10 Azs 107/2022 — Nejvyšší správní soud

10 Azs 107/2022- 35 - text  10 Azs 107/2022 - 38 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: I. S., zast. advokátem JUDr. Radkem Ondrušem, Bubeníčkova 502/42, Brno, proti žalované: Policie České republiky – Ředitelství služby cizinecké policie, Olšanská 2176/2, Praha 3 – Žižkov, proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 11. 2021, čj. CPR111183/ČJ2021930310V217, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 10. 2. 2022, čj. 72 A 44/2021  36, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 10. 2. 2022, čj. 72 A 44/2021  36, se ruší. II. Rozhodnutí žalované ze dne 19. 11. 2021, čj. CPR111183/ČJ2021930310V217, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě a o kasační stížnosti ve výši 26 498 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Radka Ondruše. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] NSS se v této věci věnuje změně bezpečnostní situace na Ukrajině, která nastala až v řízení o kasační stížnosti, tentokrát ve vztahu k řízení o správním vyhoštění. Zabývá se i tím, jak posuzovat postavení vyhošťovaného cizince, pokud se stal v Česku obětí trestného činu. [2] Žalobce (stěžovatel) je Ukrajinec, který v Česku pobýval nelegálně od srpna 2020 až do února 2021. Pracoval tu na farmě. Jeho spolupracovník tam zemřel a on sám byl vážně otráven v únoru 2021 během dezinfekce zemědělských prostor, pravděpodobně proto, že dodavatelská firma nedostatečně zajistila bezpečnost při dezinfekci (přesné okolnosti této věci jsou nyní předmětem posuzování orgánů činných v trestním řízení). Tak se stěžovatel stal svědkem a současně obětí trestného činu. Ovšem právě díky tomuto incidentu česká policie zjistila, že tu stěžovatel pobývá neoprávněně. [3] Proto Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje rozhodlo v únoru 2021 o stěžovatelově vyhoštění a zakázalo mu vstup na území členských států EU po dobu 18 měsíců [§ 119 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky]. Proti rozhodnutí krajského ředitelství podal stěžovatel odvolání, žalovaná však odvolání zamítla. Stěžovatel neuspěl ani se žalobou, kterou krajský soud rozsudkem dne 10. 2. 2022 zamítl. II. Kasační stížnost a vyjádření žalované [4] Proti rozsudku krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost. V ní uplatnil celkem pět námitek. Zaprvé poukazuje na dramatickou změnu bezpečnostní situace na Ukrajině poté, co na ni 24. 2. 2022 zaútočila ruská vojska. Zadruhé stěžovatel tvrdí, že žalovaná provedla dokazování nezákonně, listinné důkazy nepřečetla a nevyhotovila o tom protokol. Zatřetí, stěžovatel je v tuto chvíli svědkem a poškozeným v probíhajícím trestním řízení v ČR. Jeho vyhoštění by bylo v rozporu s veřejným zájmem a znemožňovalo by mu efektivní účast na trestním řízení. Začtvrté, vyhoštění v délce 18 měsíců není v rozhodnutích správních orgánů dostatečně odůvodněno a je proto nepřezkoumatelné. Zapáté, žalovaná při rozhodování výrazně překročila lhůtu, kterou jí zákon o pobytu cizinců stanovil k rozhodnutí o odvolání. [5] Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti reaguje pouze na změnu bezpečnostní situace na Ukrajině. Není prý třeba rušit rozhodnutí soudu a správních orgánů, jelikož zákon o pobytu cizinců v § 120a odst. 2 umožňuje, aby policie sama o vyhoštění rozhodla znovu s vyžádáním závazného stanoviska ministerstva vnitra. III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu [6] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele, a je tak přijatelná podle § 104a s. ř. s. Kasační stížnost je přijatelná tehdy, pokud svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Kasační stížnost je přijatelná mj. tehdy, pokud se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně řešeny judikaturou NSS, anebo je napadené soudní rozhodnutí v rozporu s judikaturou (usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006  39, č. 933/2006 Sb. NSS, usnesení ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021  28, č. 4219/2021 Sb. NSS, body 11, 12). [7] Tři námitky stěžovatele jsou nepřijatelné, neboť odpovědi na ně plynou z jasné a ustálené judikatury. [8] K námitce nezákonného provádění dokazování lze stěžovatele odkázat na závěry judikatury, dle nichž jeli listina součástí správního spisu, postrádá její přečtení (a následné sepsání protokolu, který by se založil do spisu) smysl (rozsudky ze dne 8. 2. 2012, čj. 3 As 29/201111, či ze dne 21. 8. 2014, čj. 10 As 16/2014  25, bod 31, detailně rozsudek ze dne 29. 6. 2016, čj. 2 As 33/2016  53). [9] K otázce dostatečného odůvodnění vyhoštění a k tomu, že stěžovatel ví o obdobných případech, kdy byla stanovena kratší doba vyhoštění, lze odkázat na pečlivé odůvodnění napadeného rozsudku (správní rozhodnutí jsou odůvodněna dostatečně, naopak tvrzení stěžovatele o odlišné praxi byla vágní, přesto krajský soud i žalovaná odkázaly na několik věcí, ve kterých bylo vyhoštění stanoveno ve stejné délce, ba i vyšší, a to za kratší nelegální pobyt, k tomu bod 31 rozsudku krajského soudu). [10] Konečně platí, že nepřiměřená délka trvání správního řízení není důvodem pro zrušení správního rozhodnutí (srov. rozsudky ze dne 30. 10. 2003, čj. 6 A 171/2002  41, ze dne 3. 7. 2018, čj. 6 Azs 178/2018  24, bod 20, či ze dne 6. 8. 2020, čj. 6 Azs 151/2020  29, bod 8). [11] Naproti tomu zbývající kasační námitky jsou již významné v obecné rovině. Kasační stížnost je proto ve zbytku přijatelná a je i důvodná. Změna bezpečnostní situace na Ukrajině [12] Po vydání rozsudku krajského soudu se významně změnily poměry ve stěžovatelově zemi původu. Zrána 24. února 2022 vojska putinovského Ruska zaútočila v několika směrech na Ukrajinu a vypukla válka, která trvá dodnes. Z Ukrajiny proudí do Evropy milióny uprchlíků. Jde o válečný konflikt dvou států, který nemá v Evropě po roce 1945 obdobu. Tyto skutečnosti jsou v době rozhodování NSS všeobecně známy, avšak neexistovaly v době rozhodnutí krajského soudu. [13] NSS k těmto novým skutečnostem musí přihlédnout (bez ohledu na pravidlo stanovené v § 75 odst. 1 s. ř. s.), pokud by jinak nebyly dodrženy přímo použitelné normy, z nichž plyne především právo na život, zákaz mučení (čl. 2 a 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) a zásada nonrefoulement. NSS se k povinnosti vzít v úvahu válku na Ukrajině podrobně vyjádřil již v rozsudku ze dne 10. 3. 2022, čj. 10 Azs 537/202131, který se týkal udělení mezinárodní ochrany. V dalších rozhodnutích dovodil, že tyto závěry platí obdobně i v řízení o vyhoštění (rozsudek ze dne 14. 4. 2022, čj. 5 Azs 89/2022  24, bod 20, či ze dne 21. 4. 2022, čj. 10 Azs 47/2022  33, bod 6). [14] Obecně platí, že správní soudy při přezkumu správních rozhodnutí vycházejí ze skutkového stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Ovšem ve věcech cizineckých lze nalézt výjimky, při nichž soudy tento pohled neuplatní. Takovou výjimkou je i přímé použití článků 2 a 3 Úmluvy. Ty jsou projevem zásady nonrefoulement a představují závazek ČR nevystavit žádnou osobu v její jurisdikci újmě, která by spočívala v ohrožení života, vystavení mučení, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání  například tím, že tato osoba bude vyhoštěna do země, kde by jí taková újma hrozila (usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 11. 2016, čj. 5 As 104/2013  46, č. 3528/2017 Sb. NSS, bod 22). Vyžadujeli to tedy zásada nonrefoulement, přihlédne soud k novým skutečnostem, a to i v řízení o kasační stížnosti. [15] NSS nesouhlasí s názorem žalované, že řešení pro nastalou situaci přináší § 120a odst. 2 zákona o pobytu cizinců, který umožňuje policii vydat nové rozhodnutí ve věci i po nabytí právní moci rozhodnutí původního. Jak NSS uvedl v již citovaném rozsudku 5 Azs 89/2022, jednalo by se o nehospodárný a neefektivní postup. Žalovaná tak nemusí zahajovat nové řízení, ale znovu rozhodne v řízení nynějším (rozsudek 5 Azs 89/2022, bod 23). Je ovšem nezbytné, aby si vyžádala aktuální závazné stanovisko ministerstva k tomu, zda je stěžovatelovo vycestování možné i za probíhajícího válečného střetu (§ 120a odst. 1 zákona o pobytu cizinců). Na jeho základě žalovaná doplní své rozhodnutí o nové posouzení, zda stěžovateli hrozí skutečné nebezpečí, pokud bude vrácen do země původu, tedy na Ukrajinu (§ 179 zákona o pobytu cizinců). [16] NSS proto dal první přijatelné kasační námitce za pravdu. [17] Může se zdát, že ke zbývající (přijatelné) kasační námitce se již NSS nemusí vyjadřovat, jelikož je to nadbytečné. Výše však NSS vysvětlil, že žalovaná nepovede nějaké nové řízení, kde by se věnovala jen bezpečnostní situaci na Ukrajině