10 As 285/2024 — Nejvyšší správní soud

10 As 285/2024- 41 - text  10 As 285/2024 - 44 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty ve věci navrhovatele: J. T., zastoupeného advokátem Mgr. Janem Bičištěm, Václavské náměstí 2132/47, Praha 1, proti odpůrci: Městský úřad Žamberk, Nádražní 833, Žamberk, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy o stanovení přechodné úpravy provozu ze dne 19. 4. 2024, č. j. MUZBK17708/2024, v řízení o kasační stížnosti navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 15. 11. 2024, č. j. 52 A 48/2024115, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 15. 11. 2024, č. j. 52 A 48/2024115, se ruší. II. Opatření obecné povahy o stanovení přechodné úpravy provozu, vydané Městským úřadem Žamberk dne 19. 4. 2024 pod č. j. MUZBK17708/2024, se ruší. III. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení o návrhu a o kasační stížnosti částku 18 200 Kč k rukám jeho zástupce Mgr. Jana Bičiště, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Popis věci a dosavadní průběh řízení [1] Navrhovatel (stěžovatel) brojí proti opatření obecné povahy (OOP), kterým byla stanovena místní a přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích ve dnech 26. 4. – 27. 4. 2024 z důvodu konání Rallye Králíky ve smyslu § 77 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Toto OOP vydal Městský úřad Žamberk (odpůrce) na základě žádosti Podorlického autoklubu z.s. Proti OOP uplatnil stěžovatel ještě před jeho vydáním námitky, které odpůrce vypořádal v odůvodnění. [2] Stěžovatel tvrdil, že OOP zasáhlo do jeho základních práv a současně byl proces jeho vydání zatížen pochybeními Městského úřadu Žamberk. [3] Následně se stěžovatel obrátil na Krajský soud v Hradci Králové – pobočku v Pardubicích (krajský soud) s návrhem na zrušení části OOP. Tomuto návrhu však krajský soud nevyhověl a návrh na zrušení OOP nyní napadeným rozsudkem zamítl. II. Kasační stížnost a vyjádření odpůrce [4] Stěžovatel napadl rozsudek krajského soudu z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b), d) a e) s. ř. s., tedy pro nezákonnost rozhodnutí, vady řízení, nepřezkoumatelnost rozhodnutí a nezákonnost odmítnutí návrhu či zastavení řízení. [5] Stěžovatel se obecně vyjadřuje k nezákonnosti a neústavnosti OOP. Nezákonnost rozhodnutí měla podle stěžovatele spočívala v nerespektování judikatury NSS a Ústavního soudu, jelikož odpůrce ani krajský soud neprovedli test proporcionality. Pochybení spatřuje stěžovatel rovněž v nesprávném právním posouzení povinnosti správního orgánu zjistit řádně stav, v závěru krajského soudu ohledně vyvěšení OOP na úřední desce a okamžiku nabytí účinnosti OOP. Vady řízení stěžovatel shledává v tom, že soud nereagoval dostatečně na nezveřejnění OOP a skutečnost, že byl navozen stav nerespektování pravidel silničního provozu. Stran nepřezkoumatelnosti stěžovatel krajskému soudu vytýká, že neodůvodnil nepředložení návrhu na zrušení právní úpravy Ústavnímu soudu. Následně se podrobně vyjadřuje k vadám, které spatřuje v jednotlivých bodech odůvodnění napadeného rozsudku (podrobněji viz níže). [6] Odpůrce ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na své dřívější vyjádření k návrhu na zrušení OOP. Uvedl, že se zcela ztotožňuje s rozsudkem krajského soudu a navrhuje, aby NSS stížnost zamítl jako nedůvodnou. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [7] NSS nejprve konstatuje, že se nezabýval naplněním kasačního důvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., jelikož napadeným rozsudkem nedošlo k odmítnutí návrhu či zastavení řízení, takže na procesní situaci, která nastala v nyní posuzované věci, tento zákonný kasační důvod zjevně nedopadá. Stěžovatel ostatně ani neuvádí žádné argumenty ve prospěch tohoto kasačního důvodu. Proto se NSS níže vypořádal pouze s ostatními kasačními námitkami. K námitce nepřezkoumatelnosti [8] NSS se nejprve zabýval tvrzenou nepřezkoumatelností rozsudku krajského soudu. Podle judikatury NSS se za nepřezkoumatelné rozhodnutí považuje až takové rozhodnutí, z něhož není zřejmé, jaké skutečnosti považuje soud za rozhodné, popř. na jakých úvahách soud své rozhodnutí založil. Nepřezkoumatelností pro nesrozumitelnost pak trpí takové rozhodnutí, které postrádá základní náležitosti nebo z něhož není seznatelné, zda soud žalobu zamítl, nebo o ní odmítl rozhodnout. [9] V nyní posuzovaném případě stěžovatel nesouhlasí se způsobem, jakým krajský soud odůvodnil nepodání návrhu na zrušení § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu Ústavnímu soudu postupem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky. Namítá, že pouhá negace není dostatečným zdůvodněním, a neshledalli soud důvody k podání návrhu, měl tento závěr srozumitelně vysvětlit. [10] K tomu NSS uvádí, že se z obsahu napadeného rozsudku podává, že krajský soud dostatečně vyložil, proč považuje zákonnou úpravu za ústavně konformní a nevidí důvod k podání návrhu (bod 27). V podrobnostech odkázal na svůj dřívější rozsudek (č. j. 52 A 35/2023164), ve kterém se již jednou k této námitce vyjádřil na základě návrhu téhož stěžovatele. [11] Ve světle závěrů citované judikatury posoudil NSS postup krajského soudu a dospěl přitom k závěru, že tato námitka není důvodná. Podle NSS je totiž zcela v pořádku, odkázalli krajský soud ve věci stejného stěžovatele a totožné námitky v podrobnostech pro stručnost na svůj dřívější rozsudek. Setrváváli na svém předchozím právním názoru, není nutno ho v úplnosti v každém dalším rozhodnutí podrobně opakovat. Napadený rozsudek je tedy řádně a srozumitelně odůvodněn a je proto přezkoumatelný. [12] Nad tento rámec NSS uvádí, že k podání návrhu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky přistoupí soud jen poté, dospějeli k přesvědčení, že zákonnou úpravu, kterou má použít pro rozhodnutí věci, nelze vyložit ústavně souladně. Navrhovatelem je v tomto případě soud (jde o případ tzv. konkrétní, resp. incidenční kontroly norem) a účastník soudního řízení proto může soudu podat toliko podnět k podání takového návrhu. Rovněž z této okolnosti plyne závěr, že je na účastníkovi řízení (stěžovateli), aby tento svůj podnět odůvodnil co možná nejpřesvědčivěji tak, aby se s ním soud mohl ztotožnit. I v případě, kdy soud tento návrh Ústavnímu soudu nepodá, přitom je možné, aby stejný návrh podal samotný stěžovatel spolu s ústavní stížností (§ 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). [13] Kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. proto nebyl naplněn. K námitce procesních vad [14] NSS přistoupil k posouzení námitky tvrzených vad správního řízení ve smyslu § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. [15] Stěžovatel konkrétně uvádí, že v důsledku nezveřejnění OOP nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav. Dále argumentuje tím, že proces vydání OOP byl zatížen vadou nezákonnosti rozhodnutí o povolení Rallye a zjevnou nesprávností vyjádření Policie České republiky (PČR). Současně byl ve správním řízení ignorován skutkový stav spočívající ve „zrušení“ pravidel silničního provozu vydáním OOP. Veškeré tyto námitky soud podle stěžovatele přešel, ačkoliv správně měl z popsaných důvodů rozhodnutí zrušit pro procesní nedostatky. [16] K těmto námitkám NSS uvádí, že není patrné, v čem by nezveřejnění návrhu OOP mohlo zakládat nezákonnou vadu správního procesu. Jak totiž správně poznamenal již krajský soud, vzhledem k tomu, že se v posuzovaném případě nejedná o OOP vztahující se k provozu v zastavěném území, nevyplývá odpůrci z § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu povinnost návrh zveřejnit. Odpůrce tedy postupoval v souladu se zákonem a nezveřejnění nemohlo založit nezákonnost rozhodnutí, jak tvrdí stěžovatel. [17] K významu stanoviska PČR při rozhodování o vydání OOP podle § 77 zákona o silničním provozu se již zdejší soud vyjádřil v rozsudku ze dne 8. 11. 2022, č. j. 7 As 116/202247. Proti námitkám pouhého převzetí názoru PČR bez řádného odůvodnění uvedl, že je nutné stanovisku přisoudit dostatečnou váhu, jelikož PČR má postavení dotčeného orgánu. Pokud v této věci odpůrce převzal podmínky bezpečnosti provozu stanovené PČR a stěžovatel konkrétně nenamítá, v čem podle něj spočívala jejich nesprávnost, nelze přisvědčit ani této námitce. [18] K námitce proti schválení konání akce Rallye Králíky radou města NSS uvádí, že zákonnost uvedeného rozhodnutí nebyla předmětem rozhodování o vydání OOP, a proto nemůže být ani předmětem řízení o této kasační stížnosti. Při vydání OOP, které stanoví místní a přechodnou úpravu provozu, se správní orgán zabývá bezpečností a plynulostí provozu. S uvedeným rozhodovacím rámcem se tedy otázka zákonnosti rozhodnutí o konání akce očividně míjí. [19] Poslední námitka procesního charakteru spočívala v tom, že OOP nastoluje stav zrušení pravidel silničního provozu a napadený rozsudek to „ignoruje“. Krajský soud k tomu uvedl, že přechodná úp