1 Ads 240/2023 — Nejvyšší správní soud

1 Ads 240/2023- 53 - text  1 Ads 240/2023 - 59 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Kaniové a soudců Ivo Pospíšila a Michala Bobka v právní věci žalobce: SCARBOLO, s. r. o., v likvidaci, se sídlem Husitská 89/41, Praha 3, zastoupen JUDr. Adamem Rakovským, advokátem, se sídlem Václavská 316/12, Praha 2, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, Opava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 8. 2020, č. j. 2684/1.30/205, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2023, č. j. 18 Ad 10/2021100, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj rozhodnutím ze dne 3. 2. 2020, č. j. 36610/9.30/199 uznal žalobce vinným z přestupků I) dle § 140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v rozhodném znění (zákon o zaměstnanosti), kterého se dopustil tím, že umožnil výkon nelegální práce dle § 5 písm. e) bodu 1 a 2 zákona o zaměstnanosti, když umožnil na pracovišti společnosti Svoboda a Březík  pečivo s.r.o., IČO: 262 25 751, se sídlem U Habrovky 247/11,140 00 Praha 4  Krč, na adrese U Tescomy 235, 760 01 Zlín (Svoboda a Březík  pečivo nebo jen „pekárna“), cizincům, panu A. S., v období od 1. 8. 2018 do 21. 1. 2019, a paní V. C., v obdobích od 10. 9. 2018 do 30. 11. 2018 a od 16. 1. 2019 do 21. 1. 2019, výkon závislé práce, který spočíval v pomocných pracích ve výrobě mimo pracovněprávní vztah, čímž porušil § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (zákoník práce), a to bez povolení k zaměstnání, čímž porušil § 89 odst. 2 zákona o zaměstnanosti; II) se dopustil přestupku dle § 140 odst. 1 písm. e) zákona o zaměstnanosti, když umožnil výkon nelegální práce dle § 5 písm. e) bod 3 zákona o zaměstnanosti, neboť v pekárně umožnil výše vyjmenovaným cizincům výkon závislé práce spočívající v pomocných pracích ve výrobě bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, čímž porušil § 89 odst. 2 zákona o zaměstnanosti; III) a rovněž též přestupku dle § 140 odst. 1 písm. g) zákona o zaměstnanosti, kterého se žalobce dopustil tím, že zastřeně zprostředkoval zaměstnání dle § 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti, když v obdobích uvedených v prvostupňovém rozhodnutí pronajmul pracovní sílu v podobě pracovníků uvedených v prvostupňovém rozhodnutí, resp. tyto pracovníky dočasně přidělil k výkonu práce pomocných dělníků ke společnosti WESTLAND spol. s r.o., IČO: 607 45 193, se sídlem Třída Tomáše Bati, 765 82 Otrokovice (WESTLAND), dále spočívající v pomocných pracích ve výrobě u Svoboda a Březík  pečivo, a dále spočívající v pomocných pracích v kovovýrobě ke společnosti XERIA spol. s r.o., IČO: 632 17 830, se sídlem U Farmy 1579, 765 02 Otrokovice (XERIA), to vše bez povolení ke zprostředkování zaměstnání, čímž porušil § 14 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 60 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, neboť nesplňoval podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti. [2] Za tyto přestupky inspektorát uložil žalobci pokutu ve výši 3 100 000 Kč. K odvolání žalobce žalovaný v záhlaví specifikovaným rozhodnutím změnil výši uložené pokuty na 2 790 000 Kč a dále také prodloužil lhůtu, v níž byl povinen žalobce pokutu uhradit. Ve zbytku odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. [3] Proti rozhodnutí správního orgánu brojil žalobce žalobou, kterou městský soud označeným rozsudkem zamítl. K první části žaloby uvedl, že ve věci není sporu o tom, že paní C. a pan S. vykonávali nelegální práci, jelikož pracovali mimo pracovněprávní vztah, navíc bez platného pobytového titulu. Žalobce a žalovaný se přou o to, zda výkon nelegální práce ve smyslu § 140 odst. 1 písm. c) a e) zákona o zaměstnanosti umožnil právě žalobce. Z provedeného dokazování však soud vzal za prokázané, že cizinci pracovali právě pro žalobce, což dovodil kupříkladu z emailu a informací poskytnutých jednatelem pekárny. [4] Následně soud posuzoval otázku zprostředkování zaměstnání bez povolení, přičemž uzavřel, že ani v jednom ze třech sporných případů nešlo o přípustný „outsourcing“ (tj. specifické vyčlenění činnosti). Smluvní vztahy mezi žalobcem a posuzovanými společnostmi nelze považovat za tzv. outsourcing, jelikož jedním z předmětů podnikání WESTLAND je zpracování gumárenských směsí, v případě Svoboda a Březík  pečivo jde o pekařství, cukrářství a hostinská činnost a konečně u XERIA pak o obráběčství. Práce, které na pracovištích těchto společností vykonávali pracovníci žalobce, spadají pod množinu jeho základních činností, tudíž se nejednalo o podpůrné či vedlejší činnosti těchto společností (jako např. úklid, údržba, správa IT systémů apod.). Tento závěr navíc podporuje i skutečnost, že minimálně u WESTLAND pracovníci žalobce vykonávali stejnou činnost jako kmenoví zaměstnanci těchto společností nacházející se na kontrolovaném pracovišti. Závěry správních orgánů, že se nejednalo o outsourcing, ale o zastřené agenturní zaměstnání, tudíž obstál. [5] Soud se následně podrobně zabýval též dílčími námitkami ve vztahu k jednotlivým společnostem (WESTENLAD, Svoboda a Březík – pečivo a XERIA); ani ty však neshledal důvodnými. [6] Ve vztahu ke společnosti WESTENLAD se soud zabýval též námitkou žalobce, že správní orgány vycházely z neaktuálních zjištění, protože inspektoři se při kontrole dne 4. 2. 2019 výslovně nedotazovali na rok starou organizaci pracoviště (žalobce měl spáchat přestupek v období leden až duben 2018; poté namísto něj působila společnost EURODET). [7] S touto námitkou se však soud neztotožnil. Jakkoli žalobce od jara 2018 dále nezprostředkovával práci cizincům u WESTLAND, jelikož cizince formálně zaměstnal ve společnosti EURODET, ani v průběhu téměř jednoho roku, tj. do února 2019 nezměnil zažité postupy, z nichž by bylo pro každého (i pro shora uvedené mistry WESTLAND) patrné, že u WESTLAND již nadále nepůsobí. O „střídání“ žalobce společností EURODET věděl pan Drda (jak plyne z jeho sdělení na č. l. 186 správního spisu), avšak pro kmenové zaměstnance a pro mistry WESTLAND byla tato změna nepostřehnutelná. Pokud mistři WESTLAND změnu nepostřehli, pravděpodobně ani v mezičase nedošlo ze strany žalobce a EURODET k žádným faktickým změnám. Zjištění inspektorátu z února 2019 tak vlastně byla aktuální i k situaci na pracovišti začátkem roku 2018. O nejasnosti celé situace svědčí i to, že řada osob u kontroly na pracovišti WESTLAND uváděla, že pracuje právě pro žalobce, jakkoli v té době již měly mít uzavřeny smlouvy se společností EURODET. [8] Ve vztahu ke společnosti Svoboda a Břežík – pečivo žalobce namítal, že správní orgány jej trestají třikrát za tentýž skutek. Soud se ztotožnil s posouzením žalovaného, že žalobce v souvislostí s touto společností skutečně spáchal jediný skutek, avšak ve skutečnosti šlo o jednočinný různorodý souběh tří přestupků. Dle soudu v tomto případě nešlo ani o zdánlivý souběh, nejedná se o konkurující si skutkové podstaty ani faktickou konzumpci jednoho skutku tím druhým. První dva přestupky (umožnění výkonu závislé práce mimo pracovní poměr a umožnění závislé práce osobám bez platného oprávnění k pobytu) nejsou ve vzájemném napětí, navíc nesdílejí stejný objekt. První přestupek chrání pracovníky před prací v jiném než zákonem předpokládaném smluvním vztahu, druhý pak chrání pracovní trh před výkonem práce osobami, jimž k tomu schází povolení ze strany veřejné moci. Objektem třetí skutkové podstaty, zastřeného zprostředkování zaměstnání, pak je potřeba veřejné moci regulovat agentury práce, na které – jakožto zaměstnavatele – předpisy kladou odlišné požadavky než na jiného běžného zaměstnavatele. Dle soudu nelze opomenout, že § 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti nevyžaduje, aby měli pracovníci uzavřené pracovní smlouvy či dohody dle zákoníku práce, ale pouze obecně počítá s tím, že zastřené zprostředkování zaměstnání je činností právnické osoby spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě, aniž byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b). Každá ze shora uvedených tří skutkových podstat, které žalobce porušil svou činností v pekárně, chrání jiný právem identifikovaný zájem. [9] Ve vztahu ke společnosti XERIA pak soud zdůraznil, že smlouva o dílo sice mohla formálně založit smluvní vztah mezi žalobcem a XERIA, avšak podstatnější než obsah této smlouvy je skutečný průběh spolupráce mezi nimi. Smlouva o dílo ze dne 1. 7. 2013 obsahovala závazek mezi XERIA jako objednatelem a žalobcem jako zhotovitelem zhotovit „vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a náklady, podle zadání objednatele provádět pro objednatele prostřednictvím svých zaměstnanců a smluvních pracovníků pověřených provedením díla pomocné práce v kovovýrobě, povrchovou úpravu ko