8 As 276/2023 — Nejvyšší správní soud

8 As 276/2023- 46 - text  8 As 276/2023-50 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci žalobkyně: Servatech s. r. o., se sídlem Záběhlická 134/95, Praha 10, zastoupená JUDr. Michaelou Pechovou Vosátkovou, advokátkou se sídlem Eliášova 922/21, Praha 6, proti žalované: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Gorazdova 1969/24, Praha 2, proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 10. 2021, čj. ČOI 134256/21/O100/Svo/Št, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2023, čj. 8 A 141/2021-45, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Česká obchodní inspekce, Inspektorát pro Středočeský kraj a Hl. m. Prahu rozhodnutím z 17. 6. 2021, čj. ČOI 81917/21/0100, uložila žalobkyni pokutu ve výši 80 000 Kč a propadnutí zajištěného výrobku – 1 ks iPhone 5 bílá, IMEI 990003170960708, pro porušení § 8, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 ve spojení s § 19 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném do 15. 7. 2019 (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“). [2] Žalobkyně byla shledána vinnou z přestupků: a) podle § 24 odst. 7 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele (prodej zajištěného výrobku, čímž žalobkyně porušila některá práva duševního vlastnictví, neboť se jednalo o padělek); b) podle § 24 odst. 7 písm. i) stejného zákona (žalobkyně poskytla spotřebiteli písemné informace o způsobu použití zajištěného výrobku pouze v cizím jazyce); c) podle § 24 odst. 7 písm. e) stejného zákona (žalobkyně neinformovala spotřebitele o způsobu užití zánovního telefonu iPhone 6 šedý, IMEI 359282061087301); d) podle § 24 odst. 7 písm. v) stejného zákona (v písemném potvrzení o reklamaci telefonu [OUKITEL U20 Plus zlatý]) žalobkyně neuvedla údaj o požadovaném způsobu vyřízení reklamace). [3] Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku žalovaná zamítla odvolání žalobkyně. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu, kterou Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl. [4] Podle městského soudu zajištěný výrobek naplňuje definici padělku podle § 2 odst. 1 písm. n) bodu 1 zákona o ochraně spotřebitele, protože byl opatřen neoriginálním zadním krytem, na kterém se nacházela napodobenina loga výrobce, společnosti Apple Inc. (dále jen „společnost“). Toto žalovaná zjistila z odborných vyjádření zástupkyně společnosti. Podle městského soudu se odborná vyjádření v jisté míře odlišují, ale vyplývá z nich podstata problému, tedy že zajištěný výrobek je opatřen zadním krytem s napodobeninou loga společnosti. Po takto neodborně a neoprávněně provedené repasi zadního krytu nelze zajištěný výrobek považovat za originální výrobek společnosti. Ke zjištění skutkového stavu podle městského soudu stačila odborná vyjádření, která jsou součástí správního spisu. Nebylo nutné opatřit znalecký posudek. Ani žalobkyně ostatně neuvedla, v jakých ohledech nebyl skutkový stav zjištěn dostatečně. Otázka vyčerpání práv z ochranné známky a otázka, zda zajištěný výrobek byl původně uveden na trh se souhlasem vlastníka ochranné známky, nebyla významná. I kdyby byl zajištěný výrobek původně uveden na trh se souhlasem vlastníka ochranné známky, neautorizovaným zásahem do jeho konstrukce se stal padělkem a jeho další nabízení či prodej odporuje zákonu o ochraně spotřebitele. [5] Žalobní námitky týkající se přestupků označených v bodě 2 tohoto rozsudku pod písmeny b) a c) byly podle městského soudu uplatněny již v odvolání, žalovaná se s nimi vypořádala. V podrobnostech proto městský soud odkázal na rozhodnutí žalované. Mobilní telefon je zařízením s mnoha funkcemi a jeho obsluha a užívání není zřejmou nebo obecně známou skutečností. Proto nepostačí, aby spotřebitel obdržel v českém jazyce pouze bezpečnostní informace o telefonu, zatímco základní návod k obsluze pouze v cizím jazyce. [6] U přestupku označeného v bodě 2 tohoto rozsudku pod písmenem d) je podle městského soudu podstatné, zda žalobkyně vydala písemné potvrzení podle § 19 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele. E-mail z 28. 3. 2018 obsahoval pouze potvrzení o uplatnění práva na reklamaci, nikoliv sdělení, co je předmětem reklamace a způsob jejího vyřízení. Žalobkyně tedy nesplnila zákonnou povinnost vydat písemné potvrzení. O tomto přestupku rozhodl správní orgán I. stupně nejprve příkazem z 6. 3. 2019, čj. ČOI 32053/19/1000, proti kterému žalobkyně podala 14. 3. 2019 odpor. Podáním odporu se příkaz ruší a hledí se na něj, jako by nebyl vydán. Proto není problematické, že se popis přestupku ve zmíněném příkazu lišil od jeho popisu v rozhodnutí orgánu I. stupně a rozhodnutí žalované. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalované [7] Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost. [8] K přestupku označenému v bodě 2 tohoto rozsudku pod písmenem a) uvádí, že zajištěný výrobek zakoupila jako repasovaný s tím, že se jedná o výrobek originální, který není nový a nenese znaky padělaného zboží. Pro opačný závěr přitom městskému soudu stačila odborná vyjádření zástupkyně společnosti. Tato vyjádření jsou však vnitřně rozporná. V odborném vyjádření z 24. 3. 2018 není zajištěný výrobek dostatečně specifikován, a proto není jisté, že byl předmětem posouzení. K odbornému vyjádření z 10. 9. 2018 stěžovatelka odkazuje na rozhodnutí žalované z 9. 9. 2019, kterým bylo rozhodnuto o odvolání stěžovatelky a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo zrušeno a vráceno k novému projednání. Ve zmíněném rozhodnutí žalovaná upozornila, že z vyjádření nevyplývá, zda celý zajištěný výrobek nebyl vyroben společností, či zda se odborné vyjádření vztahuje pouze k zajištěnému výrobku opatřenému neoriginálním zadním krytem. Podle zmíněného rozhodnutí žalované závěr o tom, že zajištěný výrobek je padělkem, správní orgán I. stupně posoudil pouze na základě odborného vyjádření, aniž by se sám vyjádřil. Odborné vyjádření z 9. 12. 2019 uvádí, že není nutné posuzovat celý zajištěný výrobek, protože podle přiložených rozhodnutí Městského soudu v Praze stačí, aby byl padělkem pouze zadní kryt. Ani jeden z přiložených rozsudků městského soudu (z 13. 1. 2016, čj. 41 Cm 24/2015-26, a z 8. 10. 2008, čj. 41 Cm 49/2008-23) podle stěžovatelky ale zmíněný závěr nepotvrzuje. V odborném vyjádření z 5. 5. 2020 se uvádí, že modifikace zajištěného výrobku zkoumána nebyla, tedy nelze tvrdit, že k modifikaci došlo. Odborná vyjádření zástupkyně společnosti proto stěžovatelka považuje za zmatečná a nejednoznačná. Aby byl výrobek klasifikován jako padělek, nestačí, aby na něm bez souhlasu majitele ochranné známky bylo umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou. Je potřeba specifikovat, v čem odlišnosti spočívají, a má být doložena fotodokumentace, která tyto závěry umožní přezkoumat. Stěžovatelce také není známa odbornost inspektorky žalované, která vypracovala odborné posouzení z 20. 5. 2020. Odborné posouzení má vypracovat nezávislá třetí osoba, ne zaměstnanec žalované. [9] Stěžovatelka dále uvedla, že v prosinci 2021 společnost spustila celosvětový program prodeje náhradních dílů koncovým spotřebitelům, včetně výměny krytů mobilů či nabízení repasovaných mobilů na trhu, a to u modelů, které tehdy společnost vyráběla. Tím dala zmíněná společnost souhlas k modifikaci svých výrobků. Tento program se ovšem netýkal zajištěného výrobku, protože jeho prodej (prodej tohoto typu modelu) byl ukončen k 10. 9. 2013. Jedná se tedy o výrobek, u kterého společnost náhradní díly neposkytuje. Právě proto zajištěný výrobek již nepožívá autorské ochrany. Zároveň z odborného vyjádření z 5. 5. 2020 vyplývá, že stav zajištěného výrobku a údajné modifikace nebyly zkoumány. Zajištěný výrobek tedy není znehodnocen, není nebezpečný a jeho další nabízení a prodej nepoškozuje původního autora. Také proto se uplatní vyčerpání práv z ochranné známky. [10] K přestupkům označeným v bodě 2 tohoto rozsudku pod písmeny b) a c) stěžovatelka namítá, že mobilní telefony lze obecně považovat za výrobky zřejmé a obecné povahy, které spadají pod § 9 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele. Jejich ovládání je intuitivní, a není třeba odborných či technických znalostí. Stěžovatelka zákonnou povinnost podle § 9 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele splnila. Ani zmíněný zákon nestanoví, u jakých výrobku je potřeba písemného návodu. Argument krajského soudu o tom, že zajištěný výrobek je nejen mobilním telefonem, ale i počítačem, je podle stěžovatelky nepřezkoumatelný. V současné době jsou všechny mobilní telefony přístroji s více funkcemi. Nad to obsahuje zajištěný výrobek návod k užívání sám o sobě. Vyjádření žalované [11] Žalovaná odkazuje na závěry rozsudku městského soudu, se kterými se ztotožňuje. Odpověd