3 Afs 85/2022 — Nejvyšší správní soud

3 Afs 85/2022- 53 - text  3 Afs 85/2022 - 58 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: Roth Czech s. r. o., se sídlem Třebařov 160, zastoupená Mgr. Richardem Novákem, advokátem se sídlem Vodičkova 730/9, Praha 1, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 20. 1. 2022, č. j. 52 Af 12/2021  158, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Celní úřad pro Pardubický kraj (dále jen „celní úřad“) zahájil dne 14. 10. 2019 u žalobkyně kontrolu po propuštění zboží. Předmětem kontroly bylo ověření správnosti a úplnosti skutečností uvedených žalobkyní v kontrolovaných celních prohlášeních z období let 2017, 2018 a 2019, a to v rozsahu informací uvedených v kolonkách 31 a 33 celních prohlášení, tedy informací o popisu dovezeného zboží a o jeho sazebním zařazení. Provedenou kontrolou celní úřad zjistil, že zboží (sprchové boxy „Simple“) popsané jako „plastový sprchový box se sprchovou masážní růžicí obsahující regulační ventil pro přepínání proudu vody, pro použití v bytových koupelnách“, bylo sazebně zařazeno do podpoložky kombinované nomenklatury 8424 89 70 se sazbou dovozního cla 1,7 % (celní sazba byla shodná v celém kontrolovaném období). Celní úřad však dospěl k závěru, že zboží mělo být zařazeno do podpoložky kombinované nomenklatury 8481 80 11 se sazbou dovozního cla 2,2 % (celní sazba byla shodná v celém kontrolovaném období). Na základě tohoto zjištění vydal ve dnech 6. 4. 2020 a 7. 4. 2020 celkem 55 dodatečných platebních výměrů, jimiž bylo žalobkyni dodatečně vyměřeno dovozní clo v celkové výši 92 670 Kč. Žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 1. 2021, č. j. 647/2021900000311 (dále jen „rozhodnutí o odvolání proti dodatečným platebním výměrům“), odvolání proti všem dodatečným platebním výměrům zamítl a tato rozhodnutí potvrdil. Dne 15. 4. 2020 vydal celní úřad dva platební výměry, jimiž žalobkyni vyměřil úrok z prodlení v celkové výši 573 Kč. Odvolání proti oběma platebním výměrům žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 1. 2021, č. j. 658/2021900000311 (dále jen „rozhodnutí o odvolání proti platebním výměrům na úrok z prodlení“), zamítl a tato rozhodnutí potvrdil. [2] Proti oběma rozhodnutím žalovaného (jak jsou vymezena v předchozím odstavci) podala žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích (dále jen „krajský soud“), který ji rozsudkem ze dne 20. 1. 2022, č. j. 52 Af 12/2021  158, zamítl jako nedůvodnou. [3] Krajský soud vycházel z harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „harmonizovaný systém“) zakotveného v Mezinárodní úmluvě o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokolu o její změně (publikována pod č. 160/1988 Sb.), šestého vydání vysvětlivek k harmonizovanému systému z roku 2017, které vydává Výbor pro harmonizovaný systém (dále jen „vysvětlivky k harmonizovanému systému“), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. 10. 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen „celní kodex“), nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. 7. 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (dále jen „celní sazebník“), a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 2017/1925 ze dne 12. 10. 2017, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (dále jen „prováděcí nařízení“). [4] Prováděcí nařízení upravuje v hlavě I všeobecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury. Krajský soud při zařazení zboží postupoval podle pravidla 3 b), dle kterého směsi, zboží složené z různých materiálů nebo zhotovené z různých komponentů a zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej, které nelze zařadit podle pravidla 3 a), se zařadí podle materiálu nebo komponentu, který jim dává podstatný charakter, jeli možno takový materiál nebo komponent určit. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo sporné, který komponent dává zboží podstatný charakter. Dle žalovaného je tímto komponentem směšovací vodovodní baterie, a proto mělo být zboží zařazeno podle pravidla 3 b) do podpoložky 8481 80 11 (Kohouty, ventily a podobná zařízení pro potrubí, kotle, nádrže, vany nebo podobné výrobky, včetně redukčních ventilů a ventilů řízených termostatem – Ostatní zařízení: Vodovodní kohouty a ventily pro dřezy, umyvadla, bidety, vodní nádrže, vany a podobné armatury – Mixážní ventily). Žalobkyně tvrdila, že podstatný charakter danému zboží dává sprchová růžice s mechanismem umožňujícím změnu typu vodního paprsku, a zboží tak mělo být zařazeno do podpoložky 8424 89 70 [Mechanické přístroje (též ruční) ke stříkání, rozstřikování (rozmetávání) nebo rozprašování kapalin nebo prášků; hasicí přístroje, též s náplní; stříkací pistole a podobné přístroje; dmychadla na vrhání písku nebo vhánění páry a podobné tryskací přístroje – Ostatní přístroje – Ostatní]. [5] Krajský soud uvedl, že sprchový box představuje kompletní a po sestavení a připojení k přívodu vody zcela funkční jednotku, která slouží k osobní hygieně. Je určen k použití v domácnostech a jeho základní funkcí je sprchování, tedy očista těla proudem tekoucí vody. Jak vodovodní baterie, tak sprchová růžice se na plnění této funkce přímo podílí. V souladu s vysvětlivkami k harmonizovanému systému má být při posuzování, který komponent dává zboží podstatný charakter, poměřován význam jednotlivých komponentů. Je tak legitimní zabývat se tím, zda může zboží svoji funkci plnit i bez určitého komponentu či zda může být tento komponent případně nahrazen, a do jaké míry tím bude ovlivněn účel a funkce dovezeného zboží. [6] K námitce, že za podstatný rys by mělo být považováno to, co dané zboží odlišuje od jiného zboží obdobné kategorie (přičemž tím je dle žalobkyně sprchová růžice), krajský soud uvedl, že sprchová růžice je běžně součástí dalších zařízení, která jsou určena k mytí, resp. sprchování, a to např. vany nebo kuchyňského dřezu (včetně možnosti přepínání více druhů vodního paprsku). Sprchová růžice tedy není tím, co sprchový box odlišuje od jiných zařízení. Touto optikou by komponentem dávajícím zboží podstatný charakter byly konstrukční prvky sprchového boxu, tedy podoba uzavřené kabiny. [7] Dále krajský soud konstatoval, že přijetí žalobní argumentace by znamenalo, že sprchové boxy by byly různě sazebně zařazovány, a to podle toho, jaký typ sprchové růžice by byl jejich součástí. Sprchový box se sprchovou růžicí umožňující změnu typu vodního paprsku by se zařadil pod položku kombinované nomenklatury 8424 jako přístroj k rozstřikování kapalin s celní sazbou 1,7 %, zatímco sprchový box se sprchovou růžicí bez mechanismu umožňujícího změnu typu vodního paprsku by se zařadil pod položku kombinované nomenklatury 3924 jako výrobek z plastu s celní sazbou 6,5 %. To je dle krajského soudu „zjevně nerozumné“, a proto nepřijatelné. Krajský soud nepřisvědčil žalobkyni ani v tom, že přítomnost adjektiva „sprchový“ ve slovních spojeních „sprchový box“ a „sprchová růžice“ svědčí o tom, že sprchová růžice dává sprchovému boxu podstatné rysy. Tyto skutečnosti jsou dle krajského soudu irelevantní. Celní sazebník pojmy „sprchová růžice“ ani „sprchový box“ nepoužívá a neobsahuje ani žádnou položku, do které by byly soustředěny různé druhy zboží související se sprchováním. Sprchová růžice s mechanismem umožňujícím přepínání různých typů vodního paprsku je zařazena mezi přístroje pro rozstřikování a rozprašování kapalin (spolu s např. hasicími přístroji) a sprchová růžice bez tohoto mechanismu je zařazena dle materiálu, z něhož je zhotovena, jako výrobek z plastu. [8] Krajský soud shrnul, že směšovací vodovodní baterie je z hlediska fungování dovezeného zboží zásadní a nezbytná. Nemůže být nahrazena a použití zboží bez ní není možné. Krajský soud se ztotožnil s žalovaným, že zatímco sprchování pouze ruční sprchou bez vodovodní baterie možné není, použití sprchového boxu bez masážní sprchové růžice v zásadě možné je. Nadto, sprchová růžice s mechanismem měnícím typ vodního paprsku může být nahrazena obyčejnou sprchovou růžicí bez tohoto mechanismu, aniž by se tím zásadním způsobem změnila či omezila funkčnost zboží. Komponentem, který dává zboží podstatný charakter, je tedy dle krajského soudu směšovací vodovodní baterie. [9] Dále krajský soud uvedl, že v posuzované věci nebyl prostor pro užití zásady in dubio pro libertate, resp. in dubio mitius. Předpokladem pro aplikaci této zásady je existence dvou rovnocenných interpretačních variant. Taková situace však v projednávané věci nenastala, neboť pravidla pro sazební zařazení zboží jsou dostatečně přesná a jasná. Krajský soud dodal, že i pokud by připustil, že nelze je