CS · EN DE FR brzy

9 As 267/2023 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:NSS:2024:9.As.267.2023.49
Datum: 2023-12-06
Z rozhodnutí: Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobkyně: Řehák & Řehák, v.o.s., se sídlem Chorinova 23, Česká Třebová, zast. Mgr. Petrem Krátkým, advokátem se sídlem K Blahobytu 2500, Pardubice, proti žalovanému: Policejní prezidium České republiky, se sídlem Strojnická 27, Praha 7, o žalobě na …
9 As 267/2023- 49 - text  9 As 267/2023 - 51 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobkyně: Řehák & Řehák, v.o.s., se sídlem Chorinova 23, Česká Třebová, zast. Mgr. Petrem Krátkým, advokátem se sídlem K Blahobytu 2500, Pardubice, proti žalovanému: Policejní prezidium České republiky, se sídlem Strojnická 27, Praha 7, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2023, č. j. 15 A 48/202266, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2023, č. j. 15 A 48/202266, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Předmětem věci je otázka, zda zápis do registru zbraní (resp. výmaz údaje z takového registru) je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., a zda je správním orgánem příslušným k takovému zápisu Policejní prezidium České republiky, nebo krajské ředitelství policie příslušné podle místa pobytu či sídla žadatele („příslušný útvar policie“). [2] Žalobkyně je podnikatelkou v oboru zbraní a střeliva a držitelkou zbrojní licence vydané pro skupiny A, B, C, D, a E ve smyslu § 31 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu („zákon o zbraních“). V rámci své podnikatelské činnosti je proto mimo jiné oprávněna k výrobě či k úpravám střelných zbraní. Během roku 2020 provedla úpravu 14 zbraní typu „Malorážka opakovací, výrobce NORINCO, vzor JW 15A, ráže .22lr“, náležejících do kategorie zbraní C. Po provedení úprav ohlásila Krajskému ředitelství policie Pardubického kraje, Odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, změnu ráže mající za následek změnu kategorie těchto zbraní a předložila je tomuto orgánu k prohlídce. Z ohlášení vyplývá, že po úpravě se mělo jednat o zbraně typu „Flobertka R & R, JW125A, ráže 6 mm ME Flobert court“, resp. „Flobertka R & R, JW115A, ráže 6 mm ME Flobert court“, náležející do kategorie zbraní D. Sděleními z 31. 3. 2021 a z 25. 6. 2021 informovalo krajské ředitelství policie žalobkyni o tom, že dané zbraně považuje i po úpravě za zbraně kategorie C, neboť nesplňují podmínku maximální energie střely na ústí hlavně do 7,5 J. [3] Dne 13. 12. 2021 podala žalobkyně žádost adresovanou žalovanému, jíž se domáhala vymazání dotčených zbraní (jakožto zbraní kategorie D) z centrálního registru zbraní („CRZ“). K této žádosti žalobkyně přiložila mj. rozhodnutí Českého úřadu pro zkoušení zbrání a střeliva („ČÚZZS“) z 20. 10. 2020, o zařazení dotčených zbraní do kategorie zbraní D, jakož i nález ČÚZZS z 1. 12. 2021 prokazující měření rychlosti střely a stanovení střední kinetické energie střel u předložených vzorků zbraní. Žalovaný tuto žádost 22. 12. 2021 postoupil krajskému ředitelství policie, a to z důvodu, že jej považoval za příslušné k vyřízení žádosti ve smyslu § 10 odst. 2 ve spojení s § 39 odst. 1 písm. q) zákona o zbraních. [4] Dne 6. 1. 2022 podala žalobkyně u Ministerstva vnitra podnět k ochraně před nečinností. Ta měla spočívat v tom, že žalovaný žádosti žalobkyně z 13. 12. 2021 nevyhověl, dotčené zbraně z CRZ nevymazal a ve věci zůstal nečinný. Vyrozuměním z 7. 2. 2022 informovalo Ministerstvo vnitra žalobkyni, že žalovaný není ve věci nečinný, neboť žádost žalobkyně správně postoupil krajskému ředitelství policie jakožto příslušnému útvaru policie příslušnému k jejímu vyřízení dle § 39 odst. 1 písm. q) zákona o zbraních. [5] Žalobou na ochranu proti nečinnosti podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala toho, aby byla žalovanému uložena povinnost vymazat z CRZ dotčené zbraně. [6] Městský soud v rozsudku napadeném kasační stížností nejprve dospěl k závěru, že o žádosti o výmaz zbraně z CRZ je vydáváno rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. Výmaz z registru má významný dopad do práv a povinností držitele této zbraně, neboť až od okamžiku takového výmazu může její držitel s takovou zbraní nakládat jako se zbraní kategorie D. Výmazem se proto zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva a povinnosti. Následně se městský soud zabýval pasivní žalobní legitimací žalovaného. Uvedl, že vedeli žalovaný CRZ, může rovněž provést výmaz zbraně ze systému, jeli v něm vedena nesprávně, jak ostatně v rámci své správní praxe již v minulosti učinil. Ačkoliv změnu kategorizace zbraně posuzuje v prvé řadě příslušný útvar policie (a jehož posouzení bude typicky jedním z podkladů k vydání rozhodnutí), není vyloučeno, že žadatel o výmaz zbraně z registru předloží další důkazy, svědčící o závěru odlišném od takového posouzení. Je pak na žalovaném, aby rozhodl, zda předložené důkazy tvrzení žadatele prokazují či nikoliv. Žalovaný proto nepostupoval správně, postoupilli žádost krajskému ředitelství policie, aniž by o žádosti sám rozhodnul. Z tohoto důvodu zůstal v řízení o žádosti nečinný. [7] Městský soud uložil žalovanému povinnost vydat ve lhůtě 30 dnů od právní moci napadeného rozsudku rozhodnutí v řízení o žádosti žalobkyně z 13. 12. 2021 o výmaz označených zbraní z CRZ. Zároveň žalovaného zavázal, aby v dalším řízení žádost žalobkyně věcně posoudil; aby zhodnotil, zda dotčené zbraně skutečně spadají do kategorie D, a je tak dán důvod pro jejich výmaz z CRZ; a aby vyšel především z hodnocení těchto zbraní krajským ředitelstvím policie, jakož i dalších důkazů předložených žalobkyní. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření k ní [8] Žalovaný („stěžovatel“) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností, jejíž důvody podřadil pod § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. [9] Stěžovatel předně upozorňuje na „Stanovisko k postupu při úpravách zbraní podléhajících registraci na zbraně kategorie D“ z 15. 2. 2019 vypracované Odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra a adresované Policejnímu prezidiu České republiky, dle kterého fyzickou prohlídku zbraní a listin předložených držitelem zbrojní licence provádí příslušný útvar policie. Žalobkyně v projednávané věci postupovala v souladu s věcnou a místní příslušností příslušného útvaru policie a dotčené zbraně předložila krajskému ředitelství policie. [10] Ze stanoviska Ministerstva vnitra dále plyne, že při zjištění nedostatečných úprav provedených držitelem zbrojní licence nelze provést změnu kategorie předložené zbraně v CRZ. Posouzení kategorie zbraně je pak nutné při uvádění na trh – v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/555 ze dne 24. března 2021 o kontrole nabývání a držení zbraní – vztáhnout na každou jednotlivou zbraň, nikoliv na typ dané zbraně, a to i v případě, jeli zbraň vyráběna sériově. Skutečnost, že předmětné zbraně byly po provedení úpravy předloženy ke kusovému ověření ČÚZZS a opatřeny zkušební značkou, nedokládá, že tímto úřadem byla posuzována kategorie zbraní. [11] Stěžovatel je přesvědčen, že postup krajského ředitelství policie i stěžovatele je nutné posuzovat s ohledem na znění zákona o zbraních účinném od 30. 1. 2021, tj. ve znění novely č. 13/2021 Sb. Touto novelou byl do zákona o zbraních vložen § 73c definující číselník zbraní jakožto součást CRZ. V souladu s § 73c odst. 3 zákona o zbraních, ve znění od 30. 1. 2021, provádí změnu zařazení zbraně do položky číselníku na základě žádosti příslušný útvar policie (tj. místně příslušné krajské ředitelství policie). Závěr městského soudu ohledně povinnosti stěžovatele jakožto správce CRZ posuzovat žádosti o výmaz zbraní z tohoto registru je s tímto ustanovením v rozporu. Takový závěr rovněž nekoresponduje s principem vyřizování věci bez zbytečných průtahů, neboť je to příslušný útvar policie (a nikoliv stěžovatel), který disponuje relevantními informacemi o úpravách zbraní. [12] Ustanovení § 73c odst. 4 zákona o zbraních, ve znění od 30. 1. 2021, dle kterého má pravomoc zařadit zbraň do položky číselníků zbraní jak příslušný útvar policie, tak stěžovatel, je dále nutné vykládat ve spojení s § 39 odst. 1 písm. q) zákona o zbraních, upravující ohlašovací povinnost držitele zbrojní licence vůči příslušnému útvaru policie. Na ohlašovací povinnost pak logicky navazuje i obecné oprávnění jakéhokoliv příslušníka policie vyzvat k předložení zbraně, střeliva nebo munice, dokladu nebo jiného oprávnění k držení nebo nošení zbraně nebo střeliva nebo muničního průkazu dle § 75c písm. a) zákona o zbraních, ve znění od 30. 1. 2021. [13] Stěžovatel nespatřuje v zákoně o zbraních oporu pro postup, jenž by na jedné straně umožňoval držiteli zbrojní licence obracet se dle svého uvážení s žádostí přímo na stěžovatele, zatímco ohlašování změn by bylo činěno obligatorně vůči příslušnému útvaru policie. V projednávané věci navíc na základě dostupných podkladů nebylo prokázáno, že by dotčené zbraně neměly být v CRZ vedeny, resp. že v něm byly vedeny nesprávně. Prohlídkou bylo naopak zjištěno, že jsou sporné zbraně nadále zbraněmi původní kategorie C, a nikoliv zbraněmi kategorie D. [14] Jdeli o namítanou správní praxi, stěžovatel připouští, že v minulosti na

Citovaná ustanovení

§ 31 (119/2002 Sb.)§ 103 (150/2002 Sb.)§ 109 (150/2002 Sb.)§ 110 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 12 (500/2004 Sb.)§ 2 (500/2004 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.