6 As 65/2019 — Nejvyšší správní soud

Konf 9/2023- 19 - text  Konf 9/2023-22 pokračování USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Tomáše Rychlého, JUDr. Pavla Simona, Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Romana Fialy a Mgr. Jitky Zavřelové, rozhodl o návrhu Okresního soudu v Kroměříži na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním na straně jedné a Státním pozemkovým úřadem, Krajským pozemkovým úřadem pro Zlínský kraj na straně druhé, ve věci vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 7 C 63/2023, v řízení o žalobě na nahrazení chybějícího projevu vůle: žalobce Arcibiskupství olomoucké, se sídlem Olomouc, Wurmova 562/9, IČO 00445151, zastoupeného JUDr. Jakubem Křížem, advokátem v Praze 1, Týnská 633/12, a žalovaného Lesy České republiky, s. p. se sídlem Hradec Králové, Přemyslova 1106, IČO 42196451, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: [1] Podáním doručeným dne 9. 8. 2023 zvláštnímu senátu pro rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zvláštní senát“) navrhuje Okresní soud v Kroměříži, aby zvláštní senát rozhodl tvrzený spor o pravomoc podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon č. 131/2002 Sb.“), který měl vzniknout mezi uvedeným okresním soudem [civilní soud, rozhodující podle části třetí občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)] na straně jedné a Státním pozemkovým úřadem, Krajským pozemkovým úřadem pro Zlínský kraj na straně druhé, a to ve věci žaloby na nahrazení chybějícího projevu vůle povinné osoby, ve věci vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 7 C 63/2023. [2] Z obsahu předloženého soudního spisu Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. 7 C 63/2023 zvláštní senát zjistil následující skutečnosti: [3] Žalobce, jako oprávněná osoba ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen „ZMV“), vyzval Lesy České republiky, s. p., jako povinnou osobu ve smyslu § 4 písm. b) ZMV, k uzavření dohody o vydání blíže specifikovaných nemovitostí (zahrnujících též parcely p. č. 2097/6, p. č. 2097/8, p. č. 2097/9, p. č. 2795/1 a p. č. 2795/2 v k. ú. Rajnochovice) ve smyslu § 9 odst. 1 a 2 ZMV. Povinná osoba uzavření dohody odmítla. [4] Žalobce proto podal dne 21. 3. 2014 u Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Zlínský kraj (dále jen „pozemkový úřad“) návrh na vydání některých nemovitostí (včetně parcel p. č. 2097/6, p. č. 2097/8, p. č. 2097/9, p. č. 2795/1 a p. č. 2795/2 v k. ú. Rajnochovice), jako nemovitostí zemědělských, postupem dle § 9 odst. 6 ZMV. Pozemkový úřad rozhodnutím ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. SP 8588/2014/31/U, rozhodl podle § 9 odst. 6 ZMV tak, že se žalobci nárokované pozemky nevydávají. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že vydání nárokovaných zemědělských pozemků brání překážka jejich zastavěnosti ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) ZMV. Proti tomuto rozhodnutí žalobce nebrojil žádným mimořádným opravným prostředkem, neinicioval použití nápravných prostředků dozorčího práva a nepodal ani žalobu dle části páté o. s. ř. [5] Kromě postupu popsaného v předchozím odstavci se žalobce domáhal vlastnického práva k pozemkům též soudní cestou. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži dne 4. 11. 2016 požadoval, aby soud nahradil chybějící projev vůle povinné osoby s uzavřením dohody o vydání nezemědělských nemovitostí (včetně parcel p. č. 2097/6, p. č. 2097/8, p. č. 2097/9, p. č. 2795/1 a p. č. 2795/2 v k. ú. Rajnochovice) ve smyslu § 10 odst. 4 ZMV. V žalobě, respektive v dalších vyjádřeních, uvedl, že jde o nemovitosti nezemědělské, jejichž vlastnictví se musí domáhat právě soudní cestou, předvídanou ZMV. [6] Okresní soud v Kroměříži nejprve rozsudkem ze dne 2. 5. 2017, č. j. 7 C 287/2016-372, žalobu v části týkající se mimo jiné parcel p. č. 2097/6, p. č. 2097/8, p. č. 2097/9, p. č. 2795/1 a p. č. 2795/2 v k. ú. Rajnochovice zamítl. Dle okresního soudu o nevydání těchto pozemků rozhodl již pozemkový úřad a v tomto případě tak připadá v úvahu postup podle části páté o. s. ř. Dále okresní soud konstatoval, že vydání těchto pozemků brání překážka dle § 8 odst. 1 písm. a) ZMV, neboť se jedná o zastavěné pozemky. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 2. 5. 2017 usnesením ze dne 14. 3. 2018, čj. 58 Co 224/2017-398, ve výroku II., týkajícím se mimo jiné výše uvedených pozemků, zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Okresní soud v Kroměříži následně usnesením ze dne 6. 11. 2020, čj. 7 C 287/2016-779, řízení ohledně parcel p. č. 2097/6, p. č. 2097/8, p. č. 2097/9, p. č. 2795/1 a p. č. 2795/2 v k. ú. Rajnochovice zastavil a věc postoupil pozemkovému úřadu. Dospěl totiž k závěru, že se jedná o zemědělské pozemky [vycházel přitom z rozhodnutí Ministerstva zemědělství vydaného dle § 17 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“)] a příslušným k projednání nároku je tak pozemkový úřad. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 15. 12. 2021, čj. 58 Co 31/2021-804, posledně zmíněné usnesení Okresního soudu v Kroměříži zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně konstatoval, že Okresní soud v Kroměříži musí sám učinit skutková zjištění a vyvodit právní závěry o charakteru pozemků. V případě, že Okresní soud v Kroměříži dospěje k závěru, že se jedná o nezemědělské pozemky, podá návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu podle zákona č. 131/2002 Sb. Usnesením ze dne 29. 3. 2023, čj. 7 C 287/2016 – 866, Okresní soud v Kroměříži vyloučil část předmětu řízení týkající se parcel p. č. 2097/6, p. č. 2097/8, p. č. 2097/9, p. č. 2795/1 a p. č. 2795/2 k samostatnému řízení. [7] Okresní soud v Kroměříži v návrhu na zahájení kompetenčního sporu uvedl, že nárokované parcely nemají charakter zemědělských nemovitostí, neboť nejsou nezbytně nutné k zemědělské činnosti či zemědělské výrobě, ani k lesní činnosti či lesní výrobě a nesplňují tudíž materiální znak zemědělského pozemku. Navrhl, aby zvláštní senát vyslovil, že příslušný vydat rozhodnutí ve věci žaloby na nahrazení chybějícího projevu vůle s uzavřením dohody o vydání výše uvedených pozemků je soud a aby zrušil rozhodnutí pozemkového úřadu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. SP 8588/2014/31/U. [8] Zvláštní senát předně uvádí, že skutkově a právně obdobnou věcí se zabýval již v usnesení ze dne 16. 5. 2024, čj. Konf 2/2023-20, jehož závěry lze plně aplikovat i na nynější věc. [9] Zvláštní senát se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o kompetenčním sporu, přičemž vycházel z následujících skutečností a úvah: [10] Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb., se podle tohoto zákona postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost (dále jen „pravomoc“) vydat rozhodnutí, jehož stranami jsou soudy a orgány moci výkonné, územní, zájmové nebo profesní samosprávy. [11] Z ustanovení § 1 odst. 2 téhož zákona plyne, že kompetenčním sporem je buď spor, ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž již druhá strana vydala pravomocné rozhodnutí (pozitivní kompetenční spor), anebo spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků (spor negativní). [12] Takto vymezené kompetenční spory projednává a rozhoduje zvláštní senát (srov. § 2 odst. 1 tohoto zákona). Ten pak rozhodne, kdo je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení (§ 5 odst. 1 téhož zákona). [13] Esenciální podmínkou pro to, aby byla založena pravomoc zvláštního senátu, je tedy existence kompetenčního sporu. [14] Zvláštní senát považuje nejprve za nutné stručně shrnout pro danou věc relevantní právní úpravu. ZMV předpokládá, že oprávněné osoby (§ 3) získají svůj původní majetek od povinných osob (§ 4) primárně cestou uzavření dohody o jeho vydání (§ 6 a § 7; v případě zemědělských nemovitostí viz dále § 9 odst. 2, v případě jiných věcí viz § 10 odst. 2). Nedojde-li k uzavření takové dohody, liší se další postup v závislosti na tom, zda oprávněná osoba nárokuje vydání zemědělské nemovitosti [§ 2 písm. b) ZMV], nebo jiné věci. V případě zemědělských nemovitostí může oprávněná osoba podat u pozemkového úřadu návrh, aby o jejich vydání bylo rozhodnuto cestou správního rozhodnutí (§ 9 odst. 6 ZMV). Podle § 9 odst. 6 in fine ZMV dále platí, že zjistí-li pozemkový úřad, že se nejedná o zemědělskou nemovitost, návrh oprávněné osoby na vydání nemovité věci zamítne; v takovém případě se postupuje podle § 10 odst. 4. V případě jiných věcí se postup dle § 9 odst. 6 ZMV neuplatní; oprávněná osoba má možnost podat u soudu žalobu na nahrazení chybějícího projevu vůle povinné osoby soudem (§ 10 odst. 4 ZMV). Pro všechny kategorie původního majetku oprávněných osob přitom platí, že existují-li překáž