3 Afs 119/2025 — Nejvyšší správní soud

3 Afs 119/2025- 35 - text  3 Afs 119/2025 - 37 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Krupičkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: S. B., zastoupen JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem se sídlem Opletalova 1535/4, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2025, č. j. 17 Af 19/2024  58, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci a rozsudek městského soudu [1] Rozhodnutím ze dne 25. 6. 2024, č. j. 20477/24/520010421712985, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále též „správce daně“) ze dne 31. 8. 2023, č. j. 7201809/23/200551522112079. Tímto rozhodnutím správce daně zamítl podle § 113 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, odvolání žalobce proti svému rozhodnutí ze dne 12. 1. 2018, č. j. 103284/18/200750523105888, tedy proti platebnímu výměru na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014, a zastavil odvolací řízení. Podle správce daně podal žalobce odvolání proti platebnímu výměru po uplynutí zákonem stanovené lhůty. [2] Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“). V ní tvrdil, že mu platební výměr nebyl řádně doručen. Žalobce se totiž v době doručování na hlášené adrese nezdržoval, což má vyplývat i z doručenky, v níž bylo poznamenáno: „adresát neznámý a nemá poštovní schránku.“ Dále není podle žalobce z doručenky patrné, a nebylo tedy prokázáno, že by byl v souladu s § 46 odst. 2 daňového řádu vyrozuměn o uložení zásilky, vyzván k jejímu vyzvednutí a poučen o následcích nevyzvednutí zásilky. [3] Městský soud žalobu zamítl. Ztotožnil se plně se závěrem žalovaného, že platební výměr byl žalobci doručen fikcí dne 29. 1. 2018. Toto doručení správní orgány řádně prokázaly. Odvolání žalobce podané dne 26. 7. 2023 tedy bylo zjevně opožděné. Na základě provedeného dokazování městský soud konstatoval, že doručenka je řádně vyplněna, neobsahuje žalobcem tvrzené rozpory, a nevzbuzuje tedy žádné pochybnosti o svém obsahu. Sdělení na obálce, že adresát nemá schránku a je neznámý, neznamená, že mu nebylo vůbec možné zanechat upozornění na uložení písemnosti. To mohl doručující orgán zanechat na jiném vhodném místě. Daňový řád nevyžaduje, aby bylo takové místo specifikováno na doručence. Ve spojení se skutečností, že doručenka neosahovala útržek „Výzva a poučení“, městský soud dovodil, že doručující orgán výzvu na jiném vhodném místě zanechal. Městský soud odmítl provést navrhovaný výslech poštovní doručovatelky, neboť od doručování platebního výměru uplynulo více než 7 let a zanechání výzvy k vyzvednutí zásilky představuje natolik častou a rutinní činnost poštovního doručovatele, že lze důvodně předpokládat, že by si příslušná doručovatelka na dané doručování nevzpomněla vůbec. Městský soud dále akcentoval, že žalobce nepopřel, že mu bylo doručováno na řádně hlášenou adresu. Neuvedl přitom, proč se na dané adrese nezdržoval, proč tam neměl poštovní schránku a nezmínil ani žádné objektivní důvody, proč by adresa nebyla způsobilá pro zanechání upozornění na uložení písemnosti. Jestliže adresát nemá poštovní schránku a nezdržuje se na adrese svého pobytu, vystavuje se podle městského soudu následkům z toho plynoucím, ergo že mu bude upozornění na uložení písemnosti zanecháno na jiném vhodném místě, že nastane fikce doručení, že se o doručované písemnosti dozví až s časovým odstupem a že to pro něj bude mít závažné důsledky, v daném případě nemožnost brojit proti platebnímu výměru odvoláním. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [4] Žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností s odkazem na důvody uvedené v § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Namítá, že městský soud nesprávně posoudil, zda bylo řádně doručeno. Z právní úpravy doručování v daňovém řádu stěžovatel dovozuje, že jestliže adresát nemá poštovní schránku, musí být na doručence uvedeno, jakým jiným způsobem byl vyrozuměn o uložení zásilky a poučen o následcích jejího nevyzvednutí. V opačném případě nemůže být doručenka důkazem o řádném doručení. Městský soud tak pochybil, pokud ji považoval za důkaz řádného doručení a pominul, že obsahovala rozporné údaje: vedle sebe se konstatuje zanechání výzvy i to, že adresát je neznámý a nemá schránku. Tato pochybnost měla vést správce daně k jinému způsobu doručování, zvláště pokud vyměřil platebním výměrem vysokou finanční částku podle pomůcek. Správce daně tak neprokázal, že podmínky náhradního doručení byly splněny. [5] Městský soud podle stěžovatele dále pochybil tím, že odmítl provést důkaz výslechem pracovnice pošty, která mohla alespoň obecným způsobem objasnit jiný vhodný způsob vyrozumění o uložení zásilky, pokud adresát nemá schránku. Nelze dopředu předjímat, že si doručovatelka konkrétní okolnosti nepamatuje. Její výpověď mohla přispět k posouzení, zda byl zvolený postup doručení vhodný a dostačující k založení účinků náhradního doručení. Zamítnutím tohoto důkazního návrhu soud fakticky uzavřel, že doručenka je nevyvratitelným důkazním prostředkem. Účastníku řízení však má být dána možnost vyvrátit údaje na doručence, zejména pokud jde o tvrzený „jiný vhodný způsob“. [6] Stěžovatel uzavírá, že žalovaný pochybil, pokud své závěry opřel výhradně o rozpornou doručenku neprokazující, že bylo zanecháno upozornění o uložení zásilky a poučení. Z doručenky není zřejmé, jakým způsobem bylo stěžovateli zanecháno vyrozumění a samotné odtržení předepsaného poučení není v tomto směru průkazné. Stěžovatel proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [7] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožňuje s napadeným rozsudkem a plně odkazuje na své rozhodnutí, kde se s námitkami stěžovatele řádně vypořádal. Dodává, že platební výměr byl dne 17. 1. 2018 zaslán na adresu, kterou správci daně sdělilo Ředitelství služby Cizinecké policie jakožto poslední nahlášenou adresu pobytu stěžovatele na území České republiky. Dne 18. 1. 2018 byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí. Žalovaný trvá na tom, že z doručenky je zcela zřejmé naplnění podmínek pro nastoupení účinků fikce doručení. Z hlediska § 44 odst. 4 daňového řádu podle něj není rozhodné, zda má adresát na doručovací adrese domovní schránku. Jde o jeho volbu. Doručující orgán může zanechat příslušné upozornění na jiném vhodném místě (např. dveře, vývěska). Jeho prohlášení „neznámý – nemá schránku“ na zásilce není v rozporu se způsobem doručování podle daňového řádu. Doručenka byla řádně vyplněna a jedná se o veřejnou listinu. Stěžovatel kvalifikovaným způsobem nezpochybnil údaje, které obsahuje. Pouze tvrdí, že nebyl vyrozuměn o uložení zásilky ani poučen o následcích jejího nevyzvednutí. Městský soud podle žalovaného rovněž dostatečně odůvodnil, proč neprovedl výslech doručovatelky. Žalovaný proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [8] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu § 102 s. ř. s. přípustná, a stěžovatel je v souladu s § 105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen. Poté posoudil důvodnost kasační stížnosti v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů. [9] Kasační stížnost není důvodná. [10] Podle § 44 odst. 4 daňového řádu písemnost určená do vlastních rukou adresáta se doručuje přímo adresátovi. Nebylli adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, na adrese pro doručování zastižen, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem upozorní, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl. [11] Podle § 46 odst. 2 daňového řádu v upozornění na uložení písemnosti, které se vkládá do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky nebo na jiné vhodné místo, se adresát vyzve k převzetí písemnosti a dále se v něm uvede označení správce daně, jehož písemnost je doručována, komu je doručováno, kde a od kterého dne a v jakých hodinách je písemnost připravena k vyzvednutí; současně se adresát písemně poučí o právních důsledcích jejího nevyzvednutí. [12] Podle § 47 odst. 2 daňového řádu nevyzvedneli si adresát uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů od jejího uložení, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. [13] Podle § 51 odst. 1 daňového řádu doručení písemností, které se doručují do vlastních rukou nebo jejichž převzetí má být potvrzeno adresátem, potvrdí doručující řádně vyplněnou doruč