5 As 311/2022 — Nejvyšší správní soud

5 As 311/2022- 17 - text  5 As 311/2022 - 20 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: Mgr. O. K., zastoupen Mgr. Ladislavem Kudrnou, MBA, advokátem, se sídlem Mírové náměstí 157/30, Litoměřice, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 10. 2022, č. j. 30 A 161/202089, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobci se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: [1] Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) svým rozhodnutím částečně zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 8. 2020, č. j. JMK 110127/2020, v části, v níž žalovaný zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Brna, Živnostenského úřadu města Brna (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 10. 6. 2020, č. j. MMB/0220683/2020, v části, v níž správní orgán I. stupně zrušil žalobci živnostenské oprávnění k provozování živnosti s předmětem podnikání „Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“. Věc v tomto rozsahu vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Ve zbývající části byla žaloba shledána jako nedůvodná. [2] Rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo vydáno na základě rozsudku krajského soudu ze dne 26. 9. 2019, č. j. 7 To 234/20199728, kterým byl žalobce uznán vinným tím, že se účastnil činnosti organizované zločinecké skupiny; společným jednáním s více osobami lživě jiného obvinil z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, spáchal takový čin v úmyslu jiného vážně poškodit v zaměstnání a tento úmyslný trestný čin spáchal jako člen organizované zločinecké skupiny; pohrůžkou jiné těžké újmy nutil jiného, aby něco konal, takový čin spáchal jako člen organizované skupiny, takový čin spáchal na svědkovi v souvislosti s výkonem jeho povinnosti a tento úmyslný trestný čin spáchal jako člen organizované zločinecké skupiny; společným jednáním s více osobami pomáhal pachateli trestného činu v úmyslu umožnit mu, aby unikl trestnímu stíhání a trestu a tento úmyslný trestný čin spáchal jako člen organizované zločinecké skupiny, čímž spáchal zvlášť závažný zločin účast na organizované zločinecké skupině dle § 361 odst. 1 alinea druhá trestního zákoníku; zločin křivé obvinění dle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. c) trestního zákoníku spáchaný ve formě spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku, který spáchal ve prospěch organizované zločinecké skupiny dle § 107 odst. 1 trestního zákoníku; zločin vydírání dle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. e) trestního zákoníku, který spáchal ve prospěch organizované zločinecké skupiny dle § 107 odst. 1 trestního zákoníku; přečin nadržování dle § 366 odst. 1 trestního zákoníku spáchaný ve formě spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku, který spáchal ve prospěch organizované zločinecké skupiny dle § 107 odst. 1 trestního zákoníku, a za to byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let s podmíněným odkladem výkonu tohoto trestu na zkušební dobu v trvání 4 let. Současně byl žalobci uložen peněžitý trest ve výši 1 000 0000 Kč a pro případ, že by tento trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání 1 roku. Dále byl žalobci uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu advokacie na dobu 7 let. [3] Na základě tohoto rozhodnutí správní orgán I. stupně podle § 58 odst. 1 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon“), zrušil žalobci živnostenské oprávnění k provozování živnosti s předmětem podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ a „Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“ z důvodu, že již nesplňuje všeobecnou podmínku provozování živnosti dle § 6 odst. 1 písm. b) živnostenského zákona, tj. podmínku bezúhonnosti ve smyslu § 6 odst. 2 téhož zákona; usoudil, že zákonem vyžadovaná souvislost úmyslného trestného činu s podnikáním vyplývá ze vztahu trestného činu k podnikání; trestných činů se žalobce dopustil v souvislosti s podnikáním v oblasti advokacie. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno výše zmíněným rozhodnutím žalovaného, kterým zamítl odvolání žalobce. [4] Souvislost volné živnosti s předmětem podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ s činností žalobce, za kterou byl odsouzen, správní orgán I. stupně nejprve obecně vymezil tak, že v obou případech podnikání, tj. jak při činnosti advokáta, tak při provozování volné živnosti, se jedná o poskytování služeb jiným osobám, kdy tyto služby mají po stránce formálně technické shodnou podstatu – jedná se o služby, které užívají obdobné postupy a výstupy, samozřejmě s rozdíly ve vazbě na určitý charakter služby. Následně v konkrétní rovině správní orgán I. stupně uvedl, že trestné činy žalobce mají pro svoji povahu souvislost minimálně s následujícími obory volné živnosti: č. 47  Zprostředkování obchodu a služeb, č. 48  Velkoobchod a maloobchod, č. 60  Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, č. 69  Překladatelská činnost a č. 70.  Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy. Žalobce např. zprostředkoval vyhotovení textů nepravdivých notářských zápisů či nepravdivých prohlášení za odměnu a předání peněz od obžalovaného (obor č. 47 volné živnosti); poskytoval rady a prováděl konzultační činnost ve vztahu k osobám zúčastněným na trestné činnosti (obor č. 60 volné živnosti); zajistil (přeložil) text prohlášení třetí osoby na flash disku z angličtiny do češtiny (obor č. 69 volné živnosti); upravoval a doplňoval text prohlášení třetí osoby, podílel se na převodu textu do slovenštiny a po odmítnutí ověření notářkou kvůli slovenskému jazyku znovu na převodu textu do češtiny (obory č. 70 a 69 volné živnosti); organizoval a realizoval úkony a jednání, které měly vést k pomoci obžalovaným v trestní věci (obor č. 70. volné živnosti). [5] Dále správní orgán I. stupně vycházel při svých úvahách o souvislosti trestných činů spáchaných žalobcem s podnikáním ze skutečnosti, že jednání žalobce mělo vazbu na trestní věc sp. zn. 46 T 5/2015, která se týkala krácení daňové povinnosti ve velkém rozsahu v souvislosti s obchody s pohonnými hmotami, se kterými obchodovali obžalovaní v řetězci jednotně řízených obchodních společností, aniž by řádně odváděli daň z přidané hodnoty. Žalobce v zištném úmyslu jednal tak, aby nepravdivá písemná prohlášení a na to navazující nepravdivá trestní oznámení u orgánů činných v trestním řízení a křivá obvinění příslušníků Policie ČR pomohla obžalovaným, kteří se dopustili daňových úniků. Na základě uvedeného shledal správní orgán I. stupně souvislost mezi trestnou činností žalobce a krácením daní a následně pak souvislost jednání žalobce s oborem č. 48 – Velkoobchod a maloobchod volné živnosti s předmětem podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ a s koncesí s předmětem podnikání „Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“. Správní orgán I. stupně konstatoval, že důvodem zavedení této koncese byl zájem státu na zvýšené kontrole této obchodní činnosti za účelem zabránění daňovým únikům v souvislosti s prodejem uvedených komodit a zamezení opakování metanolové aféry. [6] Ve vztahu k principu proporcionality správní orgán I. stupně uvedl, že je třeba posuzovat případy střetů základních práv a svobod s veřejným zájmem. Správní orgán I. stupně se přiklonil k veřejnému zájmu. Podle živnostenského úřadu je postavení advokáta jiné, než postavení běžného občana či podnikatele bez vzdělání a praxe. Žalobce, ačkoli byl povinen jednat čestně a svědomitě, jednal tak, že naplnil skutkovou podstatu trestných činů, za které byl odsouzen, a to vzhledem k výše uvedenému úmyslně a v souvislosti s podnikáním, s vědomím nezákonnosti a nečestnosti svého jednání a za odměnu. [7] Žalovaný ohledně absence prokázání souvislosti spáchaných trestných činů s podnikáním žalobce uvedl, že jak výkon advokacie, tak živnostenské podnikání je poskytování služeb. Pokud tedy živnostenský úřad odvodil souvislost trestného jednání s podnikáním od obsahových náplní živnosti volné a tuto souvislost nalezl, byť pouze u některých oborů živnosti volné, nelze považovat takový postup za protiprávní. Takové úvaze i postupu přisvědčuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2012, č. j. 7 As 47/201184, z něhož plyne, že podstatná je povaha činnosti a nikoli předmět, s nímž je spojena. V případě živnosti „Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“ žalovaný uvedl, že souvislost lze nalézt i v té rovině, že jak výkon advokacie, tak prodej lihu by měl být prováděn či vykonáván s náležitou péčí, svědomitostí a důrazem na dodržování právních předpisů. Žalovaný dodal, že jednání žalob