8 Ads 251/2022 — Nejvyšší správní soud

8 Ads 251/2022- 37 - text  8 Ads 251/2022-45 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Václava Štencla a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: Mgr. Bc. R. Š., zast. JUDr. Ing. Lukášem Pletichou, advokátem se sídlem Průmyslová 1631/4, Jablonec nad Nisou, proti žalovanému: státní tajemník v Ministerstvu dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 4. 2021, čj. MD-1986/2021-010/3, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2022, čj. 17 Ad 6/2021-84, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a předcházející soudní řízení [1] Generální inspektor Drážní inspekce (dále jen „generální inspektor“) rozhodnutím ze dne 25. 9. 2020, čj. 1/2020/DI-6/211 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), rozhodl o skončení služebního poměru žalobce podle § 72 odst. 1 písm. d) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, z důvodu uplynutí doby, po kterou byl žalobce zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů, a určil žalobci odbytné podle § 72 odst. 2 písm. d) zákona o státní službě ve výši 729 336 Kč. [2] Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání. Žalovaný jej v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. [3] Rozhodnutí žalovaného žalobce napadl žalobou u Městského soudu v Praze. Ten ji v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl. [4] Městský soud předně zdůvodnil neprovedení jednotlivých žalobcem navržených důkazů, a to tím, že buďto postačoval pro posouzení relevantních otázek obsah správního spisu, nebo se důkazy vztahovaly k otázkám, které nebyly předmětem tohoto soudního řízení, nebo se nevztahovaly ke skutkovému a právnímu stavu v době vydání napadeného rozhodnutí, anebo se jednalo o listiny obsažené ve správním spise. Následně soud konstatoval, že se nemohl zabývat námitkami směřujícími proti systemizaci, určení platové třídy či výraznému snížení osobního příplatku, neboť míří mimo předmět tohoto řízení a žalobce je měl vznášet proti příslušným rozhodnutím služebních orgánů. K námitkám vzneseným v replice uvedl, že byly uplatněny po uplynutí zákonné lhůty a týkají se z nezanedbatelné části skutkového stavu, který nastal až po rozhodování žalovaného. Námitku porušení § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v odvolacím řízení neshledal důvodnou, neboť do správního spisu nebyl zařazen žádný nový podklad rozhodnutí. S odkazem na § 10 odst. 2 zákona o státní službě a § 53a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, shledal generálního inspektora věcně příslušným služebním orgánem. Námitkami směřujícími proti zákonnosti jmenování generálního inspektora se nezabýval, neboť pro tento veřejnoprávní akt platí presumpce jeho správnosti. Ve věci rozhodovala oprávněná úřední osoba (Mgr. Jan Kučera jako generální inspektor) a v námitkách podjatosti uplatněných ve správním řízení žalobce neuvedl konkrétní důvody podjatosti; důvody uváděné v žalobě pak podjatost nezakládají, neboť se týkají procesních postupů a rozhodovací činnosti Mgr. Kučery. Jedinou podmínkou pro zahájení řízení o skončení služebního poměru je podle městského soudu marné uplynutí doby zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů. Na to nemá vliv, zda rozhodnutí o zařazení mimo výkon služby bylo pravomocné; podstatná je jeho předběžná vykonatelnost. K otázkám týkajícím se okolností nařízení dovolené, projednání s odborovou organizací, jiných vhodných služebních míst a nezohlednění dřívějších pracovních poměrů žalobce při výpočtu odbytného soud odkázal na příslušné strany napadeného rozhodnutí s tím, že se s vypořádáním těchto námitek ze strany žalovaného ztotožňuje. V otázce zařazování podkladů žalobce do spisu soud neshledal žádné pochybení správních orgánů v tom směru, že by nějaký důkaz opomenuly. Žalovaný sice nereagoval na každé tvrzení žalobce, v souhrnu však veškeré odvolací námitky dostatečně vypořádal. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [5] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. V ní předně namítá porušení § 36 správního řádu a Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“), neboť neměl před vydáním rozhodnutí možnost seznámit se s obsahem spisu, navrhnout jeho doplnění, resp. další důkazy. Spis žalovaného navíc obsahuje nový dokument, se kterým se nemohl seznámit a reagovat na něj (stanovisko generálního inspektora k odvolání). Nejde jen o důkazy zařazené do spisu, ale i o podklady, které tam nejsou. Toto zkrácení na právech bylo umocněno odepřením práva účasti na dokazování. Městský soud se touto námitkou nezabýval. Kdyby stěžovateli nebylo upřeno jeho právo, býval by navrhoval další důkazy, které uvedl v žalobě. Městským soudem citovaná judikatura se týká úplně jiných případů. Dále stěžovatel napadá závěry městského soudu ohledně příslušnosti generálního inspektora a nicotnosti jeho rozhodnutí. Uvádí, že pokud je nezákonné výběrové řízení na generálního inspektora a jeho jmenování, pak musí být nezákonná všechna jeho rozhodnutí. Napadený rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť jen opakuje konstatování odvolacího orgánu. Námitkou nicotnosti ani námitkou příslušnosti samotného žalovaného rozhodnout v dané věci se městský soud vůbec nezabýval. Žalovaný i soud dále nesprávně posoudili změny systemizace Drážní inspekce a související otázky. Stěžovatel také namítá, že v řízení prováděla úkony jiná osoba, než oprávněná úřední osoba. Soud navíc nesprávně a neúplně posoudil námitku podjatosti Mgr. Kučery. Žalobní námitka týkající se toho, že skončení služebního poměru žalobce je důsledkem šikanózního přístupu vůči stěžovateli, není v rozsudku vůbec řešena. [6] Stěžovatel následně argumentuje tím, že podmínkou pro zahájení řízení o skončení služebního poměru je právní moc rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného a zařazení mimo službu, nikoliv jeho předběžná vykonatelnost. Rozhodnutí žalovaného i napadený rozsudek jsou podle něj navíc nepřezkoumatelné v otázce týkající se možného nařízení dovolené v době postavení mimo výkon služby. Souběh překážky na straně zaměstnavatele a dovolené se pojmově vylučuje. Podle stěžovatele nebyla splněna ani podmínka projednání zrušení služebního poměru s odborovou organizací, neboť nedošlo k dosažení shody. Stěžovatel dále odkazuje na žalobní námitky, v nichž brojil proti tomu, jak generální inspektor posuzoval vhodnost služebních míst pro stěžovatele. Nevhodnost služebního místa nelze pouze konstatovat, musí být odůvodněna. U potenciálně vhodných míst nebyly hodnoceny kvalifikace a zkušenosti stěžovatele. Jako potenciálně nevhodná byla chybně posuzována místa zařazená ve 14. platové třídě. [7] Dále se stěžovatel vymezuje proti výtkám městského soudu týkajícím se pozdně uplatněných námitek a četných žalobcem předkládaných listin a proti jeho hodnocení problematiky zařazování podkladů a dokazování. Správní orgány nesprávně posoudily důkazy, respektive neprovedly navrhované důkazy. Žalovaný si vybíral, na co bude reagovat, a na co nikoliv; městský soud tudíž vyhodnotil námitky nepřezkoumatelnosti chybně. V otázce odbytného se městský soud vyjádřil jen k § 200 zákona o státní službě, přičemž se ztotožnil s argumenty žalovaného a odkázal na ně. Jestliže žalovaný dané otázky posoudil nesprávně, pak tak postupoval i městský soud. K námitkám a argumentaci v bodech 187 – 192 žaloby se městský soud nevyjádřil. Závěrem stěžovatel vyjádřil přesvědčení, že napadený rozsudek není spravedlivý. [8] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti odkazuje na odůvodnění svého rozhodnutí. Nad rámec toho uvádí, že spisová dokumentace obsahovala kompletní podklady a některé poznatky byly žalovanému známé z úřední činnosti. Jelikož nebyla spisová dokumentace doplňována a žalovaný nepořizoval nové podklady, nebylo zapotřebí postupovat podle § 36 odst. 3 správního řádu. Výběrové řízení na generálního inspektora je samostatným správním řízením. Napadené rozhodnutí se zabývalo námitkou systematizace; uspořádání organizační struktury Drážní inspekce je věcí služebního úřadu. V napadeném rozhodnutí žalovaný doplnil správní praxi, podle níž by provádění úkonů jinou než oprávněnou úřední osobou neznamenalo automaticky nezákonnost vydaného rozhodnutí. Právní moc předchozího rozhodnutí není podmínkou zahájení řízení o skončení služebního poměru. Stěžovatel podle žalovaného opomíjí institut předběžné vykonatelnosti. Během zařazení mimo výkon služby vznikl stěžovateli nárok na dovolenou, kterou mu bylo možné nařídit. Závěrem žalovaný uvádí, že vyjádření souhlasu městského soudu s odůvodněním žalovaného nezpůsobuje nepřezkoumatelnost jeho rozsudku. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem III. 1) Neprojednatelné námitky [9] Nejvyšší správní soud shledal, že některé kasační námitky nejsou přípustné, některé jsou z povahy věci nedůvodné a některá tvrzení stě