10 As 182/2025 — Nejvyšší správní soud

10 As 182/2025- 57 - text  10 As 182/2025 - 63 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci navrhovatele: Spolek pro Smrkovice, Na Návsi 5, Smrkovice, Písek, zastoupený advokátem JUDr. Adamem Novákem, Ph.D., Blanická 1008/28, Praha 2, proti odpůrci: město Písek, Velké náměstí 114/3, Písek, za účasti osoby zúčastněné na řízení: RESIDENCE SMRKOVICE s. r. o., Pražská 483, Písek, zastoupená advokátkou Mgr. Květoslavou Křenkovou, Fráni Šrámka 136, Písek, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 7 územního plánu města Písek přijaté usnesením zastupitelstva odpůrce dne 6. 2. 2025, č. 18/25, v řízení o kasační stížnosti navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 8. 2025, čj. 61 A 8/2025146, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků ani osoba zúčastněná na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Vymezení věci [1] Zastupitelstvo města Písek (odpůrce) přijalo usnesením ze dne 6. 2. 2025 změnu územního plánu č. 7 města Písek (dále jen „změna č. 7“), která nabyla účinnosti dne 4. 3. 2025. [2] Změna č. 7 mj. stanovila, že „v kapitole c) Urbanistická koncepce, včetně urbanistické kompozice, vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně se v části vymezení zastavitelných ploch v tabulce u plochy Z.99 číslo a text ‚42 RD‘ ruší“. Tím došlo k odstranění regulativu, který na ploše Z.99 umožňoval výstavbu 42 rodinných domů. [3] Spolek pro Smrkovice (navrhovatel) podal ke krajskému soudu návrh na zrušení změny č. 7. Namítl, že změna nebyla řádně projednána, veřejnost se s ní nemohla seznámit a uplatnit námitky a připomínky. Postup pořizovatele změny č. 7 hraničí se zneužitím pravomoci úřední osoby. Odůvodnění změny nebylo dostatečné. [4] Krajský soud návrh zamítl. Úvodem sdělil, že věc posuzoval podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon; dále jen „starý stavební zákon“); návrh tak shledal přípustným, přestože navrhovatel nepodal v řízení o změně č. 7 námitky ani připomínky (§ 307 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon; dále jen „nový stavební zákon“). K věcnému posouzení návrhu uvedl, že navrhovatel soustředil veškeré návrhové body vůči ploše Z.99, jejíž úprava je však jen menší částí celé změny č. 7. Ve vztahu ke zbytku změny č. 7 tak návrh nemůže být již z tohoto důvodu úspěšný. Jednotlivé námitky poté shledal nedůvodnými. [5] Navrhovatel rovněž podal dne 1. 11. 2024 návrh na zrušení změny č. 1 regulačního plánu Smrkovice II (schválené usnesením zastupitelstva odpůrce dne 1. 2. 2024, č. 18/24), která v rozporu s tehdy účinným územním plánem města Písek zvýšila kapacitu rodinných domů na ploše Z.99 z 48 na 52. Krajský soud zamítl tento návrh a stejně tak učinil NSS ve vztahu ke kasační stížnosti rozsudkem ze dne 14. 5. 2026, čj. 22 As 242/2025-63. 2. Kasační stížnost a vyjádření k ní [6] Navrhovatel (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. Brojí především proti postupu odpůrce při přijímání změny č. 7. Namítl, že součástí zveřejněných podkladů pro opakované veřejné projednání nebyla informace o tom, že se změna č. 7 týká také k. ú. Smrkovice a plochy Z.99. Z obsahu vzájemně rozporné grafické a textové části návrhu změny územního plánu nelze zjistit, zda je dotčená plocha Z.99 skutečně regulována. Je zřejmé, že nebyly splněny náležitosti územního plánu ve smyslu § 13 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a změna č. 7 je nepřezkoumatelná. Není přitom pravda, že by se napadenou změnou územního plánu neměnilo vnitřní uspořádání plochy Z.99. Zvyšuje-li se počet případně umisťovaných rodinných domů, logicky musí dojít i ke změně vnitřního uspořádání plochy. Stěžovatel má rovněž pochybnosti ohledně kompletnosti podkladů k opakovanému veřejnému projednání podle § 52 starého stavebního zákona. Projektantovi byl dán pokyn k dopracování dokumentace až po opakovaném veřejném projednání. Touto skutečností se krajský soud nezabýval. [7] Stěžovatel taktéž namítl, že krajský soud nijak nevážil dopad porušení § 13 odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb. do jeho práv. Nezabýval se omezením práv stěžovatele a veřejnosti v přístupu do procesu přijímání změny územního plánu. Stěžovateli proto není možné klást za vinu, že nebyl v průběhu přijímání změny aktivní. Navíc krajský soud při posuzování dostatečnosti odůvodnění změny č. 7 opomněl, že stěžovatel napadl též změnu regulačního plánu Smrkovice II. V této souvislosti namítl, že krajský soud vyložil § 71 odst. 4 starého stavebního zákona rozporně s jeho obsahem. Z uvedeného ustanovení zjevně plyne, že obec má povinnost uvést podřízenou územně plánovací dokumentaci (regulační plán) do souladu s tou nadřízenou (územní plán), nikoli naopak. Odpůrce změnil územní plán účelově, aby zamezil napadení změny regulačního plánu ze strany stěžovatele. Ani s tím se krajský soud nevypořádal. [8] Stěžovatel sdělením ze dne 3. 5. 2026 informoval NSS, že stavební úřad již začal vydávat ve věci změny č. 7 rozhodnutí o povolení stavby. [9] Odpůrce se ztotožnil se závěry krajského soudu. Napadený rozsudek netrpí vytýkanými vadami, což podrobně rozvedl ve svém vyjádření. [10] Podle RESIDENCE SMRKOVICE (OZNŘ) neměla být stěžovateli přiznána aktivní legitimace k podání návrhu. Chybí zde časové i místní sepětí s lokalitou Smrkovice. OZNŘ poukázala na pasivitu stěžovatele v procesu přijímání změny č. 7 a nelogičnost toho, že členové stěžovatele projevili zájem o koupi pozemku v ploše Z.99, přičemž současně brojí proti stavbě na tomto pozemku. Motivace stěžovatele jsou nízké a nejsou hodny právní ochrany. Jednotlivé kasační námitky nejsou ani důvodné, což OZNŘ dále rozvedla ve svém vyjádření. 3. Posouzení Nejvyšším správním soudem [11] Předně NSS uvádí, že stěžovatel byl aktivně legitimován k podání návrhu i nyní posuzované kasační stížnosti. Stěžovatel je spolkem, jehož účelem je podle stanov mj. „ochrana životního prostředí, přírody, krajiny a krajinného rázu Smrkovic a přilehlého okolí“ a „ochrana zájmů obyvatel Smrkovic“. Řada členů stěžovatele přitom dlouhodobě vlastní pozemky, které přímo sousedí s dotčenou plochou Z.99, případně se nachází v její těsné blízkosti. Je zde tak zřejmé místní i časové sepětí. Těmto vlastníkům nelze klást k tíži, že se rozhodli prosazovat své zájmy jednotně skrze osobu stěžovatele (srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14, body 25-27). [12] NSS nesouhlasí se stěžovatelem, jenž namítá, že napadený rozsudek krajského soudu je nepřezkoumatelný. Z odůvodnění napadeného rozsudku je zřejmé, že krajský soud reagoval na veškeré návrhové body. Konkrétně krajský soud neshledal porušení § 52 starého stavebního zákona spočívající v přípravě návrhu změny č. 7 pro opakované veřejné projednání (body 67, 70). V bodech 72 až 75 se zabýval poukazem na náležitosti grafické části územního plánu ve smyslu § 13 odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a dopadem jeho porušení do práv stěžovatele. Možnost účasti osadního výboru v procesu přijímání (změny) územního plánu krajský soud vysvětlil v bodě 89. Současné napadení změny regulačního plánu Smrkovice II a s tím související námitky jsou zohledněny v bodech 5 a 86 až 88. Některé námitky jsou vypořádány stručněji, avšak to nic nemění na skutečnosti, že jejich vypořádání napadený rozsudek obsahuje, a to z pohledu NSS dostatečně. NSS dodává, že použití tzv. pětistupňového algoritmu pro přezkum opatření obecné povahy není pro správní soudy povinné (usnesení rozšířeného senátu ze dne 12. 12. 2023, čj. 9 Ao 37/2021-57, č. 4562/2024 Sb. NSS, bod 28). 3.1 Přípustnost návrhu [13] Byť žádná ze stran řízení u NSS nebrojila proti přípustnosti návrhu na zrušení změny č. 7, NSS považuje za podstatné se k této otázce vyjádřit. Dospěl totiž k odlišnému názoru než krajský soud. [14] Podle § 103 o. s. ř. ve spojení s § 64 a § 120 s. ř. s. platí, že soud kdykoli za řízení zkoumá, zda jsou splněny podmínky řízení. Mezi podmínky řízení spadá i přípustnost návrhu (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 12. 2008, čj. 8 Aps 6/2007‑247, č. 1773/2009 Sb. NSS, či rozsudky NSS ze dne 15. 2. 2012, čj. 2 As 45/2011‑64, a ze dne 22. 1. 2026, čj. 10 As 161/2025-110, bod 11). [15] Odpůrce postupoval při přijímání a vydání změny č. 7 podle starého stavebního zákona. Stěžovatel nepodal proti změně týkající se plochy Z.99 žádné námitky či připomínky (tvrzené námitky a připomínky, které stěžovatel uplatnil v procesu přijímání změny regulačního plánu Smrkovice II, samozřejmě nejsou v tomto řízení nijak relevantní). [16] Řízení u krajského soudu bylo zahájeno 14. 5. 2025, tedy za účinnosti nového stavebního zákona (k tomu viz bod [21] níže). Podle § 328 uvedeného zákona se tak řídí novou právní úpravou. Nový stavební zákon p