10 As 163/2022 — Nejvyšší správní soud

10 As 163/2022- 20 - text  10 As 163/2022 - 22 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: D. M., zast. advokátkou JUDr. Anitou Pešulovou, Nuselská 499/132, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2020, čj. OAM953/ZAZA11ZA132019, v řízení o kasačních stížnostech žalobce proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2022, čj. 16 Az 21/2020  15, a ze dne 22. 2. 2022, čj. 16 Az 21/2020  18, takto: I. Věc vedená u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 10 Azs 164/2022 se spojuje ke společnému projednání s věcí vedenou pod sp. zn. 10 As 163/2022. Věc bude dále vedena pod sp. zn. 10 As 163/2022. II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2022, čj. 16 Az 21/2020  18, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. III. Kasační stížnost proti výrokům I a III usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2022, čj. 16 Az 21/2020  15, se odmítá. IV. Kasační stížnost proti výroku II usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2022, čj. 16 Az 21/2020  15, se zamítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 4. 2020 neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12  14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. [2] Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu k městskému soudu. Řízení o žalobě městský soud usnesením ze dne 7. 12. 2020 přerušil do doby, než bude rozhodnuto o kasační stížnosti proti rozsudku městského soudu ze dne 2. 10. 2020, čj. 1 Az 22/2020  40, v němž byla řešena věc mezinárodní ochrany bratra žalobce, který uplatnil totožné azylové důvody. Městský soud totiž dovodil, že žalobce a jeho bratr jsou dvojčata nejen ve smyslu biologickém, ale i právním, a proto je rozumné řízení o žalobě žalobce přerušit a vyčkat na rozhodnutí NSS bez ohledu na relevantní azylovou judikaturu. [3] Městský soud usnesením ze dne 26. 1. 2022, které je uvedeno v záhlaví, výrokem I rozhodl o pokračování v řízení, výrokem II zamítl návrh na ustanovení zástupce a výrokem III vyzval žalobce k doplnění žaloby. [4] Následně městský soud usnesením ze dne 22. 2. 2022, jež je specifikováno v záhlaví tohoto rozsudku, odmítl žalobu, neboť žalobce ve stanovené lhůtě nedoplnil žalobu. II. Kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [5] Žalobce (stěžovatel) napadl obě usnesení městského soudu (tj. ze dne 26. 1. 2022 i ze dne 22. 2. 2022) kasačními stížnostmi. [6] Stěžovatel namítl, že městský soud při doručování obou usnesení postupoval nesprávně. Doručoval je na adresu B. 18, P. 2, přestože v té době byl stěžovatel již hlášen k pobytu na adrese K. 833/11, P. 10 (to řádně správnímu orgánu oznámil). Pokud si městský soud neověřil aktuální adresu stěžovatele, nepostupoval správně, a tudíž nedoručil řádně výzvu k doplnění žaloby. Tato vada má za následek nezákonnost usnesení, která byla napadena kasačními stížnostmi (viz rozsudek NSS ze dne 16. 2. 2022, čj. 10 As 7/2022) [7] Stěžovatel navrhl, aby NSS obě napadená usnesení zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. [8] Žalovaný uvedl, že stěžovateli nic nebránilo v tom, aby městskému soudu sdělil svou novou adresu. V kasačních stížnostech stěžovatel ani neuvádí důvody, proč o změně městský soud neinformoval. [9] Dále žalovaný upozornil na to, že nelze podat kasační stížnost proti rozhodnutí, kterým se pouze upravuje vedení řízení [§ 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s]. [10] Žalovaný ponechal posouzení věci na NSS, neboť kasační stížnosti se týkají výhradně postupu soudu. III. Spojení věcí [11] NSS zjistil, že věci vedené pod sp. zn 10 As 163/2022 a sp. zn. 10 Azs 164/2022 spolu úzce souvisí ve smyslu § 39 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., neboť se jedná o kasační stížnosti proti rozhodnutím městského soudu, která se týkají téže žaloby. Tato rozhodnutí na sebe navazují, kasační stížnosti proti usnesením městského soudu jsou totožné, a proto je vhodné o nich rozhodnout současně. NSS proto citované věci spojil ke společnému projednání. Věci budou nadále vedeny pod sp. zn. 10 As 163/2022 (výrok I tohoto rozsudku). IV. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [12] NSS se nejprve zabýval včasností kasačních stížností. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí (§ 106 odst. 2 s. ř. s.). [13] Z obsahu soudního spisu plyne, že v projednávané věci městský soud doručoval napadená usnesení do vlastních rukou podle § 49 o. s. ř., a to na adresu B., kterou jako jedinou stěžovatel v žalobě uvedl. Písemnosti byly městskému soudu vráceny s tím, že je nebylo možné po uplynutí úložní doby, po kterou byly po zanechání výzvy připraveny k vyzvednutí na poště, vložit do schránky adresáta  stěžovatele. [14] Usnesení ze dne 26. 1. 2022 bylo uloženo a připraveno k vyzvednutí dne 31. 1. 2022. Právní moci podle městského soudu proto toto usnesení nabylo dne 10. 2. 2022 a téhož dne bylo doručeno (fikcí) stěžovateli. [15] Usnesení ze dne 22. 2. 2022 bylo uloženo a připraveno k vyzvednutí dne 28. 2. 2022. Právní moci podle městského soudu proto toto usnesení nabylo dne 10. 3. 2022 a téhož dne bylo doručeno (fikcí) stěžovateli. [16] Kasační stížnosti stěžovatel podal dne 23. 5. 2022. Za této situace by se mohlo na první pohled zdát, že kasační stížnosti jsou ve smyslu § 106 odst. 2 s. ř. s. opožděné. Nelze ale odhlédnout od toho, že městský soud při doručování napadených usnesení pochybil. [17] Podle § 46b písm. a) o. s. ř. neuvedlli adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v ČR, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce, u fyzické osoby adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti; neníli taková adresa evidována, adresa místa trvalého pobytu vedená podle zvláštního právního předpisu nebo adresa místa pobytu cizince na území ČR podle druhu pobytu cizince. [18] Podle § 49 odst. 1 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídíli tak soud. [19] Podle § 49 odst. 2 o. s. ř. nezastihlli doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nelzeli zanechat výzvu v místě doručování, vrátí doručující orgán písemnost odesílajícímu soudu a uvede, ve který den nebyl adresát zastižen. Odesílající soud vyvěsí na úřední desce výzvu k vyzvednutí písemnosti u soudu. [20] Podle § 49 odst. 4 o. s. ř. nevyzvedneli si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Neníli takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu. [21] Účinky fikce doručení ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. nastávají pouze ve chvíli, kdy je doručováno na adresu pro doručování určenou podle § 46b o. s. ř. (nález Ústavního soudu ze dne 1. 10. 2015, sp. zn. IV. ÚS 883/15). U žadatelů o mezinárodní ochranu je adresou pro doručování místo hlášeného pobytu podle § 77 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. [22] NSS tak konstatuje, že soud zpravidla doručuje písemnost fyzické osobě, nemáli aktivovanou datovou schránku, nejprve na adresu, která je uvedena v návrhu jako adresa pro doručení, aniž by předem ověřoval v příslušných evidencích, zda je totožná s evidenční adresou. Až v případě, kdy vzniknou pochybnosti o tom, zda se fyzická osoba na adrese uvedené v návrhu zdržuje (např. zásilka se vrátí s dodatkem „adresát nezastižen“, či „nebylo možné zanechat výzvu“, popř. „adresát nemá na uvedené adrese domovní schránku“), začne soud ověřovat doručovací adresu, a to dotazem na příslušnou evidenci a zjistí, jakou adresu zde má fyzická osoba evidovánu. V případě, že se tato evidenční adresa liší od adresy uvedené v návrhu, pak soud nově doručuje na tuto nově zjištěnou evidenční adresu (srov. např. JIRSA, Jaromír, a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Wolters Kluwer, Praha, 2019, § 46b). [23] Z dostupných evidencí NSS ověřil, že stěžovatel měl místo hlášeného pobytu do 28. 12. 2021 na adrese B.. Od tohoto data měl stěžovatel nové místo hlášeného pobytu, a to na adrese K.. [24] Ve smyslu citovaného nálezu Ústavního soudu je zřejmé, že nemohly nastat účinky fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř., pokud městský soud doručoval napadená usnesení stěžovateli na adresu B.. Ve chvíli, kdy byly městskému soudu vráceny písemnosti s tím, že stěžovatel nemá na uvedené adrese domovní schránku, si měl městský soud ověřit v dostupných evidencích místo hlášeného pobytu stěžovatele. V