5 Afs 237/2023 — Nejvyšší správní soud

5 Afs 237/2023- 28 - text  5 Afs 237/2023 - 30 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: Z. Š., zastoupena Mgr. Janem Bučkem, advokátem se sídlem Vítězslava Nezvala 604, FrýdekMístek, proti žalovanému: Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí, se sídlem Náměstí 3, Frýdlant nad Ostravicí, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 9. 2023, č. j. 22 A 8/202331, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. 11. 2022 podle § 79 a násl. s. ř. s. domáhala toho, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí v řízeních vedených u žalovaného pod sp. zn. MUFO_S 4147/2017, sp. zn. MUFO_S 5654/2018 a sp. zn. MUFO_S 2485/2018. Ve všech těchto řízeních rozhodoval žalovaný o žádostech žalobkyně o vrácení správních poplatků za pořízení kopií písemností ze správních spisů. [2] Prvním rozhodnutím ze dne 21. 8. 2017, č. j. MUFO 26116/2017, vydaným v řízení vedeném pod sp. zn. MUFO_S 4147/2017, žalovaný žádosti žalobkyně o vrácení správních poplatků nevyhověl (a žalobkyni poučil o tom, že proti jeho rozhodnutí se nelze dle § 7 odst. 3 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, odvolat, byť později vycházeli v uvedených věcech správci daně všech stupňů z toho, že odvolání proti rozhodnutí žalovaného jakožto správce daně prvního stupně o nevyhovění žádosti poplatníka o vrácení správních poplatků je přípustné – pozn. NSS). Toto rozhodnutí bylo následně zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 9. 2018, č. j. 22 A 180/201731, pro nepřezkoumatelnost a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný poté dalším rozhodnutím ze dne 12. 8. 2019, č. j. MUFO 23468/2019, žádosti žalobkyně opět nevyhověl. Toto rozhodnutí zrušil ve zkráceném přezkumném řízení dle § 97 správního řádu Krajský úřad Moravskoslezského kraje rozhodnutím ze dne 6. 2. 2020, č. j. 20518/2020, neboť žalovaný nesprávně postupoval podle správního řádu, přestože měl postupovat podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v relevantním znění (dále jen „daňový řád“). Odvolání proti tomuto rozhodnutí krajského úřadu Ministerstvo financí rozhodnutím ze dne 21. 5. 2020, č. j. MF12557/2020/39033, zamítlo a rozhodnutí krajského úřadu potvrdilo. [3] Žalovaný následně vydal dne 3. 8. 2021 ve všech třech výše uvedených řízeních rozhodnutí, jimiž žádostem žalobkyně opět nevyhověl (ve věci sp. zn. MUFO_S 2485/2018, které se týká nyní posuzovaná věc, šlo konkrétně o rozhodnutí č. j. MUFO 17732/2021). Proti těmto rozhodnutím podala žalobkyně odvolání. Na základě odvolání žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2021 č. j. MUFO 17732/2021, krajský úřad výrokem svého rozhodnutí ze dne 20. 10. 2021, č. j. MSK 120018/2021, s odkazem na § 116 odst. 3 daňového řádu, v rozhodném znění, vrátil věc žalovanému k postupu dle § 113 odst. 1 daňového řádu (tj. k tomu, aby žalovaný sám rozhodl o odvolání žalobkyně). [4] Žalovaný se dne 10. 6. 2022 obrátil na Ministerstvo financí s podnětem k přezkoumání rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 20. 10. 2021, č. j. MSK 120001/2021, jímž krajský úřad obdobně jako v nyní posuzované věci rozhodl o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2021, č. j. MUFO 25060/2021, vydanému v řízení sp. zn. MUFO_S 4147/2017. Ministerstvo financí rozhodnutím ze dne 9. 8. 2022, č. j. MF17659/2022/39033, nařídilo dle § 121 odst. 1 daňového řádu přezkoumání daného rozhodnutí krajského úřadu, neboť dospělo k závěru, že vykazuje podstatné vady, které by mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy. Proti uvedenému rozhodnutí Ministerstva financí o nařízení přezkoumání rozhodnutí krajského úřadu podala žalobkyně rozklad, který však ministr financí rozhodnutím ze dne 8. 12. 2022, č. j. MF17659/2022/390312, zamítl a rozkladem napadené rozhodnutí ministerstva potvrdil. Po obdržení rozhodnutí Ministerstva financí o nařízení přezkoumání rozhodnutí krajského úřadu žalovaný podal podnět k přezkoumání rozhodnutí i ve zbývajících dvou věcech (rozhodnutí krajského úřadu ze dne 20. 10. 2021, č. j. MSK 120009/2021 a č. j. MSK 120018/2021). [5] Krajský soud shora uvedenou nečinnostní žalobu nejprve projednával jako celek pod sp. zn. 22 A 80/2022. Vzhledem k odlišné procesní situaci v jednotlivých řízeních, kterých se žaloba týkala (v případě rozhodnutí krajského úřadu ze dne 20. 10. 2021, č. j. MSK 120001/2021, již bylo Ministerstvem financí nařízeno jeho přezkoumání) krajský soud usnesením ze dne 23. 2. 2023, č. j. 22 A 80/202219, vyloučil část žaloby směřující proti nečinnosti žalovaného v řízeních vedených pod sp. zn. MUFO_S 5654/2018 a sp. zn. MUFO_S 2485/2018 k samostatnému projednání a rozhodnutí. Pod sp. zn. 22 A 8/2023 krajský soud projednal část žaloby směřující proti tvrzené nečinnosti žalovaného v řízení sp. zn. MUFO_S 2485/2018. I v této (nyní posuzované) věci následně Ministerstvo financí nařídilo rozhodnutím ze dne 16. 3. 2023, č. j. MF9371/2023/39033 (potvrzeným rozkladovým rozhodnutím ministra financí ze dne 21. 7. 2023, č. j. MF9371/2023/39038), přezkoumání výše uvedeného odvolacího rozhodnutí krajského úřadu ze dne 20. 10. 2021, č. j. MSK 120018/2021. [6] Krajský soud nečinnostní žalobu (v rozsahu, v němž byla projednána pod sp. zn. 22 A 8/2023) shora uvedeným rozsudkem zamítl. Poukázal na to, že ke dni vydání nyní posuzovaného rozsudku bylo Ministerstvem financí nařízeno přezkoumání rozhodnutí krajského úřadu ze dne 20. 10. 2021, č. j. MSK 120018/2021, jímž byla na základě odvolání žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2021, č. j. MUFO 17732/2021, věc vrácena žalovanému k postupu podle § 113 odst. 1 daňového řádu. Dále krajský soud upozornil na to, že nařízení přezkoumání rozhodnutí krajského úřadu má dle § 123 odst. 4 daňového řádu vůči tomuto přezkoumávanému rozhodnutí odkladný účinek. Krajský soud tedy vyšel z toho, že v době vydání nyní posuzovaného rozsudku stále běželo řízení o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2021, č. j. MUFO 17732/2021, a uzavřel, že za takové situace nebyl žalovaný povinen rozhodnout o žádosti žalobkyně o vrácení správních poplatků a nemohl tedy být v této věci ani nečinný. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [7] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností. Stěžovatelka nesouhlasí se závěrem krajského soudu o tom, že ve vztahu k rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2021, č. j. MUFO 17732/2021, běželo v době vydání přezkoumávaného rozsudku odvolací řízení a že žalovaný tedy nemohl být v daném řízení nečinný (resp. tento závěr považuje za nedostatečně odůvodněný). Stěžovatelka poukazuje na to, že žalovaný podal podnět k nařízení přezkoumání rozhodnutí krajského úřadu ze dne 20. 10. 2021, č. j. MSK 120018/2021, více než rok poté, co ho obdržel. K podání podnětu i k vydání rozhodnutí Ministerstva financí o nařízení přezkoumání, jímž byly pozastaveny účinky přezkoumávaného rozhodnutí krajského úřadu, tedy došlo dle stěžovatelky až po uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci projednávané žalovaným pod sp. zn. MUFO_S 2485/2018. Na podporu své argumentace odkazuje stěžovatelka na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2013, č. j. 5 Ans 4/201220, publ. pod č. 2871/2013 Sb. NSS, a ze dne 3. 3. 2023, č. j. 1 As 4/202325, a rovněž na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 4. 2023, č. j. 22 A 57/202257 (všechna zde zmiňovaná rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz). Krajský soud dle stěžovatelky dostatečně nevysvětlil, proč má za to, že řízení o odvolání proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2021, č. j. MUFO 17732/2021, v době vydání napadeného rozsudku stále běželo, když rozhodnutí krajského úřadu ze dne 20. 10. 2021, č. j. MSK 120018/2021, nabylo právní moci dne 26. 10. 2021. Krajský soud měl podle stěžovatelky posoudit, zda lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci sp. zn. MUFO_S 2485/2018 neuplynula ještě před nařízením přezkoumání odvolacího rozhodnutí. [8] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [9] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného rozsudku krajského soudu (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), je podána oprávněnou osobou, neboť stěžovatelka byla účastnicí řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo (§ 102 s. ř. s.), a je zastoupena advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). [10] Nejvyšší správní soud dále přistoupil k přezkoumání napadeného rozsudku v mezích rozsahu kasační stížnosti a uplatněných důvodů, přičemž zkoumal, zda napadené rozhodnutí krajského soudu