Nejvyšší správní soud 6 Afs 314/2020 – Přeměna právnické osoby

Kasační stížností se žalobkyně (stěžovatelka) domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze. Tím byly zamítnuty její dvě žaloby, jimiž stěžovatelka brojila proti rozhodnutím žalovaného, který nevyhověl jejím odvoláním proti doměření daně z příjmů právnických osob za rok 2012 a daně z přidané hodnoty za únor až prosinec 2012.

Nejvyšší správní soud z výpisu z obchodního rejstříku zjistil, že usnesením Městského soudu v Praze č. j. MSPH 59 INS 7244/2019B23 ze dne 20. 9. 2021 byl konkurs prohlášený na majetek stěžovatelky zrušen pro nedostatek majetku dle § 318 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/2006, o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), neboť majetek stěžovatelky byl pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující. Zrušením konkursu z tohoto důvodu došlo i ke zrušení stěžovatelky bez právního nástupce i bez likvidace (§ 173 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Na podkladě usnesení městského soudu byla dne 29. 12. 2021 stěžovatelka vymazána z obchodního rejstříku (§ 312 odst. 3 insolvenčního zákona). Tímto dnem stěžovatelka zanikla (§ 185 občanského zákoníku).

Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh mimo jiné tehdy, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný. To platí i v řízení o kasační stížnosti (§ 120 s. ř. s.).

Stěžovatelka dnem zániku pozbyla způsobilost být účastníkem řízení o kasační stížnosti (§ 33 odst. 2 s. ř. s.), zároveň tím došlo k zániku plné moci udělené jejímu zástupci (§ 28 odst. 5 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že vzhledem k zániku stěžovatelky bez právního nástupce zde není žádný procesní nástupce, s nímž by bylo možno v řízení pokračovat (srov. obdobně usnesení ze dne 11. 11. 2021, č. j. 5 Afs 139/2019 28). Neexistence účastníka řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení (srov. shodně usnesení rozšířeného senátu ze dne 22. 10. 2019, č. j. 3 Ads 166/2018 68, body 15–16). Proto je nutno kasační stížnost dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítnout.

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nichž nemá žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti právo na náhradu nákladů tohoto řízení, protože kasační stížnost byla odmítnuta.

Stěžovatelka uhradila na soudních poplatcích za kasační stížnost celkem 10 000 Kč, ačkoliv poplatek za kasační stížnost činí toliko 5 000 Kč [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položka 19 sazebníku poplatků]. Podle § 10 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích je tedy třeba stěžovatelce vrátit přeplatek na soudním poplatku ve výši 5 000 Kč. Podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona o soudních poplatcích soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, bylli návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Protože v posuzované věci došlo k odmítnutí návrhu před prvním jednáním z důvodu zániku stěžovatelky, je třeba stěžovatelce vrátit i správně zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Celkem je tedy třeba stěžovatelce vrátit částku 10 000 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo o vrácení rozhodnuto (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).