— Nejvyšší správní soud

Konf 15/2022- 13 - text  Konf 15/2022-16 pokračování U S N E S E N Í Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Romana Fialy, Mgr. Víta Bičáka, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Tomáše Rychlého, Ph.D., a Mgr. Jitky Zavřelové, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem Sokolovská 219, Praha 9, na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Okresním soudem Plzeň-město a dalších účastníků sporu vedeného u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 11 C 130/2021, o zaplacení 6 541 Kč s příslušenstvím: žalobce goNET, s.r.o. IČ 26822580, se sídlem Úprkova 1/25, Ostrava, a žalovaného P. F., takto: I. Příslušný vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 11 C 130/2021, v části týkající se zaplacení částky 294 Kč s příslušenstvím za poskytnutí služby „Lepší.TV“ a částky 4 102 Kč s příslušenstvím jako smluvní pokuty, je soud. II. Usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 24. 11. 2021, čj. 11 C 130/2021-27, se zrušuje. Odůvodnění: [1] Návrhem doručeným dne 20. 7. 2022 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon č. 131/2002 Sb.“), se Český telekomunikační úřad (dále jen „navrhovatel“ či „ČTÚ“) domáhá, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc podle § 1 odst. 1 písm. a) citovaného zákona. Spor vznikl mezi ním a Okresním soudem Plzeň-město ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 11 C 130/2021, o zaplacení částky 6 541 Kč s příslušenstvím, a to pokud jde o částku 4 396 Kč s příslušenstvím, představovanou žalobcem uplatněnými nároky na úhradu poskytnuté služby Lepší.TV a smluvní pokutou s tím spojenou. [2] Z předloženého spisu se podává, že žalobce podal dne 9. 9. 2021 u Okresního soudu Plzeň-město návrh na vydání platebního rozkazu, jímž se vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 6 541 Kč s příslušenstvím. Tato částka představuje (i) poplatek za poskytnutou službu Lepší.TV (294 Kč), (ii) pronájem Lepší.TV BOXu (146 Kč), (iii) „sankci do konce období dle smlouvy Služba Lepší.TV“ (4 102 Kč) a (iv) „sankci za Lepší.TV box dle smlouvy Odkoupení boxu“ (1 999 Kč). Okresní soud Plzeň-město usnesením ze dne 24. 11. 2021, čj. 11 C 130/2021-27, řízení co do požadavku na zaplacení částky za službu Lepší.TV ve výši 294 Kč a částky za sankci do konce období podle smlouvy o službě Lepší.TV ve výši 4 102 Kč zastavil (výrok I.) s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc v tomto rozsahu postoupena ČTÚ (výrok II.). V odůvodnění tohoto usnesení okresní soud uvedl, že ze smlouvy o užívání služby Lepší.TV ze dne 1. 8. 2017 zjistil, že předmětem smlouvy byl závazek žalobce poskytovat služby Lepší.TV spočívající v možnosti sledování převzatého televizního vysílání zvoleným způsobem nebo prostřednictvím aplikace, a to za cenu stanovenou ceníkem. Součástí smlouvy bylo ujednání o sankci v případě odstoupení od smlouvy z důvodu prodlení s úhradou ceny za službu. Podle názoru okresního soudu se v rozsahu uvedeném ve výroku I. jeho usnesení jedná o zaplacení ceny za poskytnutí veřejně dostupné služby elektronických komunikací a o zaplacení sankce za porušení povinnosti vyplývající ze smlouvy o poskytování telekomunikační služby. Dále okresní soud dovodil, že podle výpisu z obchodního rejstříku je žalobce osobou vykonávající komunikační činnost (provozování převzatého vysílání šířeného prostřednictvím zvláštních přenosových systémů), tedy se jedná o osobu vykonávající komunikační činnost podle § 7 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění účinném do 31. 12. 2021 (dále jen „zákon č. 127/2005 Sb.“), a že osoba žalovaného naplňuje charakteristiku účastníka podle § 2 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb. Pokud jde o pohledávku žalobce, která představuje poplatek za službu Lepší.TV, byl okresní soud toho názoru, že se jednoznačně jedná o službu elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. Pokud jde o sankci za nedodržení doby užívání služby dle smlouvy, pak dle usnesení zvláštního senátu ze dne 9. 9. 2008, čj. Konf 27/2008-7, o smluvní pokutě za porušení či nesplnění povinnosti vyplývající ze smlouvy (…) rozhoduje ten orgán, který je podle zákona příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti samotné. Na základě výše uvedeného okresní soud proto uzavřel, že se jedná o spor ve smyslu ustanovení § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., který podle § 108 odst. 1 písm. g) téhož zákona rozhoduje ČTÚ. Nejedná se tedy v tomto rozsahu o věc spadající do věcné příslušnosti soudů v občanském soudním řízení ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 a 3 o. s. ř. Okresní soud proto postupem podle 104 odst. 1 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu zastavil a rozhodl o postoupení věci ČTÚ, jakožto orgánu, do jehož pravomoci rozhodování o těchto nárocích náleží. [3] Navrhovatel (ČTÚ) s tímto postupem okresního soudu nesouhlasí. Odkazuje především na judikaturu zvláštního senátu (zejména usnesení ze dne 14. 9. 2009, čj. Konf 38/2009-12, ze dne 13. 1. 2011, čj. Konf 54/2010-9, a ze dne 19. 8. 2014, čj. Konf 10/2014-12), podle které musí být pro vznik sporu ve smyslu § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. kumulativně splněny osobní i věcné předpoklady; ani jeden z těchto předpokladů podle jeho názoru není v dané věci splněn. Pokud jde o osobní předpoklad, tj. strany sporu [účastníky, respektive uživatele ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 127/2005 Sb.], musí jít o osoby, které uzavřely s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu o poskytování těchto služeb, respektive využívají nebo žádají veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Pojítkem mezi osobou účastníka a uživatele je poskytování či využívání veřejně dostupné služby elektronických komunikací [§ 2 odst. 3 písm. e) citovaného zákona]. Žalobce však podle názoru navrhovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací neposkytuje, neboť z příslušné evidence navrhovatele je patrné, že žalobce oznámil zahájení podnikatelské činnosti toliko coby poskytovatel neveřejné služby elektronických komunikací (služby přístupu k internetu v pevném místě). V čl. 3.3 obchodních podmínek poskytování služby Lepší.TV se uvádí, že „Poskytovatel neposkytuje Uživatelům související službu elektronických komunikací spočívající v zajištění internetového připojení, ve smyslu zák. č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Uzavřením Smlouvy bere Uživatel na vědomí, že Služba a vztah vyplývající ze Smlouvy se neřídí zákonem o elektronických komunikacích.“ Osobní předpoklad pravomoci ČTÚ pro rozhodnutí sporu o úhradu žalobcem poskytované služby tedy splněn není. Ze stejného důvodu není podle navrhovatele naplněn ani předpoklad věcný (předmět sporu), neboť měloli by jít o nárok na úhradu ceny za službu ve smyslu § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., musela by být opět splněna podmínka poskytnutí veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Navrhovatel má také za to, že služba Lepší.TV nenaplňuje ani samotnou definici služby elektronických komunikací ve smyslu § 2 odst. 3 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb. v aktuálním znění. Žalobce totiž poskytuje službu Lepší.TV formou přístupu do OTT (overthetop) aplikace (za pomoci Lepší.TV BOXu poskytnutého žalobcem nebo „chytrého“ koncového zařízení). Danou službu tedy nerealizuje prostřednictvím vyhrazené přenosové kapacity pouze pro poskytování šíření televizního signálu (IPTV), čímž se liší od jiných poskytovatelů veřejně dostupné služby elektronických komunikací – šíření rozhlasového a televizního signálu. Uvedené závěry se podle navrhovatele plně vztahují i na žalobcem uplatněný druhý nárok, neboť uplatněná sankce nemá spojitost s porušením povinností dle zákona č. 127/2005 Sb. [4] Z těchto důvodů ČTÚ navrhl, aby zvláštní senát určil, že příslušný vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 11 C 130/2021, o zaplacení částky v celkové výši 4 396 Kč, je soud a aby zároveň zrušil usnesení tohoto soudu ze dne 24. 11. 2021, čj. 11 C 130/2021-27. [5] Zvláštní senát se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o kompetenčním sporu, přičemž vycházel z následujících skutečností a úvah: [6] Podle § 1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb. se podle tohoto zákona postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost (dále jen „pravomoc“) vydat rozhodnutí, jehož stranami jsou: a) soudy a orgány moci výkonné, územní, zájmové nebo profesní samosprávy, b) soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním soudnictví. [7] Z ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. plyne, že kompetenčním sporem je buď spor, ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž již druhá strana vydala pravomocné rozhodnutí (pozitivní kompetenční spor), anebo spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených ú