6 As 350/2023 — Nejvyšší správní soud

6 As 350/2023- 50 - text  6 As 350/2023 - 55 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Veroniky Juřičkové, soudce zpravodaje Petra Šuránka a soudce Filipa Dienstbiera ve věci navrhovatele: D. Š., zastoupený Mgr. Janem Černohorským, advokátem, sídlem Kaprova 42/14, Praha 1, proti odpůrci: městys Štěkeň, sídlem Na Městečku 20, Štěkeň, zastoupený Mgr. Vítězslavem Dohnalem, advokátem, sídlem Klokotská 103/13, Tábor, týkající se návrhu na zrušení části územního plánu městysu Štěkeň přijatého usnesením zastupitelstva ze dne 27. 6. 2022, č. 42/2022, o kasační stížnosti navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 11. 2023, č. j. 51 A 27/202392, takto: Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 11. 2023, č. j. 51 A 27/202392, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Předcházející řízení [1] Zastupitelstvo odpůrce usnesením ze dne 27. 6. 2022, č. 42/2022, vydalo územní plán městysu Štěkeň, který nabyl účinnosti dne 5. 8. 2022. Napadený územní plán stanovil mj. funkční využití pro pozemky navrhovatele zapsané na LV č. X pro kat. území a obec Š. (zvýrazněny níže na obrázku vlevo; všechny dále uváděné pozemky se nacházejí v tomto katastrálním území), a to tak, že pozemky parc. č. XA, XB, XC, XD a XE (dále též „sporné pozemky“) zařadil do ploch soukromé zeleně (Z), přičemž do ploch rekreace (Rr) zařadil jen pozemky st. p. XF a st. p. XG rozšířené o přiléhající části sousedních pozemků do celkové výměry 99 m2, nikoli však směrem na jih. Na jižní straně se totiž nachází aktivní záplavová zóna (červená linie), resp. záplavové území Q100 (modrá linie) řeky Otavy (viz výřez z koordinačního výkresu na obrázku níže vlevo). [2] Podle regulativů napadeného územního plánu jsou plochy Z soukromé zeleně (kromě užití pro neveřejnou či sídelní zeleň) přípustně využitelné pro stavby dopravní a technické infrastruktury, stavby a zařízení pro chovatelství a samozásobitelské hospodaření, např. kůlny, stodoly, seníky, skleníky, či stavby a zařízení sloužící pro každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, např. přístřešky, altány, bazény, vyjma mobilních chatek, zatímco jiné využití přípustné není. Umístění staveb rekreace, např. pro rodinou rekreaci, umožňují plochy rekreace (Rr), které dovolují i umístění přístavby za předpokladu, že bude realizována pouze ve vymezené ploše rekreace a velikost staveb hlavních bude max. 80 m², resp. půdorysné rozšíření stavby hlavní nesmí tuto velikost překročit. Koncepce prostorového uspořádání krajinného území stanoví, že při obnově (revitalizaci a modernizaci) stávající zástavby jsou nepřípustné měřítkově a rozměrově vybočující zásahy a že nová zástavba musí být vhodně zasazena do terénu, aby výškově a měřítkově nevytvářela neúměrnou zástavbu narušující krajinný ráz. Výškový limit zástavby činí 5 m a je zopakováno, že velikost staveb hlavních bude max. 80 m², resp. půdorysné rozšíření stavby hlavní nesmí tuto velikost překročit. [3] Veřejné projednání návrhu napadeného územního plánu bylo původně stanoveno na den 18. 11. 2020, avšak následně byl s ohledem na epidemiologickou situaci termín postupně přesouván, až se nakonec uskutečnilo dne 19. 5. 2021. V souvislosti s veřejným projednáním odbor životního prostředí Městského úřadu Strakonice (dále jen “městský úřad“) vydal dne 21. 10. 2010 koordinované stanovisko, v němž z pozice orgánu ochrany lesa uvedl následující: „Za státní správu lesů (…) V textové a mapové části návrhu územního plánu Štěkeň požadujeme zřetelné a jasné uvedení skutečnosti, že v chatové kolonii Štěkeň (západně od městyse Štěkeň, v lesním komplexu v blízkosti řeky Otavy) budou v rámci digitálního zaměření tohoto území stávající stavby sloužící pro rekreaci zahrnuty do plochy rekreace. V návaznosti na tyto plochy bude zřetelně vyznačeno území určené pro rozšíření stávající zástavby, označené jako plocha rekreace návrhová, které bude společně se stávající plochou rekreace tvořit jasně stanovenou výměru v m². Jakákoliv další výstavba nad rámec takto stanovené souhrnné výměry nebude možná. Je nutné, aby si této skutečnosti byli majitelé chat (popř. další investoři staveb) vědomi a do budoucna nebylo jakýchkoliv pochyb ohledně regulativů stanovených v rámci možné výstavby v této chatové oblasti.“ Posléze dne 19. 1. 2021 vydal městský úřad znovu koordinované stanovisko, v němž orgán ochrany lesa své předchozí stanovisko znovu ocitoval, avšak dodal k němu, že podle § 48a odst. 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „lesní zákon“), stanovisko k územně plánovací dokumentaci umisťující rekreační stavby na lesní pozemky (což je tento případ) uplatňuje krajský úřad. Krajský úřad se k této záležitosti ve svém stanovisku nevyjádřil. [4] V odůvodnění napadeného územního plánu je ke stanovisku městského úřadu uvedeno, že je pořizovatel bere na vědomí. V návrhu územního plánu zařadil do plochy rekreace stav s jasně stanovenou výměrou v m². Jakákoliv výstavba nad stanovenou výměru nebude možná. Zástavba, která stanovenou výměru již nyní přesahuje, bude respektována, ale nebude umožněno tuto zástavbu již více rozšiřovat. [5] K návrhu územního plánu byly uplatněny námitky. Spolek Osada Štěkeň – V Rybníčkách z.s. ve své námitce poukázal na to, že v roce 2019 požadoval pro své členy, potažmo vlastníky rekreačních objektů zvětšit zastavitelnost pozemků a sjednotit jejich rozlohu v m2, aby měli všichni stejné podmínky. Zmínil, že při veřejném projednání bylo odsouhlaseno, že maximální zastavěná plocha stavbami pro rekreaci bude 81 m2, v námitce ovšem uplatnil požadavek, aby maximálně zastavitelná plocha včetně zpevněných ploch a chodníčků činila 99 m2, protože je stávající terén členitý a je nezbytně nutné, aby byl terén kolem staveb pro rekreaci zpevněn a nepodléhal erozi. [6] Námitku uplatnil dne 21. 5. 2021 i navrhovatel, který v ní stručně uvedl, že dle platného územního plánu bylo možné sporné pozemky využít v rámci individuální rekreace s tím, že není vhodné plochu rozšiřovat nebo zahušťovat o nové objekty, ale využití pozemků je zcela v souladu s jejich funkcí. Navrhovatel nesouhlasí s tím, že by pozemky podle nyní navrhovaného územního plánu již nebyly v plochách individuální rekreace, ale byly zahrnuty do ploch soukromé zeleně a ploch veřejných prostranství, protože 1) změnou využití předmětných pozemků z kategorie individuální rekreace dojde k absolutnímu znehodnocení soukromého majetku a ke znemožnění následného užívání pozemků do budoucna, 2) změna charakteru využití pozemků má vliv na tržní cenu sporných pozemků a 3) navrhovatel by souhlasil s tím, aby v rámci regulačního plánu byla určena regulativem procentuální zastavitelnost předmětných pozemků tak, aby nedocházelo k nadměrné zástavbě na daném území, avšak nesouhlasí se změnou využití charakteru dotčených pozemků a znemožnění jakéhokoliv jejich využití do budoucna. [7] Námitce spolku Osada Štěkeň – V Rybníčkách z.s. odpůrce s odkazem na důkladné uvážení a konzultaci s pozemkovým úřadem vyhověl tak, že jednotlivé stavební pozemky vymezené pro rekreační objekty budou o velikosti 99 m² s podmínkou, že velikost hlavních staveb bude maximálně 80 m². U stávajících objektů, které již dosahují této velikosti, nebude možné realizovat další přístavby. Tato úprava návrhu územního plánu se týká nejen rekreačních objektů v osadě Štěkeň – V Rybníčkách, ale všech rekreačních objektů v celé lokalitě podél řeky Otavy. [8] Naopak námitce navrhovatele odpůrce nevyhověl a v odůvodnění vypořádání námitky navrhovateli sdělil, že pozemky parc. č. XA a XB jsou oproti stávajícímu platnému územnímu plánu zahrnuty do nezastavěného území s funkčním využitím „Z – plochy zeleně soukromé“, neboť na těchto pozemcích není možné umisťovat žádné stavby z důvodu aktivní záplavové zóny. Záplavové území řeky Otavy stanovil Krajský úřad Jihočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) opatřením obecné povahy č. j. KUJCK 50910/2014/OZZL/31 ze dne 10. 9. 2014. Pozemky jsou zcela v záplavové zóně Q100 a aktivní záplavová zóna zasahuje téměř k jejich severní hranici. Vzhledem k uvedenému nelze akceptovat argument, že dochází ke znehodnocování pozemků a znemožnění jejich využití do budoucna, neboť uvedené pozemky nelze stavebně využívat právě z důvodu aktivní záplavové zóny bez ohledu na jejich funkční využití. V aktivní záplavové zóně nelze vymezovat zastavitelné plochy, proto uvedené pozemky zpracovatel územního plánu zahrnul do plochy soukromé zeleně, kterou lze využívat pro rekreační a relaxační účely. Pozemky parc. č. XC, XD a XH budou řešeny v souladu s probíhajícími komplexními úpravami tak, že pod každou jednotlivou stavbou pro rekreaci a v jejím okolí bude vymezeno zastavěné území s funkčním využitím „Rr – plochy rekreace“, a to o velikosti 99 m², s podmínkou, že hlavní stavba na pozemku bude mít velikost max. 80 m² (zde odpůrce odkázal na vypořádání