8 As 279/2023 — Nejvyšší správní soud

8 As 279/2023- 39 - text  8 As 279/2023-41 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: Ing. L. M., zast. Mgr. Kateřinou Richterovou, advokátkou se sídlem Týnská 633/12, Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem tř. Tomáše Bati 21, Zlín, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 5. 2022, čj. KUZL 42021/2022, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 11. 2023, čj. 29 A 69/2022133, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Nejvyšší správní soud se v tomto rozsudku zabýval přípustní kasačních námitek podle § 104 odst. 4 s. ř. s. a tím, zda je napadený rozsudek Krajského soudu v Brně přezkoumatelný. [2] Žalobce (dále „stěžovatel“) se žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ze dne 6. 4. 2022 domáhal po Magistrátu města Zlína, Městského informačního a turistického střediska (dále „povinný subjekt“) poskytnutí „pravdivých a úplných seznamů faktur a veškerých ostatních plateb proplacených v letech 2007 až 2017“. Povinný subjekt žádost odmítl rozhodnutím ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. MMZL 079010/2022, z důvodu, že požadované seznamy faktur a plateb mu již poskytl k jeho předchozím žádostem. Proti rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí povinného subjektu potvrdil. [3] Stěžovatel následně podal proti rozhodnutí žalovaného u krajského soudu žalobu, který ji v záhlaví uvedeným rozsudkem jako nedůvodnou zamítl. [4] Krajský soud uvedl, že předmětem přezkumu nejsou předchozí rozhodnutí povinného subjektu a žalovaného týkající se minulých žádostí stěžovatele o stejné informace. Při přezkumu žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím se lze zabývat pouze tím, zda žalobce získal informace, na které má ze zákona právo. Nelze však řešit nedostatky faktur či chyby v účetnictví povinného subjektu. K tomu slouží postup podle § 42 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (rozsudek NSS ze dne 4. 6. 2015, čj. 2 As 31/201553). Povinný subjekt je podle § 2 zákona o svobodném přístupu k informacím povinen požadované informace poskytnout v plném rozsahu tak, jak měl existující informace v dispozici v okamžiku doručení žádosti o informace (rozsudek NSS ze dne 20. 11. 2011, čj. 6 As 33/201183, Občané za ochranu kvality bydlení v Brně), tedy i s případnými nedostatky v účetnictví. [5] Správní orgány tvrzené nedostatky poskytnutých informací vysvětlily a odůvodnily, proč určité údaje v dříve poskytnutých informacích chybí. Podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, mohou být určité údaje, které se týkají jednoho účetního dokladu, obsaženy na více účetních záznamech. Skutečnost, že v evidenčním záznamu v knize došlých faktur určitý údaj není, proto nemůže vést bez dalšího k závěru, že byl v tomto záznamu povinným subjektem dříve veden. Chybějící údaj totiž mohl být uveden na jiných účetních záznamech, které stěžovatel neobdržel, neboť o ně nepožádal. Ať už tedy určitý údaj chybí z důvodu pochybení povinného subjektu při vedení účetnictví, nebo proto, že byl obsažen v jiném účetním záznamu, knihy došlých faktur byly stěžovateli poskytnuty v podobě, v jaké je povinný subjekt měl k dispozici. Předpoklad stěžovatele, že mu byly poskytnuty nekompletní informace, je proto mylný. [6] Rozsah informace, kterou má povinný subjekt poskytnout, vymezuje žadatel. Stěžovatel žádal o „seznamy faktur a veškerých ostatních plateb proplacených v letech 2007 až 2017“. Povinný subjekt přípisem ze dne 1. 6. 2021 upozornil stěžovatele na to, že poskytnutý přehled poukazů neobsahuje agendová čísla příjmových poukazů. Stěžovatel tak byl upozorněn na to, že chybějící agendová čísla jsou čísla záznamů o platbách přijatých povinným subjektem. Mohl si o ně proto požádat. Krajský soud si nevyžádal bankovní výpisy zaměstnanců povinného subjektu. Podezření ohledně nakládání s veřejnými prostředky povinným subjektem totiž nesouvisí s předmětem sporu. Navržený znalecký posudek v oboru účetnictví a výslech vedoucí odboru informatiky povinného subjektu by byl nadbytečný pro posouzení sporných skutečností. Ty žalovaný v rozhodnutí a dalších vyjádřeních přezkoumatelně a logicky vyvrátil. Krajský soud tak uzavřel, že stěžovatel požadované informace obdržel již na základě předchozích žádostí. Povinný subjekt proto byl oprávněn odmítnout jeho žádost. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [7] Stěžovatel uvedl, že od roku 2009 se po povinném subjektu marně domáhá pravdivé informace o proplacených fakturách a ostatních platbách. Žalovaný nerespektuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. V nyní projednávané věci sice informace formálně poskytl, avšak ty jsou neúplné a nepravdivé. Otázka, zda povinný subjekt postupuje v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím, pokud žadateli sdělí nepravdivé či neúplné informace, má zásadní právní význam. [8] Namítá, že povinný subjekt poskytl k předchozím žádostem různé informace, které se podstatně lišily i s informací za shodné období získanou nyní projednávanou žádostí. K prokázání nesprávnosti a neúplnosti poskytnuté informace navrhl znalecký posudek a výslech svědka. Dne 20. 8. 2023 doplnil žalobu o důkazy zatajovaných faktur. S tímto podáním se krajský soud nevypořádal. Účelem zákona o svobodném přístupu k informacím je otevřenost veřejné správy. Součástí práva na informace je i získání informací od státu a dalších veřejnoprávních subjektů (nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 517/10). Pokud je informace součástí veřejné sféry, dopadá na ni čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Obdržení neúplné či nepravdivé informace proto není v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím. [9] Krajský soud se nesprávně soustředil na formální stránku věci a dostatečně nezhodnotil stránku faktickou. Nerespektoval zásadu speciality odbornosti podle § 56 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Ve vztahu k odborným otázkám týkajícím se účetnictví se totiž spokojil s vysvětlením žalovaného. Ten však ke svým tvrzením nepředložil žádné důkazy. Krajský soud porušil rovnost stran a právo stěžovatele na spravedlivý proces. Zároveň neprovedl navržené důkazy, přestože jsou pro rozhodnutí zásadní. Krajský soud tak nesprávně posoudil otázku týkající se pravdivosti a úplnosti poskytnutých informací. [10] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že se ztotožňuje se závěry krajského soudu. Navrhl proto, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [11] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost a dospěl k závěru, že není důvodná. III.1 Nepřípustné kasační námitky [12] Podle § 104 odst. 4 s. ř. s. platí, že kasační stížnost není přípustná, opíráli se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl. [13] Kasační stížnost je mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví (§ 102 s. ř. s.). Aby byla kasační argumentace přípustná, musí stěžovatel na rozhodnutí krajského soudu reagovat a konkrétně a kvalifikovaným způsobem zpochybňovat jeho závěry. Míjíli se kasační argumentace s rozhodovacími důvody krajského soudu nebo nereagujeli na ně dostatečně tak, aby Nejvyšší správní soud mohl posoudit jejich správnost, je nepřípustná podle § 104 odst. 4 s. ř. s. Nejvyšší správní soud nemůže za stěžovatele jakkoliv domýšlet kasační argumentaci (§ 109 odst. 4 s. ř. s.). [14] Stěžovatel se domáhal poskytnutí dotčených informací z důvodu, že mu povinný subjekt k předchozím žádostem měl poskytnout neúplné a nepravdivé informace. Chyby a nedostatky předložené účetní dokumentace v žalobě konkrétně vytkl. Krajský soud své závěry, proč správní orgány nepochybily, jestliže odmítly informace poskytnout, založil na dvou východiscích. Předně uvedl, že 1) v režimu žádosti o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím se nelze zabývat tím, zda k žádosti poskytnuté účetní záznamy mají nedostatky či chyby. Dále zdůraznil, že 2) skutečnost, že v evidenčním záznamu v knize došlých faktur určitý údaj není obsažen, nemůže vést bez dalšího k závěru, že byl v tomto záznamu povinným subjektem dříve veden. Chybějící údaj totiž mohl být uveden na jiných účetních záznamech, které však stěžovatel neobdržel, neboť o ně nepožádal. Povinný subjekt tak podle krajského soudu poskytl k dřívějším žádostem knihy došlých faktur v podobě, v jaké je měl k dispozici, a v rozsahu žádosti. Byl proto oprávněn žádost ze dne 6. 4. 2022 odmítnout, neboť stěžovatel již požadované informace obdržel (blíže viz rekapitulaci v bodech [4] až [6] výše). [15] Stěžovatel v kasační stížnosti obecně namítl, že