodu absence úředního ověření podpisů absolutně neplatná podle § 588 věta prvá OZ, a to pro rozpor s § 13 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „ZOK“). Absence úředního ověření podpisů přitom dle soudu představovala zjevné narušení veřejného pořádku, neboť tato šla proti smyslu § 13 ZOK, kterým je ochrana třetích osob, zejména věřitelů. Zápis v registru vozidel na této skutečnosti dle soudu nemohl ničeho změnit. Krajský soud nepřisvědčil ani dalším žalobním námitkám, a žalobu proto jako nedůvodnou zamítl. Plné znění jeho rozsudku je přístupné na www.nssoud.cz a soud na něj pro stručnost odkazuje. III. [4] Proti citovanému rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) kasační stížnost. Namítla zejména, že dosavadní řízení v její věci jsou stižena přepjatým formalismem. Žalobkyně nerozporuje, že účelem a smyslem § 13 ZOK je ochrana věřitelů před následnou úpravou obsahu smlouvy či data jejího uzavření. Orgány finanční správy však v průběhu celého řízení nerozporovaly, že k podpisu předmětné smlouvy došlo v květnu roku 2017, tj. před zahájením exekučního řízení. Stejně tak nevznesly námitky vůči tomu, že by byl jakkoli upravován text dané kupní smlouvy. Žalovaný i krajský soud rozporovali toliko formu dané smlouvy, když z absence úředního ověření podpisů dovozovali bez dalšího absolutní neplatnost smlouvy. Stěžovatelka je však přesvědčena, že v jejím konkrétním případě existuje množství indicií svědčících o tom, že daná kupní smlouva byla dne 17. 5. 2017 uzavřena ve znění předloženém správci daně. Ve smlouvě se hovoří o tom, že kupní cena za automobil bude uhrazena k rukám společnost JCompany. Na danou skutečnost navazuje faktura vystavená dne 17. 5. 2017 znějící na částku uvedenou v kupní smlouvě. To, že došlo k úhradě kupní ceny, pak dokládá EET účtenka vystavená dne 19. 5. 2017. Na základě uvedeného přitom došlo k zápisu změny do registru vozidel, a to již v květnu roku 2017. Z těchto skutečností, které byly orgánům finanční správy známy, dle stěžovatelky plyne, že předmětná transakce proběhla v květnu roku 2017. Orgány finanční správy měly věc posoudit komplexně, zohlednit vzájemné souvislosti a materiální hledisko věci. Při tomto postupu měly hodnotit zejména to, zdali byli věřitelé ve smyslu § 13 ZOK ochráněni, či zda byli jednáním stěžovatelky zkráceni na svých právech. Podle stěžovatelky dále orgány finanční správy i krajský soud neměly vycházet z judikatury týkající se předchozí právní úpravy, neboť tato není pro nynější věc relevantní. Z uvedených důvodů stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc krajskému soudu k dalšímu řízení. IV. [5] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že v řešeném případě je zásadní, že předmětná kupní smlouva neobsahovala ustanovením § 13 ZOK požadované úředně ověřené podpisy. Ustanovení § 582 odst. 1 OZ spojuje s takovou vadou neplatnost. Vzhledem k tomu, že zákonodárce v podmínce úředně ověřeného podpisu sledoval veřejnoprávní kontrolu, způsobuje jeho absence absolutní neplatnost. Žalovaný pak v této souvislosti opět odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se předchozí právní úpravy (sp. zn. 29 Cdo 689/2014 a sp. zn. 29 Cdo 1464/2009) a konstatoval, že na skutečnosti, že kupní smlouva byla ke dni sepsání předmětného vozidla absolutně neplatná, nemůže ničeho změnit ani skutečnost, zda byla uhrazena kupní cena plynoucí z této kupní smlouvy. Žalovaný proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl. V. [6] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. ř. s.). [7] Kasační stížnost je důvodná. [8] Předmětem věci je otázka vyloučení automobilu z daňové exekuce vedené u společnosti JCompany. [9] Ze správního a soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující relevantní skutečnosti. [10] Exekučním příkazem ze dne 2. 8. 2017, č. j. 3654046/17/3005-80541-709603, správce daně nařídil vůči společnosti JCompany daňovou exekuci prodejem movitých věcí k vymožení nedoplatku ve výši 261 383 Kč. [11] Dne 3. 8. 2017 úřední osoby správce daně provedly soupis movitých věcí, do kterého zahrnuly rovněž předmětný automobil. Stěžovatelka (jediná společnice a jednatelka společnosti JCompany) během tohoto soupisu tvrdila, že automobil je v jejím vlastnictví, a nikoliv ve vlastnictví společnosti JCompany. To dokládala zaprvé osvědčením o registraci vozidla vydaným dne 17. 5. 2017, ve kterém je stěžovatelka uvedena jako vlastník automobilu, a zadruhé pak kupní smlouvu podepsanou dne 17. 5. 2017 uzavřenou mezi stěžovatelkou a společností JCompany (jednající prostřednictvím stěžovatelky), dle které stěžovatelka od společnosti JCompany koupila automobil za kupní cenu 250 000 Kč. Úřední osoby automobil i přesto sepsaly, neboť byly názoru, že předložená kupní smlouva neobsahuje veškeré zákonné náležitosti. [12] Dne 7. 8. 2017 stěžovatelka při ústním jednání předložila správci daně kopii účtenky (daňového dokladu) ze dne 19. 5. 2017 na úhradu 250 000 Kč společnosti JCompany. [13] Dne 14. 8. 2017 byl správci daně doručen návrh stěžovatelky na vyloučení automobilu z exekuce prováděné u společnosti JCompany. V tomto návrhu stěžovatelka poukazovala na doklady týkající se úhrady kupní ceny a na doklady týkající se převodu automobilu v centrálním registru vozidel. K návrhu stěžovatelka přiložila mj. opětovně kopii účtenky a dále pak kopii faktury č. 2170053 na předmětný automobil vystavenou společnosti JCompany dne 17. 5. 2017 (částka uvedená ve faktuře je 250 000 Kč). [14] Správce daně návrhu stěžovatelky na v