8 Ao 7/2022 — Nejvyšší správní soud

8 Ao 7/2022- 132 - text  8 Ao 7/2022-145 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci navrhovatele: M. V., zast. JUDr. Denisou Sudolskou, advokátkou se sídlem Italská 1219/2, Praha 2, proti odpůrci: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy odpůrce ze dne 29. 12. 2021, čj. MZDR 14601/2021-34/MIN/KAN, v rozsahu čl. I bodu 2 písm. b) a c), bodu 3 písm. b), bodu 6 písm. c) a d), bodu 7 písm. b), bodu 8 písm. a) a b), bodu 9 písm. a) a b), bodu 10 písm. a) a b), bodu 11 písm. b) a c), bodu 12 písm. c) a d), bodu 13 písm. b) a c), bodu 14 písm. c) a bodu 15, takto: I. Řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy odpůrce ze dne 29. 12. 2021, čj. MZDR 14601/2021-34/MIN/KAN, se v části týkající se čl. I bodu 3 písm. b) a bodu 6 písm. d) zastavuje. II. Návrh týkající se čl. I bodu 2 písm. b), bodu 6 písm. c), bodu 7 písm. b), bodu 8 písm. a), bodu 9 písm. a), bodu 10 písm. a), bodu 11 písm. b), bodu 12 písm. c) a d), bodu 13 písm. b) a bodu 15 opatření obecné povahy odpůrce ze dne 29. 12. 2021, čj. MZDR 14601/2021-34/MIN/KAN, se odmítá. III. Opatření obecné povahy odpůrce ze dne 29. 12. 2021, čj. MZDR 14601/2021-34/MIN/KAN, bylo v části týkající se čl. I bodu 2 písm. c), bodu 8 písm. b), bodu 9 písm. b), bodu 10 písm. b), bodu 11 písm. c), bodu 13 písm. c) a bodu 14 písm. c) v rozporu se zákonem. IV. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli náhradu nákladů řízení ve výši 29 321 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně JUDr. Denisy Sudolské, advokátky. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Navrhovatel se návrhem na zrušení opatření obecné povahy podaným u Nejvyššího správního soudu dne 20. 1. 2022 domáhal zrušení mimořádného opatření odpůrce ze dne 29. 12. 2021, čj. MZDR 14601/2021-34/MIN/KAN, a to v záhlaví uvedeném rozsahu. Toto mimořádné opatření bylo vydáno k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením onemocnění covid-19 na základě § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 30. 9. 2023 (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), a § 2 odst. 2 písm. b) až e) a písm. i) zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 14. 1. 2022 (dále „pandemický zákon“). [2] Mimořádné opatření stanovilo s účinností od 3. 1. 2022 podmínky pro vstup osob do některých vnitřních a venkovních prostor nebo pro účast na hromadných akcích nebo na jiných činnostech. Pro možnost využití některých služeb, vstup do provozoven či účast na akcích bylo jednotlivými ustanoveními mj. vyžadováno naplnění podmínek dle čl. I bodu 15 mimořádného opatření. Těmito podmínkami bylo a) absolvování RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem nejdéle před 72 hodinami, jde-li o i) osobu do dovršení 18 let věku, ii) osobu, která se nemůže podrobit očkování proti onemocnění covid-19 pro kontraindikaci, nebo iii) osobu tzv. rozočkovanou; b) uplynutí nejméně 14 dní od dokončeného očkovacího schématu, a to schváleným léčivým přípravkem; nebo c) prodělání laboratorně potvrzeného onemocnění covid-19, jestliže uplynula doba izolace a od prvního pozitivního testu neuplynulo více než 180 dní. Splnění těchto podmínek byly provozovatelé zařízení, poskytovatelé služeb či organizátoři akcí povinni kontrolovat prostřednictvím mobilní aplikace odpůrce „čTečka“. [3] Napadené mimořádné opatření bylo s účinností od 17. 1. 2022 změněno mimořádným opatřením odpůrce ze dne 14. 1. 2022 čj. MZDR 1518/2022-1/MIN/KAN, a to v rozsahu čl. I bodu 10 a bodu 14. Dne 26. 1. 2022 odpůrce vydal mimořádné opatření čj. MZDR 2873/2022-1/MIN/KAN, kterým s účinností od 15. 2. 2022 změnil napadené mimořádné opatření ve znění mimořádného opatření ze dne 14. 1. 2022, a to tak, že omezil tzv. bezinfekčnost očkovaných osob na 270 dní, nebyla-li podána posilující dávka [čl. I bod 15 písm. b) mimořádného opatření]. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 2. 2. 2022, čj. 8 Ao 2/2022-53, č. 4313/2022 Sb., tzv. bezinfekčnost u stravovacích a ubytovacích služeb, zrušil k 10. 2. 2022 napadené mimořádné opatření v části čl. I bodu 3 písm. b) v rozsudku uvedených slovech a bodu 6 písm. b) odrážky i) ve slově „nebo“ a odrážky ii) a písm. d). K témuž datu odpůrce následně mimořádným opatřením ze dne 9. 2. 2022, čj. MZDR 1518/2022-2/MIN/KAN, zrušil celé napadené mimořádné opatření. II. Obsah návrhu [4] Navrhovatel ke své aktivní procesní legitimaci uvedl, že napadené části mimořádného opatření se ho dotýkají a opakovaně zasahují do jeho osobnostních práv. Kontrolami dochází k zásahu do jeho práva na soukromí. Mimořádné opatření ho omezuje v užívání dotčených služeb. Může je využívat pouze tehdy, sdílí-li informace o svém zdravotním stavu s kontrolujícími osobami. Bez zásahu do práva na soukromí nemůže provádět a využívat běžné služby a činnosti. Mimořádným opatřením jsou stanoveny povinnosti bez zákonného podkladu. Je proto zasaženo jeho legitimní očekávání ohledně práv a povinností plynoucích ze sekundární normotvorby. Jako zákazník kadeřnictví a stravovacích služeb je povinen si nechat zkontrolovat údaje o zdravotním stavu, a nechat si tak nepřiměřeně zasahovat do práva na ochranu soukromí. K obdobným zásahům došlo také tehdy, když mu měly být poskytnuty ubytovací služby. Jemu a jeho rodině byl odepřen přístup do aquaparku. [5] Namítá, že povinnost prokázat splnění podmínek dle čl. I bodu 15 mimořádného opatření nepřiměřeně zasahuje do jeho osobnostních práv, zejména do práva na ochranu soukromí. Odpůrce v odůvodnění mimořádného opatření neuvedl, proč stanovil povinnost užívat aplikaci „čTečka“, a ani se nevyjádřil k otázce ochrany osobních údajů (s výjimkou evidence osobních údajů u hromadných akcí). Tím, že stanovil povinnost používat tuto aplikaci, vymezil nepřímo škálu osobních údajů, které mají provozovatelé zjišťovat. Po načtení QR kódu se na zařízení provozovatele zobrazí osobní údaje kontrolované osoby. Jméno, příjmení, datum narození a státní příslušnost jsou osobními údaji podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) [anglicky „general data protection regulation“ (dále jen „nařízení GDPR“)]. Údaj o očkování nebo prodělání nemoci je údajem o zdravotním stavu podle čl. 4 odst. 15 nařízení GDPR. Výše uvedená povinnost je v rozporu s tímto nařízením. Úřad na ochranu osobníc údajů ve svých stanoviscích uvádí důvody, proč jsou mimořádná opatření v rozporu s principy ochrany zpracování osobních údajů. Odpůrce tyto závěry nijak nereflektuje, přestože je povinen konzultovat s Úřadem na ochranu osobních údajů podle čl. 35 odst. 1 nařízení GDPR. Mimořádné opatření nestanovilo pravidla pro zpracování osobních údajů zvláštní kategorie. Chybí v něm jakékoliv zamyšlení nad zásahem do základního práva na ochranu soukromí. Rozsah kontroly je v rozporu se zásadami zpracování osobních údajů. Byla porušena zásada zákonnosti, korektnosti a transparentnosti zpracování osobních údajů a zásada minimalizace údajů. Mimořádné opatření zatížilo provozovatele nakládáním s citlivými údaji, aniž by je blíže seznámilo s rozsahem jejich práv a povinností a aniž by učinilo opatření k ochraně takto zpracovávaných osobních údajů. Z mimořádného opatření nevyplývá určitý, výslovně vyjádřený a legitimní účel nakládání s citlivými osobními údaji (rozsudek NSS ze dne 14. 4. 2021, čj. 8 Ao 1/2021-133, č. 4187/2021 Sb. NSS, povinnosti pozitivně testovaných). [6] Povinnost zákazníků prokázat splnění podmínek podle čl. I bodu 15 mimořádného opatření nelze stanovit podle § 2 odst. 2 pandemického zákona a ani podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona o ochraně veřejného zdraví. Odpůrce proto jednal nad rámec svých pravomocí. Jde-li o čl. I bod 2 mimořádného opatření, ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) (a ustanovení obsahově totožná) pandemického zákona umožňuje stanovit podmínky provozu kadeřnických služeb pouze ve vztahu k jejich provozovatelům. Bezinfekčnost nelze dovozovat z předložení certifikátu. Povinnost prokázat splnění podmínek podle čl. I bodu 15 mimořádného opatření není srovnatelná s některou z povinností uvedených v § 69 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví. Povinnost prokázat zdravotní stav podle čl. I bodu 3 písm. b) mimořádného opatření nepředstavuje tzv. bariérové opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) pandemického zákona. Představuje totiž výraznější zásah do práva na soukromí (rozsudek NSS ze dne 22. 12. 2021, čj. 8 Ao 28/2021-83, FLEDA Company). Stejně tomu je v případě čl. I bodů 6, 7, 8 a dalších, které se na § 2 odst. 2 písm. i) odvolávají. Povinnost sdíl