6 As 31/2023 — Nejvyšší správní soud

6 As 31/2023- 28 - text  6 As 31/2023 - 30 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Tomáše Langáška a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: GOLEM Velké Hamry, a.s., sídlem Bohdalovice 76, Velké Hamry  Bohdalovice, zastoupená JUDr. Zdeňkem Holáskem, advokátem, sídlem Komenského 926/19, Jablonec nad Nisou, proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, sídlem Staroměstské náměstí 932/6, Praha 1, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2022, č. j. MMR33700/202283, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem  pobočky v Liberci ze dne 8. 2. 2023, č. j. 59 A 63/202233, takto: I. Kasační stížnost žalobkyně se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] Žalobkyně dodávala teplo prostřednictvím vlastních zařízení soustavy centrálního zásobování tepelnou energií do objektů č. p. 480, 511  513, 616, 629  630, 631, 675, 541, 550, 590, 357, 490, 621 a 676, Velké Hamry. Městský úřad Velké Hamry (stavební úřad) vydal na žádost stavebníka, společnosti GridServices, s.r.o. (nyní GasNet Služby, s.r.o.), stavební povolení v následujících řízeních: - sp. zn. sú/83/2019, plynofikace vytápění objektu Velké Hamry č. p. 480, - sp. zn. sú/82/2019, plynofikace vytápění objektu Velké Hamry č. p. 511  513, - sp. zn. sú/84/2019, plynofikace vytápění objektu Velké Hamry č. p. 616, - sp. zn. sú/146/2019, plynofikace vytápění objektu Velké Hamry č. p. 629  630, - sp. zn. sú/147/2019, plynofikace vytápění objektu Velké Hamry č. p. 631, - sp. zn. sú/149/2019, ve věci plynofikace vytápění objektu Velké Hamry č. p. 675, - sp. zn. sú/154/2019, ve věci plynofikace vytápění objektu Velké Hamry č. p. 550, - sp. zn. sú/155/2019, ve věci plynofikace vytápění objektu Velké Hamry č. p. 590, - sp. zn. sú/153/2019, ve věci plynofikace vytápění objektu Velké Hamry č. p. 357, 370, - sp. zn. sú/152/2019, ve věci plynofikace vytápění objektu Velké Hamry č. p. 490, - sp. zn. sú/156/2019, ve věci plynofikace vytápění objektu Velké Hamry č. p. 621, - sp. zn. sú/148/2019, ve věci plynofikace vytápění objektu Velké Hamry č. p. 676, - sp. zn. sú/164/2019, ve věci plynofikace vytápění objektu Velké Hamry č. p. 541. Podkladem pro vydání stavebních povolení byly energetické posudky vypracované Ing. L. Š., energetickým specialistou. [2] Na základě podnětu žalobkyně, která byla účastníkem všech shora vyjmenovaných stavebních řízení, provedla Státní energetická inspekce (dále jen „SEI“) kontrolu, z jejíž výsledků vyplynulo, že posudky nebyly vypracovány v souladu s § 9a odst. 3 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. O této skutečnosti SEI informovala žalobkyni sdělením ze dne 12. 3. 2021, č. j. SEI5460/2021/51.100. [3] V návaznosti na uvedená kontrolní zjištění žalobkyně požádala o obnovu stavebních řízení, které Krajský úřad Libereckého kraje (dále jen „krajský úřad“) rozhodnutím ze dne 3. 9. 2021, č. j. KÚLK 54661/2021 OSŘ, nevyhověl s odůvodněním, že pro obnovu řízení nebyly naplněny zákonné podmínky. K odvolání žalobkyně žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím odvolání žalobkyně zamítl a prvostupňové rozhodnutí krajského úřadu potvrdil. Žalovaný ve shodě s krajským úřadem uvedl, že v daném případě byl pro posouzení žádosti o obnovu relevantní § 100 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, konkrétně naplnění podmínky, že se provedené důkazy ukázaly být nepravdivými. Žalovaný dospěl k závěru, že nelze vyloučit, že zjištěné nedostatky energetických posudků by mohly odůvodňovat jiné řešení otázek posuzovaných ve stavebních řízeních. V souladu s § 94 odst. 4 správního řádu (ve spojení s § 100 odst. 5 téhož zákona) se poté zabýval otázkou šetření práv nabytých v dobré víře a porovnáním újmy, která by vznikla stavebníkovi zrušením nebo změnou pravomocných stavebních povolení, a újmy, která vznikla žalobkyni. V této souvislosti poukázal na skutečnost, že vzhledem k tomu, že stavební záměry plynofikace objektů byly v době rozhodnutí žalovaného již realizovány a zkolaudovány, obnovením pravomocně ukončených stavebních řízení by mohlo dojít ke zmaření investic stavebníka vynaložených v dobré víře ve správnost původních stavebních povolení. Ve vztahu k újmě na straně žalobkyně (jako provozovatelky centrálního zásobování teplem) žalovaný poukázal na skutečnost, že smyslem účastenství ve stavebním řízení, v němž se ve smyslu § 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), rozhoduje o změně způsobu vytápění, je toliko ochrana věcných práv k nemovitostem v důsledku umístění částí rozvodných zařízení, případně vlastnických práv k němu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuvedla újmu ve spojitosti s přímým dotčením na svém vlastnickém právu (zakládajícím její účastenství v řízení), a ani žalovaný vznik takové újmy nezjistil, řízení o žádosti o obnovu stavebních řízení zastavil. [4] Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného žalobu, kterou Krajský soud v Ústí nad Labem  pobočka v Liberci v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. Krajský soud se vypořádal s námitkou nedostatku dobré víry stavebníka jako odborníka v oblasti plynárenství. Tvrzení žalobkyně, že stavebníkem nabízená cena vytápění za měrnou jednotku byla téměř o třetinu vyšší než u dosavadního dodavatele, pak krajský soud považoval za nekonkrétní a ničím nepodložené. Krajský soud dospěl ve shodě s žalovaným k závěru, že potenciální újma související s výší investic do již realizovaných a zkolaudovaných stavebních záměrů je ve zjevném nepoměru k újmě žalobkyně, kterou u ní nelze dovodit. V této souvislosti odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, dle které je účastenství žalobkyně v dotčených stavebních řízeních připuštěno toliko za účelem ochrany jejích věcných práv k vlastním zařízením. Žádnou takovou újmu však žalobkyně v žádosti neuvedla, a ani žalovaný ji v řízení nezjistil. Krajský soud nepřistoupil k dokazování navrhovanému žalobkyní za účelem prokázání jejího tvrzení, že jí v důsledku odpojení objektů od centrálního zásobování teplem poklesly příjmy o 80 %, což se negativně promítlo v jejím hospodaření a fungování. Neztotožnil se ani s námitkou, že žalovaný nezohlednil závěry obsažené v rozsudku téhož krajského soudu ze dne 25. 11. 2021, č. j. 59 A 19/202192. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [5] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Namítala, že v daném případě nemohlo dojít k zásahu do práv, která stavebník nabyl v dobré víře. V této souvislosti stěžovatelka setrvala na argumentaci obsažené již v podané žalobě, že stavebník je odborníkem, distributorem plynu, který současně spravuje tisíce kilometrů plynovodů. Nedostatků ve vypracovaných znaleckých posudcích si proto musel být vědom. Dle stěžovatelky je odpovědností stavebníka předložit ve stavebním řízení znalecké posudky v takové kvalitě, aby splňovaly zákonné požadavky. Přestože stavebníkovi bylo známo stanovisko SEI ve věci plynofikace vytápění objektu Velké Hamry č. p. 362, v níž krajský soud rozhodl rozsudkem č. j. 59 A 19/202192, v nyní dotčených stavebních řízeních žádné kroky k nápravě neučinil. [6] Stěžovatelka dále v kasační stížnosti vysvětlila, že v žalobě blíže nerozváděla tvrzení, že cena vytápění nabízená stavebníkem byla výrazně vyšší než cena dosavadního dodavatele (stěžovatelky). Měla za to, že tato skutečnost bude zkoumána poté, co budou stavební povolení v obnoveném řízení zrušena. Stran porovnání možné újmy na straně stavebníka a újmy, kterou utrpěla, stěžovatelka nesouhlasila s odůvodněním napadeného rozsudku opírajícím se o odkaz na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 8. 2016, č. j. 1 As 258/201537. Namítala, že nebýt realizace stavebních záměrů, tvrzená újma by jí nevznikla. V této souvislosti také doplnila, že vydání nezákonných rozhodnutích nelze podřadit pod podnikatelské riziko. [7] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti setrval na svých dosavadních závěrech a navrhl kasační stížnost zamítnout. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [8] Nejvyšší správní soud kasační stížnost posoudil a dospěl k závěru, že není důvodná. [9] V nyní projednávané věci je předmětem soudního přezkumu nepovolení obnovy řízení ve věci pravomocných stavebních povolení vydaných na umístění nového zdroje vytápění – plynofikace shora vyjmenovaných objektů ve Velkých Hamrech. [10] Důvody obnovy řízení jsou taxativně vymezeny v § 100 odst. 1 správního řádu, podle kterého se řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci na žádost účastníka obnoví, a) jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původ